Hastrman

kniha od:


KoupitAudiokniha

Miloš Urban (*1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou. Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1028/hastrman-twu-1028.jpg 3.9554
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (140)

Kniha Hastrman

Přidat komentář
laepus
19. září

Pro mě třetí Urban (po Lordu Mordovi a Santiniho jazyku) a opět ty stejné dojmy a pocity. Rozporuplné. Má obrovský dar zaujmout a některé pasáže bych tesal do kamene a do učebnic teorie literatury, jak psát, jak rozvíjet příběh, jak udělat popis krajiny zajímavým a ne nudným. Ale pak (teď jen zcela hádám) jakoby se v něm probudil redaktor a snaží se vše vyšperkovat až k dokonalosti a (na můj vkus!) přežene tu míru snesitelného, takže najednou je ten popis až příliš patetický, některé scény až příliš bizarní a neuchopitelné, snaha být originální až příliš na sílu působící. A tak to jde pořád - nahoru a dolů, nahoru a dolů. Možná to tak má být, nevím. Ale pro mě, pro čtenáře, to není dvakrát příjemné. Pak to prokousávání se knihou spíš bolí, než aby to ubíhalo. Vlastně ani nejsem schopen vybrat si, která ze dvou polovin mi seděla víc, jestli 19. nebo 21. století. V obou totiž byly stejné klady i zápory, o nichž jsem se rozepsal... Každopádně, ať to nepůsobí tak zbytečně příkře - jsem rád, že jsem to zvládl a knihou mohu zařadit do seznamu přečtených. A rozhodně to není můj poslední Urban, protože ty jeho povedené pasáže jsou opravdu skvělé. Je evidentní, že autor je opravdovým mistrem jazyka a nezaměnitelným živlem současné české literatury. A to je jen a jen dobře.

"Druhým důvodem pro stavbu přehrady bylo vysušení věčně vlhkého kraje, jeho pověstných močálů a záplavových luk. Povedlo se. Přehrada do sebe vsála všechnu vláhu; kupodivu už ji nebyla schopna předat tam, kde jí bylo zapotřebí. V jejím okolí jsou dnes mělké písečné doly. Vítr je tu obzvlášť ostrý, prý od války, a rozfoukává písek po kraji. Na okraji lesů vznikají bílé návěje, ale sníh to není. Tomu, kdo je nadán zlověstnou obrazotvorností, připomínají saharské duny. Nad širou vodou vichr nic nebrzdí, snadno zde nabírá rychlost vichřice a vysílené smrkové lesy ho nestačí lámat - naopak, to on dělá ze stromů třísky. V polomových prolukách se rychle usazuje písek."
(tolik mistrně k současné situaci a hospodaření s vodou...)

"Nedá se věřit žádnému státu, že nerozežere zevnitř zemi, kterou si pro sebe zabral. A nejméně ze všech věřím této republice, zupácké tupohlavé obludě. Myslet si, že bude ochraňovat zelené území, na které se vrhla a které si zabrala jako bezohledný uzurpátor, je sebevražedně naivní."
(a k tomuto je potřeba něco dodávat?)

lencin
28. srpna

Dva příběhy, ze začátku 19. a začátku 21.století. V hlavní rolu Hastrman. Hororové až zvířecí. Čtivé.
(2008)


matej7838
17. srpna

(+ SPOILER) Můj hlavní dojem je, že autorovým záměrem bylo napsat knihu co nejpřitažlivější.
Ať už je to rovina mysteriózní s občasnými erotickými motivy nebo v druhé části thriller, čte se to samo, člověka na tom cosi prostě táhne. Ať už je v tom tajemno pohanského kultu, skvěle zvládnutá básnickost, s kterou autor dokáže vždy chytře tak trochu nedopovědět, Katynčin éros nebo stoupající tempo s vyostřováním konfliků v druhé knize.
Skvěle propočítané, skvěle napsané. Co mě ovšem rozladilo, byl závěr knihy, který místo aby vyústil v katastrofu, zadrhl tempo křečovitým happy endem, který se sem zatoulal odněkud z budovatelského románu.
Závěr, ve kterém se znovu objeví Kateřina, měl na víc. Skvělé motivy, jako vrácení mlýnských kamenů hoře a stětí krále Jana, to za mě nevytrhly.

asakz
09. srpna

Asi nemá cenu komentovat děj této knihy. Má v sobě cosi hlubšího, co přesahuje popis konkrétních událostí či nějaký prvoplánový účel (jako např. ekologický manifest). Asi by mne v životě nenapadlo tuto knihu číst, kdyby mi nebyla doporučena ... ve snu. A stejně jako sen, tato kniha zanechala hlubokou stopu v mé duši.

Euphrasia
05. srpna

Za mě asi nejlepší beletrie, kterou jsem v poslední době četla. Rozhodně to není mainstream, ani letní odpočinková četba k vodě, nebo kniha pro zaryté antiekology... ale za mě krása! Jednak ten jazyk je nádherný a i celé rozuzlení dá pak zpětně smysl i některým "nezáživnějším" částem.

