Farma zvířat

Satirická klasika, která nezobrazuje úzce pouze tzv. "socialistické" poměry, ale míří obecně na poměry ve světě. To pouze kolektivní Západ chtěl odvrátit pozornost jinam. Jako dneska, jako dneska...

Revoluce, ideály, boj o moc, degenerace a nakonec trochu té tragédie, přesto krásná alegorie :)
Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Nadčasová klasické dílo, které zná skoro každý už ze školních let, já ji teď četl po druhé nějak po 10 letech. Alegorie na Sovětský režim, v němž prasata představují vedení režimu, psi něco jako tajnou službu KGB či jiné bezpečnostní složky a zbytek zvířat pracující soudruhy, kterým je propagandou "vymýván" mozek.

Knihu jsem četla v rámci společné četby projektu Načteno (mimochodem, doporučuji, přečtete i knihy, po kterých byste pravděpodobně normálně nesáhli, a je k nim i zajímavá přednáška). Knihu jsem četla jednou již dříve, ale moc jsem si z ní již nepamatovala, jen, že se jedná o alegorii na sovětský svaz a některá zvířata jsou si rovnější. Kniha je čtivá, dobře zpracovaná, na svou dobu byla určitě originální a převratná. Navíc jsem měla štěstí na naturalisticky ilustrované vydání, takže stránky rychle ubíhaly. Čtení nicméně moc hezké nebylo, měla jsem nepříjemný pocit, že autor vystihl podstatu totalitních hnutí až moc dobře a takto to opravdu bohužel fungovalo (a funguje). Postupná demagogie, lži, společný nepřítel. Knize po řemeslné stránce nemám co vytknout, nicméně nemohu říct, že by se mi kniha líbila, proto to subjektivní hodnocení.

Myslím, že tuto knihu všichni dobře známe. A kdo ji nečetl, tak o ni minimálně slyšel v hodinách Českého jazyka. Kniha je nadčasová a platí do teď a v dnešní době možná více, než předtím.
Myslím, že každý by si ji měl přečíst, možná by leckomu otevřela oči. Bohužel to, co je popisováno v knize se děje i teď. Pravda je stále upravována. A tisíckrát vyslovená lež se stává pravdou.

Myslím, že kniha ve mě rezonovala právě proto, v jaké době jsem ji četla, protože se mi nelíbí extrémní masírka médií, která si svou pravdu pouze upravují.

Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější.

Knihu jsem četl v roce 1990, a to z části na pokračování na poslední stránce "Novin OF Český Krumlov" a z části v nějakém tehdejším samizdatovém strojopisném vydání. Pamatuju si že tehdy se mi ten závěr ve kterém se z prasat stanou lidé moc nelíbil. Jestliže celý příběh skvěle popisoval mou zkušenost s komunistickým režimem, závěr do ní nepatřil. Teď jsem si knihu po 36 letech přečetl znovu a musím znovu napsat, že jako satyra na komunistický systém je to skutečně nesmírně trefné. Dokonce mi to dneska, s daleko větší znalostí dějin prvních dvou desetiletí Sovětského Svazu připadá ještě trefnější než tehdy. Navíc to obsahuje mnohé kritické šlehy i vůči neduhům tržního hospodářství, takže rozhodně nejde o knihu černobílou nebo nekritickou. Čteme-li to jako alegorický příběh o zvířatech, má to samozřejmě spoustu trhlin, čteme-li to ovšem jako alegorický příběh o budování komunistické utopie v Rusku, je to skutečně mrazivě přesné... Celkový dojem: 95%

Existujú knihy, ktoré síce vznikli pred desiatkami rokov, ale pri čítaní máš pocit, akoby vznikli včera. A táto je presne jednou z nich.

Na prvý pohľad ide o jednoduchý príbeh o zvieratách, ktoré sa vzbúria proti ľuďom, aby si vytvorili spravodlivejší svet. Pod touto nenápadnou alegóriou sa ukrýva mrazivá kritika moci, propagandy a toho, ako ľahko sa môžu vznešené ideály zmeniť na nástroj útlaku. Kniha vznikla ako satira na stalinský Sovietsky zväz, no jej posolstvo je dodnes prekvapivo aktuálne. Všetky skryté postavy a významy by som sama určite neodhalila, ale vďaka projektu Načteno som absolvovala prednášku, kde mi boli všetky perličky krásne vysvetlené.

Každá postava, rozhodnutie a zmena pravidiel majú svoj význam. A čím bližšie ste ku koncu, tým viac si uvedomujete, že nejde len o príbeh jednej farmy. Nehovorí len o minulosti. Hovorí o ľudskej povahe, o slepej dôvere, propagande a o tom, aké dôležité je myslieť vlastnou hlavou. Ako sa pravda postupne prispôsobuje tomu, kto ju rozpráva a ako sa pravidlá menia tak nenápadne, až si jedného dňa uvedomíte, že z pôvodných ideálov nezostalo takmer nič.

