Věc Makropulos

od:

Věc Makropulos

Komedie o třech dějstvích uvedená poprvé v roce 1922 na scéně Vinohradského divadla, kde byl Karel Čapek dramaturgem. Podnětem k jejímu vzniku byla teorie profesora Mečnikova, že stárnutí je autointoxikace organismu. Dlouhověkost líčí, slovy autora, jako „stav velmi málo ideální a dokonce velmi málo žádaný".

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/166/vec-makropulos-IP0-166.jpg 4.3608
Žánr:
Divadelní hry, Literatura česká
Vydáno:, Artur
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (55)

Přidat komentář
Margie94
14. července

Konečně se ke mně dostala nějaká česká klasika a dojem jsem z ní zpočátku měla takový všelijaký... v postavách jsem měla trochu zmatek, ale v druhém dějství se vše rozjelo a my tak odhalili, kdo je ta slavná paní Marty a proč se kolem ní rozlévá aura podivna a očarování. Soudní proces děj ještě víc vygradoval a závěrečné filozofické myšlenky čtenáři daly příležitost se nad dlouhověkostí zamyslet...

Přemýšlela jsem, jestli dát 3* nebo 4*, ale pro tu myšlenku dlouhověkosti a její podání jsem se nakonec rozhodla pro 4* :)

Leenah
27. června

Knihu jsem přečetla v rámci svého rozšiřování obzorů v oblasti klasické literatury a chystám se na další Čapkova díla. Občas jsem se trošku ztrácela v postavách a hlavní postava mě chvílemi dost štvala, ale oceňuji hlubší myšlenku a nadčasovost knihy.

Petra1420
17. května

Na Věc Makropulos jsem byla zvědavá, na Čapka už jsem se chystala déle a teď jsem se k němu dostala díky maturitní četbě. Knížka se četla dobře, ale trvalo mi, než jsem se překousala přes úvod, trochu jsem se ztrácela v ději a nebavilo mě to. Zhruba v půlce začal ale být děj napínavější a zajímalo mě, jak příběh skončí. Ze závěru opravdu mrazí, autor píše o zajímavých myšlenkách, líbilo se mi také poselství příběhu. Škoda toho rozvleklého úvodu, ale těším se na další Čapkovy knížky.

Kiisaki
01. května

Tohle mě upřímně řečeno vůbec nechytlo. V porovnání s jinými Čapkovými dramaty je Věc Makropulos slabá a její hodnocení tady na databázi považuji za neúměrné. Nápad je skvělý, stejně jako závěrečné úvahy nad životem a hodnotou jeho pomíjivosti. Zpracování ale vázne. Postavy byly směšné (ale ne vtipné), nepropracované, chovaly se iracionálně, objevovaly se a zasahovaly jedna přes druhou - ano, chápu, že šlo o komedii, ale moc hezky tedy nezestárla a působila silně "outdated". Možná je tedy nefér hodnotit ji z dnešního pohledu, ale při srovnání s Matkou nebo Bílou nemocí se tomu zkrátka neubráním.

freestyla
28. března

Potom co mě Bílá Nemoc naprosto dostala, tak tato hra mě naopak docela zklamala. Asi už mám Čapkův standard nastaven moc vysoko. :-)

1amu
27. března

Nadčasová kniha ! Kupodivu jsem hru kdysi viděl v Třeboni, kde ji hráli (a výtečně) ochotníci z Prachatic. Nešlo než zajít do knihovny a čekat až bude k mání. Karel Čapek je šíří svých témat u nás ojedinělý.
Elina Makropulos alias Emilie Marty se musí opít, aby prozradila, že je dcerou lékaře působícího u dvora Rudolfa II. Alchymisté připravili elixír mládí a Elina přežívá do XX.století. Ale bojí se smrti. Řešení ? Pokračovat v životě (ale i to je hrozné), pak tedy.... ?
Obdivuji paní Soňu Červenou jak se s rolí E.M. vyrovnala v Národním divadle. Šlo o událost roku i zásluhou mezinárodního týmu, který hru připravil netradičním, ale vynikajícím způsobem.

