Srpny
Jakub Stanjura
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510828/bmid_srpny-YQa-510828.png
4
745
745
Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s nevysvětlitelnou pravidelností každý srpen. Slunečné dny pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne. Netuší však, že téhle minulosti se utéct nedá. Jakub Stanjura v románu originálním způsobem otevírá závažné téma gaslightingu zvláštní formy manipulace, při níž oběť zpochybňuje vlastní racionalitu, paměť i celkové vnímání reality.... celý text
Přidat komentář
Po dlouhe dobe jsem se vrhla na recenze knih, ktere jsem cetla. Mela jsem v archivu asi 25 knih. A bohuzel tato jedina mi vubec, ale vubec neutkvela v pameti a vubec si nevybavuji o cem byla. Tudiz nemohu knihu hodnotit, jen dojem, ktery ve mne zanechala.
Kniha se docela dobře četla, ale hlavní hrdinka mi totálně lezla na nervy svou neschopností se vzepřít psychoteroru a manipulaci. Takoví lidé si za svůj osud můžou sami.
Na téma gaslightingu jsem se těšila, ale po přečtení díla jsem rozpačitá. Navzdory závažnosti námětu mě příběh nijak zvlášť nezaujal. Z knihy čišela naléhavost, ale samo zpracování mi přišlo značně povrchní, místy nelogické, nerozpracované. Látka by si rozhodně zasloužila větší hloubku. Na začínajícího, nezkušeného autora je však dílo obstojné a věřím tomu, že si svoji fanouškovskou základnu získá.
Tuto knihu jsem zaznamenala na sociálních sítích. Anotace zněla zajímavě, čtenářské ohlasy dobře a já ráda dávám šanci novým českým autorům. A tak jsem si knihu ulovila na Světě knihy. Musím říct, že setkání s touto knihou bylo velmi intenzivní - dost intenzivnější, než jsem čekala.
Síla této knihy tkví jednak v tématu, které je bohužel dost aktuální, ale také v jeho zpracování. Počtem stran se jedná o docela dost krátký text, který ale obsahuje mnoho. Autorův styl psaní se mi zdál docela úsporný - nebyl tu prostor pro žádná hluchá místa, vatu, zbytečné scény, které by příběh natahovaly na sílu. Naopak jedno hodně zkoncentrované a minimalistické. Řada věcí je navíc řečena mezi řádky.
Téma manipulace je neuvěřitelně citlivé téma a myslím, že i autor to uchopil velmi citlivě. Hlavní hrdince tu vidíme do hlavy. Její nitro je bolavé vzpomínkami, životními zkušenostmi a dost disharmonickými vztahy s rodinou a nejbližšími. Je plné pochyb o sobě sama a okolí. Hledání záchytných bodů, které by jí pomohly vyrovnávat se se životem, tu působí jako jedno velké volání o pomoc. Uslyší ho ale někdo?
Je na čtenáři, čemu ve výsledku po dočtení bude věřit. Je hlavni hrdinka důvěryhodná vypravěčka? Myslím, že tahle otázka nejlépe vystihuje tu pointu, kterou se autor v této knize snaží čtenářům ukázat a co se snaží předat. To, jak téma manipulace a gaslightingu může vypadat z pohledu člověka, kterému se tohle děje. Za mne je tohle velmi silný text, který se mi nečetl úplně lehce. Ale přesto myslím, že je dobře, když podobné knihy s tímto tématem vycházejí.
Za mne plný počet hvězd, kniha mne docela zasáhla. Za sebe doporučuju.
Autor si vybral neobvyklé téma, o kterém jsem do té doby neslyšela. Jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět něco nového. Ale uvítala bych, kdyby toto téma bylo trošku hlouběji zpracované a vysvětlené. Stejně tak postavy pro mě byly těžko uchopitelné a nedokázala jsem se do nich vcítit a pochopit je (i když tu mluvíme o vciťování se do manipulátora). Ráda bych všem stranám lépe porozuměla.
I když je kniha dost krátká, první polovina by mohla být ještě kratší nebo pojatá trošku jinak. Připadalo mi že, se situace opakuje stále dokola a příběh to nikam neposouvá. Samozřejmě je tohle pouze můj pohled na věc.
Perfektne napsane.
Perfektne nactene od Veroniky Lazorcakove.
Hodne velkej fialovej hnus v podobe manipulace osoby. Tento pribeh mi neda dlouho spat.
"Násilí, nebo nic.
Je čas jít domů.
