Tahle země není pro starý
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1765/bmid_tahle-zeme-neni-pro-stary-dzh-1765.jpg
4
804
804
Po „existenciálních westernech“ Všichni krásní koně (č. 1995) a Hranice (č. 1997) vydal sedmdesátiletý, cenami ověnčený americký spisovatel Cormac McCarthy v r. 2005 své další románové dílo – Tahle země není pro starý, žánrově označované za „morální thriller“. Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. Cormac McCarthy bývá označován za jednoho z nejtemnějších žalobců současného stavu americké společnosti.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
No Country for Old Men , 2005
více info...
Přidat komentář
Víte, co sou dva centimetry? ….. Jo, je to míra.
O takovej kousek vám kulka minula játra. …. To vám řek doktor?
Jo. Víte k čemu sloužej játra? …. Ne.
Udržujou vás naživu. Víte, co je zač ten chlap, co vás postřelil? ......
Dialogy románu jsou úsporné a suché, skřípou mezi zuby jak zrnka písku na vyprahlém pomezí Texasu a Mexika. Díky nedostatku interpunkce musí vážený čtenář dávat pozor, která postava právě hovoří. Film je o něco přehlednější, dobroděje a padouchy poznáte podle ksichtu, ale Antona Chigurha si budete pamatovat dobře ve filmu jako v knize!
McCarthy ve svém moderním westernu opět ukazuje, jak je svět prohnilé místo. Mírou násilí bych se jej nebál přirovnat ke knižnímu Tarantinovi, který s radostí prohlašuje, jaká je to ještě zábava. Stejně jako u Cesty je zde znatelný již jeho úsečnější jazyk, na který najel (čímž je zase přirovnáván k Hemingwayovi). Ve srovnání se zmíněnou Cestou nebo Krvavým poledníkem je to ale malinko slabší.
Čtivé, sice trochu zvláštní styl než je obvyklé, ale pěkně to odsejpala a happyend se skoro nekonal, hodně mrtvých.
A mně se kniha líbila :-) jen jsem si musela zvyknout na styl psaní a absenci přímé řeči. Trochu mi dělalo problém se zorientovat. No ale pak to jelo jak namydlenej blesk :-). Bylo to supr. Dobré téma,to mě vždycky baví
Filmová adaptace je tak dobrá i proto, že tato kniha je napsaná tak, že ji lze velmi snadno lze převést do jiného médie (narozdíl třeba od Duny). Nemám k tomuto neo-westernu moc co nového říci, páč kniha je prakticky totožná s filmem (resp. film je stejný jako kniha - akorát že film je prostě ještě působivější díky hercům, obrazu a zvuku.)
Nuže, zdá se to býti jako kovbojka, kde se los muchachos trošku postřílí a hotovo. Ovšem je v tom za mne víc. Otázka je proč?
Písek v očích, puchýře na chodidlech. Zrychlený tep. Kdo bude chytřejší a rychlejší. Nesmrtelnost... v broky, kulky proměněná...
Nejsem žádný odborník na dílo pana McCarthyho, toto byla moje třetí kniha od něho. Mám pocit, že tato trošku vybočuje, že se od těch dvou přečtených (Cesta a Dítě boží) liší. Je taková - jak to napsat - víc "normální". Až na těch pár stránek ke konci se mi to nezdálo tak strohé, děj plynul... až se mi po panu spisovateli stýskalo... :-)
Ale nemůžu říct, že kniha byla špatná, jen byla prostě jiná. Jiná, než jsem od McCarthyho čekala a kvůli čemu jsem si vlastně knihu půjčila.
