Malý princ

Když jsem tehdy maturovala, hodně z nás si vzalo Malého prince jako povinnou četbu k maturitní zkoušce. Většina třídy knihu nechápala a všichni nad ní ohrnovali nos. Myslím si, že kniha udělala přesně ten efekt, který měla, protože ji doopravdy nepochopí každý. Po maturitě jsem se k ní párkrát vrátila, protože je pro mě tak dojemná a hluboká, že při vzpomínce na ni mám vždy chuť si ji znovu přečíst. Myslím si, že není pro lidi, kteří se knize neotevřou a odsoudí ji hned při prvních pár stránkách. Ona ke čtenáři totiž naprosto úžasně mluví a dokáže otevřít dveře, které jsou ve vás celou dobu zavřené. A někdo si třeba během čtení uvědomí, že být nepochopený ostatními není nic špatného, pokud se v sobě neztrácíte vy sami.

Knihu jsem četla po X letech a až teď jsem ji pochopila. Milé čtení

Skvělá filozofie a myšlenka knihy se mi moc líbila krásné ilustrace.

Já nevím... Myšlenky jsou tam pěkné, zpracování milé, jen mi přijde Malý princ poněkud přeceňován. Neříkám, že jednoduchost je ve filozofické literatuře špatná, to vůbec ne, ale tady mi to přišlo trochu moc primitivní (a zároveň dost na sílu). Možná, že s přibývajícími léty v knize objevím něco nového a krásného, kdo ví. Zatím pro mě však Exupéry zůstává především původcem citátů na ledničkách pro ty, kteří by rádi působili moudře, ačkoli takoví tak úplně nejsou.

Malého prince jako takového mám rád, odjakživa mě fascinovaly nápady jako slon zhltnutý hroznýšem, turecký hvězdář, nebezpečí baobabů, beránek v bedýnce nebo třiačtyřicet západů slunce za den. Navíc autorovy ilustrace se pro mne staly etalonem malířství, pro což mé učitelky výtvarné výchovy věru neměly moc pochopení. Co ale opravdu rád nemám, jsou lidé, kteří v Malém princi vidí vrchol světové filosofie nebo dokonce univerzální návod na život - bohužel se jim podařilo mi tuto knihu dost otrávit.

S odstupem času uznávám, že kniha má velký přesah do existenciálních vod lidského myšlení. Že uvažování "čisté duše" JE krásné, rovné, přímé a upřímné. Novela ale jako celek nepůsobí kompaktně a tudíž závěrečný filozofický rozměr může být vnímán tříštivě a rozličně. Neberu to ale jako vyložené mínus. Každý si může příběh vyložit, jak potřebuje.

Každý si může knihu pochopit po svém, a každý si může z knihy vzít co právě potřebuje.
Malý princ je věčný.
Libi se většinou dětem i dospělým a tim je výjimečný

Půl hvězdy dolu sama sobě, že jsem knihu nečetla i v mladším věku... V dospělosti a o to víc v dnešní době, je člověk s těmito nešvary lidstva tak nějak obeznámen, takže to uvědomění nemá takový wow efekt jako v mládí...

Nakresli mi beránka... Malý princ je kniha, dokazující že i pohádky a trochu fantazie mohou být čteny dospělým. Pokud někdo knihu čte z donucení, prolítne ji, či absolutně nevnímá mezi řádky, tak se mu bude kniha zdáti nudná a jako "z jiné planety" (trefné...). Pro čtenáře, který však bude knihu vnímat, tak se mu dostane to nejzajímavější představení, jaké kdy bylo sepsáno. Upřímně neznám více kritizující knihu než právě Malý princ. Kritika nacismu, kritika společnosti, kritika pasivity a opovrhování a mnohem více. Bohužel mě kniha do srdíčka nezasáhla. Přečetl jsem ji dvakrát - v češtině a v originále. A bohužel asi na tomto čísle to skončí. Ale kdo ví, možná se zahledím do hvězd a přijde mi tato drobná knížka po chuti. Uvidíme... 6/10

25.03.2026

Bohužel se mi kniha nelíbila. Možná bych potřebovala vydání s vysvětlením.

Knížku jsem poprvé četla nedávno už jako hodně dospělá a zjistila jsem až nyní, že citáty které jsem si v mládí zapisovala a konkrétně třeba od Saint-Exupéry jsou výtažky z Malého prince. Zvláštní po těch letech zjistit odkud vlastně jsou…

No, no. Knížka docela hezká, ale někdy mě Malý princ vážně štval. Nejvíc mi na něm vadí, že nemá jméno. Člověku leze na nervy, když v jednom kuse čte Malý princ tohle. Malý princ támhleto. A jeho společnice růže? Tak to je vůbec případ. Tak nesympatickou postavu aby člověk pohledal. Ještě štěstí, že tam vystupuje jen na začátku. Konec mě poněkud zarazil, ale chápu co tím chtěl autor říci.

