Poupátka

Hodně tklivé, ale dobře napsané, četlo se to velmi době, hlavní hrdinka měla pochopitelné cíle a tomu odpovídalo i její chování. Moc povedené.

“Já myslim, že spasim svět díky divadlu. Že jednou budu herečka a budu hrát v nějaký hře a ta hra bude přesně o tom. O tom, jak by se měli mít lidi rádi, bude to hra o životě a já tam budu hrát hlavní roli, a až ji dohraju, lidi budou čumět, nikdo nebude tleskat, všichni budou sedět v hledišti, koukat na oponu a přemejšlet, co se právě stalo, co to právě viděli, konečně jim to totiž otevřelo oči a ukázalo, že nemá smysl žít hnusně a dementně, řvát jeden na druhýho, nesnášet se, nemluvit spolu, vyhýbat se jeden druhýmu, rozvádět se, nikdo mi nebude tleskat, všem ale dojde, že mít se rád je vlastně strašně jednoduchý a že je toho schopnej úplně každej.
Takhle bych to chtěla.”

Znepokojivě uvěřitelné.

(SPOILER) Zhltla jsem za jeden den. Z četby mi bylo hrozně... Úplně jsem se vžila do nebohé Františky, která nemá nic jiného než dramaťák, protože doma to stojí za houby. Otec podnikatel je pořád pryč a i v těch nemnohých chvílích kdy se jako věnuje dětem, se jim ve skutečnosti nevěnuje. Matka je na všechno sama a veškeré problémy řeší křikem, hlavně na Františku, i když je v tom nevinně. Jaký div, že Fany pak hledá útočiště právě v dramaťáku a že se snaží aspoň tohle vidět růžově... A právě tyhle nejkřehčí děti jsou nejsnazší cíl pro lidi, jako byl Mirek. Jak už tu v komentářích zaznělo, nejlepší obranou před takovýmito predátory je s dětmi mluvit a budovat doma bezpečné prostředí...

Tohle byla síla, velmi nepříjemné čtení. Obzvlášť když to čtete zaprvé s vědomím, že je to založeno na reálných zkušenostech, a zadruhé vám tam přijde spoustu situací jak přes kopírák toho, co jste sami zažili. Kult osobnosti a to, jak tito predátoři postupují, jak si postupně podmaňují své okolí, což pak vede k popírání reality, i když ji máte přímo před očima, to vše je tam vykresleno skvěle a zcela reálně.
Kniha je také takovým mementem pro rodiče, kteří zde mohou vidět, kam až to může zajít, když dítě nemá funkční rodinu, které může důvěřovat, a dostatek lásky doma.
Díky autorce, že knihu napsala, mělo by se jí podle mě dostat většího zájmu a publicity.

Na závěr si tedy nemůžu odpustit, že co mě teda ale při čtení strašně štvalo, tak byl formát knihy. Ale tak zvládla jsem to :).

Tohle bylo hodně zneklidňující čtení. Ze začátku jsem měla problém se do příběhu začít a ponořit. Musela jsem si připomenout anotací knihy, o čem pojednává. Postupně, jak příběh svým způsobem sílil, mi z něho bylo pomalu "ouvej". Hrozně mi vadila matka Fany, z té jsem (jak se říká) kvetla! A byla jsem docela v šoku z pomalu se blížícího konce a z toho popírání zúčastněných - ta dětská naivita, kdy v Mirkovi viděli pořád toho jejich úžasného divadelního vedoucího.
Jo a Robina bych nejradši profackovala...

Aneb jak jsem chtěla na knihu zavolat policii...

Jedenáctiletá Františka to nemá doma lehké. Přestože má dost výbušného bratra, její maminka vždy upřednostňuje právě jeho a táta se spíš snaží zachránit krachující firmu, než aby se doma ukázal. K tomu to vypadá, že její nejlepší kamarádka Magda začíná raději chodit ven s jinými dětmi, než aby šla s ní, což Františka nechápe, vždyť jsou to přece kámošky na život a na smrt.

Stejně tak nechápe, proč brácha věčně tvrdí, že se rodiče rozvedou i když se nehádají. Rozvádí se přece jen rodiče, co se věčně hádají, jako jsou třeba rodiče Magdy... tak jakto, že se Magdy rodiče ještě nerozvedli?

Jedinou stálicí ve Františky životě je tak jen divadelní kroužek, který ráda navštěvuje a doufá, že z ní jednoho dne bude skutečná herečka. Jakmile si jejího potenciálu konečně všimne i vedoucí Mirek, jakoby se jí začínal splnit sen. Františka by totiž byla ráda jeho “Rádkyní”. Rádkyně jsou totiž jenom ty, kterým je Mirek nejblíž a kterým nakonec pomůže dostat se na konzervatoř. Aby však Františka dostala na své vysněné kariéry, musí se Mirkovi dostatečně odevzdat a plně mu důvěřovat...

Jedná se o silné taboo čtení! příběh je na základě skutečného případu, což i mě samotnou hodilo do dost znepokojivého rozpoložení...

(SPOILER ZONE >)

Moje diagnóza postav:

Hlavní hrdinka, jedenáctiletá Františka, je na první pohled chodící naivita, ale po čase zjistíte, že jí to v té hlavičce docela dost šrotuje. S tím, jak se na ní kritika valila ze všech stran jsem upřímně nechápala, že po celou dobu měla vlastně dost velký nadhled a ustála to všechno relativně s pozitivním myšlením.

Její bratr se svými nekontrolovatelnými záchvaty vzteku a poruchou pozornosti mi přišel jako nediagnostikovaný autista a vzhledem k postoji rodičů mi ho bylo vlastně taky líto.