Znovu.
Znovu bez pochopení, znovu s vyplýtvanými slovy."
Kniha o psychické manipulaci a méně známém pojmu, tzv. gaslightingu.
Původ anglického termínu „gaslighting“ je motiv převzatý z divadelní hry britského scenáristy Patricka Hamiltona – muž mění intenzitu plynových světel (anglicky gas light) v domě a přesvědčí svoji ženu, že si tyto změny ona pouze představuje – přesvědčí ji manipulací o tom, že její zdravý rozum a pravdivé vnímání jsou nesprávné a že jeho lži jsou pravdivé – osoba s empatií nečeká, že jí osoba blízká vůči ní bude mít sobecké úmysly.
Dany postupně začíná pochybovat o sobě a svých činech, neví, co je pravda a co je smyšlené, ztrácí se ve vzpomínkách a pomalu začíná ztrácet i sama sebe. I když volá o pomoc u sestry a kamarádky, nenachází pochopení, až dojde k závěru, že chyba je na její straně.
Tohle byla síla. Buďme vnímavější ke svému okolí – ne všechny šrámy jsou na první pohled viditelné a možná někdo volá o pomoc, i když to nedokáže formulovat slovy.
Jakub má úžasný dar slova, jeho styl psaní mě naprosto pohltil, a i když se kniha nečte vůbec lehce, nedokázala jsem ji odložit a přečetla ji za den. Těším se na další dílo z pera autora.
5*/5*
IG: @cotaholkacte
"Pravda je jen jedna. Nehmatatelná, přesto objektivní."
Říká v příběhu Daniela. A přesně toho se měla držet jako klíště...
Předností zpracování je úsporný a zároveň jednoduchý styl vyprávění. Přesto je popis atmosféry dokonalý natolik, že dusný srpen na vás dýchne na první stránce...
A hlavně. Jednak jsou do textu výborně vpletené momenty jasného vidění, které máme všichni a záleží na ochotě a síle uposlechnout varující momenty nejlépe hned...
A jednak je pěkně naznačený i směr cesty, kudy Daniela mohla jít a z pastí manipulace se dostat...
Pěkně se to nám, co jsme nevyrostli s matkou typu Danieliny matky, říká. Sama mám výrazně flegmatické, ale i racionální rysy povahy, takže jsem prožívala spíš pocity "tak už se prober" a bylo neskutečně trýznivé projít si s Danielou celou cestu rozpadu osobnosti!
Pouhé tři hvězdy dávám za to, že na druhé straně mi příběh přišel příliš černobílý, schématický s nedokreslenými charaktery a souvislostmi. Atmosféra na prvotinu vynikající, ale chtěla bych číst víc...
Ale číst by to měl každý, co jako kamarádka Daniely nevěří. Role naslouchajících a pomáhajících je rozhodující!
3/3
Zajímavé a těžké téma, které si autor zvolil a za mě skvěle napsaná knížka, která je čtivá a udrží vás v napětí až do konce! Skvělé slovní obraty a přirovnání, délka kapitol tak akorát pro udržení pozornosti.
S hlavní postavou soucítíte, ale trochu jste i naštvaní, kam až tu manipulaci se sebou nechá dojít. Bohužel je zde ukázkově popsané, když je člověk v pasti a nemůže z ní sám ven, jak je důležité mít někoho, kdo vás podrží a kdo vás v tom nenechá. Daniela neměla nikoho, a proto to byl pro ni začarovaný kruh. Konec pro mě trochu překvapivý, asi jsem čekala něco wow, ale na druhou stranu to ani nebylo potřeba a vlastně to dopadlo tak, jak by to dopadlo ve většině případů.
Wow! Na poměrně málo stránkách výborně vystižená lidská psychologie. Jak se příběh ubírá, tak se ve čtenáři stupňuje úzkost a přestože tušíte, že situace se nezlepší, tak doufáte. Po přečtení je mi vyloženě fyzicky špatně a cítím se vyčerpaně. Skvěle napsáno
Tohle teda byla síla... Ze začátku se to četlo rychle, čím více se blížil závěr, tím větší na mě padala tíseň a vlastně se mi už nechtělo dál. Asi si budu muset udělat chvíli čtenářskou pauzu. Těžké téma, ale skvěle zvládnuté! Díky.
