Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Je to pěkné, moc pěkné. Ze způsobu vyprávění jsem měla neodbytný pocit, že směřujeme k nějakému velkolepému "wow" konci. A ke konci jsem se neodbytně bála, že se pletu, že nic nepřijde a dílčí příběhy zůstanou nedokončeny. Kniha je psána s obrovským nadhledem, s takovým povznesením nad radosti i strasti mládí, které ale mezi mlhami zmizelo teprve nedávno.

12 21.02.2023

Kniha, kterou bude čtenář buď milovat nebo nesnášet, nesedne každému, záleží, nakolik je člověk ochoten přistoupit na tu hru. A kdo nepřistoupí, je ztracen tam někde ve změti střídajícího se času a prostoru. Autorka předává vyprávění děje do rukou svých postav, konkrétně postavě-nepostavě chlupatého neřáda, který se jí s gustem a škodolibostí rád ujímá a v závěru o toto privilegium svádí úžasný boj. Hlavní lidské postavy, bratři Vítek a Jáchym, jsou králové rozdílnosti, jeden charismatický od podlahy až po běstvinský strop, druhý nesnesitelně nesnesitelný ve svém géniu. Ženské postavy hrají druhé housle. Autorce se podařilo vytvořit nádherné Běstviny a naplnit je zvláštními figurami. Příběhem od minulosti do přítomnosti se jako červená nit táhne žíla plná modré krve a vše propojuje. Autorka odvedla úžasnou práci, vše do detailu promyšleno a funkční, prvky magického realismu jako na stříbrném podnose a je na každém čtenáři, jak s nimi naloží. Jediné, co bych vytkla, je červ, od kterého jsem čekala trochu větší rodeo! Kniha si mě získala prvními větami, je to nádhera i po jazykové stránce. A samotný Vypravěč je jedna z nejzajímavějších postav, kterou jsem kdy v knize zažila!

12 27.12.2022

Kniha, která má šťávu! Je to jedna velká čtenářská rychlopalba, místy dost vostrá a nechutná, místy vtipná až na půdu. Cynicky vtipná. Je to rychlý sešup z povrchu až do podsvětí, nebo aspoň na jeho okraj. Dějová zápletka je zajímavá, poutavá, plná podstatných zvratů. Pro mě osobně forma a styl psaní lehce převažuje nad obsahem, ale to bude tím, že jsem podobně laděnou knihu dlouho nečetla. Polda i děj se naštěstí vymykají klasickým (únavným) klišé současné doby, tj. prudce geniální vyšetřovatel s vlastními démony a špičkovou intuicí + pachatel z řad kolegů. I když nepopírám, že nějací vnitřní démoni v příběhu vlastně vznikají. Zajímavý doslov. Scéna, která mě nejvíc (a nahlas) rozesmála: lidský dopis.

12 18.11.2020

Drsná kniha, možná prvoplánově, možná ne. Málokterý čtenář se asi ubrání srovnání dětství hlavní postavy s dětstvím svým. Já tam vidím určité podobnosti, které ve mně zanechaly stopy dodnes. Nepochopení a nepodporování dítěte, nezájem o jeho zájmy, poukazování na fyzické nedostatky... na komplexy úspěšně zaděláno. Matka v knize je opravdu děsná, omezená a vlastně i hloupá, otec neskutečný slaboch. V porovnání s nechápajícími rodiči jsou tu dva kladní hrdinové, vzdělaní umělci. Ale to jaksi nestačí... Schůzka v kabinetu kvůli slohovce je nesmírně manipulativní, pevně doufám, že takhle to ve školství běžně nechodí!

12 10.09.2020

Už to v jednom komentáři padlo: Prašina leží vedle Sedmikostelí (kdo znáš Miloše Urbana, rozuměj), já dodávám, že Prašina je jeho mladší a méně drsná sestřička. Námět Prašiny je zajímavý, ale hrdinové mi k srdci nepřirostli a celý příběh mi přišel "neučesaný," nejen po literární, ale i obsahové stránce. Věřím, že cílová skupina učesanost neřeší, u četby se pobaví a to je dobře. Líbilo se mi, proč Prašina vznikla a je to nesmírně lákavá představa pro určitý typ lidí (a noční můra pro jiné). Stejně jako u toho Sedmikostelí :-)
Chválím krásné ilustrace, ač je obecně v knihách nevyhledávám. Do dalšího dílu asi už nepůjdu.

