Lejčís přečtené 369

Matčino vyznání 2019, Kelly Rimmer

Čekala jsem skutečně hodně, ale tohle tedy rozhodně ne. Celou knihu čtete takové dost drsné rodinné drama, zamilujete si hlavní hrdinku Olivii, se kterou budete soucítit celým svým srdcem, a zároveň budete celým svým srdcem do morku kostí nenávidět její tchyni (pokud tedy nějaké srdce máte). A Oliviin manžel David? To je kapitola sama pro sebe, nicméně můžu prozradit, že anotační tvrzení o jejich manželství, které nebylo takové, jak se na první pohled zdá, je více než pravdivé. Celou knihu postupně všechny postavy poznáváte, seznamujete se, děláte si obrázek a sledujete, jak se pozůstalí vyrovnávají s Davidovou smrtí. Je to zajímavé čtení, které ve Vás vyvolá emoce, ale zároveň je to místy i zdlouhavé, nebo vám to tak alespoň připadá, protože zkrátka vůbec nemáte ponětí, kam to celé směřuje. A pak přijde závěr, který je tak šokojící, překvapivý a dojemný, že se z něj musíte nějakou chvíli vzpamatovávat, protože tenhle scénář vás během čtení nenapadl. A najednou chápete těch 90% na Databázi knih... Autorka napsala nádhernou, čtivou, nekonečně dojemnou knihu, která vás rozpláče a pak utěší. Knihu, která je v mnoha ohledech ze života. A pokud takové příběhy vyhledáváte, rozhodně po ní sáhněte!... celý text

Covidočtení: Co s naším čtenářstvím udělala pandemie 2022, Jiří Trávníček

Útlá knížečka stručně, jasně a výstižně hodnotí, co provedla nedávná pandemie nejen s naším čtenářstvím, ale i obecně s knižním trhem. Když jsem ji začínala číst, čekala jsem, že se dozvím, že lidé během pandemie četli víc, nakupovali knihy víc a že nakladatelství byla pandemií silně zasažena. No, překvapivě to není tak úplně pravda. Nakladatelství z celé pandemie vyšla patrně nejlépe, oproti tomu to nejhůř odnesla knihkupectví a knihovny. Nejvíce překvapivé pro mě však bylo, že s tím nárůstem čtenářství to nebylo zas tak žhavé, jak jsem si původně myslela. Škoda, doufala jsem, že alespoň tohle pandemie přinesla :D Výsledky výzkumu však zaujmou také shrnutím i pozitivních dopadů na knižní trh, ne jen těch negativních. Kromě jiného přinášejí zajímavá srovnání našeho stavu s tím zahraničním, a to hned v několika zemích. Hodně nostalgické pro mě bylo i čtení o zpřístupnění digitálních online knihoven, neboť bez této možnosti bych tenkrát nedopsala bakalářku, a obecně jsme jako studenti zavřením knihoven dost strádali, takže tato možnost pro nás byla skutečně nenahraditelná. O to více mě potěšilo, že právě zpřístupnění digitálních knihoven, které zaznamenalo během pandemie miliony přečtených stran, bylo v evropském kontextu zcela mimořádné. Je hezké vědět, že alespoň v něčem jsme byli napřed. Na druhou stranu mě zase mrzelo několik avizovaných projektů v souvislosti s knihami, které bychom tenkrát dozajista všichni ocenili, bohužel však nebyly schváleny. Pokud si chcete trošku rozšířit obzory v oblasti naší knižní kultury, je tohle silně aktuální, krásně graficky zpracovaná a stručná záležitost, která Vám poskytne mnoho zajímavých informací, ale zároveň vás nevyčerpá :)... celý text

