Jako bychom dnes zemřít měli

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Drama života, kněžství a mučedniké smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Noc z 23. na 24. února 1950. Černý tudor projíždí zasněženou Vysočinou. Vpředu řidič se spolujezdcem, který popíjí čaj z termosky. Na zadním sedadle zhrouceně leží osmačtyřicetiletý kněz s oteklou tváří, který má na nohou narvané bačkory, na nártu rozstřihnuté, aby se do nich jeho opuchlé nohy vůbec vešly. Dva rozsvícené světlomety metají žluté kužely po sněhu. Je po půlnoci a pražští příslušníci StB soudruzi Bohumil Košař a Stanislav Cvíček právě přivezli z valdické věznice do Číhoště na filmovou rekonstrukci kněze Josefa Toufara. Dobitého po brutálních výsleších, těžce a sípavě dýchajícího, podivně zkrouceného a držícího se za břicho. To už není ani Getsemanská zahrada, ani bičování – teď se losuje o jeho šat. Jihlavský estébák Josef Solař, který na kraji vsi žoviálně vítal unavené soudruhy z Valdic, v roce 1968 prohlásí: „Toufar nemohl normálně jít a dva naši soudruzi jej museli vést. Při této chůzi vydával bolestné nářky. Trochu mi to připomínalo chroptění.“ Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Autor této knihy se zdaleka nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa Toufara (1902 až 1950) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní aktér příběhu stranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta vedla k vysvěcení. Základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrácení či potvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním čase roku 1949 tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Léta pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí tvoří opěrný systém díla. Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný portrét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci opírá o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků. Kniha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu. Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal Vysočině vrací její paměť....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137916/jako-bychom-dnes-zemrit-meli-Z6S-137916.jpg 4.8205
Žánr
Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno, Nová tiskárna Pelhřimov
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (54)

Kniha Jako bychom dnes zemřít měli

Přidat komentář
Noctua8
13. října

Jedna z knih, kterou by lidé měli určitě číst. Aby si nejen připomínali události minulosti ne tak vzdálené, ale aby si stále uvědomovali a opakovali, že v žádném režimu není člověk v bezpeční, ať je oficiální vlna jakkoliv přívětivá. Když narazíte na zločinný záměr, surového a primitivního člověka, na lhostejnost svých nadřízených a svého okolí, když věříte, že dobro bude opláceno jen dobrem, může se každý z vás kdykoliv stát takovým "Toufarem" ....
Životní cesta pozdního studenta Josefa Toufara, jeho duchovní i materiální činnost faráře, který miloval svoji práci a lidi, o které se ve svěřených farnostech staral, je velice inspirativní a vyvolává v člověku velkou dávku obdivu a pokory. Jeho jistá naivita ve věcech dění po válce byla myslím jednou z hlavních příčin jeho konce. I když za nic nemohl.
Zdokumentovaný obraz dění a politiky 50. let minulého století v této knize, by měl být alarmující zprávou a připomínkou pro mladé, kteří tuto dobu neznají a hlavně pro staré, kteří říkají "... tenkrát bylo lépe".

Nadřízený o vyšetřovateli Ladislavovi Máchovi, který prakticky umlátil Josefa Toufara k smrti:
"... No, on Mácha pro svoje povahové vlastnosti nepotřeboval dostat zvláštní pokyn, aby vyšetřovanému nějakou strčil." - "Nějakou strčil" ?!?! - tak si tak říkám, jak by to asi vypadalo, kdyby vyšetřovaného cíleně bil, nebo mučil?

radkamysli
01. října

Je to velmi dojemná a smutná kniha, sice místy jsem se pousmála nad humornými vzpomínkami, ale při vší té předtuše nešťastného konce, jsem necítila nic víc než jen sklíčenost a zármutek.
Jinak kniha je opravdu velmi krásně napsaná a čte se sama.


Katka2382
14. května

Skvěle sepsaný životní příběh asi nejznámnějšího českého kněze.Jen mi z toho bylo tak strašně smutno.

TipsyChipsy
10. dubna

Tato kniha byla skvělá tak, že to hraničí až s něčím úžasně nadpřirozeným. Přispívá k obrazu Josefa Toufara jako světce spojeného se zázrakem a utrpením. Jsem sice racionální ateista, ale i tak cítím nějakou duchovní sílu z příběhu. Kromě toho líčí úžasnou osobnost, plnou lidskosti, schopnosti pomáhat, skromnosti, takového faráře, který přináší příjemno, dobro a moudro všem lidem farnosti. Další kvalitou knihy je popis doby při perzekuci církve, metody strany k likvidaci lidí. Zde na konkrétním případu dobrého člověka je to velice působivé čtení. Díky autorovi a dalším objevitelům za to, že Josef Toufar nezemřel a bude žít v srdcích všech, kdo ho poznají.

karaliene
12. ledna

"Jako bychom dnes zemřít měli" je výsledkem dlouholeté mravenčí rešeršní činnosti pana Doležala, kterou musel provádět s houževnatým zaujetím až oddaností věci, aby předložil tak kvalitní výsledek, kterým kniha je. Ze zpracování čiší poctivost, popis života pátera Toufara je komplexní, podpořen mnoha různorodými zdroji, strhující od začátku do konce.
Jedná se bezesporu o nejlepší biografii, jakou jsem kdy četla. Nejen díky síle příběhu, síle pátera Toufara, hrůzostrašné síle lidské nelidskosti, ale i díky síle vnitřní motivace a spisovatelským schopnostem autora.

