Když psi pláčou

I třetí díl velmi povedený. S Cameronem jsem prožívala všechny jeho strasti i radosti.

Už dlouho se mi nestalo, abych při čtení cítila k některé z postav tak šílenou lítost a zároveň pochopení. Cameron ale vyrostl. Díky své rodině, svým slovům i sám sobě ze sebe jako had shodil kůži, kterou mu přisoudili druzí, a stal se někým jiným. Díky za ten konec. Kéž by to tak bylo pro všechny i v reálném životě.

Slyšel jsi někdy naříkat psa, Steve? Víš, co myslím, když vyje tak hlasitě, že to skoro není k vydržení? Podle mně takhle vyjou proto, že jsou hladoví, až to bolí, a přesně to samý cítím každej den svýho života já. Hladovím po tom, abych byl něčím... někým. Slyšíš mě? Jakživ se nespokojím s tím, co je teď. Ani kvůli tobě. Kvůli nikomu. Jsem hladovej, Steve. Jsem hladovej.

Autor, který mě asi nezklame. Líbí se mi jeho styl vyprávění, vlastně popisuje chvilky, které se jeví v určité životní fázi jako tragédie, tak lehkým a svěžím způsobem, že si je čtenář uvědomí jen letmo. O to víc nutí přemýšlet.
"Zvláštní, tyhle věci, který člověku akorát jdou na nervy, ale přitom ví, že mu budou chybět, až jednou nebudou."

Útlé, čtivé, přečetla jsem jedním dechem. Zpočátku jsem si sice říkala, že nejsem cílová skupina, ale čím dál víc se mi to líbilo. Teď říkám super - nádhera.

Třetí díl trilogie. Autor má cit pro dospívající chlapeckou duši.

Je to jedna z knížek, po jejichž dočtení budete litovat, že už je konec. Knížka se četla jedním dechem. Jen škoda, že není obsáhlejší. I když, možná by pak ztratila své kouzlo. Rozhodně se nejedná o záležitost určenou pouze teenagerům. Já už k nim dávno nepatřím, a Když psi pláčou mě oslovila stejně jako předchozí dva díly. A možná i o něco víc, ale jen proto, že to je poslední díl a já se musela prostřednictvím jejich stránek s Cameronem rozloučit.

Za mě hodně dobrý. Napadlo mě, že by se esencí této knížky mohla být hláška z jednoho filmu "O šoustání je celý tento život" (aby se čtenář nemrava marně neradoval, tak v knize jen ve stádiu pokusu), ale spíš bych rozšířil na "o vztazích je tento život, vztahy (nejenom partnerské, ale i s lidmi blízkými) jsou tím, na čem záleží.

Lehké, oddechové a rychlé čtení. Úryvky, kde psal Cameron "slova" jsem ze slušnosti četl, ale rozhodně bych se bez nich obešel.

Tento autor mne nějak výrazně nepotěšil. Jsou to takové oddechové knížky na dlouhé večery.

Navzdory jiným Zusakovým knihám, kde autor dokáže své místy příliš květnaté metafory držet na uzdě, se mu to v tomto případě nedaří. Tam, kde byla například ve Zlodějce knih síla, je teď slabina. Možná je to způsobeno i tématem příběhu, jakýmsi hledáním lásky, které se ale mění v přeslazené výlevy začínajícího spisovatele a autorova alter ega - Camerona z Wolfovic smečky. Patos formy nicméně nic nemění na tom, že se i ve třetím a zároveň posledním díle o rodině Wolfů, daří interpretovat chlapecké dospívání v jiném světle, než se o to pokouší jiná populární teenage literatura. Cameron s Rubenem jsou i nadále rváči v ulicích, především ale v sobě sama, když se snaží najít budoucí smysl svého začínajícího života.

Opětovně se mi velmi líbil i poslední díl z celkové trilogie. Knihu doporučuji.

Kniha obsahovala plno myšlenek, humoru i smutku. Na konci každé kapitoly se vyskytovaly myšlenky Camerona, které se mi také líbily. V knize se také vyskytovaly vulgarismy, ale většinou zapadly do celkového vyprávění, takže mi nevadily.

Povahově mi byl Cameron docela blízký, viz. následující citáty:

Hodně porůznu bloumám.
To jsem celej já.
Sám za sebe si říkám, že je to tím, že nemám moc kamarádů, totiž že vlastně nemám žádný.
Svýho času bych dal nevímco za to, abych patřil do nějaký takový kamarádský partičky. Chtěl jsem pár kluků, pro který bych byl ochotnej cedit krev. Jenže jsem je nikdy nepotkal.

Skvělá kniha od Zusaka - neotřelý námět, nečekaná hloubka, výborně popsané charaktery.

Kniha mě zaujala obálkou.A potěšila romantikou mezi Octavii a Cameronem.A ten konec.....to je čtenářské vysvobození.Uff Tečka 15%

V čem je zvuk tleskajících rukou tak zvláštní? Je to jen jedna kůže, co plácá do druhý, tak čím to, že v člověku umí zvednout takovou vlnu? Čím to, že se nad ním zlomí a zaplaví ho, a zároveň ho vynese vzhůru?
Možná je to tím, že je to jedna z nejušlechtilejších věcí, co člověk s dlaněma dokáže.
Vážně, vždyť si to vemte.
Lidi svíraj dlaně do pěstí.
Rvou se dlaněma, kradou jima, ubližujou si navzájem.
Když lidi tleskají, je to jedna z mála příležitostí, kdy stojej pospolu a někomu aplaudujou.
Myslím, že tleskání je od toho, aby věci uchovalo. Drží okamžik pohromadě, uchovává vzpomínky.

-Jedna z nejkrásnějších myšlenek celé knihy.
Díky Zusakovi kolem mně slova poletovala a splétala krásný příběh plný myšlenek ne tak obyčejného pubertálního kluka.

Myslím, že už tu bylo řečeno vše. Doporučuji :)

Jednoznačně nejlepší díl z celé triologie. Je vidět velký posun.

Konečně kniha ve které je trochu jiný pohled na teenagery a jejich zamilovanost...

Taky jsem konečně viděla trochu z toho Zusaka, kterého mám tak ráda.
Nejlepší díl z trilogie a dobré zakončení celé série.