Po 1. dvoch častiach Hran. trilógie a Ceste pre mňa štvrtá McCarthyho kniha, jednoznačne najslabšia. Bežný americký triler, ktorý získava na kultovom statuse najme kvôli autorovi a výbornému filmovému spracovaniu. Šerifove úvahy stoja za starú Bellu, oproti umne ukrytým biblickým a niekedy priam fatalistickým motívom v iných autorových dielach, pôsobia ako múdrosti dedinského kazateľa. Čierno-biele videnie vidieckeho katolíka, ktorý celý život strávil v jednej dedinke, nechápem, prečo mal McCarthy potrebu nás s takými myšlienkami zoznamovať. Ak hľadáte dobrý krimitriler, pridajte si pokojne aj dve hviezdičky, ako "žánrovka" je to naozaj výborné, keď však čakáte ďalšie nadčasové dielo plné takmer mytologických posolstiev ako napr. v "Hranici", neverím, že nebudete sklamaní rovnako ako ja.
A ešte p.s.: Jedna "múdrosť" z knihy celkom dobre zosobňuje jej filozofický presah: "Váš život sa skladá iba z tých dní, z ktorých sa skladá."
Môj tretí Cormac a opäť ma to nehorázne chytilo a až do konca nepustilo!
Napätie a atmosféra sú v "No Country for Old Men" minimálne tak nervydrásajúce ako v "Ceste" a to znamená naozaj veľa, pretože "Cesta" je sama o sebe jednou z najnapínavejších kníh, aké som kedy čítal! Do príbehu som sa ponoril takmer okamžite a naozaj si nedokážem vybaviť ani jednu stranu, ktorá by pre mňa bola niečím nezáživná.
McCarthyho štýl písania mi neskutočne sedí a zatiaľ sa mi ani raz nestalo, že by ma od neho niečo nebavilo (asi som toho ešte nečítal dosť :D).
Nemám, čo dodať, dávam 95 %, naozaj som si to užil!
PS: Anton Chigurh je jedným z najdémonickejších knižných záporákov, s akými som sa doteraz mohol stretnúť (zvraty, ktoré vytváral boli pre mňa úplne šialené)!
Jeden z těch případů, kdy jsem viděl prvně film. Nevadilo mi to. Film byl skvělej, jeden z mých oblíbených. Ale jsou věci, který nedokáže předat ani ten sebelepší film. Cormac McCarthy těch věcí vložil do své knihy až po okraj.
To mě sedlo jak prdel na hrnec... hluboké myšlenky, pěkný příběh, akční i poučné :)
Jak sám řekl, respektuje jen spisovatele, kteří se zabývají otázkami života a smrti. Sám toto pravidlo naplňuje bohatým jazykem a nebojácnou obrazností, která čtenáře neušetří ničeho z lidského zla, jež je v McCarthyho knihách všudypřítomné.
Jak jedno stupidní rozhodnutí spustí řetězec události, při kterém nestíháš počítat mrtvoly.
Moc mě bavily dialogy v knize. Takové neuhlazené, nepředvídatelné. Ale zároveň krásně definovaly tu žánrovou neuchopitelnost tohoto kousku. Thriller, kriminálka, western?
Na čistou gansterku tu bylo moc mouder o životě.
Na poklidnou světovku tu bylo moc sbohem.
Jo a je tam humor. Takový ten krásný, suchý klimbající mezi smrtí a životem.
Strohý text, kterému chceš tak moc věřit větu mezi řádky všechno dobře dopadne -ale s každou stránkou to jde tak zatraceně těžce, protože tahle země není pro starý.
Pro mě je nezapomenutelná každá knížka, která zpracovává traumata války a tato je jedna z nich.
Není tu přímá řec, což mě ze začátku nesmírně iritovalo. Rozčarování zmizelo společně s poznáním, že jsem objevila nového oblíbeného spisovatele.
První kniha, kterou jsem od McCarthyho četla a nesáhla jsem vedle. Náhodný muž najde náhodou obrovské peníze v poušti. Tato událost spouští řetězec událostí, které při braní tašky asi nečekal. Začíná hon, po padouchovi a majiteli peněz pátrá místní sheriff a padouch pátrá po muži s penězi. Ojedinělá detektivka je autorem odosobněně napsána. Celý děj vypráví jako pozorovatel, bez emocí a jen zaznamenává události, které neodrazitelně přicházejí.
Freud by mal z tejto osoby radosť, neviem čo mu čítala mama na dobrú noc, ale podľa všetkého pitevné správy . Žiť s týmto nastavaním svedomia a povedomia o ostatných musí byť peklo.
