Dopisy ztraceným

Mně se to moc líbilo!

Tahle YA romance mě zaujala, je psána velmi čtivě a svižně, za což mohou svým způsobem dopisy na začátku téměř každé kapitoly. Kniha nám pomalu odkrývá příběh dvou teenagerů, z nichž je každý zraněný na duši. Anonymita dopisů jim umožní otevřít se víc, než kdyby se znali. Ale co když se znají? Tato otázka jim oběma vrtá hlavou…

Kniha však v sobě nese i jisté poselství, a to že ne vše je takové, jak se na první pohled může zdát. A že je hrozně jednoduché někoho zaškatulkovat, aniž bychom se ho snažili lépe poznat. Otevírá i téma šikany, je nesprávné, když se naváží průšvihář do ostatních, ale co když je to naopak? Je to stejně špatné, ale většinou to nikdo neřeší. A další poselství: komunikace, spousta problémů vzniká proto, že lidé spolu neumí komunikovat. Nejsme totiž jasnovidci, potřebujeme slova, až už vyslovená nebo ta napsaná.

Určitě stojí za přečtení.

Překrásný romantický příběh! Určitě sahnu po dalším dílu.

Krásná knížka, která se hezky čte, ale není to laciný romanťák, i když to tak skončí. Má hloubku, jednotlivé postavy postupně rozkrývají svá tajemství a líbí se mi, že je i v knížce nabídnuté řešení (dovolit někomu, aby mi pomohl, otevřít se, promluvit si, věřit si, nenechat se zaškatulkovat..).
Děj je plný překvapení a nudit se rozhodně nebudete.

Přečteno za den. Dopisy ztraceným je kouzelný romantický příběh s propracovanými osudy obou postav, které zároveň nejsou přitažené za vlasy, Skvělé je i to, že se nějakým způsobem vyvíjí nejen vztah mezi hlavními hrdinami, ale i jejích pouta s rodinou.

Chvílemi mi akortát nesednul ten "nikdo mi nerozumí" postoj. Na druhou stranu, sama už nejsem cílová věková kategorie.

Knížku jsem si vybrala do ČV a vážně se mi líbila, i když jsem spíš ve věku rodičů než hlavních hrdinů. Příběh je napsaný poutavě, knihu nejde téměř odložit. Juliet i Declan mají spoustu problémů a vy jim hrozně fandíte, aby z toho našli cestu ven. Kdybych byla mladší, tak bych byla nejspíš úplně nadšená, teď už jsem některé zvraty očekávala. Ale i tak jsem spokojená, knížka má rozhodně co předat, zejména jak moc je důležité nesoudit, mluvit a zároveň naslouchat.

Knihu jsem objevila díky "Čtenářské výzvy".....A fakt dobré čtení

Moje první kniha v novém roce a zároveň i v rámci Výzvy. A hned dobrá volba. Už dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká kniha tolik chytla, zhruba od poloviny jsem se nemohla odtrhnout musela jsem ji dočíst na jeden zátah. Nejde jen o nějakou teen romantiku, rozebírají se tu i vážná témata (smrt, násilí). Hlavní hrdinové se někdy chovají otravně, ale nakonec jim vše dojde a čeká nás smíření a nadějný konec.

21. 2. 2021 Upravit Smazat
Zajímavá kniha ze života dvou mladých lidí s nelehkým dětstvím, se kterým se snaží sdílet jeden druhému, i když se neznají, formou dopisů. Kniha vede k poznání, jak často lidé, poznamenáni utrpením, které neřeší s někým, zůstanou svému okolí nepochopenými a ponižovanými. (Jana512 - 21. 2. 2021)

(SPOILER) Kouzelný příběh. Hlavní hrdinka přišla o mamku a pravidelně chodí na hřbitov na její hrob. Na hrobě pro ni nechává dopisy, až jednou najde odpověď. Nedá jí to a začne si s pisatelem pravidelně psát a jednou ho i potká. Nakonec se sblíží a pomůžou si v řešení svých problémů.

Věkově jsem úplně mimo. Na jednu stranu je to stokrát omleté téma, na druhou stranu nemohu popřít, že to má jakousi atmosféru. Věřím, že nejeden puberťák se v tom může najít a možná to někoho s blbou náladou může i přesvědčit, že není všem dnům konec.

