Cesta

Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/18_/18/cesta-O5I-18.jpg 4.31599
Originální název:

The Road (2006)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (316)

Přidat komentář
arket
předevčírem

Tak jo. Tohle by měla být povinná školní četba.

Nay
09. října

Minimalistický, přesto velmi tísnivý příběh, který čtenáře udržuje ve stálém napětí. Pořád očekáváte, co děsivého se stane.

Jen konec mě trochu ´zklamal´, očekávání bylo odlišné, vzhledem ke všem popsaným/viděným hrůzám v průběhu cesty. Tak jo.

lassse
05. října

Tahle kniha vás vcucne a nepřestane vás až do konce mačkat svojí depresí a pocitem naprostého zmaru. Jednoznačně nejlepší kniha od McCarthyho.

ally74
04. října

Tahle tenká malá knížka mi zůstane dlouho v hlavě. I když byla knížka plná temných, depresivní a nepříjemných věcí, nemohla jsem se od ní odtrhnout a hltala další stránky. Byla jsem zvědavá, jak cesta dopadne. Vlastně mě nikdy nenapadlo, jak důležité jsou některé maličkosti, které bereme jako samozřejmost....zapalovač, plastová lahev, deka, plachta proti dešti. Plahočení ze dne na den, zima, hlad, strach o život.....a maličká naděje, která umírá poslední. Hrozně jsem si přála, aby pro ty dva byl ještě někde normální život. Měli bychom si uvědomit, jak se máme dobře a lépe se starat o naši krásnou modrou planetu, plnou života. Vždycky to tak být nemusí.

penthyn4419
03. října

Čím se příběhem prokousáváte dál, tím je depresivnější. Zem je namísto sněhu pokryta popelem. Katastrofa přišla už hodně dávno a vzala sebou většinu toho, co z nás dělá lidi. Jedni z mála, kdo si udržel zdravou morálku a nesnížil se na úroveň zvířat je otec se synem, kteří cestují pustinou, kdysi amerikou, od domu k domu a žijí z toho co najdou. Matka se pro ně obětovala, protože by ve třech neměli dost jídla na cestu. Na cestu na jih, kde snad bude teplej a třeba tam i poroste úroda. Lupičů, banditů a hlavně nemilosrdných vrahů pro radost na cestách a kolem nic přibývá a potravin je málo. Ne jednou přišla myšlenka na rychlou smrt kulkou z revolveru. Ale vždy, když se zdá, že už je konec, náhoda jim přihraje do karet. Bohužel, nakonec jim to štěstí nevydrží napořád.

ElGreco
01. října

Hrooooozně nezáživné putování v post-apo světě. Některá díla jsou určitě geniální, ale občas cákanec na velkém plátně je prostě cákancem a ne malířovým vyjádřením osamocenosti lidské existence ve vesmíru.

NinaStikova
29. září

No, páni. Pár knížek o stavu světa v budoucnosti už jsem četla, ale tahle byla zdaleka ta nejdepresivnější. Autor dokázal tak nějak zaonačit, že ač se skoro nic neděje (jak název vypovídá, dost se tam putuje), vůbec jsem se nenudila. Pokud je ale v příběhu schovaný nějaký hlubší význam Cesty, pak jsem ho neobjevila.
Dost mi vadila absence jakéhokoliv oddělování kapitol, i když s tím jsem se postupem času smířila. Jenže nevyjasněná přímá řeč (kdo kdy mluví a kterou větu řekl kdo, protože "on" je přece chlapec i otec) mě mátla po celou dobu.
Příběh mě natolik pohltil, že jsem sama sebe přistihla u přemítání, jak bych podobné situace řešila já. Pak jsem se ale dívala na svého psa a přemýšlela o tom, že na jeho zadních nožičkách by bylo docela dost masa, a od té doby jsem se nemohla dočkat, až knížku dočtu.
A konec mi málem zlomil srdce. Už to mám konečně za sebou a teď si přečtu něco pozitivněji naladěného.

rene6927
24. září

Věčně šedivá, popel, strach, neustálý hlad a zima. Ach ta beznaděj. Tímto stylem, kdyby to mělo třeba tři sta stránek... to bych měl tak týdenní depku. Vůbec mě nepřekvapuje, že kniha získala Pulitzerovu cenu.
POZOR SPOILER!!!
Jakou já měl radost když našli bunkr se zásobami. Chvilka světla v nekonečné noci.
"Bůh není a my jsme jeho proroci."