Nie je to oddychové čítanie, ale kniha, ktorá vás prinúti premýšľať asi ako všetky klasiky, ktoré majú svoje opodstatnenie, prečo sa držia na zoznamoch povinnej literatúry, ktoré by si mal každý aspoň raz prečítať.

Vřele doporučuji k četbě!

Skvělé, trefné, nadčasové. Budu se opakovat, ale skutečně by si to měl přečíst každý.

nadcasove dielo a povinna literatura pre vsetkych!

Alegorie je nadčasovým varováním – i dnes stále aktuálním – před zneužitím moci a vznikem totalitních režimů. Revoluce slibuje ráj na zemi, ale bez charakteru a odpovědnosti se z ní snadno stane jen výměna jedné vrchnosti za druhou. Ve Farmě zvířat autor ukazuje, jak totalitní zřízení vzniká a jaké lze využít nástroje k oblbnutí obyvatelstva. Totalita nemusí mít vždy stejnou podobu ani stejná hesla, ale mechanismy zůstávají. Tyto mechanismy mohou fungovat v komunistickém státě, ve fašistickém státě, v diktatuře, ale i v demokratické společnosti, také v rodině, ve firmě, v náboženské skupině nebo v nitru jednotlivce. Domnívám se, že moderní interpretace klasických děl jsou žádoucí. Každá doba potřebuje vlastní způsob soudobého vyprávění. Nové adaptace dávají nadčasovým archetypům nová jména i současnou podobu, díky čemuž tak zůstávají stále „živé“ a srozumitelné dalším generacím. Nejde přeci jen o Stalina a komunismus, ale nové vůdce a jiné formy totality.

Při čtení jsem si pořád říkal, jak jsou ty zvířata pitomý.
Až na to, že to nejsou zvířata. Jsme to my, lidi...

Krátká, ale velmi úderná alegorie, která velmi trefně vystihuje totalitární techniky a jejich dopad na myšlení jednotlivce i společnosti. A to jak uvnitř režimu, tak mimo něj. Kouzlo této knihy spatřuji hlavně v tom, že je tématicky hluboká, ale na čtení i pochopení geniálně jednoduchá. Jako varování může fzngovat opravdu skvěle a je určitě jednou z mála knih, které bych označil jako nadčasové, ač tento termín nemám moc rád.
Umím si představit, že by téma bylo zpracované ještě podrobněji a hlouběji. Mě by se to sice líbilo víc, ale uznávám, že takovéhle jednohubky mají také svou přidanou hodnotu.
Naposledy jsem ji četl snad před 20 lety a jsem rád, že jsem si ji v rámci výzvy zopakoval. Je pořád stejně skvělá.

Dokonalost!, lapidárně řečeno.

"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější!" Je neskutečné, jak uměl Orwell v roce 1944 odhadnout důsledky (tehdy sovětské) diktatury ač sám socialista. Kniha ale odsuzuje a kritizuje totalitu všeobecně. Je dost smutné, že je kniha aktuální i dnes. Prasovláda může nastat vždy...

Jednohubka, která však svým obsahem předčí mnohé bichle. Před lety jsem četl 1984 a řadím ji k těm náročnějším, depresivním, ale přesto důležitým knihám, kterými bychom si měli potrápit mozkové závity. Farma zvířat je dalším na tomhle piedestalu. Proslov, který vám vyspoiluje celý příběh si raději přečtěte až nakonec (nechápu tenhle spoilovací trend) a doplní vám orwelovy pohnutky a myšlenky. Socialismus není špatný, ale to jak ho sověti přededli do praxe se tady právě dočtete. Je to poplatné roku 1944 a je to poplatné roku 2026. Nic se nezmělilo, jen ten prasečí Napoleon už nemá knír, ale řekl bych, že prasečí očka tam zůstávají.

Nejdřív jsem si říkala, že si to přečtu jen tak pro zajímavost. Čekala jsem od toho bajku, která bude možná složitá na přemýšlení a nebude to úplně můj šálek kávy, jelikož různou politickou či společenskou satiru nevyhledávám. Teď už ale chápu, proč je to čtenářská klasika a nadčasová záležitost. Slupla jsem ji jako malinu, nedokázala se odtrhnout od dění. Zvířata mají tak skvěle vykreslené charaktery a to i přesto, že některá jsou silně bezcharakterní. Jak krásné a vznosné měla zvířata zpočátku ideje. A jak málo stačí k tomu, aby se jedinec stal slepým, hluchým a ovládaným. Vztah moci a strachu. Jak moc se může jedinec opravdu spolehnout na to, co ví? Všechna zvířata jsou si rovna, jen některá jsou si rovnější.... Super knížka.

Přečteno řádově během pár hodin. Měl by si ji přečíst každý.

Přečteno během pár hodin. Měl by si ji přečíst každý.