Bublinka78 komentáře u knih

Vynikající kniha vycházející z metody orální historie, opírající se rovněž o archivní zdroje.

Vypráví o nesmírně turbulentním období a kraji, který toho snad zažil ještě o něco víc než jiné. Těžký úděl hornických rodin ve mně vyvolával pocity úzkosti, bezmoci a naděje, a to ještě s vědomím, že se všichni řítí do minimálně stejně strašlivého možná ještě strašlivějšího období. Kniha měla spád, byla věrohodná a vyhla se i jednostranosti a soudu v otázkách sporu o Tešínsko. Stojí za to přečíst si předtím nebo potom něco o tzv. sedmidenní válce. Statistika a strohá fakta pak ostře kontrastují s osudem byť jen jediného člověka z této knihy.

Ptejme se svých rodičů, prarodičů jaké to bylo v jejich době. A teprve pak zkusme někoho soudit, proč udělal / neudělal to či ono. Slova nám uvíznou v puse a vzpomínky díky tomu nevyblednou.

26 23.05.2021

Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Příběh, který prostě a bez zbytečného patosu ukazuje nejen všeobecně známou hrůzu šoa, ale hlavně to, jaké to tehdy bylo. A co se mi hodně líbilo. Příběh ukazoval i to, o čem se už tolik nemluví. A to opět bez přehnané hořkosti. To, že se Židé mnohdy neměli kam vracet. V jejich rodných městech byli jakousi přeživší výčitkou. Místní o ně nestáli, protože mnohým připomínali jen svou přítomností v tom lepším případě vlastní a pochopitelný strach o vlastní rodinu, bezmoc, lhostejnost a v horším případě i zradu. Líbilo se mi vzájemné porozumění Miry a Hany, které se odehrálo vlastně beze slov. Nádherná a skvěle napsaná kniha.

20 07.10.2018

Kniha vycházející z metody orální historie a sběru archivních pramenů z nichž jsou věrohodně poskládané příběhy konkrétních lidí. Odehrává se na Karvinsku.

Kniha, která ve mně ještě doznívá a po přečtení jsem se zmohla na pouhé: Tak to je síla. Těšínský konflikt přestane být černobílý, pak přijde krize, kterou hrdinové přečkají ještě v relativním poklidu, že to působí až ospale a pak se to rozjede, jak na horské dráze. Nejradši byste z vojzečku vystoupili a ono to nejde a musíte číst dál a bát se, co ještě přijde. Úplně jsem cítila tu bezradnost, když bylo třeba rozhodnout se pro jednu ze čtyř národností. Vůbec nevím, jak bych se v jejich kůži zachovala, protože to byla Sophiina volba. A ta čirá bezmoc a hrůza, kterou jsem jako máma cítila za Anušku, když přišla o Tomaszka. To jsem musela vydýchat a zakrýt si oči. A pokud paní autorka půjde dál, tak to opět bude neradostné období. Jenom se modlím, kéž Tomaszek najde cestu domů.

20. Století je neuvěřitelně kruté a plné bezmoci. Ty co zažili obě světové války to nutně muselo poznamenat. Podle mně se to pak všechno zúčtovalo v 50. letech. Jestli se do toho autorka pustí, tak to bude zase síla, protože ona opravdu umí popsat i ty nejniternější pocity pamětníků až vznikne prostý, ale silný příběh.

17 23.05.2021

Nádherně napsaný životopisný portrét. Čtenář se i zasměje humorným zážitkům ze školy. Pomalu, ale jistě tuhne úsměv na rtech. Nechcete číst dál a zároveň se nemůžete odtrhnout. Od začátku víte, jak to dopadne a přesto doufáte, že se pan farář zachrání. Proč? Protože vám přiroste k srdci. Protože vás ohromí svou lidskostí a radostí ze života, svou přirozeností. Josef Toufar není učený teolog. Je silný v pastoraci, protože se obrací k lidem a učí je jak žít v Bohu. Protože sám tak žije. Autor nepíše o čihošťském zázraku, píše o člověku Josefu Toufarovi. Píše dobře, detailně, citlivě a vše skvěle doplňuje bohatou fotografickou dokumentací. Kapitoly jsou krátké, takže se nemůžete odtrhnout. Kniha nejenže stojí za přečtení. Ona stojí i za koupení, protože tento příběh se prostě musí číst. Znovu a znovu.

17 23.08.2018

Dva dny a kousek mi stačily k přečtení této nádherné knihy. Nesmírně poetický a poutavý příběh. Rafinovaně kratinké kapitoly vám nedovolí přestat a vy ani nechcete. Osudy jednotlivých aktérů se splétají dohromady jako prameny vlasů do copánku. Popisy scén jsou tak barvité (nebo šedivé), že je zkrátka vidíte. Jsou knihy, které mne znepokojují; knihy, které si přečtu a jen pokrčím rameny; a pak jsou knihy, které se stanou mými přítelkyněmi, hned jak je dočtu. Takové si kupuji. Tohle je další z mých přítelkyň.