Než přišla bouře 2018, Susea McGearhart

Příběhy jako je tento mě vždycky neskutečně fascinovaly a zároveň děsily. Odnepaměti mě lákala představa plavit se po moři, ale zároveň bych se k tomu právě kvůli strachu ze ztroskotání nikdy neodhodlala. Neskutečně mě však baví o tom číst! Příběh Tami Oldhamové se v realitě od toho filmového poněkud dost liší, ale myslím, že to vůbec nebylo na škodu. Z filmu si odnesete dojemný zážitek, z knihy zase v zásadě věrohodnější verzi, která nepřekypuje žádnými klišoidními scénami. Co však může na čtenářském zážitku trošku ubrat, je množství technických detailů z Taminy plavby, kterým jako člověk, co se nikdy neplavil, stejně moc nerozumíte a těžko si je dokážete vizualizovat. Na konci knihy Vás sice čeká slovníček námořnických pojmů, ale myslím, že některé pasáže mohly být klidně trošku zkrácené či vynechané. Obecně mi také celé vyprávění přišlo místy utahané, ale když se na to dívám z pohledu vykreslení opravdu reálné skutečnosti, tak holt nemůžeme čekat žádné dějové zvraty, které nás budou držet v napětí. Je nutné počítat s tím, že se jedná o svědectví, nikoli beletrii. Maximálně jsem si užila scény, kdy Tami retrospektivně vzpomíná na místa, která s Richardem navštívili. Vodopády, zátoky, vesnice na Tahiti apod., které jsem si hned googlovala a okouzlili mě natolik, že jsem měla chuť se tam vypravit. Závěr mě dojal, ale zároveň jsem s Tami nedokázala plně sympatizovat, protože já bych ztrátu snoubence patrně nesla mnohem hůř, nicméně takové věci mi nenáleží nijak soudit. Obdivuju Tami za to, že zůstala silná a dokázala přežít, protože to neměla vůbec lehké. Její příběh je inspirativní a rozhodně stojí za přečtení :)... celý text

Průvodce literární hysterií 19. století 2022, Karolína Zoe Meixnerová

Jako milovnice české literatury jsem se téhle knihy nemohla dočkat, má očekávání bohužel nebyla tak úplně naplněna. Přiznám se, že jsem čekala trošku obsáhlejší publikaci. Nevím, zda k tomu autorka nedostala prostor, či to tak sama chtěla, ale knížka je opravdu velmi útlounká a přelouskáte ji za dva večery :) Není to na škodu, když vezmu v úvahu, že je to určené převážně lidem, kteří se v české literatuře zase tolik neorientují, případně si dokážu představit, že to budou učitelky ČJ hojně doporučovat svým studentům na SŠ, případně jim odtud i nějaké pasáže citovat. Pokud se však v této problematice nějakým způsobem orientujete (např. jste ji studovali jako já nebo jste navštívili nějaké autorčiny besedy), patrně Vás tu zase tolik nových informací nečeká. Věřím, že ale existuje hodně lidí, kteří sice mají povědomí o profesních životech spisovatelů a jejich dílech, ale o tom osobním životě už toho moc neslyšeli, a v tom případě budou rozhodně nadšení. Jedná se o skutečně milé a úsměvné bulvárové vyprávění plné nejrůznějších teorií, které Vám pomůže vnímat tyto spisovatele jako skutečné lidi, kteří měli svá trápení stejně jako my všichni. Líbilo se mi, jak autorka zakomponovala do "výkladu" dopisy a úryvky z děl a básní, skvěle vybrané jsou i tipy na knihy a výlety. Ocenit musím také nádhernou grafickou úpravu celé knihy, ty pastelové tóny a krásné ilustrace mě neskutečně bavily. Docela mě však rozesmutnilo, obzvlášť u této knihy, to obrovské množství chyb v textu, které mě rušily při čtení. Není to poprvé, co se s tím u Albatrosu setkávám, a mrzí mě, že mají takto nezvládnuté korektury. Snad se u příští autorčiny knihy polepší :)... celý text

