Cirkus Humberto

Čtivá klasika. Jedno ze skutečně nestárnoucích děl.

četl jsem v roce 1988 na vojně a bylo to pro mne jako velké vytržení z vojenské reality, čtivě psané

Velmi čtivě psané, člověk se nesmí nechat odradit rozsahem a první popisnou částí o historii cirkusu. Jinak zajímavé čtení, je znát, že autor měl o prostředí důkladné znalosti, které dokázal velmi dobře zpracovat.

Krásná kniha která mě uchvátila jak autor dokázal popsat hysterii slavného cirkusu Humberto. Příběh je poutavé čtení které čtenáře zavede k osudům několika generací umělců kteří cirkus dokázaly proslavit. Hodně povedená kniha kterou doporučuji.

(SPOILER) Cirkus Humberto je velký příběh o lidech, kteří něco uměli, něco vydrželi, tvrdě na sobě pracovali, je oslavou lidské soudržnosti, schopnosti učit se a držet slovo, a především (vzhledem k době svého vzniku) české šikovnosti a houževnatosti. Kniha má bohatý děj, množství výrazných postav a nádherně vykreslenou atmosféru cirkusového světa, kde se mísí lesk manéže s tvrdým životem v zákulisí. Nejvíc mě zaujal osud Vaška Karase, který se z chudého chlapce postupně vypracuje až na uznávaného ředitele. Silné jsou i osobní příběhy dalších postav, zejména Helenin vnitřní boj mezi rodinou a touhou po cirkusovém životě. Je to rozsáhlý román, ale čte se svižně. Takhle vyprávět umí málokdo...

Sice jsem se ke knize dostal až teď, ale nevadí. Pokud bych ji četl dříve, spousta věcí by mi unikla. Vlastně není co kritizovat. Parádní kronika několika generací cirkusových umělců. Jednotlivé postavy a jejich příběhy jsou perfektní. Od Vendelína Maliny co se vydal s bratrem do světa, přes zahadného Gaudama po Bureše/Smetanu, který musel uprchnout z Prahy v třaskávém roce 1848. Perfektní.

Bass se věnuje období od druhé poloviny 19. století až po První Republiku a činí tak s naprostou zručností. Dalo by se namítnout že jde možná o trochu více zromantizovanou představu plahočení po světě....ale proč ne. Postavy a jejich charaktery jsou načrtnuté skvěle, mnohá moudra kniha také obsahuje a i když to většinou nevnímám, čeština v knize je naprosto nádherná. O to víc že jsou zde mnohá "mezinárodní slova" jak se sluší na mezinárodní cirkusové prostředí.

Velice doporučuji a pokud někdo váhá....ať není doublecow jako já, a jde do toho. Jde vážně o jeden z nejlepších a skvěle vystavěných románů.

Jedna z oblíbených knih mého mládí. Zatímco dnes jsem rád, když má kniha co nejvíce stran, tehdy tomu tak nebylo. To bude jistě i důvodem, že jsem tuhle poutavou knihu přečetl jen dvakrát. Mistrovské dílo!!!

Asi si někteří budete pamatovat seriál. Já na něho koukala jako malá, ale bylo to dost depresivní. No, pak jsem se dostala ke knize v rámci povinné četby - a já vám opravdu už nevím, jestli jsem to dočetla celé, protože mě to vůbec, ale vůbec nebavilo.

29.11.2025

Knihu v papírové podobě jsem kdysi dávno objevila v místní knihobudce a šetřila jsem si ji na nějaké dlouhé zimní večery. A pak jsem letos na podzim objevila knihu v audioverzi. Poslech jsem si nesmírně užila, a to navzdory tomu, že děj knihy není lineární, spíše má více odboček a cestiček k dalším příběhům. Příběhy lidí kolem cirkusu v průběhu dvou staletí mi přirostly k srdci, hned jsem i zkoukla známy seriál. Určité životní situace - předání vedení podniku mladým v pravé chvíli, lpění na starých časech, nutnost reagovat na měnící se svět, ale i únava a hledání nového životního cíle na stáři - jsou pořád platné... Určitě mohu k poslechu doporučit, možná si někdy dám tuto klasiku i v papíru.

Úžasná kniha, miluju ji.

