Greenfingers komentáře u knih

Knihu řadím mezi mimořádné literární skvosty. Myslím si, že ocenění, které získala (Pulitzerova cena) ji právem náleží.
Román je protknut hlubokými humanistickými myšlenkami odsuzujícími rasismus, xenofobii, falešnou křesťanskou morálku a další nešvary. Příběh je sice zasazen do prostředí amerického jihu - tradiční bašty rasismu, ale mohl se odehrát prakticky kdekoliv a kdykoliv. Vždyť ještě dlouho poté, co nastaly události popisované v knize, byla rasová segregace v mnoha zemích běžnou záležitostí podporovanou příslušnou legislativou.
I když román pojednává o závažných věcech, vyprávění očima mladé holky je pohodové a humorné. Hrdinka a její starší bratr mi mnohdy připomínali mé oblíbené postavy z dětství - Toma a Hucka - tak jak je vylíčil Mark Twain.
Knihu vřele doporučuji!

72 30.10.2020

Osudy lidí, kterých tragickým způsobem poznamenala válka, jsou v románu Aleny Mornštajnové ztvárněny velmi poutavě a dojemně. Autorka svým realistickým a hlavně nepatetickým líčením smutného příběhu jedné židovské rodiny prokázala výjimečné literární kvality a vypravěčské nadání.

71 23.05.2019

Opět naprosto skvělý román od Aleny Mornštajnové. Příběh o vztazích otce a jeho dvou dcer je ve srovnání s předchozími knihami autorky laděn poněkud komorněji, přesto však nepostrádá silný emotivní náboj.Ostatně na to už jsme si u paní Mornštajnové zvykli, stejně tak i na civilní, nepatetický způsob vyprávění odhalující psychologii jednotlivých postav. Autorčiny příběhy jsou vesměs zasazeny do reálné doby a pamětníci jako já si na ni s určitou dávkou nostalgie vzpomínají (někdy v dobrém, jindy v tom horším). V každém případě však Alena Mornštajnová nic nepřikrášluje, nezveličuje a ani nikoho za jeho činy nesoudí. Doporučuji!

69 27.07.2019

Stěží si vzpomenu na knížku, která by mě v poslední době upoutala takovým způsobem jako právě Den trifidů. Originální námět a jeho skvělé zpracování! .Kniha nastoluje spoustu zásadních otázek týkajících se lidského bytí. Nutí k zamyšlení nad situacemi, do kterých by se člověk mohl dostat díky svému neodpovědnému přístupu k životnímu prostředí motivovanému zištnými pohnutkami. Apokalypsa vyvolaná činností člověka se nejeví až tak nereálně. Knihu vřele doporučuji!

68 25.09.2019

Příběh, který se čte jako pohádka a má také šťastný konec. Osamělému pastýři někde v zapomenutém koutu Francie se povedl vskutku husarský kousek: proměnil opuštěnou krajinu bez vody a tím i bez života na území, kam se lidé po čase opět vrátili a zabydleli. Povídka velmi krátká a jednoduchá, ale jak se říká: v jednoduchosti je krása.
Kniha má navíc silný inspirativní přesah do současnosti.Ukazuje, že k řešení současné klimatické krize charakterizované globálním oteplováním a jeho průvodními jevy mohou přispět i takové způsoby kompenzace (setoffy), jako je výsadba nových stromů. Zvláště pak v situaci, které jsme aktuálně svědky: každoročně se opakující obrovské požáry v Austrálii nebo nyní i v Brazílii.
Mimochodem, kdybyste náhodou věděli o nějaké dobrovolnické akci, rád se na sázení stromků budu podílet.
Stále platí známá pravda, že pokud chceš něco změnit, musíš začít u sebe (a toho se také po celý svůj život snažím držet).

63 10.01.2020

Jedna z nejlepších knih od A. Christie. Napětí od začátku až do konce. Líbilo se mně také filmové zpracování.

59 04.03.2019

Sara Baume svou románovou prvotinou prokázala výjimečný literární talent. Kniha mě doslova okouzlila svou poetičností, krásným jazykem a nevšedním příběhem, který mě vzal za srdce. Hlavní hrdina, stárnoucí emocionálně strádající podivín, prožívá první citový vztah, a to paradoxně ke zvířeti, které je stejným vyděděncem jako je on sám. V průběhu roku zažívají společně všechny strasti a útrapy, které jim přináší jejich deprivace. Střídající se roční doby jakoby symbolizovaly vývoj jejich vztahů. Nádherný popis měnící se přírody, fauny i flóry, očima protagonisty příběhu je přímo dechberoucí.
Skvělá kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji!

58 13.10.2020

Agatha Christie se zde předvedla v tom nejlepším světle. Příběh odehrávající se v dnes už legendárním vlaku má všechny atributy, které náročný čtenář od autorky očekává. Doporučuji všem příznivcům klasické detektivky.

56 24.04.2020

Kniha, která je naprosto skvělá a má nadčasovou platnost podobně jako Farma zvířat. Rozhodně by nás měla nutit k zamyšlení nad tím, jak společnost ochránit před návratem totalitních a autoritářských režimů. Řízení státu jako firmy může být prvním krůčkem na cestu zpátky - tam, kde bychom se již nechtěli vracet.

55 08.03.2019

Myslím si, že v hlavně v dnešní době, kdy mladá generace již nezažila, co je to totalita, měla by se s její podstatou, projevy a důsledky důkladně seznámit. Geniální Orwellova kniha psaná alegorickou formou nabízí přímo esenci totalitních praktik.