14 18.11.2017

Čtivé, mělo to spád . Četlo se mi to ještě lépe než Bílá voda. Bohyně byly i více autentičtěji popsány.

12 13.11.2022

Paní Mornštajnová má dar vyprávět. Prostě, jednoduše, zkrátka tak, jak je píše sám život, kterým se inspirovala. Takových obyčejně neobyčejných osudů je tisíce a je správné je vyprávět, zvlášť když to někdo umí.

12 20.05.2019

Naprostý literární skvost srovnatelný s Čapkem. Vůbec nechápu, jak jsem mohla do teď Kunderu opomíjet. Filosofické, psychologické. Vlastně to nemá úplně děj. Jen je to mlhavým příběhem jaksi tak trochu orámované. Taková báseň vlastně. Není to uspěchané jako dnešní knihy a ráda se k tomuto stylu knih vracím.

11 10.08.2023

Teda chvilku mi trvalo si v hlavě přeskupit, že to je román a tedy fikce, ač založená na historických událostech a promítajíci částečně životní příběhy skutečných lidí. Povedlo se to až když už tam bylo příliš moc zázraků.
Přelouskla jsem to hravě, občas mě trochu nudily ty zápisy z různých schůzí, vyhlášky atd. Některé pasáže byly malinko trichu moc přitažené za vlasy, jindy přišlo rozřešení nějak moc snadno. Vysloveně mi tam ale chyběl dovětek, jak to teda dopadlo s těmi Havraji. Jinak velmi dobře napsáno a určitě doporučuji.

11 03.09.2022

Milovala jsem televizní zpracování. Knihu jsem četla až teď svým dětem, máme na chatě vydání po babičce. Dětem i mně se moc líbila. Starší dcerka se dost vyptávala, bavilo mne vysvětlovat některé výrazy a to nejen ty zastaralé. Jsme spíš věřící rodina, ale i na mně byla ta nekritická a bezbřehá poslušnost trochu moc. Mrtvých broučků mi tam také přijde hodně. Na druhoustranu se mi líbí s jakou samozřejmostí broučkové smrt berou. Tady mi ta poslušnost vůbec nevadila. Kniha se dobře čte, ale dnešním dětem je třeba řadu věcí objasnit. Jazyk je půvabný.

11 02.09.2017

Vlastně nevím proč jsem si já, takový vášnivý čtenář, který ve dvanácti letech s rozkoší četl i Jiráska i Mrštíky, nepřečetla Cirkus Humberto dřív. Úžasné, čtivé, napínavé, vtipné, české i kosmopolitní.

Seriál jsem milovala a musím říci, že se opravdu hodně věrně drží knižní předlohy. Jdu ho zkouknout.

10 18.02.2023

Nesmírně tíživá a opět skvěle napsaná kniha. Ani s jednou postav jsem se ale nedokázala ztotožnit. Nemohla jsem skousnout Svatoplukovu nekritickou oddanost režimu, ačkoliv z čeho v jeho případě vzešla, je mimo jiné nesmírně zajímavý sociologický exkurz a dává pochopit, proč tendence společnosti mířily mílovými kroky do náruče komunismu. Eva, která si navzdory svým ideálům vydupe vše a je jí jedno jak. Běla, která se nezmohla na sebemenší odpor. No a Blanka, to byla kapitola sama pro sebe. Tuhla mi krev v žilách nad činem, který změnil její osud a ještě víc, jak se s tím vypořádala. Bohdana, která vězela v tom všem a jako jediná za nic nemohla. Silný příběh o mnoha osamělých lidech.

10 21.05.2019

Neuvěřitelně laskavá kniha. Čišel z ní humor, teplo domova, láska. Ač se děj odehrává v pohnutých dobách, není to vůbec znát. Krize ve 30. letech, kdy se podnikavá Mary snaží sehnat pro svou sestru Betty jakoukoliv práci, a to doslova, jakoby ani nebyla krizí. Mary byla chvílemi na zabití, Betty nemožná, maminka okouzlující a všechno to bylo prodchnuto takovou samozřejmou láskou a radostí ze života. Část o dospívání Bettiných dcer si určitě přečtu nejmíň ještě 3x. Hlavně až moje holky budou dospívat. Jsou tam pochybnosti, naděje a pak zase ta láska. A sanatorium? Podle Betty může být asi i hůř. Přečtěte si tuhle knihu. Je plná optimismu.