Jejich cholerická matka by potřebovala poslat na dlouhou procházku. To její ustavičné upřednostňování syna před Františkou bylo nechutné!

Otec byl paradoxně nejvíc v pohodě, i když tam vlastně skoro vůbec nebyl...

Cením postavy kamarádek, které se snažily Františku aspoň trochu navést na tu správnou stranu a ukázaly, že mezi jejími vrstevníky je i někdo uvědomělý.

Vedoucího Mirka (Křečka Mirečka, jak jsem si ho překřtila) nemám žaludek rozebírat. Nejhorší je, že takový člověk ve finále dostane maximálně směšných pár let v báni a pak se k těm dětem stejně může bez postihu vrátit zpátky. Musí se však nechat, že řečník to byl mistrný a tím pádem i manipulátor...

Na závěr bych paradoxně u knihy ocenila možní ještě víc katastrofický konce, to by tomu dalo za mě tu maximální váhu a uznání díla jako takového. Přesto se jedná o dobře napsanou knihu s silným tématem, která stojí za pozornost.

Více recenzí naleznete i na našem Instagramu: @obedova.pauza

Působivé, silné a často také silně nepříjemné, což ale vzhledem k tématu není nejspíš divu.
A Martha Issová je coby interpretka audioknihy bezchybná.

Excelentní kniha vykreslující psychologii sexuálních predátorů. Vidím tam podobný profil jako u Kulínského a vlastně podobné varovné signály - autoritářskou osobnost, hodně volného času tráveného v kroužku, nezájem rodičů, děti z nepodnětného prostředí... výbušný koktejl, který manipulátor dokáže využít ve svůj prospěch.

Nevím jestli to ještě dnešní děti mají možnost zažít. Nemyslím zneužívání, ale partu v kroužku, na táboře…
Jak jednoduché je propadnout kouzlu osobnosti.

Velice silný příběh, který ve mně zanechal spoustu emocí a tíhy. Kniha je dobře napsaná, hezky se čte, bavilo mě střídání prózy a dramatu. Konec byl příliš rychlý, chtělo by to pár kapitol navíc a uvítala bych i jasnější konec. Každopádně tolik traumatu na jednu hrdinku - uf uf.

06.09.2025

(audiokniha) Miroslav Slavík, vedoucí dětského divadelního souboru Hudradlo z jihočeského městečka, který sexuálně zneužil a narušil psychiku desítkám ne-li stovkám dětí, si ve skutečnosti odseděl jen 4 roky a poté byl nadále součástí divadelního spolku. Jestli mu bylo opět umožněno vedení dětského oddílu zřejmé není.

Nechci odsuzovat všechny s pedofilní orientací. Nemají to jistě jednoduché, ale těch, co své sexuální pudy nedokáží ukočírovat sami a nepodstoupí sexuologickou léčbu, je ve společnosti, a hlavně mezi dětmi bohužel stále dost.

Buďme tedy ostražití, všímaví. Šiřme povědomí o této problematice a naslouchejme nejen svým dětem.

Děti jsou velice snadno zmanipulovatelné a tento příběh je důkazem toho, jak selhali právě lidé z bezprostředního okolí rodin a školy.

Nebudu se vyjadřovat k tématu knihy, o tom tady bylo řečeno už dost. Zaujal mě také hlavně styl vyprávění, opravdu skvěle napsané. Knihu si řadím mezi ty nejlepší, jaké jsem kdy četl a věřím, že se k ní určitě zase vrátím. Také doufám, že se od autorky dočkáme zase něčeho nového.

11.08.2025

Je víc než nutné o těchto věcech psát, mluvit, otevřeně informovat. Filmů jako např. V síti či současný Sbormistr by mělo vznikat víc. A víc by mělo vznikat i knih věnovaných těmto tématům. Děje se to. Ne že ne. Ale jak donutit lidi, aby před tímto nezavírali oči, nestrkali hlavu do písku, bez zájmu nemávli rukou, neuklidňovali se, že jich a jejich dětí se to přece netýká a týkat nemůže? Výpověď vedená ústy jedenáctiletého dítěte!!!, z níž vás mrazí.

(SPOILER) Jsem unešená. Pro mě osobně krásná nostalgie při popisu táboru, to ve mně zanechalo milou stopu. Zaujaly mě perfektně vykreslené proměny kamarádských vztahů i absolutní podmanivost Mirka, který díky tomu, že není rodič, má takovou moc a sílu, že i přes jasně páchané zlo, bude v očích dětí stále ten vyvolený. Výborná kniha!

Jedna z mých, aktuálně nejoblíbenějších, knih moderní české literatury. Opravdu klobouk dolů autorce, protože některé pasáže mě úplně živě vrací do dětství a všech nástrah s ním spojených, což není ani v nejmenším příjemné a opravdu oceňuji, že byl někdo schopen takovou směsici traumat sepsat a nezbláznit se. Skvělá knížka, opravdu doporučuji, pokud chcete porozumět dětské nevinnosti, kterou v dospělosti častokrát nechápete.

Není tajemství jako tajemství. Škoda, že některé věci musejí zajít tak daleko, aby si lidé konečně přiznali, že to není správné…

Z toho příběhu je mi divně. Fakt hodně divně. Jak jednoduše se dá získat důvěra, jak jednoduché je tu důvěru zneužít...

Má první kniha od autorky, navíc na nelehké téma. Nečetlo se to vůbec dobře. A nechápu, že i přes všeobecné povědomí toho, co se děje nikdo tak dlouho nic neudělal. Souhlasím s dalšími komentáři, že konec byl příliš rychlý a snesl by ještě pár kapitol. 3.5/5*