JFK117 komentáře u knih

Ještě se žádné knize nepodařilo, abych se přinutila tolik vzpomínat a srovnávat příběhy hrdinů s mými reálnými předky. Neznám okolí Karviné, ze západní části Čech je blíž do Německa, takže jsem tam nikdy nebyla.
Vše je ale vyprávěno tak čtivě a přesvědčivě, že mě už po první kapitole napadlo, co v té době asi dělala a hlavně prožívala moje praprababička a její dcera, kterou si prapraděda vzal, až když se vrátil z Velké války? Proč on to neustál a tak brzy po návratu umřel? Koho to utrpení teď ještě zajímá.? Autorka se této myšlenky nebála a vytvořila úžasnou rodovou ságu plnou věrohodných postav a příběhů. Úžasné, děkuji za požitek při čtení.

35 19.11.2021

"... ale i kdybych dokázala ta slova vyslovit, nikdy bych je neřekla." Někdy mám pocit, že o válce už bylo vše napsáno, ale... stále je o čem a dokonce jinak. Líbila se mi každá věta, těšila se na další kapitolu.

28 20.06.2019

Přátelé mě varovali, že druhý díl je slabší. Nemůžu s nimi souhlasit. Spíše se mi ještě více podařilo napojit se na příběh a nechala jsem se unášet osudy prostých lidí, hrdinů této úžasné knihy.
"jestliže je z pekla východisko, pak se bytí v pekle snáší snáz"
".... kdo vysvětluje, už zpola přiznal vinu."
".... vydržet utrpení je snazší než čekat na jeho příchod."

22 31.12.2021

Pohádka pro dospělé, která potěší a zahřeje na duši. A to je hlavně o blbcích! Ale téměř každý blbec mi byl sympatický!
"psychologa člověk potřebuje, když si třeba myslí, že je delfín. Psychiatra potřebuje, pokud všechny delfíny pozabíjel."
"nikdy se pořádně nedozvíme, co děláme jeden pro druhého, jeden s druhým, jeden pro druhého."
"pokud pro někoho něco uděláte tak, že zvládl všechno sám, tak jste odvedli dobrou práci."
"nic se ti nesmí stát
Ne, co to povídám
Vše se ti musí stát
A musí to být zázrak sám"

19 28.08.2023

Poprvé, co píši hodnoceni, jsem si přečetla komentáře ostatních,ale psaní mi to neulehčilo. Také jsem se při čtení knihy ztrácela v postavách, některé pasáže byly nezaživné atd... Ale obecná pravda, že vše je v lidech, je tu moc dobře vykreslena. A odlišnost se neodpouští.

16 16.02.2020

74 stránek se rychle přečte a přesto mi příběh uvízl v hlavě. Mají to všichni, kteří takhle odcházejí, stejně? Je to opravdu tak? Nikdo neví, ale Backmanovi se podařilo ten zmatek ve vzpomínkách a realitě dobře popsat. A ještě hvězdička za krásné ilustrace!
"Noah miluje vesmír, ten totiž nikde nekončí. Neumírá. Je to jediná věc v jeho životě, která ho nikdy neopustí."

15 16.09.2023

Zpočátku mi kniha přišla obyčejná, později jako čtení pro ženy, následoval společenský román, kriminálka... A celé to bylo úžasné. Vlastně jsem si sílu knížky uvědomila až druhý den po přečtení. To mi začala v hlavě hrát Mňága : svět je, svět je jenom hodinový hotel...

15 09.12.2022

Pohodové čtení bez překvapení. Stále u autorky obdivuji krásnou češtinu, dějovou linku, charakteristiku postav atd., ale pro mě byla kniha Hana zjevení a ostatní už bych skoro ani potkat nemusela.

15 07.04.2022

Moji počáteční nedůvěra rozptýlila už první kapitola a pak už to byla jízda. Vtipné, chytré. Vlastně učebnice české gramatiky jinak. Pan překladatel Antonín Přidal odvedl velký kus práce a zařadit knihu mezi stálice. Moc doporučuji. Jen asi raději nečíst na veřejnosti nebo před spaním.
" čím dříve to dozraje, tím dříve to shnije!"

14 23.06.2023

" Lidi volili mezi dvěma zly; dobrá volba neexistovala. Vždyť už jen to samo o sobě je utrpení! Už zapomněli, ti dnešní mravokárci?"
Úžasně poutavým a čtivým způsobem zachycena část našich dějin. A tenhle (po) zapomenutý příběh, diky autorce, opět vstoupil do světa čtenářů jako nezapomenutelný.