Krev toulavá
svá kouzla má:
má moc pár křídel dát,
jak vítr z hor se hnát.
Krev toulavá
svá kouzla má:
má moc i brát i dát,
má sílu pouta rvát...
Tuto nezapomenutelnou píseň, nazpívanou nádherným hlasem Karla Gotta, mám trvale spojenou se seriálem Cirkus Humberto. Byla jsem ještě dítě, když se u nás začal vysílat, a vůbec jsem nechápala, proč mi později rodiče brání v dalším pokračování, kdy hlavní hrdina, Vašek Karas, dospěje: celý příběh jsem zhlédla o pár let později - a stejně tak musel uplynout určitý čas, než jsem se pustila do jeho písemné podoby. K přečtení mne nalákalo jedno téma ČV, neboť kniha vyšla v roce, kdy se narodil jeden z mých rodičů. A byly to opravdu nezapomenutelné chvíle.
Román patří ke klasice české literatury. Byl napsán v těžkých letech 2. světové války. I když se v ději objevují německé lokace, němečtí hrdinové, německý kolorit, nejsou zde negativní narážky na německý národ. Naopak, v knize jde o porozumění mezi českým a německým lidem, tedy o to, co ve válečných letech našim spoluobčanům mohlo posloužit i jako jistá dávka satisfakce. Rozsáhlé vyprávění popisuje nesnadnou a mnohdy strastiplnou životní pouť několika generací rodiny Humberto, která pokračuje dále pod jménem Karas.
Román vzbudil hned po svém vydání, v roce 1941, mimořádný čtenářský zájem. Byl přeložen do mnoha jazyků a už tehdy se začalo uvažovat o filmovém zpracování. Jeho děj se odehrává v rozmezí téměř 100 let – od roku 1826 do roku 1924 – a vypráví o šesti generacích cirkusáckého rodu. Už sám autor se tímto románem proslavil proto, že projevil úžasnou schopnost mistrně fabulovat jednotlivé mini příběhy malých lidiček uvnitř velkého románu.
Filmoví tvůrci vdechli všem postavám život v roce 1988 – dlouho zamýšlenou realizaci umožnilo až koprodukční spojení tehdejší Československé televize se západoněmeckou společností TV 2000.
Jde o jeden z nejvýpravnějších a nejrozsáhlejších seriálů, které u nás byly vyrobeny: natočilo se 12 dílů, scénář napsal Otto Zelenka, režisérem byl František Filip – původně na filmu pracoval Oldřich Lipský, který se dokončení bohužel nedožil.
Sešla se zde naše herecká elita: J. Hanzlík, P. Haničinec, J. Kemr, J. Bohdalová, R. Brzobohatý, D. Veškrnová-Havlová, J. Dvořák, P. Nárožný, I. Janžurová, J. Bartoška, V. Postránecký, J. Lábus, L. Šafránková, V. Preiss...a spoustu dalších, zahraničních herců z Německa, Rakouska či Francie, včetně několika desítek cirkusových artistů.
Když jsem při čtení zavřela oči, mnozí z nich ve svých rolích přede mnou ožívali... Je to nádherný román, s ušlechtilou myšlenkou porozumění mezi rozdílnými národy, kladoucí důraz na význam "malého" českého člověka ve světě - napsaný se skrytým úmyslem povzbudit naše vlastenectví a udržet v nás pocit národní hrdosti. Ačkoli se Bass proslavil svou fotbalovou jedenáctkou, generační román z prostředí jednoho cirkusu považuji za jeho vrcholné dílo.

Léta jsem se chystala na tuto knihu a jsem ráda, že jsem ji konečně přečetla.
Seriál znám a mám ráda, jen jsem se bála, abych nebyla zklamaná.
A zklamání se nekoná. Naopak.
A jsem ráda, za ten knižní konec. Ten mě moc potěšil.

Cirkus Humberto... dlouho jsem měla knihu v knihovně kde čekala na správný čas.
Nádherné pohlazení po duši, kdy malý Vašku popisuje chod cirkusu. Vtáhlo mě to do děje. Být někde poblíž cirkus určitě ho navštívím.
Nádherné psané dílo, kdy se postupně prozrazuje minulost většiny postav. Úžasná čeština.

29.07.2025

Cirkus Humberto jsem četla už několikrát, je to jedna z těch knih ke kterým se ráda vracím. Tentokrát jsem si knihu poslechla jako audioknihu a bylo to velmi milé pohlazení po duši.

Už ve chvíli, kdy jsem četla knihu Voda pro slony, která je také s cirkusového prostředí, jsem věděla, že se k Cirkusu Humberto zase vrátím.