Mechtylda
27. února

Krásná myšlenka, že život má smysl pouze, máme-li někoho rádi a někdo má rád nás.

jamesek007
03.12.2017

další perla nahrdelníku pana spisovatele Čapka. jedna z mnoha ).

jakafe
23.09.2017

Ne nadarmo jsme smrtelníci. Co dodat... Málokdo dovede vtěsnat takový příběh, téma a pointu do tak mála stran. Když nad tím tak přemýšlím, tak v dnešní době by se tento námět rozmělnil, proložil slovní vatou a vydal minimálně jako trilogie. V osobě pana Čapka náš národ měl a má opravdu poklad. Mrzí mě, že není nositel Nobelovy ceny za literaturu.

frantisek8863
19.09.2017

Ač jsem v mladé nevědomosti neuměl docenit Čapka a snažil jsem se mu vyhýbat byl jsem touto tenkou knihou a zápletkou mile překvapen.

timelady
22.08.2017

Čapkova dramata se pomalu (ale jistě) stávají mými oblíbenými literárními kousky. Proč jsem se jen tak dlouho odhodlávala k tomu, abych si je přečetla?

opic 12
10.08.2017

ČAPEK K. mě baví,to je literární mág,chci se svámi o to podělit i zároven radovat.
Tot krajan přeci náš,myšlenky nadčasové putují tu snámi dál,už tenkrát to věděl tenhle pán.
Vše do sebe zapadá tak jak má,nebudu vás déle rušit,přečíst si to zkuste každý sám.

bookaholic_no.1
04.07.2017

Skvělý příběh a motivy, akorát v těch kličkách a zápletkách v dědickém řízení jsem měla zprvu trochu nepořádek :D

Zednář
18.06.2017

Lidi, možná je to pro vás překvapení ale text divadelních her není dlouhý, tím raději hodnotící komentář nezahajujte, jen shodíte vaši úroveň coby čtenáře :D

amaenium
18.06.2017

Tenká malá knížečka ovšem s velkou myšlenkou. Otázka nesmrtelnosti je jedna z mnoha témat, které mě zajímají a právě rozpor, jenž vznikl na konci knihy, stojí určitě za zamyšlení. Vypadá to na další oblíbené dílo z pera spisovatele Karla Čapka.

morava
10.05.2017

Pro mne dalsi lahudka z filozie pana Karla Capka. A co vec makropulos ?Byla by pro lidstvo elixirem mladi, nebo naopak utrpenim ? Urcite stoji za to, se nad tim zamyslet .

intelektuálka
27.03.2017

Téma neobyčejné ... ale já bych určitě tak dlouho žít nechtěla. Zůstala bych sama, bez svých blízkých...

Ema22
12.03.2017

Jsem nadšena, dvě hodiny času nabité myšlenkami, které mi v hlavě zůstanou na dlouho. Čapek byl tak nadčasový. Ze začátku jsem se trochu ztrácela v postavách, kdo je advokát, kdo klient, kdo otec a kdo zase syn. Z Emilie čiší chlad, odevzdání, nezájem o nic, je cynická: "Já se čerta starala o své mladé... Bylo jich dvacet či víc. Člověk si někdy nedá pozor." Zároveň se neskutečně bojí smrti.
Za nejzajímavější považuji pasáž, kdy mají muži v rukou "věc Makropulos" a přemýšlí, kdo by si ji zasloužil, jak budou vybírat, kdo je ten vyvolený a kdo jen lůza: "Ale jediný možný pokrok světa je nahradit malé a slabé despoty silnými a velkými despoty. Privilegovaná dlouhověkost, to je despocie vyvolených. To je... vláda rozumu. nadlidská autorita vědění a výkonnosti. Vláda nad lidmi. Dlouhověcí se stanou nespornými vladaři lidstva. Máte to v rukou, pánové. Můžete toho zneužít..." Ještě teď mi mrazí.

Michaelka29
11.02.2017

Skvělá kniha. Hltala jsem ji od první kapitoly. Rozhodně doporučuji. Krátká, naučná a tenká divadelní hra.

angloumene
22.01.2017

Věc Makropulos zaujme svým nápadem, ale ničím dalším. Děj je zřejmě s ohledem k divadelnímu zpracování celkem jednoduchý a předvídatelný. Všechny charaktery jsou velice ploché a až zbytečně histerické. I tak ale dílo přináší zajímavý pohled na lidskou smrtelnost.

