Srpny
Jakub Stanjura
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510828/bmid_srpny-YQa-510828.png
4
936
936
Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s nevysvětlitelnou pravidelností každý srpen. Slunečné dny pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne. Netuší však, že téhle minulosti se utéct nedá. Jakub Stanjura v románu originálním způsobem otevírá závažné téma gaslightingu zvláštní formy manipulace, při níž oběť zpochybňuje vlastní racionalitu, paměť i celkové vnímání reality.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Velmi čtivě napsaná kniha, velmi zajímavé a mrazivé téma. Bohužel lehce klouže po povrchu... hlavní hrdince nevydají knihu, neb se by se prý čtenář nedokázal jakkoli ztotožnit s jednou z hlavních postav. Já to bohužel s hlavni hrdninkou měla stejně.
Na druhou stranu... za mě napsat knihu o gaslightingu s tím, že jí dočítám s velmi nepříjemným pocitem, o němž nevím, čeho vlastně pramení, a s nejistotou, jak to vlastně všechno je a jestli hlavní hrdinka nemůže za svoji situaci tak trochu sama... geniální!
Při čtení mě mrazilo z toho, jak autenticky byl příběh napsaný. Tohle bylo skutečně přesné vyobrazení manipulátora ve vztahu. Něco, co kolem sebe vidím ve spoustě vztazích, tady dovedeno až do úplné absurdity. Absurdní je to ale pro mě, která s tím naštěstí nemá zkušenost do takové míry. Jenže pro spoustu lidí je toto realita. Moc bych všem přála, aby se z takových vztahů dostali pryč ještě v začátcích, než v tom budou tak zamotaní, že už nebude úniku. Doufám, že někomu příběh pomůže v uvědomění, že můžou žít lepší život. Knihu bych hned teď darovala tolika lidem… I když ti co by to potřebovali nejvíc, tak zrovna nečtou… tak snad se to někdy zfilmuje.
Děkuji Jakube, že jsi napsal něco tak opravdového a srdcervoucího. Těším se na další dílo!
Kniha se sice dobře četla. Ale přišla mi hrozně povrchní, bez hloubky. A přitom měla velký potenciál. Možná to je tím, že téma knihy osobně moc dobře znám a proto jsem čekala víc ...
Soudobá česká literatura mě už podruhé během dvou týdnů překvapila. Pozitivně překvapila. Po románu "Rozložíš paměť" od Marka Torčíka jsem v knihkupectví sáhl po Srpnech od Jakuba Stanjury. Stanjurův román odkrývá, co se kolem nás děje mnohem častěji, než jsme si schopni připustit. Anebo než jsme schopni vůbec poznat. Výborná sonda do mezilidských vztahů, manipulace a relativity vlastního vnímání. Když všichni kolem vyvrací objektivní skutečnost prožitků jednotlivce, jak rozlišit, co ještě je pravda a co nikoliv? Díky knize se čtenář seznámí s jevem zvaným "gaslighting" a může tak snadněji odhalit, pokud by se on sám obětí této formy psychické manipulace a citového zneužívání stal.
Tak to byla jízda! Ještě mrazivější, než jsem očekávala. Doporučila bych tuto knihu všem, protože bohužel se obdobný příběh může právě dít komukoli nebo dokonce někdomu v našem okolí. Je tak jednoduché se dostat do takové extrémní situace a to je na tom asi to nejděsivější.
Samozřejmě, že to není příjemné čtení, ale za mě velmi prospěšné nám všem. Četla jsem v podobě audioknihy. Autorovi se tento debut moc povedl! Těším se na jeho další knihy.
(SPOILER) Jak normálně píšu, že bych knihu zkrátila, tady bych potřebovala aspoň 50 stránek navíc, aby Daniela dostála nějakého aspoň částečného šťastného konce. Jak nám to autor mohl udělat, že Danielu nechal v takové situaci? Jinak zajímavé téma a psané naprosto nádherným jazykem, autor použil opravdu neotřelá přirovnání a každou větu bylo radost číst.
(SPOILER)
Na tak málo stran trefně vystižené pocity dospělé ženy Daniely. Dětství prožila v úzkosti vlivem chování matky. Hlavně v srpnu, protože matka pracuje jako učitelka a na své “domácí násilí “ vůči rodině má dostatek času.
