Slepá mapa

od:


KoupitKoupit eknihu

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství Nestává se často, že by do redakční e-mailové schránky přišel rukopis, u nějž by už od prvního odstavce bylo zřejmé, že jde o knihu, která musí být vydána. Románová sága dosud neznámé Aleny Mornštajnové je právě takovým ojedinělým případem. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy proměňuje v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i na jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu, Anežky. Drama života tří žen napnuté mezi vůlí po novém začátku a bezmocí vůči dějinám, vlastnímu „genetickému kódu“ i osudu líčí vypravěčka s porozuměním, ale současně též s provokativním nadhledem a sebeironií. I tak lze koneckonců chápat poslední větu románu: „Teď už je to jen na mně…“ Aleně Mornštajnové se nade všechnu pochybnost podařilo napsat strhující a mnohovrstevnatý románový příběh, v němž sleduje nejen životy tří hlavních hrdinek, ale i řadu dalších postav, a zdá se, že její kniha bude podobným zjevením, jako byla kdysi Paměť mojí babičce Petry Hůlové. (dotisk v r. 2017)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/165867/slepa-mapa-fdv-165867.jpg 4.61413
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (451)

Přidat komentář
Januli
07. prosince

Tři ženy, tři osudy... výborně napsaný příběh, kdy si každá žena, která žila v jiné době se opravdu šikovně poprala s tím, co jí přišlo do cesty. Každá doba obsahovala vždy nějaké úskalí ( a snad už je svět poučen a nebude se opakovat minulost) , pro nás až třeba nepředstavitelné. Nebudu knihu srovnávat s Hanou jen snad v tom, že obě ve mě nechali nesmazatelnou stopu.

PetiJelinkova
03. prosince

Moje první přečtená knížka od autorky a jsem naprosto nadšená. Styl autorčina psaní byl poutavý, takže ani nevím jak a hned jsem byla na konci knihy. Moc se mi na knize líbilo, že v ní byly popisovány 3 generace a ten konec byl dojemný :)

Jirinamac
25. listopadu

Čtení knížek od paní Mornštajnové je opravdu zážitek. Dokáže perfektně popsat každý okamžik a bez zbytečné omáčky okolo. Jen doufám, že už se nic podobného v našich životech nebude opakovat. I když mám pocit, že hodně lidí se nepoučilo a paměť jim neslouží.

Lka
22. listopadu

Byla to druhá kniha, kterou jsem přečetla od autorky. První byla Hana, kterou nasadila vysokou laťku...dodnes ji mám v hlavě...Slepá mapa, byla taky moc skvělá, ale o trochu míň než Hana. Krásně čtivá kniha. Nutí k zamyšlení, zda by se člověk zachoval stejně jako Anežka v té době. Muselo to být opravdu těžké rozhodování...

KachnaMatylda
22. listopadu

Dokonalost sama. To, jak úžasně obsáhle a poutavě jsou lidské osudy líčeny, mě nepřestává bavit. Vypravěčka vtáhne čtenáře do děje tak, že ještě dlouho nepustí.

SlamLenka
21. listopadu

Stejně jako Hanu, i Slepou mapu jsem doslova zhltla. Dokonce mám pocit, že tenhle kousek je i lepší než Hana.
Příběhy umí paní Mornštajnová podávat plynule, něžně a přitom trefně. Nijak nezabíhá, nepíše ani čárku navíc, i tak ale podává krásný komplexní příběh plný malých detailů.
A pak je tu ta revize české společnosti - jak tomu bylo i u Hany, opět nám paní Mornštajnová předkládá takovou revizi české společnosti a jejího vývoje, úžasně vykresluje, jak je důležité vyrůstat v přirozeném a demokratickém uspořádání.
Knihu řadím i mezi ty, které doporučuji. Mám novou oblíbenou spisovatelku, respektive mezi své oblíbené spisovatele konečně přidávám i první ženu. =)

SuperSojka
19. listopadu

Četlo se to jedním dechem. Jeden den jsem musela nechat děti, aby mi skakaly po hlavě, protože jsem knihu jednoduše nemohla odložit. Čtivý styl, který ovšem často sklouzává k určitmu patetismu, což mi trochu vadilo. Mít dvakrát až třikrát během jedné kapitoly pocit, že došlo k osudovému až fatalistickému okamžiku mi přišlo jako plýtvání. Schovala bych si to až na závěr. Naopak konec knihy mi přišel málo důrazný. Ale celkově příjemná, čtivá kniha, která na osudu tří žen mapuje důležité okamžiky české/československé republiky.