Díky. Slibovala jsem si od knihy hodně, ale kniha všechna má očekávání předčila (jak informační, tak emoční).

ArwenAragorn
29.07.2019

Kniha o životě a mučednické smrti faráře Toufara, o zrůdnosti režimu v 50. letech.
Vypráví o životě Josefa Toufara, který se po smrti svého otce již ve zralejších letech vydá na kněžskou dráhu. O Josefu Toufaru jako o člověku, hodném, citlivém, obětavém,pracovitém, hluboce věřícím, o člověku - rádci, příteli, kamarádovi, který nepokazí žádnou legraci, o člověku, který věřil v lepší budoucnost. A já zase věřím, že takový Josef Toufar byl.
Po přečtení stovky thrillerů kde se to mrtvolami jen hemží bych už měla být otrlá, říkám si, ale tato kniha mě hluboce zasáhla. Poslední části, ve kterém je popisováno věznění a mučení faráře Toufara se mi četly velice těžce.
Musím také poděkovat panu Miloši Doležalovi, bez jehož usilovné práce by kniha nevznikla.

Ale co se to s tebou stalo
v Číhošti?
Jako rubáše ždímané v brodech žalu
zkrouceno dřevo kmene tvého
tím vychýlením tak náhlým, tak úpěnlivým
z propasti nahoře do propasti dole.

Jan Zahradníček

Mimořádná kniha. A ještě dodám-nezapomínejme!

Janadvorackova
10.05.2019

Já vám nevím, víra jako způsob života mi přijde jaksi málo, obzvláště jde-li o věc abstraktní, jakou prostě víra je. Ale to je můj dojem bezvěrce, protože historie je plná příběhů lidí, jímž služba Bohu nejenže stačila, ale dokonce jejich práce s lidmi a úcta k životu jejich snahu stokrát předčily. No a o tom možná tahle životní dráha byla - o kontaktu s lidmi a snaze zlepšit jejich život, byť třeba maličkostí.

Knihu jsem kdysi dala otci k narozeninám, já papírovou verzi ale nečetla, objevila jsem audio.
K němu bych měla jednu výhradu: kapitoly byly nadměrně prokládány hudebním podkresem, rušivým a zbytečným.
Ale načtena byla velmi dobře.

Na zázrak popisovaný v knize nevěřím - žeby opět dojem bezvěrce :). Zkrátka já bych to potřebovala vysvětlit technicky - jde to vůbec?
Je to jedno. Ať to bylo jakkoli, posloužil životní příběh pana Toufara jako brána k procesům v padesátých letech, k mnohem větším svinstvům, která režim páchal.

No, táta byl v kostele v Čihošti pokřtěn, babička žila nedaleko Zbýšova a teď je tam pohřbena. Její otec v padesátých letech seděl, protože se nechtěl nechat buzerovat. My zkrátka tak nějak odtamtud jsme.
Tak jsem chtěla vědět, jak to všechno začalo.
Spíš bych ale chtěla vědět proč. Chápu to tak, že komunisti, jako nový režim po válce chtěli omezit církevní moc a vůbec snahu lidí hledat ve víře jakési ospravedlnění. Po válce totiž právě tohle lidé potřebovali. Dostalo se jim ale kopanců a věznění, procesů a na dlouhá léta buzerace, zákazů studia... Nedokážu sakra pochopit, proč se Češi chovali jako špinavá prašivá nacistická zvěř.
A leckde se právě tak chovají pořád. Jenom teď se tomu jen jinak říká. To se pak možná není čemu divit, že když odpovědi neklepají na dveře ve fyzické podobě, je nutné je hladat v rovině jiné, jako lidé tehdy.

Kopretina
25.02.2019

Ač si vůbec neholduji v knihách životopisných, na tuto knihu jsem se vrhla. Nelituji. Četla jsem ji s napětím, musela stále na ni myslet a se zájmem jsem prohlédla přiložené dokumenty a fotky. Jsem ráda, že jsem se o této kauze dozvěděla více. Je mi jedno, kdo a proč hýbal křížkem. Není mi jedno, co se z toho zrodilo. Děkuji člověku, Josefu Toufarovi, že se vždy snažil být lidským, normálním a pro lidi. Jeho lidství a to, jak s ním Bůh počítal, je pro můj život důležitější, než zvěrstvo jiných a než důvod pohybu křížku.

1

Doporučujeme

Těžší než nebe: Životopis Kurta Cobaina
Těžší než nebe: Životopis Kurta Cobaina
Chlapec na dřevěné bedně
Chlapec na dřevěné bedně
Zapomeňte, že jste měli dceru
Zapomeňte, že jste měli dceru
To na tobě doschne
To na tobě doschne