Cesta

Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/18_/18/cesta-O5I-18.jpg 4.31651
Originální název:

The Road (2006)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (328)

Přidat komentář
Flek007
15. prosince

Jedinečná kniha.

Lokina
12. prosince

Z každé stránky na vás dýchá prázdnota a tíživá atmosféra zdevastovaného světa.
A i když je příběh opravdu skličující, depresivní a strašidelný, je v něm ukryta síla a odhodlání vydržet, že i v tomto beznaděje ponurém světě lze hledat alespoň kapku světla na lepší život.
Kniha je kraťounká, ale zanechá ve vás velkou stopu. Knihu jsem si chtěla přečíst jako první, než si pustím film. Podle kladných recenzí se film drží knižní předlohy a Viggo Mortensen hraje hlavní postavu...tak vzhůru na něj :)

aneta.giraffe
07. prosince

Desive. Boj o zivot,ktery se ani zivotem nazvat neda. Ale kdo vi,jak to se Zemí jednou dopadne...

helena8550
01. prosince

Knihu jsem dočetla jen kvůli knižní výzvě a zároveň jí nemůžu dát méně než 4 hvězdy. Je to paradox, ale to proto, že se mi kniha líbila - stylem, jakým je psaná, odosobněním postav (táta a chlapec, muž a žena aj.), prostorem k zamyšlení... Ale zároveň tam nebylo moc děje a situace se více méně opakovaly, tak mi kniha přišla zbytečně roztahaná. Nemůžu najít lepší slovo. Zkrátka kdyby skončila v polovině, asi by to pro mě ničemu nevadilo a zanechalo by stejnou stopu.

kuntova.k
28. listopadu

Kniha ve mne zanechala spoustu dojmů. Strach, naději, odpor nebo štěstí. Nevím, ke kterému se přiklonit více. Tuto knihu by si měl přečíst každý. Neb si myslím, že přijde chvíle, kdy budeme bojovat o holý život a i my budeme hledat cestu ven.

mulderka
22. listopadu

Tohle bylo na mě sakra přespříliš!! Nejen že jsem nedočetla, ale ani na film se nedodívala! Ta síla zmaru je příliš nebezpečná. Až budu chtít vypadnout z tohoto světa, dám si možná předtím malý úryvek, abych náhodou v poslední chvíli necukla. Zatím ale radši ne. Zatím ještě mám pro co žít.
Výjimečně bez hodnocení.

KAREL6725
17. listopadu

Drsná kniha, drsný příběh o tom jak to dopadne , když se svět posere. Putování otce a syna odnikud , nikam. O hledání naděje , o beznaději, s téhle knihy kape deprese. Když jsem to dočetl byl jsem z toho na prášky. Viděl jsem i film a doopravdy nevím co bylo depresivnější. Plný počet hvězd. McCarthy napsal příběh, který mi zůstane dlouho v hlavě.

SlamLenka
13. listopadu

Je to síla! Před několika lety jsem viděla film, už ten mě nadchnul, hlavně Viggo tam sehrál svou roli opravdu dokonale. Když jsem zjistila, že film je natočený podle knížky, věděla jsem, že si ji budu muset přečíst - konečně se na nic dostalo.
Ten příběh, ačkoli je poměrně krátký, v sobě má hrozně moc, je plný naděje i zoufalství, síly i slabosti, strachu i statečnosti... Nejvíc ale ukazuje bídu a hnus světa i lidskosti. Zajímavé je i to, že neznáme jméno otce a syna, stejně jako nevíme, co se se světem událo, že je tak pustý.
Až zase budu hrát hru Fallout, myslím, že na Cestu po jejím přečtení budu myslet mnohem více, než jen po shlédnutí filmu.

vlcka
03. listopadu

Cesta, pouť za ničím po Zemi, ze které nezbylo nic jiného, než prach a popel. Spíš dojemná, než depresivní, v některých scénách děsivá, místy autenticky úmorná. Nečekala jsem, že by příběh putující dvojice nějak skončil, věřila jsem spíš v otevřený konec, kdy ten kousek společné cesty bez začátku zůstane i bez závěru. Jenomže ono to nějak dopadlo. Dobře? Špatně? Vlastně dobře i špatně.