Zápisník jedné lásky 2013, Nicholas Sparks

Na to, že se jedná defacto o autorovu prvotinu v oblasti románů, je to dílo skutečně povedené. Kniha je krásným příkladem toho, že i dojemnému propracovanému příběhu bohatě stačí 160 stran, když má autor talent. Díky své délce tak aspoň nezabíhá do zbytečných hluchých míst a zdlouhavých popisů, drží se základní linie, přesto není nic uspěchané. Zápisník jedné lásky nejspíš každý, kdo má rád romantické příběhy, už někdy viděl. Ryan Gosling a Rachel McAdams v něm excelují, a byť se film ani kniha nedokázali vyvarovat jistých klišé, nám romantickým duším to ani v nejmenším nevadí. Překvapilo mě, jak vyzrálý autorský styl už tenkrát Sparks měl, a že si ho udržel po celou svou spisovatelskou kariéru. Tato kniha byla právem odrazovým můstkem jeho slávy. Pokud vás zajímá příběh jako takový, více vás patrně uspokojí jeho věrné filmové zpracování, protože v knize se moc nového opravdu nedozvíte. Pokud jste však fanoušky Sparkse, pak by vám ani tento titul neměl uniknout. Rozhodně vás nezklame :)... celý text

Sex a lži 2019, Leïla Slimani

Havraní dvůr 2022, Viktorie Veselá

Tak tohle mě potěšilo! Po autorčině prvotině, která vyšla u pointy, dostal Havraní dvůr na výběr dokonce z několika nakladatelství. Jsem ráda, že Viky Veselá zvolila právě Rosier, protože korektury jsou perfektní (s čímž už se bohužel nesetkávám ani u Albatrosu) a pane bože ta obálka?! Miluju ji! Tleskám jejímu autorovi Jirkovi Dvorskému, který má na svědomí i nádherné celostránkové ilustrace, které provází celou knihu. Co se týče příběhu, naprosto chápu zájem několika nakladatelství, byť se jedná o ještě ne úplně známou autorku. Jsem si jistá, že teď se o ní teprve Česko dozví, protože ten posun oproti její prvotině je obrovský! Jestli takhle bude pokračovat, pak se třetí knihy nemůžu dočkat :) Může se zdát, že téma havranů ve fantasy je v dnešní době docela vyčerpáno, proto jsem se docela bála, aby příběh nepůsobil "vykradačsky", ale zbytečně. Autorka do toho totiž zakomponovala prostředí tajemného a děsivého kláštera, které není v middle-grade, natož pak v české literatuře vůbec běžné, a pozvedla tak toto téma na úplně novou úroveň. Upřímně, ohromilo mě to. Přestože nejsem cílovka, příběh mě velmi oslovil, byla jsem napjatá, zvědavá a knihu jsem prakticky neodložila, dokud jsem ji za jeden večer nepřečetla. Body přidávám taky za opravdu děsivé scény obětování, ze kterých běhá mráz po zádech, kniha opravdu není pro žádné strašpytlíky, i když dnešní děti už se asi jen tak něčeho nezaleknou :) Vytkla bych možná jen věk hlavní hrdinky, které je v knize 18 let, dialogy a obecně styl vyprávění však odpovídají middle-grade, proto bych mu věkově přizpůsobila i hrdiny, aby kniha působila věrohodněji. V závěru mi také chyběl nějaký zvrat, neboť jsem měla pocit, že vše šlo až moc podle plánu a ve výsledku tak celý závěr působil uspěchaně. Nevadilo by mi, kdyby měla kniha cca o 50-100 stran navíc, protože si myslím, že ten závěr měl potenciál ještě nějak ohromit. Stejně tak začátek by si zasloužil trošku více propracovat, neboť jsme prakticky okamžitě vrženi do děje. Více prostoru bych dala i propracování charakteru hlavní hrdinky a hlavně vedlejších postav, o kterých se bohužel nedozvídáme takřka nic hlubšího. Ale třeba se dočkáme příště :) Jako celek však hodnotím kladně a doporučuju čtenářům Zrádných mlh od Katherine Arden. Svou atmosférou mi ale připomínala i Noci běsů od Kateřiny Šardické :)... celý text

Lev, čarodějnice a skříň 2005, C. S. Lewis (p)

Knihu jsem zhltla za jeden den a jednoduše ji miluju.. totálně a naprosto :) ten svět je podmanivý.. fauni, kentauři, mluvící lvi, lišky, bobři, vlci.. fantasy normálně nečtu, ani mě nebaví, ale Letopisy Narnie a Harryho Pottera miluju z celého srdce :)... celý text