10 08.03.2019

Úplně mě to pohltilo. Ač kniha chvilku působila ospale, tak ta ospalost byla jen zdánlivá. Ponoření se do pocitů a prožitků jednotlivých postav je u Kundery okamžité a velmi autentické. To odlišné vnímání stejné situace! V jednu chvíli úplně cítíte odpor Ludvíka k Heleně. Pak nezraňující lásku Kostky k Lucii. Naivitu hraničící až s hloupostí Heleny. Cynické podvedení Jaroslava a jeho obrovské zklamání. Všechno to tam je a vy to cítíte doslova na vlastní kůži. Výborná kniha. A fakt to vůbec není vtipný.

9 23.08.2023

Neuvěřitelná a naprosto precizní kniha. Při jejím čtení nedýcháte. Kniha protkaná radostí, pohodou, kterou vystřídá tíseň, úzkost, strach. Kniha, která v sobě skrývá mravenčí práci v archivech a na půdách. Kniha napsaná člověkem, který nepřestal hledat a ptát se. Orálně historický skvost.

Hluboce se skláním před prostým, laskavým a oddaným Josefem Toufarem, ale stejně hluboce se skláním před Milošem Doležalem, jeho životopiscem. Obě jeho knihy považuji za unikátní a pro mně nejcennější. Přála bych panu Doležalovi, aby našel číhošťský křížek.

Teď už zbývá jediné. Jet se sklonit a pomodlit do Číhostě.

9 02.07.2021

To bylo neskutečný. Ještě teď to ve mně doznívá. Až čapkovský jazyk, krásné myšlenky, občas humor a pak ten neskutečně smutný závěr. Kniha plná citu. Obraz paní Pelikánové, jak rozmlouvá s Jůlinkou. Dobrácký Hugo, ve kterém bylo tolik lásky.

9 02.06.2019

Těžko hodnotit takovou knihu. Pokud budu hodnotit knihu: Velmi dobře se čte, děj má spád, jazyk je však jednodušší, což je u tohoto žánru spíš žádoucí. Celkově, velmi dobře napsaná kriminálka. Obsahově: ideologická masírka od začátku do konce. "Kopečkáři" budí úsměv, ale nikdo ze strážmistrů se nepozastavuje nad tím, proč vlastně nesmí odejít. Prostě vůbec si nekladou otázky. Je tam jen jediná Beranova otázka a proč teda ti lidé odchází? Doteď nechápu autorovu zaslepenost a zápal. A nejen jeho. Lidí jako byla Polednová, Vaš a ti další. Je to děsivé.

9 02.09.2017

Číst tuto knihu bylo neuvěřitelným zážitkem. Měla jsem překlad od Mikeše a zdálo se mi to hodně srozumitelné. Dost mi pomohly i úvody na začátku. V té knize je věda, filozofie, náboženství, politika, symbolika. Tato kniha by se neměla číst, ale studovat. Rozhodně bych ji nevnucovala středoškolákům jako povinnou četbu. Do této knihy člověk musí dozrát a chtít si ji přečíst. Pak ji lze přečíst jedním dechem. Do Ráje jsem se zprvu nemohla začíst, ale pak musím říct, že to bylo vskutku vyvrcholení celé knihy. Když jsem četla Peklo, tak obrazy, které mi vyvstávaly, byly velmi ostré, měly jasné kontury. Byly děsivé a ponuré. Ráj naproti tomu byl takový mlhavý, prozářený nejasným světlem a plný blaženosti. Jen si člověk na konci připadá jako nehodný.

9 15.11.2016

Velice čtivé, objektivní a lidské. Pomůže pochopit příčiny většiny blízkovýchodních konfliktů na jehož konci ovšem zůstává ono trpké: nikdy to neskončí. Kniha ukazuje, že muslimové nejsou po krvi lačnící bestie, ale mnohdy nesmírně přátelští a pohostinní lidé. Na druhou stranu bojovat, a to především opravdu se zbraní ruce, k nim zkrátka tak nějak patří. JS je neskutečně statečný člověk a v televizi to opravdu vypadá, že se nic moc neděje a přitom jim skoro vždycky hoří koudel u zadele.

Knihu jsem četla v srpnu 2021, ve chvíli kdy moc v Afghánistánu převzal takřka bez odporu Islámský stát. Ačkoliv se mi svírá srdce úzkostí, co bude s těmi lidmi o kterých JS píše (fixeři, tlumočníci, obyčejní lidé, ženy), tak se nemohu ubránit dojmu, že Američani a EU pochopili, že dokud si Afghánci nebudou chtít sami pomoct, tak se nic nezmění. Prostě ten systém se asi musí rozložit sám. Podobně padl komunismus.

8 21.08.2021

Z nich Mornštajnové mne Hotýlek bavil nejméně. S žádnou postav jsem se nedokázala sblížit, asi proto že to byly všichni pokrytci. Ale špatná kniha to není, jen mně ten příběh nijak extra nezaujal a kniha se, oproti jiným, docela vlekla.

8 30.05.2021