Byl tu jeden Cormac McCarthy.Definitivní upevnění a sláva
Krimi,thriller,western,podobenství ? A nebo vše dohromady bortící klišé a obrácené naruby ?
Hodný-zlý.Lidský-nelidský.Žít-přežít.
Co se stalo na poušti ? Dozvíte se v téhle knížce.
To co se stalo v Texasu...poušti je to lhostejný.Stejně tak hvězdné obloze nad hlavou,je to šumák.
Byl tu jeden šerif Bell.Je sice dost unavenej životem,ale držák.
To stou pouští,mu jedno není.
Byl tu jeden lovec se Moss.Měl jednoduchý plán.Mohlo by to vyjít,a pak ...
Cormac opět úsporný ve větách,jak jinak.Ubylo přírody,která rámuje vypravování.
Poušt samotná dostačující a výstižná.Vypravování,jak stvořené pro scénář.
Coenovci nešlápli vedle,trefa do černého.
Byl tu jeden neurčitý vrah Chigurh.Vykonavate,jakoby odjinud.Odkud,proč a jak.Nic nevíme.
Silné momenty
- poušt,pak opět Mexiko
- úvodníky u kapitol šerif Bell
- mrazivé pasáže Chigurh a jeho mince
- ti co byly se vyloženě nesetkají
- nedopadení,bez záchrany,zadostiučinění ??
- tahle země není pro starý
Byl tu jeden čtenář.Uživatel Databáze knih.
Cormac píše perem ráže milion, a přesto jsou jeho věty tak těžce lehounký... nechápu to a vždycky mi to v hlavě pěkně zavaří. Jako vždycky sarkasticky úderný přesto vážný dialogy... je to můj několikátej Cormac a stejně mě to vždycky posadí na zadek... asi proto, že se sama takhle vyjadřovat neumím a je v tom pro mě nějaký záhadný kouzlo. Při čtení rozhovoru Mosse a náhodné holčiny ke konci knihy jsem ani jednou nemrkla, fakt že ne. Ještě jsem se nesetkala s autorem, jehož dialogy by řezaly tak ostře. Oproti ostatním Cormacovým knihám jsem tu měla trochu jiný pocity, nechci úplně říct pocity optimismu, to by bylo hodně s nadsázkou. Ale přeci jen tam postava šerifa prostřednictvím svých úvah o světě a o svém poslání v něm vnášela nějakou tu empatii a trochu toho správného šerifovského, černobíle řečeno souboje dobra vs. zla. Co se týče děje, nějakej tam byl... ale spíš mám pocit, jako by nebyl to hlavní... spíš jako děj pro zprostředkování myšlenek než myšlenky pro zprostředkování děje. Jedno je jasný, já se svým vykecáváním často bez pointy nikdy Cormacovo postavou nebudu, díky bohu.
Co je v tý diplomatce?
Diplomy.
Literární alter ego Quentina Tarantina, to byl můj neodbytný pocit, když jsem četla tuto nádhernou McCarthyho knihu. Knihu o právu a spravedlnosti, knihu o životech stojících na pevných pilířích životních přesvědčení a mouder předků. O životech, které jdou cestami, jejichž forma, podoba i všechny jejich zákruty byly předem dány, s kartami rozdanými mnohem dřív, než se hráči vůbec mohli naučit pravidla hry. Napětí McCarthy servíruje takřka od první stránky s lehkostí holubičího pera. S hlavními hrdiny veteránem z vietnamské války Llewelynem Mossem, zabijákem Antonem Chigurhem a šerifem Tomem Bellem v pustém kraji západního Texasu se čtenář ocitá ve staromódním kvasi westernovém zapadákově, kde se to hemží brokovnicemi a vrší se mrtvola na mrtvole, a to přitom přízračně lenivým, ale neodvratným tempem. O dopadení vraha přitom v tomto vyprávění snad ani nejde. Je to život sám, oč tu běží, život každého jednoho, který o svém životě rozhoduje. Nebo možná taky ne… Ne, Amerika opravdu není pro starý. Doufám, že vyjma samotného autora, který v červenci oslaví nádherných 90.