Čarodějův synovec 2006, C. S. Lewis (p)

Rebuilt 2021, Alex Scarrow

Je dost možné, že mě poslední díl série Remade tolik neuchválit proto, že jsem před ním přečetla závěrečný díl série Smrtka, což je série, které se těžko konkuruje. Přišlo mi celé tak nějak zbytečně natahované, spousta scén mohla být klidně vynechaných nebo zkrácených, místy jsem si virus dokázala podle autorových popisů špatně představit a celé to na mě jednoduše působilo dojmem, že autor zkrátka jen potřebuje příběh natáhnout tak, aby mu to hodilo těch 350 stran jako díly předchozí. Mám toho na srdci hodně k samotnému ději, nicméně kdybych si to srdíčko vylila, vypustila bych nechtěné spoilery, proto můžu říct snad jen tolik, že jsem nečekala, kam se ve finále celá série dobere. Zprvu jsem ten závěr moc nechápala, pak jsem z něj byla otrávená, závěrečných pár stran však bylo takových milých a svým způsobem vylepšily skóre, ale skutečně jsem ten závěr pochopila až díky doslovu, který mi odhalil celý autorův záměr. Řekněme, že se jedná o dost kontroverzní teorii, která některé nadchne a jiným bude připadat dozajista zcestná. Já se nacházím někde v půlce a vlastně moc nevím, co si o celé sérii myslet. Říkám si, že by celé to téma pravděpodobně šlo zpracovat líp a víc do hloubky, kdyby autor zvolil klasickou literaturu pro dospělé a ne pro děti. Chybí mi tam více detailů, které by dotvořily ten hlubší smysl, který by knihu vystřelil na vyšší level. Nelituju, že jsem sérii četla, ale kdybych ji nečetla, patrně bych zas o tolik nepřišla :) Doporučuju k ní rozhodně přistupovat jako k YA, kterou skutečně je, byť se díky dost drsným a nechutným popisům místy nemusí zdát :)... celý text

Zvon 2021, Neal Shusterman

Poslední díl série je výrazně obsáhlejší, než ty předchozí. Nemůžu říct, že bych se u něj nudila, ale oproti předchozím dílům jsem neměla tak velký problém knihu odložit, protože mi tam trošku chyběla ta akce. Nimbus jsem četla do dvou do rána, jelikož jsem zkrátka nebyla schopná přestat číst, ale Zvonu, ačkoliv mě rozhodně bavil, zkrátka ten jeden bod do 10 chybí. O devítce však nepochybuju :) Celá kniha obsahuje velké množství nových postav, což rozhodně není na škodu, vlastně bych řekla, že jejich perfektní vykreslení do jisté míry kompenzuje tu absenci akce, ale nemusíte se bát, té akce se dosyta nabažíte na posledních cca 100 stranách. Také zde máme několik dějových linek, které se pak na konci spojí, jak jsme zvyklí, což na Shustermanovi zbožňuju! Co se týče samotného závěru celé série, vlastně si nejsem úplně jistá, jestli se mi to fakt líbilo nebo ne. Rozhodně jsem to nečekala, jenže já bych vlastně nečekala vůbec jakýkoli konec, protože tenhle příběh je tak ojedinělý a nevyzpytatelný, že si lze jen těžko vytvářet nějaké hypotézy. Řekla bych, že je to zakončené vcelku kontroverzně, nicméně vlastně proč ne.. a poslední věta mi dokonce vehnala slzy do očí, takže já jsem spokojená a s klidným svědomím můžu celou sérii doporučit mladším, starším, v žánru zkušeným i nezkušeným čtenářům, protože Shusterman patří jednoznačně k tomu nejlepšímu, co v daném žánru najdete :)... celý text