Bublinka78
05.01.2017

Čapek je můj nejoblíbenější autor. Všechny jeho knihy jsou pokladem. Chtěla bych to vidět v divadle.

Nikki.Jukki
05.01.2017

Mám pocit, že tohle je jedno z těch dramat, která mají větší sílu a více vyzní na divadelních prknech než v knižním zpracování. Jde tu znát postupná gradace, kdy začátek není příliš záživný a je plný kliček ohledně dědického řízení, což vřele doporučuji číst nepřerušovaně, jinak v tom budete mít docela zmatek. Další dějství je už o něco lepší, více čtenáře upoutá a poslední je jako třešnička na dortu, která knize dodává na kvalitě. Je zde moc hezky zpracovaná úvaha o nesmrtelnosti a povaha některých lidí. Určitě bych ráda viděla divadelní zpracování už jen kvůli Emilii, jejíž charakter byl zpracován perfektně a moc mě bavil.

Aleh
04.01.2017

Recept na nesmrtelnost? Komu je vlastně určen? Kdo má právo zůstat nesmrtelným? Utopické dílo. Vždyť každé malé dítě ví, že pouze nadpřirozené bytosti z pohádek jsou nesmrtelné... A není to snad dokonce lepší, že člověk je smrtelný ? Takové otázky si klade autor ve Věci Makropulos a nutí čtenáře přemýšlet.... Další klasické dílo Karla Čapka. Ráda bych to někdy viděla i v divadle.

Zednář
23.11.2016

Úsměvné drama které celá společnost vnímá jako vážnou tragédii, avšak se jedná o anti-utopistický výsměch touze po věčném životu a ač přes dramatickou a pochmurnou atmosféru se jedná o positivně laděnou filosofickou celovečerovku. Sám Čapek ji nepovažoval za nejlepší své dílo, jak se zmiňuje ve svém dopise Leoši Janáčkovi, který se rozhodl Věc Makropulos adaptovat jako operu.

Bumeso
09.07.2016

To, že divadelní hry od Karla Čapka jsou skvělé je skoro pravidlem. Věc Makropulos skvělá rozhodně je.

tereija
18.06.2016

Nenávidím divadelní hry, ale toto dílo...naprosto mi to vyrazilo dech, potřebovala jsem číst dál a dál. Byla jsem tímto dílem fascinována, především zjištěním, že nesmrtelnost není takovou výhodou, jakou se může jevit. Pan Čapek mě nikdy nezklame. A už se taky chystám do divadla:-)

StrašněHodná
17.04.2016

Ještěže ženy nejsou mladé věčně, taková povýšenost! I když některé se tak chovají, že? ...nádherná satira.
Slečna Emílie díky moci své krásy mohla jít až na hranu, ba i za ní, a stále ji vše procházelo. Laskavý Čapek zdůvodnil ony ženské intriky a cynické urážky její staletou nudou.
Kéž bychom i pro skutečné ženy měli takové ospravedlnění! :D

A závěrem, jako pravá femme fatale, projevila neskonalý talent pro teatrální, moralizující a fatální sebeznemožnění.

aktijnov
27.03.2016

Už dlouho jsem si tuto knížku chtěla přečíst. Čapek sám v předmluvě napsal, že je to komedie, ale v člověku to vyvolá spíše smutný úsměv. "Malý člověk je věčný... malost se plemení bez oddechu jako mouchy nebo myši. Jen velikost umírá. Jen síla a schopnost umírá, neboť se nenahradí."

Dep8
21.03.2016

Už nějakou dobu přemýšlím, jestli není náhodou pouhá četba divadelních her ochuzena o ten herecký prvek. Jako nápad zní totiž Věc Makropulos zajímavě. Některé dialogy jsou i poutavé, ale celkově to na mě působilo takovým nedodělaným dojmem.

LimedkaMikki
29.01.2016

Nejdřív to začíná relativně nudně, samé právnické řeči, termíny a kličky. Později se to přehoupne až do myšlenky hrající si na boha. Však co jiného to taky je, když se dohadují komu by nesmrtelnost, nebo minimálně dlouhověkost povolili? Zároveň to ale člověka nutí přemýšlet, zda by nesmrtelnost skutečně stála za to a jaké by měla následky.