Dopisy ztraceným

3 včera

Krásná a skvěle napsaná kniha, moc mě bavila a ráda si ji přečtu znovu :)

6 předevčírem

Tak. Myslím, že jsem dosud nečetla lepší styl romantiky. Knížka byla neuvěřitelně čtivá, krásná a... Co si budem povídat, mírně depresivní. I když Juliet byla hooodně citlivá, byla fajn, stejně jako zranitelný drsňák Declan. Ale dlouho jsem se na ni těšila a rozhodně nelituju, bylo to skvělé.

15 04. dubna

Dech beroucí kniha o ztrápených duší několika lidí.
Hlavními protagonisty výjimečného příběhu jsou Juliet a Declan. Jejich cesty se protnout na hřbitově formou dopisu. A tak se zrodí naprosto úžasný příběh, který mě připoutal k sobě od prvních slov.
Rozhodně není kniha určena jen pro mladé čtenáře. Zde nezáleží na věku. Dopisy ztraceným jsou pro všechny. Emocemi nabytý příběh, na který se nezapomíná.
Obrovské doporučení!

1 03. dubna

Zpověď dvou ztrápených duší Deklana a Juliet. Juliet nechá na hrobu své matky dopis, který Deklan najde při vykonávání veřejných prací a o tom je vlastně celá kniha, o dopisování a svěřování se. Kniha byla dobrá ale na pět hvězdiček určitě ne, proto nechápu proč ji každý tak vychvaluje, upřímě řečeno jsem četla lepší knihy i když je tento příběh strašně milý. Spoiler : Rozuzlení příběhu čekejte až tak na posledních čtyřech kapitolách.

7 02. dubna

Obsahuje spoilery!!!

Jsem nadšená! Dlouho se mi nestalo, že bych nechtěla, aby nějaká kniha skončila. Zamilovala jsem se do celého toho komplexního příběhu, od kterého jsem se nemohla prostě odtrhnout.

Je to čtivé, svižné, ani nepostřehnete, že vám stránky ubíhají pod rukama. Líbilo se mi, jak každá kapitola začínala dopisem a že se střídalo vypravování Declana a Juliet. Kniha ve vás probudí všechny možné emoce. Často jsem se smála nad různými poznámkami, bavilo mě, jak si Declan dával pozor na to, co prozrazuje "Holce ze hřbitova" a co Juliet, aby se ty informace neprolínaly a ona na to nepřišla... Bavilo mě, jak Juliet vnímala Tmu a na druhé straně Declana s jeho pověstí, která ho doprovázela. Cítila jsem mezi oběma postavami to jiskření, to pouto, ať už spolu mluvili osobně nebo přes chat. Byli si v mnohém podobní a mě bavilo sledovat, jaký se mezi nimi vyvíjí vztah, jak jeden v druhém viděli oporu, přestože si to možná nechtěli přiznat.

Declan je hodně ovlivněn svým otcem a svým dětstvím, které v něm utvořili určitý zkrat a jako osobnost se nedokáže posunout dál. Myslí si, že je nedůležitý a že nikam nepatří. Nechal ostatní, ať si myslí, že je nula, protože se on sám tak cítil. Když pak měl poté vystoupit ze své komfortní zóny, cítil se zděšen, ale v tom mu zase pomohla Juliet, která mu dodala potřebnou sílu. Juliet je ovlivněna smrtí matky jakožto své nejbližší osoby. Oba dva jsou vlastně zaseknuti na jednom místě a nejsou schopni se posunout. Oba si myslí, že vina je na jejich bedrech. Oba dva si poté nacházeli cestu ke svým rodičům, obnovovali vztahy po těch tragických událostech... Je tu vidět, jak je k sobě táhlo to porozumění a uklidňovalo je, že nejsou jediní, které něco trápí, bylo tam to kouzlo nevědomí s kým si dopisují.

Zaujaly mě nejen Declan s Juliet, ale i vedlejší postavy jako paní Hubbardová a pan Gerardi, kteří to s nimi nevzdávali a neustále je nabádali, ať využijí té druhé šance, Melouňák, jenž Declana neodsuzoval jako ostatní, nebo samozřejmě jejich přátelé. Všechny postavy se potýkají se svými démony z minulosti, jsou přesvědčeni o tom, že je ten jeden okamžik v životě ovlivňuje a určuje, kdo jsou nyní... Všechny pocity vykreslené v knize jsou uvěřitelné, v mnoha situacích jsem se s postavami ztotožňovala.

Tato filosofická kniha nese tolik poselství a tolik myšlenek - týkající se osudu, životních cestách, druhé šance, viny, strachu, bolesti a vyrovnávání se s ní. Jak soudíme lidi podle jedné věci, kterou o nich víme, jak vás jeden moment může definovat a může vám ovlivnit život, pokud ho necháme. V knize je vidět ta důležitost toho mít někoho, komu se můžete svěřit, s kým se můžete podělit o to břímě, které nesete. Autorka poukazuje na mnoho vztahů, ať už vztahy studentů a učitelů nebo dětí a rodičů (potažmo nevlastních rodičů) nebo vztah mezi Juliet a Declanem, který mezi nimi vznikne tak přirozeně.

Z této knihy jsem si odnesla, že je pokaždé důležitá komunikace, všechno se dá vyřešit tím, že si vyříkáte to, co vás trápí, co vám vadí. Že každý má druhou šanci, kterou musí chytit a využít. Že je třeba udělat ten první (nejtěžší) krok k tomu, abychom někoho nechali jít. Že když se chcete posunout dál, je nezbytné vykročit ze své komfortní zóny. A že pocit, že někam patříte, je nedocenitelný.

Je to kniha, která vás zaujme už jen svým námětem, a kterou nebudete chtít vůbec odložit. Zaujme vás svou otevřeností, svou komplexností. Přinutí vás zamyslet se a všechno budete prožívat s hlavními hrdiny. Skoro až lituji, že jsem ji přečetla tak rychle a neužívala si ji déle. Doporučuji všem!

5 31. března

Ačkoliv nepatřím do této věkové kategorie, kniha se mi moc líbila. Za pár hodin přečteno. :) Milá oddechovka.:)

5 31. března

Je to plná nálož emocí a mě se to moc líbilo!