Nejdelší jízda 2014, Nicholas Sparks

Sparksovy knihy tvoří skupinu romantických příběhů, které mě nejspíš nikdy neomrzí. Jedná se totiž o příběhy, které jsou skutečně ze života a stejně jako on jsou nevyzpytatelné, nádherné, ale mnohdy i velmi kruté a nelítostné. Sparks to ví a umí s tím pracovat na jedničku. Přesto však všechny jeho knihy zkrátka nemohou být dokonalé, a to je právě případ Nejdelší jízdy, která výborně funguje jako předloha, ale film se zkrátka vydařil víc :) Luke a Sofie nejsou tak sympatičtí jako ve filmu a stejně tak Irovo vyprávění tolik nechytí za srdce. Chybí také propojení mezi Irou, Sofií a Lukem, které dělá film mnohem dojemnější než knihu, a jehož absence pak ze závěru dělá více náhodu než osud. Oceňuju však jisté detaily, které ve filmu chybí, ale i tak bych tentokrát neřekla, že se film a kniha doplňují jako je tomu například u Nezapomenutelné cesty nebo To nejlepší z nás. Tím však nechci říct, že by kniha nestála za přečtení, rozhodně stojí! Jen doporučuju první přečíst a až potom koukat na film. Jako má klasická letní romantika však opět nezklamala :)... celý text

Zelená míle 2020, Stephen King

Vždycky jsem milovala film, který byl podle této knihy natočený. Je to jeden z těch nepřekonatelných snímků a Kinga bych mohla obdivovat už jen proto, že podle jeho knih byla natočena celá řada takových nepřekonatelných filmů. Jeho styl vyprávění je však něco, o co se nemůžete nechat ochudit, pokud se Vám ty filmy líbí, protože teprve po přečtení jsem si plně uvědomila, jak mistrovskou práci filmaři odvedli, jelikož zachovali všechny aspekty a detaily, které jsou pro příběh důležité. Zelená míle je jeden z nejsmutnějších, nejdrsnějších a zároveň nejkrásnějších a nejdojemnějších příběhů vůbec. King je zkrátka Pan Spisovatel, umí budovat atmosféru do poslední stránky a ani jediné slovo v tomto příběhu není navíc. Jeho propracovanost děje a postav mě nikdy nepřestane udivovat, nikdy jsem se nesetkala s příběhy vykreslenými do posledního sebemenšího detailu jako by to autor opravdu sám prožil. Přestože je však těch detailů a popisů a odboček v knize hodně, nebudete se nudit ani minutu, a tohle já považuju za umění psát. Byť je ten příběh nepravděpodobný, přesvědčí Vás, že se opravdu stal nebo si alespoň budete přát, aby se stal. Smekám před tímhle talentem a nádherným dokonalým dílem, ke kterému se ještě mnohokrát vrátím.... celý text

Carrie 2013, Stephen King

Vzhledem k tomu, že už mám za sebou vrcholovou tvorbu Stephena Kinga, musím tomuto dílku 1 hvězdičku ubrat. Nicméně nutno podotknout, že tahle prvotina je na úrovni vrcholových děl velkého množství ostatních spisovatelů. King ještě neměl svůj mistrovský styl vypilovaný, některé pasáže jsou trošku kostrbaté, jiné zase příliš neuchvátí, ovšem stále se jedná o dílo takové kvality, která ho jednoduše nemohla neproslavit. Carrie je dnes už klasika v hororovém žánru knih i filmů - maturitní ples, šikana, nadpřirozené schopnosti a náboženský fanatismus - to zkrátka neomrzí. Přidejte Kingův smysl pro perverzi a dostanete perfektně kruté dílko, které jakmile Vás jednou vtáhne, už nepustí. Zapůsobilo na mě, jak si autor pohrál s formou, jelikož kombinoval vlastní vyprávění s úryvky z "knih", které měly vzniknout po události s Carrie a zkoumat celou věc z různých úhlů pohledu. Nechybí ani články, úryvky z dopisů, vše dovedené do detailu včetně kompletních názvů těchto smyšlených knih, dokonce nechybí ani strana, kde ten úryvek najdete. King má zkrátka smysl pro detail, který mě nikdy nepřestane udivovat. I tak mi však kniha sedí více jako předloha než samotné dílo, neboť se mi zkrátka filmové zpracování líbilo víc - to staré, ale hlavně to novější s Chloe Grace Moritz a Julianne Moore, na které mám chuť se hned znovu podívat :)... celý text