Hyacint
27. července

Chtěl jsem dát tři, protože ta druhá část mě zklamala, a to především svojí plochostí a jazykem, který byl o poznání jinde a níže, než v knize první. Přijde mi, že autor musel nějak vyplnit cestu k pointě celého příběhu... Ale teď, několik dnů od dočtení knihy, o ní musím pořád přemýšlet, takže dávám čtyři. Pro mě byla první část krásná, tajemná, atmosférická, zajímavá. Hlavní hrdina se choval opravdu jako živel, ani dobrý ani špatný, prostě jako voda, která plyne a občas protrhne hráz... A osudová Katynka byla dokonalým spolu/protihráčem.

Ivan Kučera
27. července

Film sa mi páčil viac. Rozumne ignoroval druhú polovicu románu, ktorá je uznávam fakt veľmi nečakaná (čo by až tak nevadilo), ale hlavne divná (čo už vadí viac) a miestami som až rozmýšľal, či si z nás spisovateľ nerobí srandu (rôzne chodenie od osoby A k osobe B a k osobe C a následný návrat k osobe A, ku koncu už som si vravel, dokedy to potrvá). Našťastie i druhá, chcelo by sa azda povedať kontroverzná polovica príbehu ponúkne pár fajn atrakcií: nečakané oživenie istej postavy z prvej časti a ústredného antagonistu, ktorý je vo svojej neoblomnej drsnosti veľmi atraktívnou, pútavou, chytľavou a pôsobivou, tragickou postavou. Prvá polovica zas pre zmenu čitateľa uspokojí mnohými zaujímavými a originálnymi dobovými zvykmi, keďže naši predkovia skutočne žili v súlade s prírodu, uctievali si ju a mali množstvo obradov, tradícii a rituálov. Každopádne ma román (napriek tomu, že je fakt dobre napísaný) do nemalej miery nudil a ako vravím, v tomto prípade fakt v mojom osobnom rebríčku bez debaty víťazí film. Koniec ma asi dojal, aj keď nevie, či som ho pochopil správne.

Chajda69
12. července

Z Hastrmana jsem naprosto nadšený. Dosavadní nižší hodnocení mě přimělo k tomu, abych k němu přistupoval opatrně a trochu skepticky, ale o to nadšenější jsem při čtení byl.

Folklór jako ústřední téma první části byl podaný nenásilně, ladně a prostě tak nějak přiléhavě. Byl to pro mě velký rozdíl třeba oproti Žertu, kde se Kundera věnoval folklóru prostřednictvím Jízdy králů, jejíž popis byl sice zajímavý, ale v příběhu Žertu mi celá tahle epizoda přišla naroubovaná hrozně na sílu. Plynutí času na vesnici v (zřejmě) první polovině 19. století si tak trochu o popis folklóru říká, i když nevím, do jaké míry hrály pohanské zvyky ještě v takto pokročilé době silně tlačené katolizace tak velkou roli.

Co mě jako čtenáře velmi těší je, když autor od čtenáře něco vyžaduje. Určitý druh spolupráce, kdy v příběhu nechává náznaky a odkazy a je na čtenáři, aby je rozklíčoval. Hastrman jich byl opravdu plný. Významnou roli hrály odkazy na Kafku, Máchu nebo Kanta, všiml jsem si i Poea. Dost prostoru dostala také řecká mytologie (polyteistická, stejně jako pohanství); nezastírám, že jsem musel googlit, jak to vlastně bylo s Persefonou a Deméter, pak mi také daly některé věci smysl (třeba důraz na vodu, úrodnost polí, kostěný srp nebo epizodu s granátovým jablkem). Je mi ale jasné, že jsem na první přečtení ani zdaleka neodhalil všechny Urbanovy odkazy. A to je to, co mě baví. Jistě - příběh sám o sobě dává smysl a je pěkný, ale tyhle odkazy a jakási pošťouchnutí čtenáři jsou jeho kořením a alespoň pro mě dodávají dílu určitou nadstavbu a já jí velmi oceňuji.

Celou druhou část jsem vnímal jako alegorii souboje přírody s technologií a penězi, stejně jako souboje odpovědnosti státu a jeho občanů. Běhání Hastrmana od čerta k ďáblu, aby se nakonec zase vrátil od ďábla k čertu, je symbolické právě pro byrokracii, v rámci níž se jen obtížně lze dopátrat odpovědné osoby a když už se to povede, je de facto individuálně nepostižitelná. Celou linku s Dětmi vody jsem pochopil jako úmyslně přehnanou a přespříliš naivní, až utopickou. Ostatně také, jak jinak - vždyť sám Urban psal, že Děti vody leckdo označuje za utopence nebo utopiány. A kdo jiný by měl vést utopickou společnost než Tomáš Mor, zjevně alter ego Thomase Morea. Tohle považuji za Urbanovo velmi vtipné a trefné rýpnutí do všelijakých utopistických vizí. Rýpnutím s odkazem právě na Moreovu Utopii je pak z mého pohledu závěr knihy a nové osídlení Staré Vsi.

Hastrman byl pro mě skvělá kniha, ke které se někdy určitě vrátím, abych se pokusil rozklíčovat další Urbanovy odkazy a symboly.

"Jsi člověk. Kdo jiný má rozpoznat zlo, když se mu staví před oči? Neupozornit na ně znamená tichý souhlas. Tichý souhlas znamená spoluvinu."

1 ...

Doporučujeme

Mlýn na mumie
Mlýn na mumie
Lovci
Lovci
Peníze od Hitlera
Peníze od Hitlera
Pašerák
Pašerák