JFK117 komentáře u knih

Zažila jsem ve škole povinnost číst určitý druh knih a zařekla se, že socialistický realismus nikdy více. Tady byly některé kapitoly právě v tom duchu. Jistě, měly odůvodnění. Jak jinak popsat zrůdnost systému, než jeho prostředky? Ale hrozně jsem s tím bojovala. Ale to byl jediný problém. Samozřejmě z té smyčky v historii mrazí a rozhodně příběh vede k přemýšlení. U mě nejvíc vyvstávala otázka :je to opravdu za námi?

13 08.02.2022

Přátelé mě varovali, že druhý díl je slabší. Nemůžu s nimi souhlasit. Spíše se mi ještě více podařilo napojit se na příběh a nechala jsem se unášet osudy prostých lidí, hrdinů této úžasné knihy.
"jestliže je z pekla východisko, pak se bytí v pekle snáší snáz"
".... kdo vysvětluje, už zpola přiznal vinu."
".... vydržet utrpení je snazší než čekat na jeho příchod."

22 31.12.2021

Moje první knížka o koních a jezdectví. Některé pasáže jsem přečetla rychle(chov, ustájení, nemoci,plemena koní atd.) , k některým se budu vracet, dokud to nepochopím.
Např. jezdit na koni je prý podobné, jako jezdit na kole. Na kole umím, tak proč mi to na koni nejde, to tam nepíšou. Nebo možná ano, ale já to ještě nepochopila? Asi to dám přečíst té mojí kobylce.

5 21.12.2021

Kniha předurčená k tomu, stát se součástí domácí knihovny. Listuji, porovnávám, nechávám se unášet kouzlem starých fotografií. S hrůzou zjišťuji, že neznám některé osady. Tak alespoň vím, co budu dělat na jaře : vezmu kolo a všechny ty vesnice si projedu! Asi.. Nebo možná autem.

4 21.12.2021

Závěrečný díl je stejně čtivý, jako předešlé dvě knihy. Hodně mě bavily kapitoly s příběhem ze středověku. Asi se teď vrhnu na historii. Tak děkuji za inspiraci.

3 21.12.2021

Ještě se žádné knize nepodařilo, abych se přinutila tolik vzpomínat a srovnávat příběhy hrdinů s mými reálnými předky. Neznám okolí Karviné, ze západní části Čech je blíž do Německa, takže jsem tam nikdy nebyla.
Vše je ale vyprávěno tak čtivě a přesvědčivě, že mě už po první kapitole napadlo, co v té době asi dělala a hlavně prožívala moje praprababička a její dcera, kterou si prapraděda vzal, až když se vrátil z Velké války? Proč on to neustál a tak brzy po návratu umřel? Koho to utrpení teď ještě zajímá.? Autorka se této myšlenky nebála a vytvořila úžasnou rodovou ságu plnou věrohodných postav a příběhů. Úžasné, děkuji za požitek při čtení.

35 19.11.2021

Milé překvapení. Je skvělé, když si někdo plní své sny, dělá práci s láskou a ještě při tom pomáhá. Líbily se mi i informace o zvířatech, která byla hrdinami jednotlivých příběhů.
" Doufejte v to nejlepší a mějte připravený plán na to nejhorší."

4 04.10.2021

Knížka, na kterou zřejmě brzy zapomenu, ale četla se moc hezky. Tak abych si vzpomněla, píši si pro sebe : Velká hospodářská krize v USA, 20-30 léta 20.stoleti,porody lidí i zvířat, přátelství, třináctá komnata hlavní hrdinky, láska,šťastný konec,rasismus.

5 31.08.2021

Zřejmě pro mě poslední kniha od této autorky (nebo autorů). Měla jsem pocit, že už jsem něco podobného četla v jejích ostatních knihách (podobné téma, jména hlavních postav a jejich životních výher a proher). Opět se autorce podařilo přinutit mě ke vzpomínání na vlastní minulost, ale tentokrát už to pro mě bylo málo.