Dělá to ale rafinovaně. Zatímco u Daniely je to psychické strádání, její sestru týrá fyzicky. Ale vždy to má udělané tak, aby to vypadalo jako výchova. Už i samotná Daniela někdy neví, jestli nemá moc bujnou fantazii. Protože její sestra ani otec nic nevidí, nechtějí ji poslouchat.
Matka manipulátorka onemocní na srdce a i po smrti dokáže ovlivnit, jak se Daniela cítí, protože Danda je za její smrt vděčná. Pocity přejdou v pocity viny. Na vysoké škole si najde vztah. Se Štěpánem se bude mít dobře. No chvíli ano. Jenže jak už to tak bývá, děti si nevědomky hledají stejné tipy jako jsou rodiče. Ze Štěpána se po čase vyklube ještě větší manipulátor než byla její matka.
Skvěle napsaný román, kdy manipulátor dokáže tak dokonale po malých částech vložit do hlavy druhého svojí pravdu, že o sobě začnou pochybovat. Přestanou si věřit a jsou zcela závislé na manipulátorovi. Vymanit se z jeho vlivu je nemožné. Určitě doporučuji
Smutně možný příběh, který se pro někoho může zpočátku rozvíjet příliš pomalu až nudně. V průběhu dění ale dynamika roste, až k údivu čtenáře dosáhne takřka zběsilého tempa úprku do záhuby. Osamělost hlavní hrdinky, její finální neschopnost i jen elementárně věřit vlastním smyslům je důsledkem nenápadného systematického gaslightingu, tolik typického pro toxické vztahy (nadužívaný, proto zatracovaný pojem). A tak leckterá reálná oběť v křečích dospěje ve stejném vzorci ke krutému zániku bez výraznějšího povšimnutí okolí. Za zmínku jistě stojí nádherná burcující adaptace divadla Feste.
Uff... ke konci knihy už jsem skoro nedýchala. Celá podstata knihy se točí kolem plíživé formy manipulace, která se v průběhu let postupně podepisuje na hlavní hrdince Daniele - už od samého dětství. Velmi cením, jak dokázal autor přiblížit a popsat, co všechno se děje s Danielinou osobností, psychikou, tělem i celým životem. Ukazuje taky, jak Štěpán tuhle manipulaci cíleně řídil tak, aby měl Danielu přesně tam, kde ji chce mít. Čtení bylo v podstatě děsivé a úzkostné, nicméně trefné a kniha krásně ukazuje, jak dokáže být psychické násilí v partnerském životě zákeřné a cesta z něj je buď složitá a nebo pro někoho dokonce není... Možná bych ocenila i trochu více příběhových pasáží, ale říkám si, že tím by spád celého kýženého problému mírně opadl. No masakr...
Na prvotinu opravdu dobré, doufám, že autor ještě něco napíše. Ke konci mi to až připomínalo Rosemary má děťátko. Depresivní příběh mladé ženy, která takřka plynule přejde z dysfunkční rodiny do dysfunkčního vztahu. Několik lidí zde v komentářích píše, proč se Daniela nezačala bránit dřív, ano, taky jsem měla chuť na ni zařvat Tak už Štěpána pošli do háje, ale ono to asi není tak snadné když vám manipulativní psychopat nenápadně rozdrolí celou osobnost. Týrání nemusí být jen fyzické a tato kniha na to výborně poukazuje.
(SPOILER)
To nebylo snadné čtení. Na Daniele se ostatní lidé dost vyřádili, a každý jí svým způsobem ublížil. Zpočátku jsem polemizovala o tom, zda matka opravdu svoje dcery takto tyranizovala nebo zda celý příběh byl výtvorem Danieliny fantazie. A my se to nikdy nedozvíme. Pokud však přistoupíme na to, že to pravda byla, pak popírání skutečného stavu otcem i sestrou Janou bylo pro zpracování traumatu a další vývoj Danieliny osobnosti stejně likvidační jako samotné matčino týrání. U sestry to je pochopitelné, sama chudák musela zpracovat zničující zacházení, svou podstatou více fyzické než v případě Daniely, a popření tohoto ubližování tak možná viděla jako nutné k přežití. Pro otcův alibismus ale již žádnou omluvu nemám, utíkat před skutečností jen proto, že je nepříjemná, a přitom poznamenat vlastní děti, to je za mě opravdu neodpustitelné. Už v této části knihy mi nebylo lehko na duši, gaslighting člověka donutí pochybovat o tom, co se opravdu stalo, a přiměje ho cítit se jako blázen a přestat věřit své mysli i duši.
