Slepá mapa

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství Nestává se často, že by do redakční e-mailové schránky přišel rukopis, u nějž by už od prvního odstavce bylo zřejmé, že jde o knihu, která musí být vydána. Románová sága dosud neznámé Aleny Mornštajnové je právě takovým ojedinělým případem. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy proměňuje v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i na jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu, Anežky. Drama života tří žen napnuté mezi vůlí po novém začátku a bezmocí vůči dějinám, vlastnímu „genetickému kódu“ i osudu líčí vypravěčka s porozuměním, ale současně též s provokativním nadhledem a sebeironií. I tak lze koneckonců chápat poslední větu románu: „Teď už je to jen na mně…“ Aleně Mornštajnové se nade všechnu pochybnost podařilo napsat strhující a mnohovrstevnatý románový příběh, v němž sleduje nejen životy tří hlavních hrdinek, ale i řadu dalších postav, a zdá se, že její kniha bude podobným zjevením, jako byla kdysi Paměť mojí babičce Petry Hůlové. (dotisk v r. 2017)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/165867/slepa-mapa-fdv-165867.jpg 4.61122
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (369)

Přidat komentář
Alfondra
včera

Mornštajnová mě hrozně baví. Kniha nemá tak silný příběh jako Hana, ale je fantasticky napsaná.

verushka19
včera

Super kniha s krásným příběhem. Mohu doporučit.

jittik
11. srpna

Kniha je naprosto geniální, úžasné příběhy tří žen, tří generací.
Čekala jsem průměrné čtení, ale na tuhle knihu budu ještě dlouho myslet.
Závidím budoucím čtenářům ten pocit nevědomí "co mě čeká v této knize"

sataras
10. srpna

Tak plných 5 hvězdiček...Osudu nejmladší Anežky jsem se sice dopředu trochu obávala, že mne to nebude bavit, když tu dobu člověk sám zažil, ale bylo tomu právě naopak. Autorka to popsala jen zlehka, vytáhla z té doby to podstatné a k tomu přidala příběh Anežky, který mne na závěr dojal...

Puntíkatýhrnek
09. srpna

Hezká kniha, přečetla jsem jí za dva dny...první půlka mě úplně sebrala, protože mi připomínala život mé babi. Druhá polovina mi přišla slabší, ale především proto, že zápletka, kdy Anežka udala svého manžela z velké lásky, na mě prostě zapůsobila příliš jednoduše...tak moc jednoduše, že takové nedomyšlené řešení by nejspíš nenapadlo desetileté děvčátko, natož dospělou ženu z tak osudem ošlehané rodiny...Autorku jsem četla poprvé a nelze jí upřít mimořádný talent, rozhodně si přečtu všechny její další knihy.

Jupijow
05. srpna

Tady pojedu asi s prooudem...měla jsem trochu problémy se všemi těmi (podobnými) jmény a ano, Hana je prostě jedna. Ale pořád se jednalo o velmi čtivou knihu.

Knihomlok2015
03. srpna

Asi nezačnu příliš dobře, ale já si prostě po dočtení tohohle velmi povedeného dílka, musím postesknout. A víte proč? Protože tahle malá knížečka (čteno v paperbacku - takže ještě umocněno i formátem) přeci na tak obrovský příběh nemůže stačit. (nebo ano?)
Já bych si prostě a jednoduše přála, aby každá jedna jediná postava (muži i ženy bez rozdílu) z toho příběhu měla vlastní malou knihu, stejně dobrou a stejně objemnou jako je tahle, a pak bych byla opravdu spokojená - protože teď po dočtení toho příběhu jsem si jistá, že si každý nich vrchovatě zaslouží víc než se mačkat společně na těch necelých 400 stranách.

VladkaBU
02. srpna

.... kniha se čte sama, možná bych řekla, že v některých pasážích je lepší než Hana. Příběh nejmladší Anežky byl pro mě slabší a méně zajímavý. Celkově ale hezké čtení

Nočnípták
02. srpna

Moje první kniha od Mornštajnové. Mám ráda příběhy, které se odehrávají na pozadí skutečných událostí. Životní osudy Anny, Alžběty a Anežky jsou tak skutečné, že na tom nezmění nic ani to, kdyby byly vymyšlené. A pokud je jejich příběh příběhem žijících postav, tím lépe.
Alena Mornštajnová se řadí k autorům, kteří dokáží používat češtinu v takové šíři a rozmanitosti, že si hned uvědomíte, jak dřív byla většina knih chudá ve výrazových prostředcích.
Moc se mně líbí Dcery od Kateřiny Dubské, ale musím říct, že tahle Mornštajnová ještě o chloupek víc. Možná proto, že mně přijde optimističtější. Už si ji zařazuji mezi oblíbené autory a samozřejmě dávám 5*. Ve vlastních seznamech pak do 5*nestačí.