12 02.07.2020

Přirozené vyprávění, plyne jako voda, jako zdánlivě klidná řeka, po které jedete na loďce, čas od času zavadíte o kámen a zpětně se dozvíte o podvodních vírech, které se cestou všude nacházely. Líbí se mi, že děj obsahuje téměř celé 20. století, u každého se autorka zdrží chvíli, ale vždycky zmíní to stěžejní a dokáže navodit tu pravou atmosféru. Kniha se mi moc líbila.

12 02.12.2018

Ano, kniha nutí k zamyšlení, to je dobře. Ale děj, postavy a celkové zpracování mě nezaujalo. Už tu několikrát padlo slovo "povrchní" - to sedí; měla jsem pocit stejné povrchnosti, jakou přinášejí běžné americké akční filmy. Super-extra-nadaní a (všeho) schopní hrdinové, kteří nás všechny zachrání a ostatní jim akorát házejí klacky pod nohy. Škoda, téma je zajímavé. První polovina mi přišla lepší, když si tedy člověk zvykl na neustálé střídání lokalit a osob. Závěr mě vyloženě nebavil. Překlad nic moc, místy krkolomné obraty.

12 19.11.2018

Velmi silný příběh, zajímavé charaktery, smutné události. Kniha mě hodně překvapila, o každodennosti partyzánů jsem nikdy nepřemýšlela, je to obdivuhodné...

12 08.04.2018

Neodložitelná kniha! Nevím, kam ty stránky tak spěchaly, ale najednou byly pryč... (dobře, možná tomu pomohly velmi široké okraje a spousta volného místa mezi kapitolami). Zápletka se rozeběhla hned na začátku a moc mě bavila, nejvíc pasáže ze sirotčince a následného života sirotků. Hodně zajímavé mi přišly i myšlenkové pochody Tormodovy demencí svázané mysli - ten kontrast, kolik mu toho prolétlo hlavou, ale jak málo toho vyslovil... to bylo naprosto děsivé. Nepopírám, že příběh byl z větší části předvídatelný a závěr poněkud uspěchaný, ale já detektivku nečetla už hodně dlouho a tuhle jsem si opravdu užila.
Mezi Skálou a Mužem z ostrowa Lewis mi uplynuly více než dva roky, to nebylo úplně ideální, nepamatovala jsem si ze začátku jména, vztahy ani minulost postav. Naštěstí stačila chvíle a od někud se mi to vynořilo. Se Šachovými figurkami to nesmím nechat zajít takhle daleko :)

12 02.06.2017

Nejsem zvyklá číst historickou beletrii, protože u ní pořád musím přemýšlet, co všechno je podle skutečnosti a co si autor přimyslel. Během prvních stránek této knihy jsem si nebyla jistá, jestli ji kvůli tomu vůbec dočtu, ale díky autorčinu stylu psaní se mi to lehce podařilo. Soustředila jsem se na příběh a Gertu a nechala pátrání po autenticitě stranou. I když mi pořád není u některých hrozných scén jasné, jestli si je autorka vymyslela (mohla by to vůbec lidská fantazie vymyslet?) nebo jestli se o tom dočetla v pramenech (v jakých, když nebylo v ničím zájmu, aby se zběsilé násilnosti evidovaly?). To ale nic nemění na skutečnosti, že kniha je napsána dobře srozumitelným, lehce čitelným stylem, který by určitě zvládla i současná mládež - a bylo by vhodné, aby se mladí lidé k této knize třeba ve škole dostali a měli o problematice povědomí. Kolektivní vina je hrozná věc - zde navíc popsána z opačné strany, než jsme my Češi zvyklí slýchat. Je to zvláštně nešťastný příběh nešťastné osoby. S Gertou čtenář sympatizuje až do konce, ať už je Němka nebo ne. Zaskočilo mě, v jaké době příběh skončil, s tím jsem vůbec nepočítala. Knihu doporučuji všem, kteří si stěžují, jak se máme dneska špatně a jak je to v ČR hrozné. Třeba pak uvidí ten luxus, který máme kolem sebe.

12 26.06.2013

V komentáři níže se píše o bandě blbů. Výstižné! To byla tak nesympatická skupina osob, že mi bylo vlastně úplně jedno, co se s nimi stane :-) A ta doba! Než dorazili do lesa, to bylo času a keců! Kromě toho mi vadily nelogičnosti a náhodičky (všechno ohledně mapy, navigace...), líbilo se mi rozuzlení a zarážející závěr. Hodnotím průměrně, anotace mě nalákala, ale nebyla to žádná hitparáda.

