Slepá mapa

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství Nestává se často, že by do redakční e-mailové schránky přišel rukopis, u nějž by už od prvního odstavce bylo zřejmé, že jde o knihu, která musí být vydána. Románová sága dosud neznámé Aleny Mornštajnové je právě takovým ojedinělým případem. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy proměňuje v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i na jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu, Anežky. Drama života tří žen napnuté mezi vůlí po novém začátku a bezmocí vůči dějinám, vlastnímu „genetickému kódu“ i osudu líčí vypravěčka s porozuměním, ale současně též s provokativním nadhledem a sebeironií. I tak lze koneckonců chápat poslední větu románu: „Teď už je to jen na mně…“ Aleně Mornštajnové se nade všechnu pochybnost podařilo napsat strhující a mnohovrstevnatý románový příběh, v němž sleduje nejen životy tří hlavních hrdinek, ale i řadu dalších postav, a zdá se, že její kniha bude podobným zjevením, jako byla kdysi Paměť mojí babičce Petry Hůlové. (dotisk v r. 2017)...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165867/slepa-mapa-fdv-165867.jpg 4.54174
Žánr
Romány, Pro ženy, Literatura česká
Vydáno, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1181)

Kniha Slepá mapa

Přidat komentář
Svatka63
11. května

Opět p.Morštajnová nezklamala, bravurně napsaná kniha, která se četla zase skvěle a na konci mi dokonce ukápla slza. Nemám nic co bych vytkla, spíše se mi bude po těch lidech z knížky stýskat.

slunicko1958
10. května

Poměrně nedávno jsem na Seznamu zahlédla bulvární článek, který si všímal soukromého života jedné „naší nejúspěšnější spisovatelky“. Ajaj. Jaký přívlastek by se pak hodil k paní Aleně Mornštajnové?
Zřejmě „geniální spisovatelka“, neboť svoje vynikající kvality doložila i v tomto románu. Po dlouhé době dávám s čistým svědomím nějaké knize plné ohodnocení. Zase jsem si hlídala každou volnou chvilku, abych mohla otevřít knížku a sledovat osudy prostých žen napsané tak civilním slohem, že jsem si připadala, že vypravěčka sedí vedle mě a povídá. Skutečně – četba tohoto románu byl pro mě neskutečný zažitek!


Mája_pbj
02. května

Mnoho zajímavých životních příběhů, ve kterých se člověk neztrácí i přes to, že se v knize objevuje velké množství postav. Zjednodušeně řečeno Mornštajnová to prostě umí. Umí vykreslit veškeré postavy tak, že máte pocit, jako by to byli vaší staří známí a nutí vás přemýšlet nad jejich osudem. Děj je nepochybně také čtivý a poutavý.

I přes to jsem však Slepou mapu četla až po autorčiném bestselleru Haně a ta ve mě zanechala daleko hlubší a pozoruhodnější pocity. Ve Slepé mapě na vás na samém konci nečeká žádný zvrat a neřeknete si jako u Hany: "jako vážně?", jako spíš "jo, to by šlo". Alena Mornštajnová je ale rozhodně ten typ spisovatelky, od které toho chcete přečíst více, neboť její styl psaní vás zaručeně bavit bude.

Pavla-Adina
02. května

Krásná kniha, ale příliš mnoho životních příběhů.

Bedřich63
01. května

Autorka vcelku mile popsala nelehké období života obyčejných lidí v 20. století a životní osudy 3 generací žen. Na rozdíl od některých předchozích komentářů se mi více líbila druhá část knihy. Pokud ještě bude pokračovat povinná školní docházka pro naše děti a vnoučata, myslím si, že toto by mohla být jedna z knih, která by mohla být zařazena do povinné četby. Lehkou a nenásilnou formou seznamuje s klíčovými okamžiky nedávné minulosti. Z této knihy cítím pozitivní energii a to je dobře.

VeFab
01. května

Super čtení!

RMarkéta
27. dubna

Tři generace žen a jejich osudy v průběhu dějin nebo spíše na pozadí politických událostí. To záleží na tom, jak ten příběh jedné rodiny uchopím. Každopádně jde o období před první světovou válkou až po pád komunismu u nás. Vlastně je to taková slepá mapa životních příběhů, kde místo špendlíkových hlaviček máme tři ženy. Z nichž je každá úplně jiná. To je samozřejmě velice dobře. Mornštajnová ty tři ženy vykreslila naprosto detailně. Až jsem měla pocit, že je můžu v klidu označit za naše sousedky. Byly civilní, přirozené, skutečné. Vše mi běželo před očima jako film, prostě celá kniha tak nějak sama od sebe ožila. Třeba se jednou dočkám toho, kdy budou knihy paní Mornštajnové zfilmovány. Ale radši budu na své přání opatrná. Člověk nikdy neví. Knihu jsem četla až po Haně, takže mi uniklo, že tato kniha je autorčinou prvotinou. Zprostředkovatelkou, vyprávečkou, je nejmladší z nich, která tam prohodí i pár velmi trefných poznámek. I ona ale neměla na růžích ustláno. Některé osudy opravdu stojí za to. Takové vyprávění mi sedí jako ulité.

Knihobolka
26. dubna

První část byla skvělá, ale pak to trochu vázlo. Mě ta nejmladší dcera prostě nebavila. Jinak fajn čtení.

1 ...