3 14.08.2021

Můj komentář by mohl mít nadpis : Kouzlo starých Mistrů. Opět jsem se přesvědčila, že když někdo ví, co chce říct, nezáleží na literárním žánru. Může psát román, povídku, pohádku nebo detektivky . A vždy to má smysl a půvab.
" třicet let jsem byl v cizině. Když jsem byl blízko moře, chodil jsem k moři, když jsem byl blízko hor, lezl jsem do hor, no a tady v Čechách se chodí na pívo. Chodím na pívo a nemyslím, že by to bylo o něco horší. Právě naopak, někdy je to daleko větší dobrodružství... "

6 09.08.2021

O dějinám námořnictva a lovu vorvaňů jsem nevěděla vůbec nic. A nečetla jsem Bílou velrybu. Přesto jsem knihu přečetla jedním dechem a všem, kdo byli ochotni poslouchat, jsem ten příběh převypravovala. Líbil se mi dokumentární styl a vynechání emocí. Autor nechává na čtenáři, jestli se rozhodne a sílu utrpení si domyslí. Dodatky a seznam literatury, kterou autor prostudoval jen dokládají, s jakou pečlivostí nad příběhem pracoval. Některé příběhy nelze vymyslet, musí se stát a jsou silnější než lidská fantazie. Určitě si zaslouží vzpomínku námořníci i jejich kořisti.

6 09.08.2021

Po přečtení se mi trochu ulevilo, že jsem maturovala z Čapka a ne z Naší Paní Boženy. Spoléhala bych se na film, ale v knize je to trochu jinak.
A nečetla jsem výtisk, který je v databázi, ale knihu vydanou v roce 1950 s tendenčním doslovem o vykořisťovatelích a proletariátu. (to by se autorka divila, co vlastně chtěla knihou říct).
Snad nejvíce mě zaujaly vysvětlivky pod čarou :
"Z Drážďan - z Berouna - slovní hříčka, podle toho, dráždil-li jenom ženich, anebo chtěl-li také dívku brát za ženu"
"Fara byla její Praha - úsloví vyznačující lásku lidu k hlavnímu městu; rozuměj : fara byla její ráj, její nebe."
"Mněla - od slovesa domnívati se"
"Dívaly se na dvě meze - šilhal"
.... čeština byla vždycky krásná....

9 06.07.2021

Opět mě překvapilo, jak univerzální knihy tohoto typu jsou. Vlastně by se mohly odehrávat kdekoliv a osudy hlavních hrdinů jsou také univerzální. Najít si své místo pod sluncem, naučit se být dospělý a pokud možno se ctí projít partnerskými propletenci. A smířit se s odchazenim rodičů.
Hvězdičku si zaslouží za dobrý vkus. Při rodinných oslavách pijí víno z českého křišťálu.
... "nejlepší taktika není vždycky držet se vzpříma, ale naučit se dopadnout měkce. "

6 06.07.2021

Může být sympatický nájemný vrah? Mě byl. A bylo zajímavé, když zločiny vyprávěl právě on.

Čtivé, chytré, vtipné, upřímné.

5 19.06.2021

Bylo by fajn a docela správné, kdyby svět fungoval tak, jako v tomhle příběhu. Všichni by věděli, že když někoho zabíjí, on se vrátí v příštím životě a určí je jako pachatele. Každý by si to, podle mě, rozmyslel a soudy by řešily jen malichernosti.
Knížka se čte moc dobře, chvílemi dojímá, ale i pobaví.

3 15.06.2021

Kniha jako opera, kde je všechno. Předehra - první díl a další tři díly - děj se posouvá a prostě nelze přestat číst. Vzala jsem si i mapu Neapole, přemýšlela jsem, kde jsem chodila, jestli jsem viděla stejná místa a vlastně i stejné město. Srovnávala jsem pohled turisty a obyvatel. Musím tam jet znovu.
Jednotlivé díly nelze hodnotit zvlášť, protože až dohromady tvoří dokonalé dílo
Naučím se italsky.
Dolce vita. Arrivederci, Italia

6 20.05.2021

Překvapivě krátká kniha, která by šla možná přečíst za stejně dlouhou dobu, jako vidět film. Pan Klíma se úkolu přepsat film do knižní podoby ujal se ctí. Já moc děkuji za dovětek a informace z archivu a vzpomínky pamětníků. Na film už se teď (jestli bude někdy možné jít do kina) nebudu dívat jako na dokument, ale jako jakousi variaci na téma teroru diktatury. A tím vlastně film a krásná literatura jsou.

7 20.05.2021

Kniha ve své době zřejmě vzbudila pozornost svou hlavní dějovou linkou - soužití majoritní společnosti s menšinou odlišné barvy pleti. A naděje v to, že děti, které příběh vypráví budou jiné. Já ji do své kategorie klasiky nezařadím. Chybělo mi tam to "něco", co pro mě dělá některé knihy nezapomenutelné.

9 02.03.2021

Je to jako sledovat nekonečný seriál... vlastně nuda, ale jak to dopadne?

3 02.03.2021