Asi můj komentář nebude mít spoustu příznivců, ale já tuto knížku miluji. Milovala jsem ji v době studia na střední, miluji ji teď o nějakých deset/skoro patnáct let později. Má nádherné ilustrace, lehce čtivá, krásný příběh, i ten konec se mi líbí. Nenajde si asi úplně každého čtenáře, to je úplně v pořádku, nemůže se všechno líbit všem.

Ne že by to bylo špatné, to vůbec ne. Ale snad neexistuje přeceňovanější kniha. Kombinace snadno interpetovatelné alegorie a metaforiky, přístupného stylu a existenciální a protofilozofické roviny z toho činí ideální čtivo pro všechny děvenky mladší i věkem sešlé, jež se dojímají nad hlubokomyslností tohoto textíku. Pro patnáctky OK, ale když to někdo adoruje před důchodem, tak je to trapas.

Malý princ je filozofická pohádka, která říká věci, na něž dospělí často zapomínají. Svět je tu nahlížen dětskýma očima – prostě, upřímně a bez zbytečných nánosů „rozumnosti“, jež mnohdy rozum spíš zakrývá než odhaluje. Právě v této jednoduchosti se skrývá překvapivé množství moudrosti o přátelství, odpovědnosti, lásce i samotném smyslu života.
Kniha jemně, ale neúprosně nastavuje zrcadlo dospělému světu posedlému čísly, výkonem a vlastnictvím. Připomíná, že "to podstatné je očím neviditelné" – a že bez schopnosti žasnout, ptát se a brát druhé vážně zůstává člověk chudý, i kdyby vlastnil celý vesmír. Malý princ není jen kniha pro děti; je to text, k němuž má smysl se stále vracet, protože s každým dalším čtením říká něco nového.

V dětství jsem viděla animák inspirovaný Malým princem a tak jsem předpokládala, že znám příběh. Po přečtení mi došlo, jak daleko seriál byl od původního díla.

Příběh sám o sobě je docela jednoduchý, ač i dost specifický a ponurý svým vlastním způsobem.
Kompozice vyprávění může být občas zmatená, což se mně osobně docela líbí. Oblíbila jsem si část, kde Malý princ vypráví o návštěvě různých planet. ^^

O postavách netuším, co říct. Pohlížela jsem na ně jako prostý pozorovatel. Nepřísluší mi je popisovat, udělejte si každý svůj vlastní obrázek po přečtení!

Kniha má pohádkové rysy čili je (ne samozřejmostí) jazykově dost jednoduchá. Ač mi text stejně přijde jako hra se slovy díky skrytému významu, jemuž můžeme vidět formou obrazných pojmenování.
Takzvaně můžeme "číst mezi řádky".

A nesmíme zapomenout na neoddělitelné ilustrace, které namaloval sám autor! Ty si také zaslouží pozornost. :3

Knihu jsem dostal od kamarádky až nyní v dospělosti, nečekal jsem to, tak jsem se těšil na knihu a její poselství. Knihu jsem během dopoledne jedním dechem přečetl a příběh mě plně pohltil. Ještě potom jsem přemýšlel nad všemi postavami a procházel si jednotlivé úseky příběhu, co vlastně měly znamenat a vyjádřit. Silná kniha a doporučuji tento příběh přečíst všem, jak v dětském, tak v dospělém věku a i klidně s časovým odstupem, protože tam vždy najdete to, co právě prožíváte a vytáhnete si pro sebe jednotlivé myšlenky. Moudro lišky je i v dnešní době stále platné a řekl bych, že je třeba ho prožívat. Zároveň buďte dítětem, zjišťujte proč a běžte poznávat. Dávám 5*.

Túto knihu milujem už od detstva a rada sa k nej vraciam. Vždy som úplne nanovo udivená hĺbkou a silou príbehu, ktorý v kombinácii s originálnymi ilustráciami tvorí úplný literárny unikát.

Nechci hodnotit příběh. každý si v něm jistě najde co v daný čas potřebuje nejvíc. Ráda bych však vyzdvihla vydání Malý princ : malá obrazová kniha - pop-up či leporelo. Pro malé děti je sice celkem křehká, ale s opatrností a pod dohledem velmi zábavná. Jako první setkání s tímto malým filozofujícím hrdinou je opravdu báječná.