Leïla Slimani

marocká, 1981

Nová kniha

Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme

Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme - Leïla Slimani

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství v prosperující a vzkvétající podnik. Te... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Ruční práce Ruční práce

Životopisný komiks o doktorce Suzanne Noël byl pro mě opravdu zajímavým a přínosným kouskem. O této významné ženě a jejím přínosu pro medicínu a ženská práva jsem totiž bohužel doteď neměla ani tušení. Ač komiks, četla jsem ho asi dva dny, protože tu pro mě bylo opravdu spoustu nových informací, nicméně to rozhodně stálo za to.... celý text
veriszv


Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme

První díl je výborný, tento druhý ještě lepší.
Hrnca


Něžná píseň Něžná píseň

... Nevím moc co říct a zároven vlastně toho mám na srdci opravdu hodně. Kniha mi byla doporučená, sama bych si jí asi nikdy nepřečetla a ted už vím proč:) Tahle knížka je tak špatně stravitelná, né ani tak tím stylem psaní, ikdyž i ten je hodně specifický. Ale hlavně tím obsahem. Ta kniha je děsivá, zvrácená....připadala jsem si skoro až provinile, když mě to k ní pořád táhlo a chtěla jsem jí číst. Zároven jsem věděla, že mi bude ležet v žaludku ještě hodně dlouho. Pokud tedy máte rádi knížky, které vás nutí přemýšlet a nehledáte ve čtení jen únik z reality, tak je tahle kniha pro vás. Ona vás totiž s realitou v podstatě konfrontuje s tím typem té nejsyrovější, nejtemnější reality, která je děsivá hlavně tím, jak dokáže být pravdivou a zvrácenou a tím, že v některých věcech se můžeme i poznat. Autorka se nebojí mluvit o jednom z ožehavých a cukrových témat jako je mateřství, které je mnohdy popisováno jako pomyslný vrchol a zároven hlavní nápln života ženy, přičemž po dočtení této knížky se jeví mateřství a péče o děti jako věc až skoro destruktivní a animální ze které vám naskakuje husí kůže. Ocenuju ale, že má nějaká žena odvahu psát o této odvrácené straně mateřství a rodičovského života. Ostatně my ženy, které se jakožto budoucí matky a manželky zrovna nevidíme v tom můžeme cítit určitý druh podpory, který je někdy potřeba. Jinými slovy - kombinace dobrá práce, děti, manžel a dům nemusí každého udělat štastným. Nebylo příjemné to číst. Akorát jsem si potvrdila proč podobné knihy nečtu, jelikož mě to hodně vysává. Vždycky to nasaju jako houba a hodně to v sobě vstřebávám. Na druhou stranu jsem ted díky knížce zase o něco sečtělejší a uvědomělejší v tématu, který prakticky nevyhledávám, takže mě kniha zase o něco obohatila, a možná mi v lecčem vzala i nějaké ty iluze. Každopádně jsem si při čtení připadala trochu jako divák sledující něčí popravu. Makabrozní téma, které vás nutí číst, ale taky vás děsí víc než kdejaký horor. Navíc jsem k tomu měla i vlastní přidanou hodnotu v tom, že já sama pracuju v domech podobných lidí jako uklízečka. A řekněme si to narovinu ikdyž je to brigáda ke škole stejně si člověk při čištění hajzlíku připadá jako ta největší lůza, a tahle kniha mě v tom ještě utvrdila. My uklízečky jsme tak neviditelné, mnohdy nejsme víc než součást nábytku, nikdo se o nás nezajímavá, nikdo nás nezná. Člověk to musí zažít na vlastní kůži, aby nasál ten pocit totální lidské lhostejnosti a neviditelnosti, která se tomuhle povolání lepí na paty. A ty chůvy jsou na tom v podstatě stejně, čímž samozřejmě neomlouvám čin chůvy, jenom poukazuju na fakt, který společnost cíleně přehlíží.... celý text
knihomolka27



Země těch druhých: Válka, válka, válka Země těch druhých: Válka, válka, válka

Hezká poetika a příjemně pomalejší tempo.
Hrnca


Země těch druhých: Válka, válka, válka Země těch druhých: Válka, válka, válka

Kniha se mi moc líbila, asi i proto, že v Meknesu jsem strávil jeden den a dokázal jsem si ten příběh představit. Zároveň jsem si z LonelyPlanet pamatoval i něco ze stručné historie Maroka a vše se mi spojovalo. Těším se na pokračování.... celý text
bob0985