ThomasRuhe
20. září

Cesta není epický postapokaliptický román. McCarthy stvořil spíše komorní příběh otce se synem, kterak putují zpustošenou krajinou ve zničeném světě. Dovedným popisem vypravuje jejich každodenní útrapy v boji o přežití. Zcela v souladu s atmosférou, nedal McCarthy svým postavám jména, protože v takovém světě nemají jména žádný význam.
Zoufalství a beznaděj se zhmotňuje na každé stránce. Knihu mohu rozhodně doporučit k přečtení. 80%.

TipsyChipsy
20. září

Autor stvořil nejhnusnější svět, jaký asi jde, ale přesto krásnou knihu plnou víry v přežití:
"Jdi dál, bude to dobrý".

Zachary
17. září

Nemůžu si pomoct, i když byla kniha napsána čtivě, nechytla mě a konec mě vyloženě "dostal" jelikož víme přesně co se stane od začátku knihy. Chápu, že má tento konkrétní titul mít filozofický přesah, ale nějak jsem ho nenašel.

bekule
11. září

Pro mě nejlepší postkatastrofická kniha

Oleg_Kabelac
11. září

Bylo mi úplně trpně, když jsem si při četbě vkládal čipsu do papuly.

amorito
10. září

K přečtení knížky jsem se odhodlávala docela dlouho. Jako první jsem viděla před lety v kině její filmové zpracování (mimochodem velmi vydařené) a i dnes mě při vzpomínce na něj jemně mrazí.

Nakonec jsem po knize sáhla tento víkend a nemohla se od ní odtrhnout. Příběh mi doslova "sevřel duši" a nepustil. Jakákoliv další slova jsou asi zbytečná. Každému bych doporučila, aby si ji přečetl - čtením strávíte jen pár chvil, v hlavě ale zůstane opravdu dlouho.

iatros
09. září

Útlá knížka a úsporný styl psaní, co s vámi zamává víc než bichle o šesti stech stranách. Zničený svět, zničené životy, zničená lidskost, zničené naděje... a přes to přese všechno jdou po cestě dál, aby nesli světlo.

Sobolosh
04. září

Naprostý zmar světa, přeživších je málo, zdroje ubývají. Takový tlak na morálku probouzí v lidech to nejhorší a přesto ještě zůstávají i ti dobří. Bezútěšná pouť s nejistým a nejasným cílem spěje k jednoznačnému konci, k nevyhnutelné katastrofě. A přesto přetrvá naděje. Po dočtení si kontrolujte, jak často odpovídáte: Tak jo.

BeyondHorizon
03. září

Deprimující a velmi silný příběh. Po přečtení ve mě zůstala jakási prázdnota a něco k zamyšlení.

katallinka
30. srpna

Strašně depresivní příběh ...

TXapek
25. srpna

Prostřednictvím jednoduchého příběhu otce a syna přenesl autor na papír atmosféru absolutního zmaru. Pro ten neutěšený pocit, který četba knihy dokáže navodit, se vyplatí ji přečíst.

Michonne
24. srpna

Už jsem v hlavě vymýšlela komentář v podobě rozhovoru ukončený frází "tak jo", ale pak jsem zalistovala a došlo mi, že by to bylo asi celkem klišé. Tak nic.

nikl
22. srpna

Tato knížka mě dostala. Možná proto, že popsala jednu z mých nejděsivějších nočních můr: že to přesně takto jednou se zemí dopadne. Když už vás nechytí příběh otce a syna (mě teda chytl na 100 %), aspoň vás přinutí se zamyslet nad tím, jak se sami k té naší modré planetě chováme. Zajímavé čtení, místy sice děsná depka, ale jsem fakt ráda, že jsem se do knížky pustila.

embi
07. srpna

... nedalo se přestat, musela jsem to dočíst. Hltala jsem každé slovo a ten konec.... Smutné, děsivé, ponuré a přesto krásné dílo.