VerJer
17. listopadu

O něco málo lepší než Hotýlek. Další lehké čtení o nelehkých osudech. Do další autorčiny knihy se moc ráda pustím.

Hannik
16. listopadu

Skvělá kniha. Ze začátku jsem měla trošku problém si zapamatovat postavy, protože všechny začínaly písmenem A, ale jinak se četla krásně. Na Hanu sice neměla, ale i tak velmi povedená kniha.

regulax
12. listopadu

Skvělý průvodce politickou a sociální historií u nás a její odraz v generaci jedné rodiny. Nástin života v průběhu od první světové války až k sametové revoluci. Obrovský dějový záběr. Brilantně napsané.

chudobkah
11. listopadu

Po přečtení Hany jsem byla zvědavá, zda bude Slepá mapa stejně tak skvělé čtení, no, byla!

manioaio
10. listopadu

Autorka ma dar vylíčit postavu očima nekoho, kdo ji nezna do vsech detailu, takze ji nejdriv nesnasite, ale pak ji pochopite, protoze odtajni jeji pohnutky a minulost. Získáte k ni najednou uplne jiny pozitivne-soucitny vztah. Ale hlavne píše uveritelne, skutecne. Samozrejme, ze cele vyznění je smutne, ale jiskricka nadeje tam je. Musim se jeste zamyslet, jak nazev souvisi s obsahem... asi uz vim, ale vy si na to prijdete sami :-P

raty
08. listopadu

Pohnuté osudy tří generací žen psány zvláštně jednoduchým stylem "pohnuly" i se mnou. Je dobré neustále připomínat nelehkou dobu minulého století. Tato kniha však není jen o té době, ale i rozhodování lidí na křižovatkách života a o tom, kam je tato rozhodnutí vedou.

Markýz1409
07. listopadu

Moje první kniha od této autorky. Zajímavé ,trochu depresivní čtení, ale taková byla doba. Doporučuji.

mi-380
06. listopadu

Monotónní až ukolébavkové vyprávění. Ale... osudy snad více než deseti hlavních postav a hlavně tvrdá realita dvacátého století plného likvidačních konfliktů, se kterými se ti človíčkové musejí neustále vypořádávat, jsou tak zajímavé a poučné, že četba probíhá stejně snadno, jako při hltání severské drsné školy. A tahle českoněmecká pohraniční tvrdá škola je často ještě mnohem drsnější: 85% (aktuálné 1355 hodnotících s průměrem 91%).

Měňavka
06. listopadu

Má cenu komentovat něco, co mluví samo za sebe? Vynikající!

acul.p
05. listopadu

Skoro stejně tak dobrá jako Hana, ale konec mě tak trochu zklamal.

Veru.Viti
05. listopadu

Perfektní kniha. Bála jsem se, že celou dobu budu srovnávat s Hanou, ale nestalo se. Kniha se mi líbila, je moc dobře napsaná, čtivá jako blázen. Líbily se mi charaktary postav. To jak byly dobře popsány, ale i to, že to nebyly tuctové "hlavní hrdinky" - měly svoje chyby, ale byly i něčím krásné. Jak napíše paní Mornštajnová novou knihu, určitě si ji zase přečtu.

Maria95
03. listopadu

Druhé setkání s autorkou a musím říct, že mě nezklamala. Jsou to dobře napsané knihy, který dávají smysl a čtou se samy.. Nebudu srovnávat s Hanou, protože je to zas něco jiného.. Za mě velká spokojenost

Veronika.Lap
01. listopadu

Opravdu skvěle napsané knížka. Asi jako většina jsem také první četla knihu Hana a až poté Slepou mapu, ale jsem nadšená úplně stejně. Knížka je zase popsána z jiného úhlu a vykresluje jinou situaci. Škoda, že v příběhu není více Anna, ale chápu, že to je spíš okrajově. Alžbětu jsem měla ráda byla to silná žena a šla si za svým i v nepřízni doby. Anežka oproti ní byla už semletá systémem a i když věděla co je a není správně její rozhodnutí mi v mnoha případech vadila. Dotkl se mě i příběh Ctirada a Boženy, na které mi přijde, že se tady v recenzích zapomíná. Doporučuji všem!

