Andělin popel

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografické vyznání, vzpomínky stárnoucího muže na dětství a mládí, které prožíval v třicátých a čtyřicátých letech v Irsku. Zpráva o neuvěřitelně strádajícím, ale sounáležitém a často komickém životě irské rodiny vypovídá nejen o životních zvratech a stereotypech, ale také o dobové atmosféře této éry dvacátého století. Tragikomické autobiografické vyznání je působivým dokladem ryzího irského naturelu, sepsané s hlubokým citem a velikým stylistickým uměním....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23360/big_andelin-popel-cqJ-23360.jpg 4.7274
Série:

Anděla 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Biografie a memoáry

Vydáno: , Academia
Originální název:

Angela's Ashes, 1996


více info...
Nahrávám...

Komentáře (65)

Kniha Andělin popel

jana14
17. května

Krásný i smutný příběh. Podle skutečných událostí- Irsko a Irové, alkohol, chudoba , .....kdo to kdy pochopí....

Pett
03. dubna

Nahlédnutí do svízelného žití v tehdejším nejtemnějším Irsku skrz optiku rozvrkočeného klučiny Frankieho mi naplnilo záložku smutkem, zmarem a sžíravým vztekem... občas jsem se nějakému tomu slovnímu kotrmelci malého kluka sice měla chuť zasmát, ale vnímala jsem to jen jako určitou formu úniku z té obrovsky těžké beznaděje jejich bytí, do které se řádek za řádkem nořila moje duše... a možná právě ta dětská nadlehčenost mi už ke konci trochu ubírala z mého vlastního cítění... paradoxně... což mi bylo svým způsobem líto... protože tenhle příběh by si zkrátka tu depresi a smutek zasloužil ;)


bookcase
15. února

Nádherný příběh, smutný i dojemný, k vzteku i k pláči.

Lenka541
11. února

Knížka drsná, dojemná, nešlo od ní odejít. Člověk si po přečtení váží všeho,co má. Měl by si jí přečíst každý.

jaroiva
03. února

Trochu to opravdu místy připomínalo Bylo nás pět. Překvapilo mě ale, že atmosféra knihy na mě působila už víc americky než irsky. Asi se autor dostatečně poameričtil.
Každopádně mě knížka bavila.

Phoe-be
31. ledna

Skvělá kniha, kterou jsem měla tu čest slupnout jako audioknihu čtenou samotným autorem.

Smutný příběh vyprávěný se slzou v oku a úsměvem na rtu, dojemné i příšerné vzpomínky na vlastní nesnadné dětství, které autor předkládá s léty dozrávajícím nadhledem a odpuštěním. Jako většina autobiografií z per osudem zkoušených spisovatelů i Andělin popel dá čtenáři nahlédnout do životů méně než idylických a nastaví mu i pomyslné zrcadlo, ale udělá to s laskavostí a humorem.

SlamLenka
30. ledna

I když je teprve leden, jsem si jistá, že vím, že Andělin popel na konci roku zařadím mezi to nejlepší, co jsem letos četla. Tenhle román ve mně totiž vyvolal tak silné emoce, že o nich musím i necelý týden po dočtení přemýšlet. Pořád to v sobě cítím, jak to ve mně rezonuje, a přemýšlím, jak se Franku McCourtovi podařilo vyprávět tak nádherným způsobem o svém dětství, i když bylo plné hladu, nedostatku, bolesti, nemoci a dokonce smrti.
McCourtův autobiograficky laděný román je svým humorem opravdu jedinečný a já si nevybavuji žádnou knihu, která by mě rozplakávala i rozesmávala zároveň. Určitě je to i tím, jak se autor při svém vzpomínání zase vrací do pozice malého dítěte a o svém nuzném dětství vypráví právě očima toho chlapečka, které jsou ještě zastřené velkou dávkou nevědomosti a naivity. Rodina, kterou založili irští vystěhovalci v Americe, se záhy vrátila zpět do země původu, aby tu spolu s dalšími přežívala v hrozných sociálních podmínkách Irska 30. let. Frankie byl nejstarším ze sedmi dětí, které se Anděle a Malachymu McCourtovým narodili. Jako rodiče za moc nestáli (hlavně tedy tatínek) a celá rodina dřela bídu s nouzí. Anotaci si určitě najdete, nebudu se víc rozepisovat, jen vám knihu doporučím a budu doufat, že se taky tak krásně začtete. A nenechte se odradit obálkou, která by snad mohla někoho zmást… Mně taky nenadchla, ale za ní se skrývá poklad!
Román se v roce 1999 dočkal filmového zpracování, a protože je to tak silný příběh a kniha mě nadchla, vážně uvažuji, že se na něj kouknu.

Sandik
08.12.2021

Knihu jsem někdy ve druhé polovině devadesátých let zachytil jako četbu na pokračování na Českém rozhlase Vltava a už tehdy to bylo "maso". Kniha mě dokonale dostala svou syrovostí a neuvěřitelným humorem, plynoucím z perspektivy malého dítěte. Mimochodem mám trochu podezření, že Douskové "Hrdý Budžes" musel bít Anděliným popelem inspirován (samozřejmě, připomíná to i Poláčkových "Bylo nás pět"). Teď jsem se po letech ke knize vrátil a zase to byl "nářez". Neuvěřitelně silný, koncentrovaný prožitek.
Skvělé je i to, jak je autor ve svém dětském pohledu důsledný. Z textu vysvítá že mu některé věci zpětně připadají velmi podstatné ale jako dítě jim přirozeně nevěnoval úplně pozornost. Prostě se děly, byly tak nějak samozřejmé a nebylo tedy nutné nad nimi dumat. A přesně tak je Frank McCourt i uvede. Jakoby mimochodem, jednou dvěma větami. Přitom je jasné, že to pro jeho budoucí směřování byly zkušenosti zcela zásadní, ať už šlo o rozhlasové inscenace divadelních her, čtení knih, nebo o jeho vlastní snění, o důraz ředitele školy i některých dalších jednotlivých lidí na vzdělání atp atd.
Už se těším, až si přečtu "Andělinu zemi".
Celkový dojem: 90%

1