JFK117 komentáře u knih
Úžasná kniha. Předvídatelná dějová linka dokáže udržet napětí. Co když to skončí jinak? Krásně výstižné charaktery postav i prostředí. Paráda!
Na kriminalce v Plzni odvedli kus práce a pan Müller vše úžasně a čtivě sepsal. "Makov" si budeme asi všichni, co bydlíme poblíž pamatovat.
" lidé fungují veskrze tak, že slyší to, co chtějí slyšet, a věří tomu, čemu chtějí věřit."
Naděje existuje!
V jednom z mnoha rozhovorů na cestě po historii předků, říká otec synovi, že jestli bude psát takhle, nikdy slavný nebude. S tím musím souhlasit. Ale třeba knize ublížil šílený překlad.
Nemám moc ráda povídky, ale... Mám ráda kočky, Kafku a teď i japonská jména : Takacuki, Kafuku, Kino, Goto, Tokai, Samsa.
Úžasná kniha jako stvořená pro čtení v adventu. Trošku mě mrzí, že to Josef, Marie a Ježíšek nevzali zkratkou přes Šumavu!
Byly to krásné večery ve skvělé společnosti. Děkuji autorovi, ale i básnikovi. Autorovi za krásně a poutavě napsanou knihu. Blatnému za to, jaký byl. A závěr knihy =vše se vyřeší, život uplyne a dávné spory ztratí na důležitosti. Dvacáté století je pryč.
" televize se opravdu stala konkurencí Boha. Ona je nejen tím, kdo všechno ví - je vševědoucí - ale také tím, kdo všechny lidi vidí a zná jejich hříchy."
" připomínal línou kachnu, která se na rozdíl od svých kolegyň nechává nést proudem a čeká, co k ní voda přinese. Ostatní kachny lítají jako splašené, usilovně shánějí potravu.... Ale na konci dne se ukáže, že na tom vlastně nejsou o moc líp. "
Kdyby to byla první kniha od Backamana, asi bych se začátkem neprokousala. Ale po první třetině jsem byla ráda, že jsem to nevzdala. Svět v jednom domě a šance poznat lidi, kteří pomůžou až odejdou ti, kteří nás měli rádi. Zlaté babičky, pokud je člověk vnímavý jako Elsa a dá se jimi vést.
Až budu mít psa, bude se jmenovat Wors.
"všechno je složité, dokud ti to někdo nevysvetlí."
"kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal nestvůrou."
74 stránek se rychle přečte a přesto mi příběh uvízl v hlavě. Mají to všichni, kteří takhle odcházejí, stejně? Je to opravdu tak? Nikdo neví, ale Backmanovi se podařilo ten zmatek ve vzpomínkách a realitě dobře popsat. A ještě hvězdička za krásné ilustrace!
"Noah miluje vesmír, ten totiž nikde nekončí. Neumírá. Je to jediná věc v jeho životě, která ho nikdy neopustí."
Jak hodnotit krimithriller a nic neprozdradit? Snad jen, že vše bylo velmi důvěryhodné. Ano, takhle se může neštěstí stát, takhle může truchlit a psychicky trpět okolí obětí.
" Někdy je důležitější důstojnost než vědomost."
"... Ať se člověk nachází kdekoli, vždycky sebou musí vláčet sám sebe..."
" Ti, kdo mají sílu, jsou povinni vytrvat."
Pohádka pro dospělé, která potěší a zahřeje na duši. A to je hlavně o blbcích! Ale téměř každý blbec mi byl sympatický!
"psychologa člověk potřebuje, když si třeba myslí, že je delfín. Psychiatra potřebuje, pokud všechny delfíny pozabíjel."
"nikdy se pořádně nedozvíme, co děláme jeden pro druhého, jeden s druhým, jeden pro druhého."
"pokud pro někoho něco uděláte tak, že zvládl všechno sám, tak jste odvedli dobrou práci."
"nic se ti nesmí stát
Ne, co to povídám
Vše se ti musí stát
A musí to být zázrak sám"
První kniha o filozofii, které se podařilo, že mohu říct, aha, trochu tomu rozumím!
"Na křídlech lásky odletí duše" domů ", do světa idejí, a tím se osvobodí z" vězení těla ". (kapitola o Platonovi).
" Nevěřit v jedinečnost vlastní duše je ateismus. " (Mystika).