54 08.03.2019

Nepochybně jedna z nejlepších knih s válečnou tématikou jaké jsem kdy četl. Troufám si napsat, že má ambice navázat na románovou klasiku, kterou v tomto žánru představují díla E.M.Remarquea a E.Hemingwaye.
Velmi silný příběh mapující osudy dvou hlavních aktérů z "opačných stran barikády" je vylíčen mistrovským způsobem. Jednotlivé dějové střípky jsou umně poskládány do mozaiky, která podává přesvědčivý obraz o válečných hrůzách, ale také o statečnosti a osobní odvaze lidí vystavujících se hrozbě odhalení a potrestání.
Styl autorova psaní je velmi střízlivý, nepatetický. Krátké kapitoly napomáhají k udržení dramatičnosti příběhu, stejně tak jako časové prolínání dějových linek.
Vřele doporučuji!

53 19.01.2021

Solidní česká detektivka, kde se sice toho příliš neděje, ale četba přesto rozhodně nenudí. Autorka, tak jako je u ní již zvykem, klade důraz na poměrně detailní popis charakterů jednotlivých aktérů příběhu a motivy jejich konání. Role obou detektivů je tak trochu upozaděna, ale přesto (jak jinak) dospějí zdárně k rozřešení případu. Také mě vadily přezdívky některých postav - v bohem zapomenutém kraji někde u hranic jsou jména Sandy, Tóny, Naty jako "pěst na oko".

51 27.10.2020

Místy drsný život na slepičí farmě autorka líčí s jemným a laskavým humorem, který je doslova pohlazením na duši. Betty MacDonaldová má vytříbený vypravěčský styl, její jazyk je květnatý, plný krásných metafor. Doporučuji zejména mladším čtenářům!

47 08.09.2019

Knihu řadím mezi své oblíbené, a to hned z několika důvodů. Především mě zaujal její námět: o okupaci ostrova Guernsey německými vojsky za 2. světové války jsem toho doposud věděl docela málo. Díky knížce jsem si takříkajíc "rozšířil obzory".
Líčení smutných osudů obyvatel ostrova autorka prokládá laskavým a inteligentním humorem, který přímo čiší z korespondence hlavních aktérů. Samotná forma dopisů knihu ozvláštňuje a činí ji tak ještě zajímavější. Jednotlivé postavy jsou vykresleny plasticky a většina z nich si postupně získala mé sympatie.
Myslím si, že kniha nese i určité hlubší poselství a zároveň je pro mě inspirací k zamyšlení se nad významem literatury. Vřele všem doporučuji!

47 16.04.2019

Při čtení nádherných Seifertových veršů, ve kterých se vrací ke svému dětství a vzpomíná na svou maminku, jsem si neustále vybavoval vzpomínky své. Nostalgie časů dávno minulých, které se (bohužel) nikdy nevrátí. S přibývajícím věkem má člověk zřejmě tendenci více myslet na minulost než na budoucnost.

46 11.04.2020

Solidní román od autorky, která má dobrý styl a píše čtivě. Její doménou jsou mezilidské vztahy, pohnutky a chování hrdinů příběhů ve vypjatých situacích, jejich tajemství a třinácté komnaty.

45 08.03.2022

Postapokalyptický román, který nemusí být pouze a jenom fikcí. Robert Merle mistrným způsobem rozehrál drama, v němž popsal osudy lidí vystavených mezní situaci. Na pozadí boje o holé přežití bravurně vykreslil charaktery a chování těchto "nechtěných" hrdinů. Jednotlivé postavy tady defilují před čtenářem se všemi svými klady i zápory. Jejich myšlení a jednání ve zlomových okamžicích hodnověrně odráží realitu, ve které jsou nuceni žít.
Skvělé dílo, které rozhodně všem doporučuji.

45 09.02.2020

Slepá mapa je bezesporu román, který se autorce mimořádně povedl. Ne že by její další díla byla méně kvalitní, ale tentokrát jsem byl příběhy hlavních hrdinek naprosto fascinován. Jejich životní osudy jsou spletité a nelehké, stejně jako doba, ve které žily. Musím opětovně vyslovit svůj obdiv nad nevšedním vypravěčským nadáním A.Mornštajnové. Doporučuji!

44 02.07.2019

Mám rád všechny Remarqueovy válečné romány, ale tenhle je můj favorit. Pro nás, kteří jsme válku nezažili, budiž toto skvělé klasické dílo mementem,aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly.

44 10.03.2019

Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Román má všechno, co si čtenář může přát. Především je to silný, dojímavý příběh ( přiznám se, že mi při čtení sem-tam ukápla nějaká ta slzička). Osudy lidí poznamenaných tragickými událostmi 2.světové války dokumentují její absurditu, nesmyslnost a krutost.
Autor nádherně vykreslil jednotlivé postavy se všemi jejich dobrými i špatnými stránkami. Hrdinové příběhu prokazují svou lidskost i těch nejvypjatějších momentech, někteří z nich neváhají dokonce i obětovat svůj život pro jiných. Drama, které se odvíjí od prvních stránek knihy až po tu poslední je napsáno velmi svižně, místy humorně, místy s určitou nostalgií, každopádně však nanejvýš poutavě.
Oceňuji také skvělou rešeršní práci autora, který mě zahrnul množstvím historických faktů vážících se k období okupace Řecka, včetně portrétu italského vůdce "Duceho".
Vysokou uměleckou hodnotu knihy podtrhl i výtečný překlad Viktora Janiše.

42 11.05.2021