Příběh Vaškú Karase mě totiž provází už od mého dětství, a toho kluka jsem si od jeho příchodu k cirkusu zamilovala. Občas se sice chová jako všeználek a nedivím se Paolovi, že mu leze na nervy. Jenže je to také kluk, který se nebojí práce, jde do všeho naplno. Jeho láska ke zvířatům je zřejmá od prvního momentu.

Kniha je psaná v er-formě a z úhlu více postav, ale Eduard Bass si s tím poradil na výbornou, a tak i při audio formě přesně víte, kde jste, kdo vypráví...

Krásnou vyprávěcí formou má čtenář možnost poznat všechny obyvatele cirkusu, protože cirkus je taková velká rodina. Prostřednictvím postav se čtenář přesune do minulosti, kde má možnost poznat zakladatele cirkusu i celou jeho historii.

(SPOILER) Nechala jsem si knížku přečíst - skvělý interpret Zbyšek Horák tomu přidal ještě hvězdičku navíc.
Úžasný seriál jsem viděla asi 6x, ale knihu rozhodně doporučuji, protože doplní spoustu informací, především o hlavních hrdinech.
Kniha nezačíná jako seriál příchodem Vendelína Maliny, nýbrž příchodem starého Karase s malým Vaškem, ale o tom, jak se Malina k cirkusu dostal, se autor zmiňuje - je to jedna z mála věcí, která se od seriálu skutečně diametrálně liší a v Malinově případě se liší i jeho odchod od cirkusu.
V seriálu chybí spojení s Horní Sněžnou - po smrti Vaškovy maminky odtamtud prostě oba Karasové odejdou a dostanou se k cirkusu a návrat se koná až po 50letech, když se starý Karas stěhuje zpět do rodné vsi. V knize má Sněžná naopak velmi důležitou roli, jelikož se Karasové stanou inspirací pro mnohé obyvatele, jež chudá vesnička neuživí a zedničina už také není ve světě tak žádaná.
Kniha také zodpovídá některé otevřené otázky, jež si ten, kdo viděl jen seriál, klade: Celý příběh "Seržána Vosátky", co se stalo s Vaškovou Růženkou, zda Bervitz po mrtvici přežil, jak žil po odchodu od cirkusu Bureš/Smetana, a proč vlastně byl tak dlouho u cirkusu, co starý účetní - bratránek Anežky atd.
Některé podstatné scény jsou v knize jinak, ale se stejným výsledkem - např. Vaškovo setkání se starým Wollschlagerem nebo Anežčino "vyvzdorování si" Petra Bervitze.
Některé scény jsou prozměnu v knize zčásti nebo zcela pominuty - rozchod s Růženkou, I. světová válka a její dopady na varieté Humberto, první velké představení Lidušky, která si dala jméno Humberto, nebo tajná láska Hanse k Antoinettě Humbertové.
A některé příběhy jsou pominuty naopak v seriálu - například příběh bratří Breburdů či seznámení starého Humberta s budoucí ženou Louisou.
Setkáme se zde i s myšlenkami a úvahami Helenky a Vaška, když už dlouho žijí v Praze. Až u četby jsem si uvědomila, jak moc musela Helenka trpět v Praze, mj. i tím, že od malička neměla čas na žádné koníčky a byla zoufale nevzdělaná, byť ne hloupá - daleko lépe to vysvětluje její útěk zpět k cirkusu.
Stejně tak je v románu sugestivně popsáno, jak Vašek už ve stáří uvažoval o jméně Humberto, jež zachoval a ctil, ale zároveň v koutku duše litoval, že jméno "Karas" vlastně laická veřejnost nezná vůbec.
Překvapující je příběh hrabat Palačičů, kteří se v románu vynoří několikrát a krásně uzavřou humbertovský kruh.
Moc hezky se to poslouchalo - pět hvězdiček za román, šestou za interpreta :)

Pozoruhodné. Vlastně jsem od dětství Basse nějak neměl rád a pořádně nevím proč. Snad že psal téměř výhradně o cirkusech a jelikož ty byly v době mého dětství v 70. letech komunisty tvrdě protežovány (po moskevském vzoru, protože je údajně měl rád sám Stalin - jedině cirkusu byl sto porozumět), tak jsem ho málem měl za bolševického autora. Ovšem až do okamžiku, kdy jsem si přečetl tuto knihu. Nejen, že jsem z ní ihned pochopil co ve skutečnosti cirkusy byly - že to byly skutečné a zákonité zárodky vlastně celého moderního současného divadla i filmu, ale také jsem velmi nenásilně nahlédl do evropských dějin celé půlky 19. a začátku 20. století, přičemž je to všechno napsáno tak mistrovsky, že kdyby mi někdo řekl, že autorem je sám Karel Čapek, tak tomu budu věřit.