" kdyby byl lidský mozek tak jednoduchý, že bychom mu rozuměli, byli bychom tak hloupí, že bychom mu stejně nerozuměli"(kapitola o Kantovi)
"... Člověk nese celý vesmír v sobě a nejlépe prožije tajemství světa tím, že vstoupí do vlastního nitra" (romantismus)
"Nejcharakteristější znak davu je nezávazné tlachaní". (Kierkegaard)
"Když je jasná noc, díváme se miliony, ba miliardy let zpátky do vesmírné historie. Obracíme se vlastně tak trochu k domovu."
Nelze opsat nebo si zapamatovat vše, byl to velký zážitek, který si určitě ještě několikrát zopakuji.
Moji počáteční nedůvěra rozptýlila už první kapitola a pak už to byla jízda. Vtipné, chytré. Vlastně učebnice české gramatiky jinak. Pan překladatel Antonín Přidal odvedl velký kus práce a zařadit knihu mezi stálice. Moc doporučuji. Jen asi raději nečíst na veřejnosti nebo před spaním.
" čím dříve to dozraje, tím dříve to shnije!"
Husitství potřebuje reklamu! A tohle je celkem zdařilý pokus. Myšlenky a skutky hlavních představitelů byly často v našich novodobých dějinách překrouceny a interpretovany podle přání mocipánů. Hlavně význam Petra Chelčického byl pro mě prekvapenim:
"Petr Chelčický stojí svými názory na začátku dlouhého řetězu těch nejosvícenějších postav lidských dějin - pacifistů.... Nemylme se - tito lidé neskláněli hlavu před příkořím. Řekli otevřeně své NE. Přesto zvítězili, aniž by na obranu svého postoje použili násilí. Protože žádná víra, žádné přesvědčení ani názor nestojí za zmaření lidského života, toho nejcennějšího, co nám bylo dáno. "
Autor, který mě asi nezklame. Líbí se mi jeho styl vyprávění, vlastně popisuje chvilky, které se jeví v určité životní fázi jako tragédie, tak lehkým a svěžím způsobem, že si je čtenář uvědomí jen letmo. O to víc nutí přemýšlet.
"Zvláštní, tyhle věci, který člověku akorát jdou na nervy, ale přitom ví, že mu budou chybět, až jednou nebudou."
Bylo to poučné. Číst knihu psanou v češtině, ale vlastně v angličtině. Od tohoto "zážitku" si budu více vážit překladatelské poctivé práce. Tvar zájmena JÁ jsem na jedné stránce našla 7x. Pak už jsem jen hledala chyby (špatně čárky mezi větami atd.)
Byla jsem v podobné situaci jako hlavní hrdina. Nesplněné představy vedou k velkému zklamání.
Krásný, poetický příběh plný zajímavých otázek a témat. Najít vztah k přírodě, žít jako její součást, uznávat odlišnosti....
"... Dopřejte mi pro smilování boží ticho, křičel a křičel Beethoven, až jednoho dne ohluchl".
"... Descartes napsal, že štěstí je věc smyslů. Vidět, slyšet, dotýkat se, čichat, chutnat jazykem :to je štěstí. Pak Descartes popsal mnoho dalších stran plných slov, což je škoda, protože k pravdě dospěl už na straně 25".
"To, co oko vidí, mozek nezpochybňuje."
Kniha, u které se krásně relaxuje. Stačí číst a číst, myslet není třeba. Takový odpočinek a druh literatury není pro mě. Ocením, když se autorovi podaří vtáhnout mě do děje, přemýšlet, domýšlet. Tady se to nestalo.
Nevím, jestli je chyba ve mně nebo v knize. Svedu to na velká očekávání, která občas vedou k rozčarování...
Kniha, která musí být v domácí knihovně. Žižka i jeho doba patří jistě mezi nejdůležitější období našich dějin. Byla jsem unesena jazykem, množstvím informací a způsobem, jakým jsou podány. Čtivé a poučné =vzácná kombinace. Dějiny prošly mým krajem, okresem, obcí. ("Klatovsko samotné pak proslulo doslova jako líheň husitských válečníků převážně radikální orientace...)"
"Právo prostě není (a ani nemůže být) totožné se spravedlností, kterou v dokonalé podobě nelze na pozemském světě uskutečnit."
"Politickému využití a zneužití se mrtví bránit nemohou. Vzpomeňme si na tuto banální pravdu, až zase někdy navštívíme Vítkov.... Jan Žižka za komunisty skutečně nemůže."