Nepečené dezerty Kateřiny A. 2022, Andrea Čekanová

Když jsem si v doslovu/poděkování přečetla, že záměrem knihy bylo vlastně hlavně rozšířit povědomí o domácím násilí, donutilo mě to přemýšlet, jestli autorka zvolila správnou formu. Jedná se totiž o psychothriller a on to ve své podstatě psychothriller byl s jistými prvky rodinného dramatu, ale nemůžu se ubránit pocitu, že by tomu mnohem víc seděla forma propracovaného a hlavně delšího psychologického románu. To domácí násilí se tady totiž projevuje v jedné z nejkrutějších forem vůbec, takže byť název i obálka působí tak nevinně, ze spousty scén se Vám bude dělat opravdu špatně a budete mít potřebu knihu alespoň na chvíli odložit a odpočinout si. V rámci toho domácího násilí mi zde však velmi chyběla psychologická propracovanost hlavní postavy Katky, což byl důsledek také toho, že kniha je velmi útlá, zvrat střídá zvrat a celý příběh letí dost raketovou rychlostí, takže nemáme moc možností nahlédnout Katce skutečně do hlavy. Její jednání a také jeho příčiny jsem chvílemi chápala, chvílemi zase vůbec, ale ačkoli mi jí bylo líto, nedokázala jsem s ní v průběhu knihy vlastně soucítit, protože jsem jí pořádně nerozuměla. Velmi však oceňuji autorčinu odvahu psát o takových tematech, kterým se stále nevěnuje dostatek pozornosti, ač by mělo. Překvapí také nenásilné zahrnutí homosexuality a celkový dojem z knihy výrazně zlepšuje samotný závěr, který zkrátka příběhu sedl jako p*del na hrnec!... celý text

Ztracena v bílém šumu 2022, Javier Castillo

Když tahle kniha vyšla, byl okolo ní obrovský hype - španělský thriller ve stylu Kinga, který mění pravidla žánru? Upřímně, byla jsem trochu skeptická, když jsem se do díla pouštěla, ale překvapivě mě to hodně rychle vtáhlo. Autor má bezesporu dar psát, ta kniha je svižná a ačkoli má bezmála 400 stran, máte pocit, že je mnohem kratší. Žádné zbytečné okecávačky, hluché scény, navíc má velmi krátké kapitoly, které vesměs končí napínavě, takže Vás to pořád nutí otáčet dál. Trochu mi vadilo, že se v knize střídalo asi 5 časových linií, takže když jsem knihu na den odložila, hůře jsem se v tom pak orientovala. Víc by mi vyhovoval chronologický způsob vyprávění. Velmi oceňuji propracované postavy, zejména novinářku Miren, kterou jsem za těch pár stovek stran stihla opravdu dobře poznat a oblíbit si ji. Jsem ráda, že tu taky máme právě novinářku, protože thrillerů, kde figurují policajti/detektivové apod. už je přehršel. Nicméně na můj vkus zde šlo policejní vyšetřování zase až moc do pozadí a hlavně bylo opravdu neschopné, kdežto studentka novinařiny ve vyšetřování excelovala, místy to bylo až docela neuvěřitelné. Zároveň mě však na konci vytáčelo, jak začala být najednou naivní. No, snad se v příštích dílech poučí. Překvapí a potěší taky dobová atmosféra 90. let včetně počátků mobilů a digitalizace. Já se sice narodila až v posledním roce devadesátek, ale stejně mám k této generaci a její době stále blízko, takže jsem si to doslova vychutnávala :) Jako poslední bych ráda vyzdvihla citáty a motta, kterými jsou uvozeny všechny kapitoly a které buď chytají za srdce, dojímají nebo z nich mrazí, jak moc jsou pravdivé. To však platí o celé knize, která otvírá řadu důležitých temat velmi realisticky, takže se emocím rozhodně nevyhnete.... celý text