Spoilery. Kdyby putování zakončil svou smrtí chlapec, vypadal by tak trochu jako malý spasitel, který na sebe vzal tíhu světa a umřel za všechny, kdo zbyli. Když zemřel otec, stal se z chlapce prostě jenom citlivý chlapec, jemuž se navzdory vší nepravděpodobnosti splnil sen o „hodných“ lidech, i když za cenu ztráty otce-průvodce. Symbolika by se dala hledat pořád dál a dál, ale mnohem lepší je, prostě si příběh přečíst a nechat ho působit.

„Co si máš co brát všechno trápení na sebe...
Chlapec něco řekl, ale nebylo mu rozumět. Cože? Zeptal se.
Zdvihl hlavu, měl vlhký, špinavý obličej. Ale já musím, řekl. Právě, že já musím.“

Radous
28. října

Kdysi jsem viděl filmovou verzi a ta byla skutečně temná. Knižní předloha je ale tak černá, že vesmír je ve srovnání s ní bílý. Knihu jsem přelouskal za jeden den, nedá vám to vydechnout. Ani nevím, co víc se k tomu dá napsat. Tak moc koncentrované beznaděje se někde jen těžko vyskytne. Snad jen, že takovej svět bych zažít nechtěl. Ale jako výstraha to může posloužit dost dobře. Moc zajímavě řešené dialogy!

Miro.slav
23. října

Post-apokalyptické survival putovanie naprieč nehostinnou krajinou. Otec a syn v mŕtvom šedom svete, kde stále číha zlo a nebezpečie. Cormac McCarthy vytvoril kultovú knihu, ktorá je síce útla, no to vôbec nevadí. Nie je dôležitá kvantita. Ak by toho napísal k „Ceste“ viac, bol by to už iba balast. Takto je to geniálne a nekompromisne skvelé. Odporúčam.

Yardak
21. října

Mrazivá depresivní četba od začátku do konce. Naděje, hledání naděje, je hlavní podstatou tohoto příběhu, poněvadž naděje umírá poslední. . .

arket
15. října

Tak jo. Tohle by měla být povinná školní četba.

Nay
09. října

Minimalistický, přesto velmi tísnivý příběh, který čtenáře udržuje ve stálém napětí. Pořád očekáváte, co děsivého se stane.

Jen konec mě trochu ´zklamal´, očekávání bylo odlišné, vzhledem ke všem popsaným/viděným hrůzám v průběhu cesty. Tak jo.

lassse
05. října

Tahle kniha vás vcucne a nepřestane vás až do konce mačkat svojí depresí a pocitem naprostého zmaru. Jednoznačně nejlepší kniha od McCarthyho.

ally74
04. října

Tahle tenká malá knížka mi zůstane dlouho v hlavě. I když byla knížka plná temných, depresivní a nepříjemných věcí, nemohla jsem se od ní odtrhnout a hltala další stránky. Byla jsem zvědavá, jak cesta dopadne. Vlastně mě nikdy nenapadlo, jak důležité jsou některé maličkosti, které bereme jako samozřejmost....zapalovač, plastová lahev, deka, plachta proti dešti. Plahočení ze dne na den, zima, hlad, strach o život.....a maličká naděje, která umírá poslední. Hrozně jsem si přála, aby pro ty dva byl ještě někde normální život. Měli bychom si uvědomit, jak se máme dobře a lépe se starat o naši krásnou modrou planetu, plnou života. Vždycky to tak být nemusí.

penthyn4419
03. října

Čím se příběhem prokousáváte dál, tím je depresivnější. Zem je namísto sněhu pokryta popelem. Katastrofa přišla už hodně dávno a vzala sebou většinu toho, co z nás dělá lidi. Jedni z mála, kdo si udržel zdravou morálku a nesnížil se na úroveň zvířat je otec se synem, kteří cestují pustinou, kdysi amerikou, od domu k domu a žijí z toho co najdou. Matka se pro ně obětovala, protože by ve třech neměli dost jídla na cestu. Na cestu na jih, kde snad bude teplej a třeba tam i poroste úroda. Lupičů, banditů a hlavně nemilosrdných vrahů pro radost na cestách a kolem nic přibývá a potravin je málo. Ne jednou přišla myšlenka na rychlou smrt kulkou z revolveru. Ale vždy, když se zdá, že už je konec, náhoda jim přihraje do karet. Bohužel, nakonec jim to štěstí nevydrží napořád.

ElGreco
01. října

Hrooooozně nezáživné putování v post-apo světě. Některá díla jsou určitě geniální, ale občas cákanec na velkém plátně je prostě cákancem a ne malířovým vyjádřením osamocenosti lidské existence ve vesmíru.