ibáG
01. srpna

Velice čtivé, což mě naprosto překvapilo, leckdy totiž mívám potíže s udržením pozornosti. Tuto knihu jsem přečetla za týden. Jinak jsem ale žádnou hlubší myšlenku nezaznamenala. Přijde mi nepatřičné, skoro drzé, hodnotit něčí práci, ale poznamenala bych, že postav bylo hodně, taky to období je dlouhé, tomu však neodpovídá počet stran. Je to pak málo propracované, leckdy velmi málo uvěřitelné, vždy náhodou někdo někoho potká a pak spolu žijí, náhodou někdo umře, aby děj mohl jít dál a postava mohla být "uzavřena", též ty časové smyčky se mi někdy pletly... (Mno, klasika je klasika, to je prostě kvalita.) Jsem však ráda, že jsem si knihu přečetla a mám tedy další představu o současných autorech a dílech... Dala bych 3 a půl hvězdičky. Mimo jiné za vyjadřovaní a používání košaté češtiny. Je vidět, že autorka pracuje s jazykem.

ankaras
01. srpna

Nemyslím si, že by se měly knihy Hana a Slepá mapa srovnávat, obě jsou jiné a zároveň psané tak nenásilnou formou, že si je prostě zamilovat musíte. Nikdy jsem nečetla české autory, ale teď s tím začnu a další knihy od této spisovatelky budou pro mě samozřejmostí.

Eremites
30. července

Po Haně jsem s určitým časovým odstupem a s ještě větší zvědavostí sáhla po další knize Aleny Mornštajnové. A znovu musím smeknout svou čtenářskou hučku - tahle autorka umí psát opravdu dobře. Její knihy plynou jako voda v řece, ale je to voda dostatečně hluboká, žádný plytký žabinec.

Slepá mapa na mne nejvíce zapůsobila zachycením několika generací (žen) a jejich osudů. Mám tuhle retrospektivu velmi ráda i v běžném životě, když se naskytne "vhodný" vypravěč. Je zajímavé pozorovat, jak rozhodnutí jednoho člověka může ovlivnit život i následujích generací.
Jak píše o komentář níže Monnyska - klidně by se v tomto duchu dalo přečíst dalších 800 až 1000 stran a pořád by mě to bavilo.

Monnyska
30. července

Přemýšlela jsem, jaké mám dát hodnocení. Kniha je sama o sobě osobitá, velmi čtivá. Celou dobu čekáte na velký boom, ale on ten boom v té knize vlastně nikde vůbec není. Kniha pluje, tak jak pluje život sám a proto je asi tak jedinečná. Nic podobného jsem zatím nečetla a velmi mě to překvapilo. Musím říct, že mne bavily všechny linie rozrostlého příběhu, každý střípeček byl vložkou originality. Když čtete, máte pocit, že to žijete s hlavními postavami. Kdyby kniha měla více stránek a více příběhových linií, četla bych klidně i 800 stran, protože mě ty osudy opravdu zajímaly a bavily mě. Pro jiné by to mohlo být na škodu, moc odboček od hlavních protagonistů, takže pak víte, že tam někde vedlejší postavy žijí a nakonec Vám chybí, jak to s nimi dopadlo. Za sebe musím dát plný počet hvězd, protože ještě teď nad celým příběhem přemýšlím :)

Melanka
30. července

Knize něco chybělo. Napětí? Tajemství? Emoce? Přestože se vypráví o přelomových či tragických událostech v životě rodin a naší země, nechávalo mě to chladnou. Dočítala jsem jen ze zvědavosti, trnutí a mrazení v zádech jako u Hany se nekonalo.

Roberta
30. července

Dobrá kniha.

Aknel26
29. července

Slepá mapa je psaná podle stejné šablony jako Hotýlek, který jsem četla již dříve. Na pozadí osudů jedné rodiny se odvíjí také historie naší země - nebo naopak se příběh obyčejné rodiny odvíjí na pozadí událostí naší země? Co je důležitější? Poutavé vyprávění o "třech A", nebo věrohodné líčení toho, jak se tu žilo, když byl u moci ten či onen? Paní Mornštajnová obě linie bravurně spojila do jedné knihy a opět potvrdila, že si zaslouží čelné místo ve výlohách knihkupectví i v době, kdy se na nás valí hlavně detektivky, psychothrillery a fantasy. Rozhodně doporučuji!

Katte2
28. července

Četlo se to velmi příjemně, osudy postav mě dokázaly zaujmout. Ale nebylo to nic, co by mě nutilo přemýšlet po dočtení.