Zůstat s Lucy 2020, Tammy Greenwood

Ačkoli je tato fiktivní kniha inspirovaná skutečnými událostmi, nemůžu si pomoct, ale nepůsobilo to na mě úplně reálně. Fakt, že se Ginny dokázala 2 roky o Lucy prakticky nezajímat, když ji to uvnitř trápilo a měla finanční prostředky na to, aby se o ni dokázala postarat... stejně tak že na manžela netlačila mnohem dřív a ne až když se o Willowridge dozvěděla pravdu. Sama zatím nemám děti, takže je těžké hodnotit to z pohledu, jak bych se jako matka zachovala já, ale kdybych zjistila, jak moc je mé dítě zanedbané, pravděpodobně ji bych okamžitě prohlédla mnohem důkladněji, proto nechápu, jak mohla Ginny až po několika dnech zjistit, že má Lucy např. vši nebo vnitřní zranění, která ji při zvedání a nošení musela velmi bolet. Nemluvě o Ginnyině častému nepochopení vůči staršímu synovi, který logicky nedokázal fyzicky znevýhodněnou sestru přijmout ze dne na den, obzvlášť když se teď maminka, která mu dosud věnovala veškerou pozornost, věnovala hlavně jí, a nechápal, proč musejí najednou cestovat pryč bez otce. To se však nakonec až pohádkově bez zjevné příčiny napravilo. Kniha je vcelku útlá a psaná velmi svižným a čtivým tempem, přesto mi určité aspekty v příběhu přišly nadbytečné, nemluvě o hluchých místech, která děj natahovala. Paradoxně mě místy více bavily flashbacky než současnost s Lucy, která byla stále dokola - roadtrip se zastávkami v různých ošuntělých hotelech a zjišťování dalších nových Lucyiných zdravotních problémů v důsledku zanedbané péče. Celé to bylo zbytečně zdlouhavé - cca 200 stran, přičemž konec byl pak moc uspěchaný (cca 30 stran) a až pohádkový. Oceňuju však neobvyklé téma, které má reálný základ, a určité pasáže, ve kterých jsem se našla :) Kniha za přečtení rozhodně stojí, ale nemějte od ní moc velká očekávání, protože na zadek si z ní pravděpodobně nesednete :)... celý text

Harry Potter a Ohnivý pohár 2021, J. K. Rowling (p)

Hagridova minulost, Hermionin boj za práva domácích skřítků, detaily Voldemortova návratu a "života" posledních 13 let - tohle a mnohem víc obsahuje 4. díl, který je ve filmové verzi hodně osekaný. Oproti tomu však film lépe ilustruje reálný svět teenagerů, kde se z dětí stávají mladí dospělý, se kterými cloumají hormony. Jedná se o nejdelší díl ze všech, přesto jsem se u něj ani chvíli nenudila. Doslova pořád se tam něco děje! Vystavět tak dlouhý a spletitý příběh určený mladým čtenářům, který není nikde zmatený a neobsahuje jediné hluché místo je bezesporu umění. Překvapil mě hlavně závěr - všichni víme, že se jedná o první díl, kde se Harry poprvé přímo setkává se smrtí, kterou si narozdíl od smrti svých rodičů již plně uvědomuje. Celá tato událost a hlavně Harryho vyrovnání se s ní je v knize popsáno citlivě a velmi uvěřitelně. Po dočtení mi bylo velmi líto, že ve filmu byla vynechána závěrečná scéna na ošetřovně s Popletalem, která přímo odkazuje na jednání ministerstva v příštím díle. Stejně tak nebylo ve filmu vůbec zmíněno, co Harry za výhru v Turnaji tří kouzelníků dostal a hlavně jak s tím naložil, což byla právě pasáž, která mě velmi dojala a jen potvrdila, proč mám 4. díl nejraději. Ve filmové verzi mi také velmi chybí Dobby, ale zase oceňuji význam, jaký tam dali Nevillovi, který je v knize bohužel stále spíše nevýraznou postavou. I tak se o něm ale dozvídáme věci, které ve filmu opět chybí, i když tam dostal větší prostor než v knize :) 4. HP film zůstane už navždy mým nejmilejším dílem, ale tím spíš pravděpodobně nikdy nepřestanu toužit po tom, aby místo 2,5 hodiny měl minimálně 3,5. Celkově si myslím, že by vůbec neuškodilo, kdyby ty filmy byly delší a detailnější, no řekněte sami :)... celý text