Gabba99
06. srpna

Knihu jsem četla před léty a kdykoliv na ni zavadím pohledem v knihovně,...mrazivo a určitý druh úžasu se stále vrací. Věděla jsem částečně do čeho jdu, že to není lehká kniha, ale že i přes strach z ní, obavy ze zklamání, dá tato kniha tolik, jsem nečekala.. Jedna z knih co má poselství a hlubší rovinu. Nemyslím že kniha patří mezi sci-fi, myslím, že nutí nebo by alespoň měla nutit k zamyšlení, v čem žijeme a nemusíme vždy žít...

ALadin1905
03. srpna

Syrové vyprávění je mistrovským dílem jednoho z nejuznávanějších amerických autorů současnosti. Kolikrát vás pouze jedna věta, pár slov dokáží bodnout u srdce, nedokážete na konci svého čtení ani spočítat ...
Krásná beznaděj; smutná láska otce a syna ... ponuré, silné, s krásným poselstvím.
Doporučuji i film s Aragornem :), který relativně věrně kopíruje obsah i formu díla.

Sandy007
30. července

Naděje je pryč a zbyly jen slzy...

trynitrix
28. července

Knihu jsem četla kvůli výzvě a asi jsem si i vybrala dobře bála jsem se toho žánru nebo spíš výběru jestli mě to bude bavit, ale svým způsobem se mi kniha líbila, i když kniha pořádně nemá začátek ani konec tak vypráví o cestě otce a syna po světě který zasáhla nějaká neznáma apokalypsa, tak to bylo velice zajímavé držela jsem jim celou dobu palečky a ten konec možná mi slzička ukápla :-D Doporučuji ;-)

Schullerka
26. července

Nebylo to nejhorší čtení, ale i tak jsem čekala mnohem víc. Celkově mám ráda příběhy o přežití, ale když se postavy v příběhu tak nějak plácají v tom, že prý chtějí žít ale zároveň už by rádi vlezli hrobníkovi na lopatu, tak mě to fakt nebaví. Ačkoliv uběhlo x dnů a oni ušli x kilometrů, tak se příběh nikam neposunul. Čekala jsem na nějaký překvapivý konec, nebo alespoň razantní konec, ale dočetla jsem a ani jednoho jsem se nedočkala. Mám dojem, že kniha nesla (nebo se o to snažilo) nějakou náboženskou myšlenku a symboliku, ale já to tam nějak neviděla a vlastně o to ani neměla zájem. Poznámky o Bohu mě spíš vadily. Přišlo mi to zbytečné a v myšlenkách člověka, co se snaží přežít, úplně nereálné.

Torgal
20. července

Táto cesta nemá začiatok ani koniec, ale o nejaký dej tu vôbec nejde. Nikto sa nezaoberá príčinami tej hroznej apokalypsy, ktorá zo sveta urobila bezútešné miesto bez štipky života. Stredobodom je boj o ľudskú dušu, keď všade okolo sú beštie v ľudskej koži, snaha otca za každú cenu ochrániť svojho syna a beznádejné každodenné úsilie vybojovať ešte chvíľu času nažive. Temný, ťažký príbeh - nič pre slabé povahy. 8+/10

myelka
19. července

Děsivá deprese se špetkou naděje...přečteno za odpoledne, nešlo se odpoutat...

wiix
16. července

Je neuveriteľné, ako niekto dokáže vytvoriť tak silný príbeh s dvoma bezmennými postavami v postapokalyptickom svete. Jednoduché repliky o živote a smrti, pravdivé, kruté a reálne.