NinaStikova
29. září

No, páni. Pár knížek o stavu světa v budoucnosti už jsem četla, ale tahle byla zdaleka ta nejdepresivnější. Autor dokázal tak nějak zaonačit, že ač se skoro nic neděje (jak název vypovídá, dost se tam putuje), vůbec jsem se nenudila. Pokud je ale v příběhu schovaný nějaký hlubší význam Cesty, pak jsem ho neobjevila.
Dost mi vadila absence jakéhokoliv oddělování kapitol, i když s tím jsem se postupem času smířila. Jenže nevyjasněná přímá řeč (kdo kdy mluví a kterou větu řekl kdo, protože "on" je přece chlapec i otec) mě mátla po celou dobu.
Příběh mě natolik pohltil, že jsem sama sebe přistihla u přemítání, jak bych podobné situace řešila já. Pak jsem se ale dívala na svého psa a přemýšlela o tom, že na jeho zadních nožičkách by bylo docela dost masa, a od té doby jsem se nemohla dočkat, až knížku dočtu.
A konec mi málem zlomil srdce. Už to mám konečně za sebou a teď si přečtu něco pozitivněji naladěného.

rene6927
24. září

Věčně šedivá, popel, strach, neustálý hlad a zima. Ach ta beznaděj. Tímto stylem, kdyby to mělo třeba tři sta stránek... to bych měl tak týdenní depku. Vůbec mě nepřekvapuje, že kniha získala Pulitzerovu cenu.
POZOR SPOILER!!!
Jakou já měl radost když našli bunkr se zásobami. Chvilka světla v nekonečné noci.
"Bůh není a my jsme jeho proroci."

ThomasRuhe
20. září

Cesta není epický postapokalyptický román. McCarthy stvořil spíše komorní příběh otce se synem, kterak putují zpustošenou krajinou ve zničeném světě. Dovedným popisem vypravuje jejich každodenní útrapy v boji o přežití. Zcela v souladu s atmosférou, nedal McCarthy svým postavám jména, protože v takovém světě nemají jména žádný význam.
Zoufalství a beznaděj se zhmotňuje na každé stránce. Knihu mohu rozhodně doporučit k přečtení. 80%.

TipsyChipsy
20. září

Autor stvořil nejhnusnější svět, jaký asi jde, ale přesto krásnou knihu plnou víry v přežití:
"Jdi dál, bude to dobrý".

Zachary
17. září

Nemůžu si pomoct, i když byla kniha napsána čtivě, nechytla mě a konec mě vyloženě "dostal" jelikož víme přesně co se stane od začátku knihy. Chápu, že má tento konkrétní titul mít filozofický přesah, ale nějak jsem ho nenašel.

bekule
11. září

Pro mě nejlepší postkatastrofická kniha

Oleg_Kabelac
11. září

Bylo mi úplně trpně, když jsem si při četbě vkládal čipsu do papuly.

amorito
10. září

K přečtení knížky jsem se odhodlávala docela dlouho. Jako první jsem viděla před lety v kině její filmové zpracování (mimochodem velmi vydařené) a i dnes mě při vzpomínce na něj jemně mrazí.

Nakonec jsem po knize sáhla tento víkend a nemohla se od ní odtrhnout. Příběh mi doslova "sevřel duši" a nepustil. Jakákoliv další slova jsou asi zbytečná. Každému bych doporučila, aby si ji přečetl - čtením strávíte jen pár chvil, v hlavě ale zůstane opravdu dlouho.

iatros
09. září

Útlá knížka a úsporný styl psaní, co s vámi zamává víc než bichle o šesti stech stranách. Zničený svět, zničené životy, zničená lidskost, zničené naděje... a přes to přese všechno jdou po cestě dál, aby nesli světlo.

Sobolosh
04. září

Naprostý zmar světa, přeživších je málo, zdroje ubývají. Takový tlak na morálku probouzí v lidech to nejhorší a přesto ještě zůstávají i ti dobří. Bezútěšná pouť s nejistým a nejasným cílem spěje k jednoznačnému konci, k nevyhnutelné katastrofě. A přesto přetrvá naděje. Po dočtení si kontrolujte, jak často odpovídáte: Tak jo.

BeyondHorizon
03. září

Deprimující a velmi silný příběh. Po přečtení ve mě zůstala jakási prázdnota a něco k zamyšlení.

katallinka
30. srpna

Strašně depresivní příběh ...