Myší díra 2021, Simona Votyová

Když jsem poprvé narazila na tuto knihu, absolutně mě nezajímala anotace a neměla jsem ani páru, jaký je to vlastně žánr. Bylo mi to jedno, protože ta obálka se mi tak strašně moc líbila, že jsem si ji musela koupit, i kdyby uvnitř nebylo vůbec nic. Až poté jsem zjistila, jak vysoké má kniha hodnocení na DK a po dočtení musím s potěšením konstatovat, že koupit si občas knihu jenom na základě dokonalé obálky asi nebude úplně na škodu, i když jsem to dřív odsuzovala. Ta kniha je opravdu útlá a k tomu ještě dost malinká. Na necelých 180 stranách Vám autorka představí celou řadu postav, které však i přes to, že mají málo prostoru, vůbec nejsou ploché, naopak. Dozvíte se hromadu detailních podrobností z jejich životů, které jsou někdy úsměvné, ale vesměs spíše smutné, přesto Vás kniha nezarmoutí, neboť autorka k Vám promlouvá velmi ironicky, lidsky, opravdově, jako byste se bavili s kamarádkou. Zároveň má dar přesně vystihnout lidskou psychiku, emoce, naše protichůdné postoje a mozkové pochody, které tak děsivě odpovídají realitě, až mě z toho mrazilo. Celý příběh tak působí mnohem více opravdově, i když samozřejmě víte, že ta část, na které je postavený, je naprosto absurdní. Jenže o tu část tu vůbec nejde, takže na ni neberete zřetel. Je to příběh o životě, jaký je - krutý, nevyzpytatelný, ale i plný soucitu, pochopení a nečekaných zvratů, které nám do našeho světa mohou vnést nové světlo, jenž chceme následovat, i když se bojíme nebo jsme si mysleli, že už nemáme pro co žít. Asi jsem ještě nečetla tak "lidský" příběh ve všech smyslech toho slova. Bude ve mně ještě dlouho rezonovat a jakmile přestane, vrátím se k němu znovu.... celý text

Panda a dráček 2022, James Norbury

Tak tohle se zase jednou povedlo! Ta kniha je jednoduše nádherná, úžasná a já ji zbožňuju a stejně jako k Malému princi a Chlapci, lišce, krtkovi a koni se i k Pandě a dráčkovi ještě mockrát vrátím (vlastně se k ní vrátím hned poté, co tohle zveřejním, protože je boží!). Jedná se o jednu z těch knih, kterou byste mohli mít přečtenou za 10 minut, protože jsou tam hlavně obrázky a celý text knihy dohromady by vydal asi tak na jednu stranu. A právě tohle mě dostává - hromada nádherných obrázků + pár slov a vznikne z toho skvost, který pohladí, povznese, dojme, uklidní, rozněžní a donutí se usmát. Panda s dráčkem putují všemi ročními obdobími, takže ať už máte nejraději jakékoli z nich, díky této knize ho budete mít ještě raději, protože poeticky vyzdvihne vše, co na něm milujete. A ty kresby.. tak jednoduché, přesto tak propracované. Naprosto kouzelná a roztomilá minidílka, nad kterými se vydržíte rozplývat dlouhé minuty a právě proto nemáte šanci tu knihu zhltnout za 10 minut, i když byste mohli. Miluju Malého prince (budeme předstírat, že to nikdo neví) a zamilovala jsem se i do knihy Chlapec, krtek, liška a kůň a pokud jsou Vám tyto tituly také blízké nebo patříte mezi ty citlivé a spirituálně založené duše, Panda a dráček je pro Vás absolutní must have, který prostě chcete mít!... celý text