(SPOILER)
Bez mučení se přiznám, že k přečtení knihy mne navnadilo skvělé filmové provedení. Příběh je napínavý, jak to jen McCarthy umí a to na pozadí výmluvného popisu morálního rozkladu americké společnosti - i když podobný příběh by se klidně mohl odehrávat i v ČR, či jiné západní zemi. Pouze s jinými kulisami.
Také jsem nečekal, že na stránkách této knihy najdu neobyčejně výmluvný popis jednoho z důvodů proč se stal Donald Trump americkým prezidentem.
"Asi před rokem nebo dvěma jsme byli s Lorettou na jednom sjezdu v Corpus Christi a já seděl vedle nějaký ženský, byla to něčí manželka, už ani nevím čí. A v jednom kuse mlela, jak pravičáci tohle a pravičáci támhleto. Ani jsem pořádně nerozuměl, o co jí vlastně jde. Lidi, který já znám, jsou většinou prostě obyčejný lidi. Říděj se selským rozumem, jak se říká. Když jsem jí tohle řekl, tak se na mě tak divně podívala. Myslela si, že o nich říkám něco špatnýho, ale v našem kraji je tohle největší kompliment. A mlela dál. A nakonec mně řekla: Nelíbí se mně, jak je tahle země řízená. Chci, aby moje vnučka měla právo jít na potrat. A já říkám: Paničko, já myslím, že si vůbec nemusíte dělat hlavu s tím, jak je tahle země řízená. Jak já to vidím, tak vůbec nepochybuju, že bude moct jít na potrat. Já si totiž myslím, že bude moct nejen na potrat, ale že klidně bude moct nechat uspat i vás. A tím ten rozhovor víceméně skončil."
Štítky knihy
drogy zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) Mexiko Texas kriminalita nájemní vrazi šerifové
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Pochmurné, jako mexicko-texaská poušť. Nebo taky jako nekonečně se střídající motelové pokoje plné osamění, strachu, a nakonec i louží krve…
Autor nezapře, že knihu psal také jako scénář, stejně úsečné a na vysvětlující slovo skoupé. To, že občas hned nepoznáme, kdo zrovna mluví, nebo koho se text týká, dobře ilustruje, jak je celý příběh nejasný a nepředvídatelný, stejně jako nevyzpytatelný padouch Chigurh, jako prchající veterán vietnamské války Moss, který neví ani jednu vteřinu, zda přežije, stejně tak jako čtenář netuší, co se stane za chvilku a zda oběti padne panna nebo orel… A jak to dopadne, se vlastně dozvídáme zpětně, skoro mimochodem.
Starý šerif Bell, který nás svou nostalgickou zpovědí o životních ztrátách i výhrách provází celým příběhem a který chápe svůj úděl jako boj dobra se zlem, na závěr zjišťuje, že dobro a zlo začíná splývat a nic už není jako bývalo dřív.
*
„Nebude vám vadit, když si zapálím? zeptala se.
Snad jsme pořád ještě v Americe.“
*
„Lidi říkaj, že právě Vietnam tuhle zemi srazil na kolena. Ale tomu já jsem nikdy nevěřil. Byla na tom mizerně už předtím. Vietnam byl jenom ten poslední hřebík do rakve. Neměli jsme nic, co bysme jim dali s sebou, když jsme je tam posílali. Kdybychom je poslali bez pušek, nebylo to by to nakonec o moc horší. Takhle se nedá jít do války. Do války se nedá jít bez Boha. Nevím, jak to může dopadnout, až bude ta příští. To vážně nevím.“
----------------
Působivý film bratrů Coenů jsem viděla tak dávno, že si pamatuju jen tu nekonečnou pustou krajinu a pak ty scény plné násilí a krve, kdy si už nevybavím, zda střílel klaďas nebo bídák, takže zůstává jen nepochopitelná zbytečná smrt a zmar.