Mandolína kapitána Corelliho

23 27. ledna

Vlastně je to pořád to samé jako jihoamerická trilogie, jen tentokrát v Jihoevropě.
A tak mě to zas bavilo i stejně. Zas ani těsně po skončení knihy nevím, o čem to bylo. :)
Takže možná už nepotřebuju číst další knihy autora...
Ale určitě ještě po nějaké sáhnu.

9 13. ledna

Zas po delší době jsem sebrala sílu a pustila se po několikáté do poslechu audioknihy, fantasticky načtené Ladislavem Mrkvičkou. A zas mě příběh plný lásky, utrpení, bolesti a touhy rozsekal. Jako pokaždé...

69 20.10.2022

Už třikrát jsem se vrátila k této knize a prostě ne a ne se začíst.
Podle hodnocení bych řekla, že to musí být skvělé čtení, ale nevím čím to je, že se nemůžu chytit.
Asi už se nebudu ani pokoušet.

30 12.09.2022

Krásná a hluboká.
Mandolína kapitána Corelliho je kniha o lidskosti, v tom pozitivním i negativním co toto slovo obsáhne.
Děj se odehrává v Řecku kolem druhé světové války a po ní. Ve válce platí jediný zákon - pravidlo silnějšího, které spolu s válečnými následky představuje největší zatěžkávací zkoušku toho dobrého v člověku.
Autor nás přesvědčí, ze ať se jedna o mladou dívku, která sedíc v kadibudce, premita o svém věnu nebo o předního státníka, jenž svým rozhodnutím ovlivní světové dějiny, oba jsou to “jen” lidé. Každý z nás je nejprve člověk a potom všechno ostatní.
Osudy lidí jsou popisovány s odlehčeným humorným nadhledem, což zvyšuje čtivost, alespoň pro mě - zarytého odpůrce válečné literatury. I když jsou osudy hrdinu neradostné, příběh končí optimisticky.
Kniha obsahuje spoustu informací z historie, literatury, filozofie, lékařství, politiky. Zajímavá je i po stránce jazykové.
Jediné co jaksi autorovi nevěřím, je ten kozel.
Buď to si ho vymyslel nebo mají v Řecku zvláštní druh přežvýkavců.
Naše kozy by papir nesežraly, ani kdyby na něm byly zapsány bůhvíjaké zásadní myšlenky :)

6 24.08.2022

Docela nečekaná souvislost – protože text je hodně válečný, podobný článek jsem četl na téma Proč jsou Rusové tak brutální na Ukrajině: str. 68/ „Také jsme zjistili, že jakmile je napětí z čekání u konce, přichází divoké vzrušení, které někdy po boji přechází do slaboduchého sadismu. Vojáci nejsou vždycky zodpovědní za zvěrstva, která spáchali – z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že podobné výstřelky jsou přirozeným důsledkem pekelné úlevy pramenící z toho, že člověk už nemusí myslet. Ukrutnosti nejsou někdy ničím jiným než pomstou zmučených. Katarze, to je to slovo, po kterém jsem pátral.“
Slaboduchého sadismu si v téhle knížce užijete.
Jsou ho plné dějiny.

10 17.07.2022

Film som videla už dávno. Kniha však je pestrá, postavy a emócie, miestami som sa smiala, miestami som bola smutná. Ako v živote. Čítala som aj Partizánovu dcéru, ktorá sa mi tiež veľmi páčila.

33 18.06.2022

Z knihovny jsem si na služebku vypůjčil několik knih a zrovna tahle byla fakt hodně dobrá. Četla se dobře, ale je trochu smutná.