11 11.09.2023

Napínavé od začátku až do konce, děj ubíhá rychlostí blesku a jeden zvrat střídá druhý. Zločinná zápletka je tedy dost psychopatická a nechutná, ale dá se to zvládnout. Jediné, co mi vadilo a za co srážím z hodnocení jednu hvězdu, je podobný formát při stíhání vraha jako v prvním díle. Nastává určitá podobná situace s podobným vyústěním, a to už je prostě ohrané, zbytečné opakování. Ale jinak paráda.

11 18.04.2021

Líbilo se mi prostředí anglického venkova, vřesoviště, kamenné kruhy. Mně osobně kniha nepřinesla nic nového, vnímala jsem spíš klasické prvky z jiných detektivek a krimi seriálů. Prudce intuitivní vyšetřovatel s vlastními démony, šokující vraždy s nechutnými detaily, hříchy minulosti, osoba vraha... pořád dokola. Přijde mi, že autor se může vyšvihnout nad ostatní hlavně tím, že stvoří výjimečné charaktery - tady se o to asi pokusil u Tilly, což je celkem neobvyklá osobnost, ale na mě její jinakost nefungovala a nebyla mi ani sympatická. Postavy mě vlastně vůbec nebavily a ač to zní hrozně, nejvíc sympatickej mi byl ten vrah. A přišly mi divné některé slovní obraty, které měly asi zvyšovat napětí... když najdu něco šokujícího napsaného na papíře, opravdu se v místnosti ochladí? A zrychlí se mi dech natolik, že si toho všimnou ostatní osoby v místnosti? Ale co já vím, třeba to bylo překladem. Hodnotím průměrně.

11 04.03.2020

Velký příběh malého chlapce... příběh tak krutý, že jsem si jej dávkovala po menších částech; příběh napsaný tak jemně, vtipně a poutavě, že jsem se těšila na další a další stránky. Zvláštní kombinace, zvláštní kniha. Ač dlouhodobě nerozumím současné době a chovám velkou úctu i obdiv k historii, jsem ráda, že to nejhorší, co je v knize popisováno, už pominulo. O démonu alkoholismu si iluze nedělám, ale ta bída, hlad, hygienické podmínky, bezmocnost matek... pasáže o dětech a o jejich "stravování" se mi obzvlášť těžce četly. Obdivuji Franka, že nešel ve šlépějích svého otce, že se dokázal odrazit od bahnitého limerického dna a že v pokročilém věku našel sílu vzpomínat (a navíc ne ve zlém). Už si nemyslím, že jsme měli doma "chudé" dětství.

11 02.10.2017

Už dávno nejsem "dospívající mládež," tedy cílová skupina této knihy a série. Přesto mě příběh Arény smrti opravdu hodně bavil. Nejvíc se mi líbila hlavní postava - protivná holka, která neumí pořádně mluvit na veřejnosti, neoplývá oslnivou krásou a sama se v sobě pořádně nevyzná... jen zodpovědnost za rodinu a trvalá existenciální nouze ji formovala určitým (logickým a přirozeným) směrem. Žádná chytrolínská správňačka, obestřená oparem náhodiček (které autorům maximálně usnadňují práci s příběhy), těch už mám plné zuby. Hodně se mi líbil i Kapitol - ta pestrost, extravagance, požitkářská vyšinutost... krásný (a velmi smutný) kontrast vůči krajům. Uvítala bych více informací o historii, vzniku a vývoji Panemu, klidně s mapkou. Příběh napínavý, málokdy předvídatelný. Nejlepší díl série.