Protože v knize není explicitně napsáno, co je a co není pravda, každý si na ni udělá svůj vlastní názor. Nicméně za mě je kniha poměrně těžká a po jejím dočtení jsem musela sáhnout po odpočinkové četbě. Příběh, ačkoliv byl podávaný pouze v ročních hrstech, byl silný a zanechal ve mě pachuť a pocit bezmoci. Skvělá práce!
(SPOILER)
** AUDIOKNIHA **
Hodně náročný poslech, silný a těžký. Hodně emocí a pochyb. Velmi smutné. Bylo to podané tak, že i při čtení jsem sama váhala, co se tedy nakonec ukáže jako pravda. Ale vlastně se neukázalo nic... Neumím a ani nechci si takovou situaci ani představit. Doufala jsem v trochu naděje na závěr.
Musím před autorem smeknout. Napsat knihu, ze které vám bude opravdu fyzicky špatně, je opravdu umění. Ač to nezní moc lichotivě, obdivuji, když se pocity z knihy dokážou projevit na mém fyzickém i psychickém stavu. A z této knihy opravdu mrazí.
Čekala jsem víc,pro mě byly postavy takové nijaké, ploché, necelé,konfrontace s matkou vůbec neproběhla,ani potom s otcem, celé mi to přijde mimo....potažmo jediný kdo o věcech chce mluvit a mluví je pak Štěpán,ale ze špatných pohnutek. Asi jsem moc racionální a přímá.
Já vím, že jsou z toho všichni nadšení, ale... ty postavy byly tak černobílý! Jede to na vlně Dvořákové, Hanišové, Mornštajnové a vím, že za týden si nevzpomenu, o čem to bylo. Taková jednohubka, co jsem přečetla za jedno odpoledne a vracet se k ní nebudu.
(SPOILER)
Tohle si už nikdy nikdy nikdy nechci přečíst. Byla jsem z toho úplně vyřízená. Všude se psalo že si to musím přečíst a teď, s odstupem pár měsíců mám z toho slovy štítků u knihy: úzkost a psychická traumata. Až tak dobře to bylo napsané.
Ale tímto prosím nakladatele i autora, pokud to čtete: chce to velké upozornění nic pro slabé jedince.
SPOILER: Úplně mě odrovnala ta spolužačka na tom školním srazu a pak ten konec. Celé to bylo psané tak, jak se hlavní hrdinka cítila - že si vlastně úplně není jistá, co se jí děje a jestli se jí to děje.
Dvě sestry vyrůstající v dysfunkční rodině, kde dusná atmosféra a úzkost by se daly krájet, ale přesto jsou si sobě vzdáleny a ani v době dospělosti k sobě cestu nenacházejí. Daniela potká Štěpána, chce se postavit na vlastní nohy, čelit démonům, které si přináší z dětství, ale čekají ji jen další pochybnosti o sobě samé, o vnímání reality, výpadcích paměti, zpochybňování vlastního rozumu.
V kratičké knížečce, jazykově mistrně zpracované téma jisté formy manipulace, ve které se dočkáme ale jen povrchního náhledu na psychologii postav. Ale i to stačilo :). Pro mně znepokojující a depresivní čtení, téma, které je nutné připomínat.
Štítky knihy
partnerské vztahy rodinné vztahy psychologické romány manipulace (psychologie) psychická traumata úzkost léto společenské romány české romány gaslighting (psychologie)
Srpny
Srpny je kniha, která tady na bookstagramu byla poměrně dost vidět, a recenze pěli chválu. Nadšeně jsem po knize sáhla, ale musím se přiznat, že mně osobně příliš nenadchla.
Srpny je tenká kniha, která obsahuje velmi depresivní příběh. Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická, a po dočtení jsem nevěděla, co si o ní mám vlastně myslet. Bohužel. Hrdinka si prošla nelehkým obdobím, měla smůlu i velké trápení. Ale co ve výsledku byla pravda, a co manipulace?
To je možná hlavní důvod, proč z knihy nejásám jako okolí. Daniely mi bylo a je nesmírně líto. Přála bych jí šťastnější dětství, trochu zájmu okolí, a radosti do života. Zklamalo mě to, že jsem jako čtenář nedostala rozhřešení. Po dočtení nevím jak to s hrdinkou vlastně dopadne, nevím, co bylo jen v její hlavě, a co ne. Možná bych potřebovala více rozebrat jednotlivé pasáže, dostat trochu více. A nebo zkrátka a dobře, zrovna takto depresivní kniha se mi zrovna netrefila do nálady.
Naprosto rozumím nadšeným ohlasům, ale sama se k nim bohužel přidat nemohu.