Já tenhle příběh miluju čtyři roky po prvním čtení úplně stejně a to jsem se opravdu bála, že si svou oblíbenou knihu zkazím.
Trošku hůř čitelný font v dopisové konverzaci je asi jediné mínus, které pociťuji a tak jsem ochotná ho zapomenout, jelikož příběh jako takový za to nemůže.
Kniha nabízí skvělou práci s emocemi a hodně těžkými situacemi v průběhu dospívání. Tohle období bývá pro mnohé náročné samo o sobě a když dostaneme ránu od osudu, je velmi těžké vstát.
Hlavní poselství je za mě jednoznačné – komunikovat! A je jedno, jestli s rodiči, sourozenci, přáteli… Nikdo na světě vám do hlavy nevidí a proto může dojít k nechtěnému ublížení jen a pouze nevědomostí.
Druhým stěžejním bodem je pro mě situace kolem předsudků a pomluv. Kde je ta hranice, co je obezřetnost před člověkem se špatnou pověstí a co už šikana?
Hlavní hrdinové mi přirostli k srdci oba a vlastně okamžitě. Juliet o trošku míň, nemám moc ráda takhle paličaté lidi. A ta romantika mezi nimi? Skvěle postavená, přirozeně gradující a hlavně nezastíní celý ten silný zážitek z osudů jednotlivých hrdinů.

Rozhodne urceno jine vekove kategorii, nez-li jsem ja.

Parádní kniha plných zvratů a nečekaných událostí. Hodně se mi líbilo jak autorka dokázala skvěle popsat hlavní hrdiny a i to jejich chování které odpovídalo věku ve kterém byli. Opravdu parádně napsaná kniha. Jsem ráda že se autorka zabývala touhle tématikou

Autor: Brigid Kemmerer

Počet stran: 359

Děj: Juliet zemřela milovaná matka, která byla skvělou fotografkou. Juliet bojuje se svým vlastním žalem všemi možnými způsoby, jedním z nich jsou dopisy, které nechává matce na hrobě a ve kterých se jí zpovídá ze svého smutku. Co se však stane, když jí na dopis, adresovaný mrtvé matce, někdo odpoví?
---
Tahle kniha byla takový rereading na uklidnění. Taky jsem ji kdysi dostala jako dárek, ale nemám k ní takové pouto jako k jiným knihám.

Příběh to není špatný, některé myšlenky jsou velmi zajímavé a přiznám se, že mě bavilo sledovat, jak se Juliet a Declan vzájemně podporují v „rekonvalescenci“ z velkých životních ztrát. Možná to bylo v některých chvílích trochu klišé, možná jsem na tu knihu už trochu stará (oběma protagonistům je kolem 17 let), každopádně jsem v ní ale při tomto čtení zahlédla něco víc než jen milostnou zápletku „enemies to lovers“.

Příběh má docela hloubku, ale už jsem četla lepší knihy - k téhle se vracím, když potřebuju nějaké klidnější a oddechovější čtení, což kniha splňuje dokonale.

Dlouho jsem váhala, jestli jí dát tři nebo čtyři hvězdičky, nakonec jsem ale dala spíš tři - zas tak super ta kniha nebyla, ale za přečtení stojí, takže takový průměr.

Vím, že jsou další dva díly, aneb pokračování příběhu Declana a Juliet, ale těžko říct, jestli si je chci někdy přečíst - ta atmosféra anonymních dopisů už tam nikdy nebude a já mám strach, že pokračování bude jen jedno velké romantické klišé. Četl někdo další díly? Jak se vám líbily?

Tak tahle kniha se zařazuje mezi mé nejoblíbenější.
Pokud hledáte romantické drama, jehož hlavní postavy jsou psychicky pochroumané, dotknou se vašich pocitů a donutí vás zapřemýšlet nad životem, pak je tato kniha ta pravá. Autorka velmi dobře zpracovala těžká témata a vytvořila opravdu krásný citlivý příběh.
Z každé knihy se snažím si něco odnést - tady bych asi vyzdvihla, jak se autorka snažila prostřednictvím Declanových řešení problémů sdělit, že když se s něčím svěříme, může to být pak mnohem jednodušší, než si myslíme. Nebo že si každý tvoříme svoji vlastní cestu a nikdy není pozdě na to, abychom změnili směr.

Krása, krása, krása. Kdybych mohla, dám šest hvězdiček. Na konci se mi do očí dvakrát nahrnuly slzy, jak u vyprávění Declana, tak u Juliet. V koutku duše jako bych s oběma přímo prožívala jejich příběh. Po tom, co kniha skončila a zavřela jsem ji, jsem chvíli jen tak seděla, civěla do prázdna a vstřebávala ten zvláštní melancholický a zároveň hřejivý pocit, který ve mně po dočtení zůstal.
Jo a kdyby se někdo ptal, jaké jsou moje oblíbené knihy... tak rozhodně vyjmenuju i tuto.

Bože. Tohle byl tak silný příběh a když jsem si myslela ve čtvrtině knihy, že vím, jak to bude probíhat, tak jsem se šíleně pletla.

Moc hezká, čtivá pohodovka! Nechybí napětí, láska, křivda, přátelství. Těším se na druhý díl.