Dítě boží

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hlavním protagonistou románu je Lester Ballard, vrah a nekrofil, kterého společnost vyloučila ze svého středu a který žije v podzemním labyrintu jeskyní se svými trofejemi - plyšáky, které si vystřílel na poutích, a s rozkládajícími se mrtvolami svých obětí. V první části sledujeme Lesterovu postupnou a nevratnou proměnu v outsidera, vyvrhele a pozorovatele, který se stává postrachem Frog Mountain. Druhá část se soustřeďuje na změnu ještě zdánlivě neškodného voyeura v šíleného vraha. Lester Ballardmá však přesto s ostatními lidmi něco společného -nezměrnou touhu po lásce, kterou však není schopen získat a naplnit běžným způsobem. Přes všechnu hrůznost Lesterova počínání si čtenář uvědomuje, že k němu není schopen cítit pouze antipatie. Dítě Boží vychází ze skutečného případu, ke kterému došlo v Tennessee. Je zde však také všudypřítomný mýtus, posílený alegorickými prvky díla. Přestože román líčí proces postupného odcizení a totální ztrátu morálních hodnot, nutí současně čtenáře, aby hledal vysvětlení daného stavu, a to zdaleka nejen Ballardových činů. -- zdroj: pitaval.cz --...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26492/big_dite-bozi-7AB-26492.jpg 3.9472
Žánr:
Literatura světová, Detektivky, krimi, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Child of God, 1973


více info...
Nahrávám...

Komentáře (77)

Kniha Dítě boží

LeniVa
14. května

Právě čtu a doufám, že dočtu. Už dlouho mě něco tak nebavilo. Znovu určitě číst nebudu.

k009
06. května

Syrové dílo. McCarthyho úsporný styl psaní bez uvozovek při přímé řeči mi sedí. Dílo nemá hluchá místa, překypuje hnusem a poetiku má podobnou jako někde tam daleko v lesích, kde sovy nejsou tím, čím se zdají být


Hannibal92
12.12.2021

Kniha mi pripomina Stin kapradiny od Josefa Capka, jen tohle je ctivejsi. I kdyz je to jen kratky pribeh, tak bylo zajimave, jak to s hlavnim "hrdinou" jde z kopce. Postupne se odsouva dal a dal na okraj spolecnosti, az z nej zustane jen nekrofilni, vrazdici zruda bez spetky citu. Ocenuju jak McCarthy nehraje na happy endy a pomalu se zacina posouvat vys mezi me oblibene autory.

evickakyticka
31.08.2021

Zajímavé. Pohled do duše vraha, který ani nemrkne, když jde na věc. A ještě se přitom jakoby nic prochází krásnou krajinou a my s ním. Místy šílené, nechutné a ke konci trochu k naštvání. Od autora už jsem četla Cestu, ale tato kniha se mi líbila víc.

purie
16.08.2021

Jak tuhle knihu strávit, pokud by byla moje první od CMcC, nevím. I s odstupem po dočtení se ptám, o čem všem vlastně je.
Název - Dítě boží - věřím, že ne ironický, chápu jako takové její předznamenání. Cítím v něm určitou laskavost, pocit sounáležitosti, snahu o pochopení a přijetí.
Je velmi těžké představit si hroznější, zvrácenější, odpudivější a znechucení více vyvolávající hlavní postavu. Přesto CMcC píše s takovým kouzlem, vkusem a přitažlivostí, že se chce ten příběh číst, projít jím, vědět co bude dál a na konci.
CMcC nás k Lesterovi Ballardovi přibližuje jak nejvíce to jde, sdílíme s ním myšlenky, sny, samomluvy, vlastně se s ním tak trochu stáváme součástí těch hrůz, které páchá. A protože toho o něm zas tolik nevíme - určitě se s ním život "moc nepáral", do vínku mu nadělil pramálo, je pořád ještě schopen brečet - tak vlastně nevíme, proč se z něj takové monstrum stalo, kde se stala chyba, jestli ho máme odsuzovat nebo litovat.
Možná, je tahle kniha takovým tréninkem unést nejistotu, nesklouznout k prvoplánovanému odsouzení a zavržení a hledat v sobě míru nebo sílu lidskosti, která unese i toto.
Inspirací k přemýšlení je tu ale jistě mnohem více. Proti novějším knihám CMcC mi tahle přijde přímočařejší, hutnější, koncentrovanější a je neuvěřitelné, že je stará bez mála 50let.
Myslím, že je to kniha proti předsudkům a jejich vyznavačům.

Je to "masterpiece".

gaspoda
11.07.2021

začátek fajnovej konec u mě skřípal ješte kouknu na film.
jako povinna četba v USA yop

Richard Skolek
19.06.2021

McCarthy to čtenáři rozhodně neusnadňuje – přímá řeč bez uvozovek, zmatená chronologie, chaotické skákání mezi vypravěči i mezi nádherným poetickým jazykem a primitivními skřeky. Kdo vydrží, tomu se ze střípků začne skládat příběh o naprostém vyvrhelovi, který se dopouští stále horších a horších zločinů. Těžko říct, zda je ještě člověk, nebo už zvíře, nelze ho ale jen tak odsoudit. Při čtení se totiž neustále nabízí otázka – kdyby měl nějakého skutečného přítele, kdyby existoval aspoň jeden člověk, kterému by na něm opravdu záleželo, zachránilo by ho to? Stačilo by to, aby nepadnul tak hluboko? I on je přece, jak připomíná autor, dítě boží.

Jodys.63
30.01.2021

....jediné , co mě zaujalo, je slovník, který autor používá

1