Kykeka
31. října

Slepá mapa je druhou knihou, kterou jsem od Aleny Mornštajnové četla. První kniha byla Hana a nastavila laťku poměrně vysoko, tudíž nešlo knihy nesrovnávat. Slepá mapa je příběh tří žen, který ale vesměs vypráví jedna z nich, čili emoce ostatních si můžeme jen domýšlet, což bylo pro mě možná trochu škoda, protože mi v důsledku toho přišla kniha emotivně poměrně slabší.
Autorčin styl vyprávění je však skvělý a kniha se čte s lehkostí, bez zbytečných hluchých míst. Osobně se mi dost motaly jména postav tak jsem s tím měla občas trochu problém, ale to je osobní problém, nikoliv problém knihy (četla jsem na čtečce a v ní se mi přece jen hůř listuje). :-)
Za mě ano. :)

PetK
31. října

Takový krásný příběh... i když slovo "krásný" nevystihuje pohnuté osudy, popisované v knize, ale víte, jak to myslím. Sága podobného typu jako Hotýlek, i když v něm hlavní roli hráli muži, tady to jsou zase ženy. Osudy jedné rodiny a jejího okolí od války až po sametovou revoluci, které se dotýkají snad všech problémů, se kterými se lidé v naší zemi museli potýkat.
A pak ten jazyk, styl vyprávění. Řekla bych, že to je přesně ta věc, za kterou jsou spisovatelé schopní upsat duši ďáblu. Vyprávění jen tak plyne jako potok - ale pod hladinou jsou jasně zřetelné všechny temné proudy a víry. Nádhera, požitek.

otesánek
30. října

Jsou knihy které mne dokážou natolik pohltit, že když otáčím poslední stránkou propadám obavě "a co bude teď ?!" Jak budu moct chodit spát když už na mě nebudou čekat všichni, které tak znám a je mi s nimi dobře. Je to velice dobře napsané a je to třetí kniha od autorky. Pohled na život napříč generacemi. Anna , Alžběta a Anežka každý si v některé z nich najde kousek sebe. Skvělá kniha zařazuji mezi mé nejoblíbenější a určitě se budu těšit na další knihu od autorky.

misowi84
26. října

Slepá mapa mě bavila rozhodně více než Hotýlek. Stále však ve mě převládal
můj osobní problém s tím, že jsem četl Hanu jako první.

Val
26. října

Mám za sebou Hanu i Hotýlek a musím konstatovat, že Slepá mapa je opět bravurní. Výborně vykreslené charaktery postav, z nichž skoro každá je vám něčím blízká. Měla jsem celou dobu pocit, že jsem součástí příběhu. Opět názorná ukázka toho, že stačí moment, chybné rozhodnutí nebo krůček stranou a celý život máte naruby. Doporučuji.

Denys
25. října

Dechberoucí, pravdivé, melancholické čtení. Paní Mornštajnová je spisovatelka na svém místě! Děkuji

DasaN
23. října

Knihu jsem četla jako druhou v pořadí po Haně, ačkoliv Hana byla lepší , tak slepá mapa byla velmi povedená.

milary
20. října

Od Aleny Mornštajnové jsem četla zatím "jenom" Hanu. Slepou mapu jsem tedy brala do ruky jako něco se zárukou; to se člověk může docela dobře splést. Ale ne v tomhle případě...
Občas jsem vůbec nevěděla kdo jsem a kde jsem, zkoprnělá, jak se na mě valily dějové smyčky, historie jako na dlani, tak přehledná, tak věcná - všechen ten humus, který zahrnují všechny anexe a odsuny a totality, zabraná území států i životů, vlekoucí se následky strachu a nesvobody, a dilemata a špatná rozhodnutí pod tlakem, rezignace a úpadek. A tíha na prsou při přemítání - být tehdy na jejich místě, tak - co..? A pachuť zbabělosti. A úleva, že jsem nemusela...
A přitom je to napsáno tak poklidně a střídmě a dějinné reálie jsou tak nenásilně vpletené do smyšleného příběhu a - člověka to úplně ochromí.
Ale nejsilnějším dojmem je přesto naděje, kterou ta knížka nabízí...

Dadula118
20. října

opět skvělá kniha od autorky.Výborně napsané,nemohla jsem se odtrhnout.prostě to nešlo

HanaMalina
19. října

Slepou mapu jsem četla po Haně a Hotýlku, jako třetí knihu autorky a musím říct, že to bylo opět skvělé . Alena Mornštajnová má dar nádherně povyprávět příběh, čte se s neuvěřitelnou lehkostí. Co mě dělalo malinký problém, tak to byly jména postav, která začínala hodně na A a trochu se mi na pletly, jinak skvělé a všem doporučuji :-)