Zorka
26. července

Po přečtení druhé knihy od Aleny Mornštajnové musím konstatovat, že pro mě je toto zajímavá autorka. Její Slepá mapa byla méně působivá než Hana, nicméně pořád se jedná o zajímavě koncipovaný román, který retrospektivně líčí osudy matky a babičky hlavní hrdinky. Jejich osudy mi popřečtení trošku splynuly dohromady (možná podobností jmen začínajících na A), zůstal ale dojem. A to je u knihy vždycky dobré znamení.

zuzulique
26. července

Uf, tak toto príliš nevyšlo.
Nerada porovnávam, ale keď si spomeniem na Hanu, tak som po dočítaní mala zimomriavky a za sebou úžasný čitateľský zážitok, tuto to bola záplava postáv s nie veľmi zaujímavými príbehmi, snáď až priveľmi vykonštruovanými a nielen miestami to bolo veľmi silené. Chýbala výraznejšia pointa. Vidno, že s Hanou sa autorka výrazne posunula a už je úplne inde.
Ako dovolenkové oddychové čítanie ok, ale od knihy očakávam v mojom čitateľskom leveli niečo viac...Toto by som označila slovami "trošku slabé a priemerné," nie sú aj tie 3* veľa?! Ale dobre, za prvú tretinu knihy...potom už som to chcela iba dočítať.
Uvidíme ako obstojí Hotýlek, ale trochu sa toho začínam báť.

martanci2
24. července

Kniha se četla jedním dechem - super příběh

barus.rydlova
24. července

Autorka opět nesklamala.Kniha přečtená jednim dechemtěším se na další

afrolenca
23. července

Vynikající kniha, u které mám silný zážitek i několik dní po dočtení a v myšlenkách se k ní hodně vracím. Zaujal mě přístup k manželství i životu v ne tak dávné minulosti. Výborná práce!

Mahulenka86
23. července

Hana ve mně vyvolala silný zážitek,a tak jsem si se čtením Slepé mapy dávala na čas...bála jsem se jestli se mi po Haně vůbec bude líbit. A líbila, a jak, strašně moc...a jen mě ujistila,že jde opravdu o mou nejoblíbenější naši autorku! Smekám a těším se na Hotýlek.

Cipori
18. července

MOŽNÝ SPOILER
Byla jsem mile překvapena, protože podle hodnocení je prý "Hana" nejlepší; mne se "Slepá mapa" líbila mnohem víc - přijde mi bohatější, propracovanější, zajímavější, čtivější a ne tak depresivní. A byla jsem moc ráda za dobrý konec a fakt, že navzdory těžkým věcem je v příběhu i mnoho lásky a naděje, které vyváží to zlé.
Teď mi ještě zbývá "Hotýlek" a jsem na něj opravdu zvědavá.

simviki
17. července

Nemohu se zbavit dojmu, že většinou každý autor píše vlastně "totéž" s malými obměnami, zvlášť když člověk čte knížky stejného autora po sobě. Moje chyba. Doporučení pro Vás: vždycky prokládejte jiným autorem a nejlépe i jiným žánrem. Protože tahle knížka přišla až po Haně, jedna hvězda míň, neboť mám stále neodbytný pocit, že už jsem něco podobného někde četla :-)

JanaG.1979
16. července

Po Haně jsem byla zvědavá, zda mě "chytne" Slepá mapa alespoň podobně...a musím říct, že jsem byla nadšená. Zamilovala jsem si styl, kterým autorka píše. Těším se na další díla...

Dashow
16. července

Četla jsem tuto knihu v pořadí jako třetí a nezbývá mi než opět chválit a chválit. Neumím to popsat, ale každá knížka autorky mě pohltí, mám pocit jako bych s nimi žila a jejich příběh byl i mým příběhem. Přesně to u knih hledám a to je to, co na nich miluji :-) Navíc se v autorčiných dílech dočkám i historických faktů podaných nenásilnou a zajímavou formou, dozvím se něco víc o "světě přede mnou" a uvědomuji si, že vlastně žiju v klidné době a že moje "trable" jsou vlastně úplně malicherné. Nemůžu se dočkat až bude mít autorka na kontě další dílo a já se budu moct znovu začíst.

Lidunka132
15. července

Líbila se mi ještě víc,než Hana.

hankapimi
14. července

Romány Aleny Morštajnové mají mimořádnou schopnost přenést čtenáře do určitého prostředí a nelehké doby, o které píše krásným českým jazykem. Pečlivě vylíčené postavy s jejich kladnými i zápornými rysy, těžká doba válečná, poválečná i období komunismu, tři generace jedné rodiny. Jejich boj o přežití, rodinné vztahy, lži i tajemství. Autorka píše velmi lehce, ale lehké čtení to v žádném případě není. Nutí čtenáře k zamyšlení a Hotýlek, Hana i Slepá mapa popisují klíčové události naší historie. Všechny knihy A. Morštajnové se mi líbily, jen u Hany jsem chvílemi zapomněla dýchat....

Barbora216
12. července

Kniha se zajímavými příběhy žen tří generací. Mám ráda knihy z 20. století, ráda se dozvídám o době před válkou, o době válečné i o komunismu. Tato kniha mě nadchla, že byla tato tématika psaná zase z jiného úhlu pohledu. A to zejména příběh Anežky - knihy vyprávějící o životě lidí v době komunismu jsou většinou zaměřené na hrdiny, postava Anežky byla pojatá naopak, jakých nehezkých věcí je člověk v této těžké době schopen. Možná proto dávám jen 4 hvězdičky - za to, že mi byly ženy nesympatické (ale to byl nejspíš účel autorky), a také, že v knihách paní Mornštajnové je na mě příliš jmen. Nicméně kniha je psaná velmi čtivě a rozhodně bych ji doporučila i dál.