Když do děje vstoupil Štěpán, nejdříve jsem ho nepodezírala a viděla ho jako záchranu Daniely a její šanci na nový začátek. Bohužel jeho obsese tím, co se Daniele v dětství dělo, byla opravdu zhoubná a nezdravá. Je otázkou, zdali Štěpán měl takové sklony už dříve nebo se v něm probudily až v důsledku vyslechnutí příběhu jeho přítelkyně. Tak jako tak ale byl pro Danielu tím nejhorším, co se jí mohlo stát. Byla izolovaná, neměla se s kým poradit ani s kým probrat, co se jí děje, nedokázala pomoc vyhledat externě u terapeuta, ani interně v rámci rodiny a přátel, a ač se u sestry snažila, toto téma nikdy nebylo otevřeno.
Danieliny myšlenky ke konci knihy mě doslova zarmoutily, o vině Štěpána už zde není ani nejmenší pochyb. Jeho slova byla mířena přesně tam, kde bolela, a míněna tak, aby ublížila. Užíval si svou převahu a moc nad slabou zničenou ženou bez špetky sebedůvěry. Ono vyřčené slovo, které Danielu navždy změnilo, bylo tak strašně nespravedlivé a Štěpánovi jen zařídilo ještě větší převahu. Není to krásný konec příběhu, jen co je pravda, a naději nezahlédnete přes ty černé mraky ani na moment.
Co se týká samotného stylu psaní, autor vytvořil zajímavou prvotinu a ke konci knihy některé pasáže byly velmi inovativní i z pohledu literární techniky. Ocenila bych ale ještě větší rozpracování psychologie postav a větší svižnost příběhu i v jeho první polovině.
Tak tady musím říct, že mi při čtení bylo až psychicky blbě. Na to, že je to autorova prvotina, tak velmi vydařená. Jen tak dál!
(SPOILER) Uf, tak to bylo hodně těžké téma. Jak jednoduše a rychle se to četlo, tak složité to bylo. Čekala jsem, že po smrti matky alespoň sestra promluví. Vadilo mi, že alespoň ony dvě neměly k sobě blízko a nesvěřily se samy sobě navzájem. No a ten konec, že se Daniela nedokázala vzepřít a odejít? To mi přijde úplně strašné, jak se oběti domácího násilí nakonec obviňují, že je to jejich chyba, že si za to můžou samy. A tyran si mne ruce.
Velmi dobrý námět, ale místy z toho čouhala prvotina. Ke konci to začalo být slohově vybroušenější
Zajímavě zvolené téma, zajímavý název i způsob zpracování celé knihy. Bohužel příběh se mě ale nějak zvlášť nedotknul. Nevím, jestli to bylo tím, že čtenáři je ponecháno až moc prostoru si spoustu věcí domýšlet, nebo tím, že postavy byly málo rozepsané. Nevěděla jsem, co se v Danielině rodině opravdu odehrálo, a nešlo mi si nějak vytvořit názor a třeba se do ní nějak zkusit vžít. Nebylo to špatné, ale myslím že v Srpnu si už ani nevzpomenu.
Po velkou část knihy, jsem přemýšlela, kde je pravda. Prožívá Daniela opravdu to všechno nebo je to jen její "fantazie x psychická nemoc". A to je právě na těchto situacích ve skutečném životě to nejhorší. Často Vám nikdo neuvěří a nakonec už nevěříte sami sobě.
Velmi neotřelé téma, takových knih mnoho není. A přitom manipulátorů je mezi námi kupa, snad každý kolektiv nějakého má či měl, ti méně šťastní měli takového partnera..a víme tedy, že tady je jen jedno jediné řešení:pryč od něj co nejdál a definitivně!
Díky Jakubovi za tento dramatický příběh. Myslím, že bude užitečný pro víc lidí, než by kdo myslel.
Audiokniha :
Krátký, ale velmi silný příběh o manipulaci. Pro většinu lidí asi nepochopitelné. Bohužel se to děje i v reálném životě. Tento příběh by mohl být skutečný, ale klidně i vymyšlený. Tato kniha bude ve mně zase asi chvíli doznívat.
Srpny
Napsáno tak, že jsem občas sama pochybovala...