Knihu mi doporučil můj vnuk, a protože máme podobný vkus, co se týče knih, pustila jsem do čtení. A nelitovala jsem, i když jsem zprvu měla ke knize nedůvěru. Seriál jsem viděla kdysi hodně dávno a cirkusové prostředí mne nikdy moc nepřitahovalo.

Ale kniha mne zaujala. Je psána květnatým jazykem, což mám ráda. Popisuje osudy několika generací Karasovic rodiny. Začíná tím, že Antonín Karas, zedník ze Šumavy, nastoupí u cirkusu Humberto jako pomocná síla. Více prostoru je věnováno jeho synovi Vaškovi, přezdívanému Vašku, který cirkus miluje a vzdá se pro něj i své lásky. Jeho syn Petr o cirkus nejeví zájem, miluje matematiku. Ale Petrová dcera Liduška se věnuje tanci, čímž svého dědečka Vašku moc potěší.

Kromě těchto hlavních postav zde vystupuje plejáda vedlejších postav, dobrodruh Vosátka, národní obrozenec Bureš, starý Vendelín Malina, tušící neštěstí a spousta dalších zajímavých postav.

Nejdřív musím říct, že jsem nikdy pořádně neviděl seriál Cirkus Humberto, takže jsem knížku začínal bez jakýchkoliv očekávání. A jsem rád, protože jsem si díky tomu užil každý dějový zvrat.
Je to skvělý příběh, který zachycuje Vaškovu kariéru od začátku až do konce. Líbil se mi hlavně začátek, kdy Vašek objevoval cirkus dětskýma očima a dětskou logikou. A díky tomu si i já teď představuji cirkus jako kouzelné místo plné umění.
Taky mě bavily historky některých vedlejších postav, které dodaly historický kontext. Celkově se mi knížka moc líbila a až budu mít chvilku času, vrhnu se na seriál.

(SPOILER) Jde o román, který se soustředí především na život a osud cirkusového umělce Václava Karase, který svůj život zasvětil cirkusu Humberto, byť souhrou osudu většinu svého profesního života nakonec strávil jako umělecký ředitel pražského varieté Humberto. Je zde popisován příběh několika generací spjatých profesně s cirkusem Humberto a předestřeno mezinárodní prostředí cirkusu jakožto svého druhu jedinečného uměleckého podniku. V románu je ale přítomno i mnoho nadčasových témat – např. těžkopádnost podniku, který se z důvodu stárnutí souboru i managementu příliš nikam neposouvá, protože zde chybí dravá energie mládí, neochota stáří předat včas žezlo mladé generaci; zde by se slušelo poznamenat, že současná doba s kultem mládí také není úplně nejlepším příkladem, ale téma touhy mladých po sebeprosazení a touha starých či starších po udržení moci či vlivu, je zkrátka věčné. Dalším tématem je předávání životních zkušeností nové generaci, formování mladých duší. Tak jako si Petr Berwitz vychovává Vaška Karase jako možného nástupce, vykřeše v něm jiskérku cirkusáka, která je ve Vaškovi možná již od počátku, tak o pár desetiletí později Vašek vychovává svou vnučku Lidušku pro uměleckou dráhu. Jde tedy o téma předávání odkazu, zkušenosti, formujícím vlivu starších na mladou generaci, i když postava Vaška či Lidušky, jsou zde vylíčeny v ideálních podobách tvárného mládí.

Osobně miluju cirkus a cirkusové umění. Nedokážu si představit cirkus bez drezury koní a vůbec zvířat, akrobatických kousků a klauna. Listopad je pro mě měsíc cirkusu, osvěžujícím závanem pro mě tak jiného světa. Knihu Eduarda Basse jsem sehnala v antikvatriátu s jedinečnými ilustracemi od Františka Tichého s rokem vydání 1942; snad jsem jej četla jako první, protože jsem musela prořezávat stránky. Ano, cirkus má mnoho nepřátel, i má bývalá kolegyně s nevolí hleděla na antikvariátní kousek této knihy od Eduarda Basse; podezřívám ji, že by ji jako zarytá a nadmíru citlivá veganka nejraději viděla na hořící hranici spolu s cirkusem a jeho drezurou zvířat. No, já naopak doufám, že cirkus přežije i v budoucnu. Knihu doporučuji, stejně jako seriál Cirkus Humberto, obojí je moje srdeční záležitost.