láskyplnáTerez
přečtené 190
Divá Bára
2018,
Božena Němcová
Milá povídka, jež mě svou atmosférou vtáhla, a já měla pocit, že jsem sama součástí. Není to nic světoborného, ale je to krásné. Ukazující na lidské vlastnosti, předsudky, na lidskou blbost... Ale také v sobě implicitně nese spoustu dobových informací (pověry, tykání a vykání, společenské postavení...), které čtenáři napomohou představit si, co doba, v níž Božena žila, obnášela. Na závěr musím poukázat na krásně archaický a čtivý jazyk, který mi učaroval, přestože jsem se nesetkala s Boženou poprvé. Vždycky mě okouzlí.... celý text
Harry Potter a Tajemná komnata
2000,
J. K. Rowling (p)
Miluju Harryho Pottera mohla bych se na to dívat každý den!!! Ale za mne je tento díl asi "nejslabší". Ať už kniha tak film.
Rudá jako rubín
2015,
Kerstin Gier
Fakt zírá! Měla jsem trošku předsudky, ale o to více se mi to líbilo! Opravdu bomba! Zatím nejlepší knížka roku! :))
Harry Potter a Kámen mudrců
2017,
J. K. Rowling (p)
Kdo mě sleduje na Youtube nebo na Instagramu tak ví, že mám strašně ráda Harryho Pottera. Pokaždé, když se začítám do příběhu, se přenesu do toho božského, tajuplného světa kouzel, horší pak je, když se vracím zpátky do reality a musím dělat běžné mudlovské práce a kouzla jsou na to příliš malá. Teď konkrétně k prvnímu dílu. Jakožto film, jsem si ho vždycky pletla s dvojkou. Vůbec nevím proč, ale většinu scén z jedničky jsem si vsugerovávala do dvojky, například Chloupka nebo horského Trolla. Jako díl, mi přijde ze všech nejslabší. Neříkám, že je špatný, to vůbec! Celkově mi ta dějová linka ohledně kamene mudrců, přijde taká nejslabší. Vadí mi tam mnoho postav, jako třeba profesor učící obranu proti černé magii, profesor Quirrell. Nebo charakter Snapea. Hrůza. Každý známe ten boží svět Harryho Pottera. Svět plný mocných kouzelníků a čarodějů. Každý, kdo jsme třeba pouze viděli film, hned jsme se chtěli vžít do role bradavických studentů. Chtěli jsme zažívat dobrodružství jako Golden trio. Chtěli jsme umět kouzlit.... celý text
Škola pro ženy
2010,
Molière (p)
Vcelku příjemná hra s decentním humorem, u níž jsem si kladla otázku, zdali se v případě Moliéra jedná spíše o satiru/parodii, nebo o věrný obraz doby, v níž žil. Vím, jak se věci měly, jaké měla žena místo ve společnosti a rodině, spíš mě zajímá vyloženě to, jak to měl samotný Moliér.... celý text
Tramvaj do stanice Touha
2012,
Tennessee Williams (p)
Četla jsem podruhé a jsem tomu ráda. Nahlížím na to drama jinak, než když jsem to dočetla prvně před nějakými dvěma lety. Hned na začátku mě zaujalo to, že když se referuje o sousedkách coby vedlejších postavách, tak u jedné je prozrazeno jméno (je to běloška), zatímco u druhé ne (je to černoška) a je oslovována svou rasou. Možná uniklo něco mně, ale nemohla jsem se ubránit myšlence, jestli to není do hry implicitně vložený detail, jenž ilustruje společenské klima v USA té doby. Co se Blanche týče, musím říct, že jsem se do ní dokázala mnohem lépe vžít nežli před těmi dvěma lety. Její životní příběh bych orámovala názvem jedné z nejznámějších Kunderových knih. Na konci mi bylo tak nějak smutno. V příštím roce se chci na Williamse zaměřit víc, jelikož věřím, že toho má hodně co nabídnout.... celý text
Birthday Girl
2017,
Haruki Murakami
Birthday girl představuje mé druhé setkání s Murakamim. Oceňuji jednak strhující atmosféru, jednak naprosto boží ilustrace, ty se mi líbily velmi. Ve výsledku se mi líbila i povídka samotná, která v mém případě vedla jednak k přemýšlení, jednak dokonce k zamyšlení, slova z poslední stránky mám pořád v hlavě a nedají mi spát, přitom taková blbost! :-D Nicméně nechápu, že si zasloužila svoje vlastní vydání coby samostatně stojící povídka o zhruba 80 stranách. Na druhou stranu mi je jasný, že se jméno Murakami nejspíš prodává úplně samo, tak proč toho ostatně nevyužít, co?... celý text
Piercing
2012,
Rjú Murakami
Piercing pro mě nakonec představoval zklamání, neboť anotace nedostála svým slibům. Ve výsledku se to, na co ona sama láká, odehrálo na posledních deseti stranách. Domnívám se, že hlavním poselstvím knihy bylo ukázat, jak může během let vyplout na povrch trauma z dětství, co všechno dokáže absence lásky ze strany rodičů směrem k dětem. To bylo zpracováno, dle mého, velmi dobře; sledujeme myšlenkové postavy obou postav, jimž bylo v dětství určitým způsobem rodiči ublíženo, spolu s postavami na ta traumata postupně přicházíme, začíná nám dávat smysl, proč se teďka v dospělosti chovají tak, jak se chovají, proč myslí tak, jak myslí, proč se živí tím, čím se živí. Ocenit musím i tempo a celkovou psychopatickou atmosféru, nicméně jak jsem již psala, hlavním kamenem úrazu budou mylná očekávání. Možná jsem jen zvracená, ale těšila jsem se na větší psycho; dva psychopati na jednom místě, jeden s úmyslem toho druhého zavraždit brutálním způsobem, druhý se sebevražednými sklony. Pokud chcete sáhnout po něčem krátkém, psychologickém a z jiného kulturního prostředí (Japonsko), sáhněte klidně po Piercingu, jen si, raději, nedělejte velká očekávání.... celý text