14 21.08.2022

Kniha o setkání, souznění, přátelství. Potkat přítele, ať už je to člověk nebo zvíře je vždy zázrak.
"samozřejmě, čas běží a o místo ve vašem srdci se pere nová rodina, přátelé a domácí zvířata, jenže prázdnota, která zůstala po předchozích obyvatelích, se nikdy nezaplní. Udržujeme své milované naživu prostřednictvím vzpomínek, rozhovorů a příběhů, ne vždy však dáváme najevo, kolik pro nás ve skutečnosti znamenali. Nemusíme. Každý, kdo někdy přišel o domácího mazlíčka, to ví. "
" bolest z rozloučení je daň, kterou si osud vybírá za všechnu tu radost, jakou nám naši milování přinášeli. "
Zajímavé byly také cestopisné postřehy a autorovy zkušenosti s utrácením peněz v době inflace :
" vysvětlil mi, že nezáleží na tom, co chci:musím koupit cokoli, co se mi namane, a pak zveřejnit seznam svých úlovku a ve škole provést výměnný obchod. Může se prý stát, že druhý den už získám jen poloviční hodnotu, protože inflace stoupala asi o sto procent za měsíc ".
" nedělejme si tedy starost o zítřek, zítřek bude mít své starosti! "

13 22.05.2022

Zažila jsem ve škole povinnost číst určitý druh knih a zařekla se, že socialistický realismus nikdy více. Tady byly některé kapitoly právě v tom duchu. Jistě, měly odůvodnění. Jak jinak popsat zrůdnost systému, než jeho prostředky? Ale hrozně jsem s tím bojovala. Ale to byl jediný problém. Samozřejmě z té smyčky v historii mrazí a rozhodně příběh vede k přemýšlení. U mě nejvíc vyvstávala otázka :je to opravdu za námi?

13 08.02.2022

Nevím, jestli je chyba ve mně nebo v knize. Svedu to na velká očekávání, která občas vedou k rozčarování...

12 31.12.2022

Kniha, která musí být v domácí knihovně. Žižka i jeho doba patří jistě mezi nejdůležitější období našich dějin. Byla jsem unesena jazykem, množstvím informací a způsobem, jakým jsou podány. Čtivé a poučné =vzácná kombinace. Dějiny prošly mým krajem, okresem, obcí. ("Klatovsko samotné pak proslulo doslova jako líheň husitských válečníků převážně radikální orientace...)"
"Právo prostě není (a ani nemůže být) totožné se spravedlností, kterou v dokonalé podobě nelze na pozemském světě uskutečnit."
"Politickému využití a zneužití se mrtví bránit nemohou. Vzpomeňme si na tuto banální pravdu, až zase někdy navštívíme Vítkov.... Jan Žižka za komunisty skutečně nemůže."

12 14.12.2022

.... Vůbec nevím, kde se mám dozvědět o stavbě a realizaci vesmírných dálnic.... Jsem z toho v megastresu... Ale třeba bude kopie Země lepší než je ta, co znám.
Už dlouho se mi nestalo, abych se u knihy smála nahlas. Posílám pozdrav a dík do galaxie.

12 13.11.2019

Pohádka pro dospělé?Nevím, manžel jel zkontrolovat nové stromky do našeho lesa (loni 2/3 nevydržely letní tropy)

11 02.06.2019

Příjemné čtení do nepohody. Pro mě o jednu hvězdičku lepší než film. Chvilkami jsem při čtení měla pocit, že mi válečné příhody malého Edy vypráví přímo autor. Asi ho mám už hodně pod kůží z divadla i filmů.

10 19.03.2020

První kniha o filozofii, které se podařilo, že mohu říct, aha, trochu tomu rozumím!
"Na křídlech lásky odletí duše" domů ", do světa idejí, a tím se osvobodí z" vězení těla ". (kapitola o Platonovi).
" Nevěřit v jedinečnost vlastní duše je ateismus. " (Mystika).
" kdyby byl lidský mozek tak jednoduchý, že bychom mu rozuměli, byli bychom tak hloupí, že bychom mu stejně nerozuměli"(kapitola o Kantovi)
"... Člověk nese celý vesmír v sobě a nejlépe prožije tajemství světa tím, že vstoupí do vlastního nitra" (romantismus)
"Nejcharakteristější znak davu je nezávazné tlachaní". (Kierkegaard)
"Když je jasná noc, díváme se miliony, ba miliardy let zpátky do vesmírné historie. Obracíme se vlastně tak trochu k domovu."
Nelze opsat nebo si zapamatovat vše, byl to velký zážitek, který si určitě ještě několikrát zopakuji.

9 07.08.2023

Po přečtení se mi trochu ulevilo, že jsem maturovala z Čapka a ne z Naší Paní Boženy. Spoléhala bych se na film, ale v knize je to trochu jinak.
A nečetla jsem výtisk, který je v databázi, ale knihu vydanou v roce 1950 s tendenčním doslovem o vykořisťovatelích a proletariátu. (to by se autorka divila, co vlastně chtěla knihou říct).
Snad nejvíce mě zaujaly vysvětlivky pod čarou :
"Z Drážďan - z Berouna - slovní hříčka, podle toho, dráždil-li jenom ženich, anebo chtěl-li také dívku brát za ženu"
"Fara byla její Praha - úsloví vyznačující lásku lidu k hlavnímu městu; rozuměj : fara byla její ráj, její nebe."
"Mněla - od slovesa domnívati se"
"Dívaly se na dvě meze - šilhal"
.... čeština byla vždycky krásná....

9 06.07.2021

Kniha ve své době zřejmě vzbudila pozornost svou hlavní dějovou linkou - soužití majoritní společnosti s menšinou odlišné barvy pleti. A naděje v to, že děti, které příběh vypráví budou jiné. Já ji do své kategorie klasiky nezařadím. Chybělo mi tam to "něco", co pro mě dělá některé knihy nezapomenutelné.

9 02.03.2021