11 20.06.2017

Drahý Adriane!
Se zájmem jsem si přečetla tvůj deník. Je politováníhodné, že takový mladistvý intelektuál, nadaný básník a dobrodinec, jako jsi ty, se musel potýkat se všemi těmi úskalími, která ti kladli do cesty tvá zhýralá matka, slabošský otec, prostoduchý pes i život sám. Je s podivem, že i v takové nepřízni osudu sis udržel zdravý rozum a s elegancí tobě vlastní jsi dokonce udržoval vážnou známost a věnoval se péči o své bližní. Tvůj deník je třeba zachovat budoucím generacím jako cenný pramen k dějinám mládežnické každodennosti. Dokonce mám pocit, že mezi řádky deníku jsi schoval poselství mnohem vážnějšího charakteru, které rozluští pouze jiní intelektuálové, budou-li však dostatečně schopni. Děkuji za tento nevšední zážitek.
V dokonalé úctě
Dáma s hranostajem

11 08.01.2017

Po nedávné zkušenosti s McCartyho Vnější tmou jsem se do Cesty pouštěla s obavami a očekávala nejhorší možný scénář. Kniha ale naprosto překonala mé očekávání. Příběh je skvěle napsán, děj rychle ubíhá, svět je popsán děsivě realisticky. Postavy nemají jména, ale ta asi stejně dávno ztratila smysl. Líbil se mi kontrast chlapcovy povahy vůči povaze jejich světa. Kniha dokazuje, že lidstvo má tendenci opakovat své chyby, stačí málo a bez problémů se vrátí ke krutým kořenům, ať už předtím dosáhlo jakéhokoliv civilizačního pokroku. Jsem fakt ráda, že jsem na knihu narazila teď, když nemám děti - obávám se, že v opačném případě bych příběh prožívala úplně jinak...

11 26.07.2013

Na knihu jsem narazila náhodou v žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih, tak jsem byla zvědavá. Četla se snadno, ale ne proto, že by byla tak mistrně napsaná. Téma je hodně závažné, ale bylo zpracováno docela prostoduchým způsobem. Po celou dobu čtení jsem si říkala, čím si kniha zasloužila být bestsellerem a proč jsou zde tak nadšené komentáře - no, asi právě proto, že je napsána tak jednoduše, že ji přelouskají i osoby, kterým náročnější text třeba dělá problémy. Problematika samotná je zajímavá, je dobře, že byla kniha přeložena do češtiny. Je zvláštní si uvědomit, že v USA v 60. letech byly takové hluboké problémy, zatímco u nás v ČSR panoval relativně klidný socialismus. Líbilo se mi, že různé kapitoly byly psány z pohledu různých postav, to bylo celkem osvěžující. Jinak mě kniha moc nezaujala, doporučuji brát ji trochu s rezervou, přece jen podává jednostranný pohled a neobsahuje moc historických faktů, které by se minimálně k některým pasážím docela hodily (pro poučení a lepší pochopení událostí). Po přečtení jsem si pustila i film a musím říct, že už dlouho jsem neviděla nic tak naivního.
PS: Milý Knižní klube, ty překlepy a chyby v textu jsou fakt strašné, takhle odfláknutou práci jsem snad ještě neviděla, a to jsem četla kde co. Styď se!

11 16.07.2013

Milý, místy napínavý, místy úsměvný příběh. Četla jsem ho až po Pánovi prstenů, takže jsem byla trochu "ochuzena" o překvapení z fantastického prostředí Středozemě. Ale stejně jako Pán prstenů má i Hobit čestné místo v mé knihovně, paměti i v srdci. Film hodnotím velmi kladně, je zpracován tak nějak... lyricky, přesně podle mého vkusu. A se slzou v oku dodávám, že film (resp. už ukázky na něj) vzbudil u mého dvanáctiletého bratra nezvladatelnou touhu přečíst si Hobita, jeho první pořádnou knihu v životě, protože dosud přečetl maximálně pár komiksů. A jsem rozhodnutá toto odhodlání nenápadně přiživovat!

11 09.05.2013

První část by se klidně mohla jmenovat "Rok na vsi" - pro mě úžasné, poutavé, zajímavé čtení. Skvělé postavy (farář!), krásně zpracované téma konfliktu křesťanství a pohanství, pěkně zachycená role chasy v obci. Oceňuji autorovu odbornou - přímo etnografickou - přípravu! Venkovská idylka, sice dřina, ale v souladu s přírodou a jejími cykly, sem tam se zásahem mužíka s mokrými vlasy...
Druhá část mě ubíjela svými dlouhými monology. Ne že by mě téma nezaujalo, naopak, ale děj příliš připomínal pohádku o kohoutkovi a slepičce. Ale posledních třicet stran bylo perfektních, v mnoha ohledech! Konec zarážející, nečekala jsem ho... ale dává smysl.
Ilustrace Pavla Růta ve vydání z roku 2001 jsem nějak nepobrala... a to "hranaté" písmo se moc dobře nečetlo.

10 21.05.2019