Věc Makropulos

21. května

Většina knihy, nebo spíše tedy scénáře divadelní hry, je taková zmatečná a vlastně celkem o ničem. Teprve závěrečná část, kde se postavy rozfilozofují o smyslu života, kdo by měl mít právo na jisté výhody(nebudu spoilerovat jaké :-)) atd. je opravdu zajímavá a Čapek je opět skvěle výstižný a nadčasový. Je velká škoda, že takto zajímavé není celé dílko ale člověk se k tomu pěknému závěru musí prokousat taškařicí o dědictví.

3 13. května

Ze začátku jsem se ztrácela, ale myšlenka je úžasná! Čapek byl zkrátka nadčasový spisovatel.

1 12. května

V úvodu Čapek psal, že měl toto téma dlouho v šuplíku a chtěl ho mít, když to přeženu z krku, což mi z díla bylo přeci jen znát. Proti jeho jiným hrám mi přijde hra málo propracovaná a konec to moc nezachránil.

2 02. května

Dlouho mi kniha připomínala Kafkův Proces a trošku mi nevyhovoval fakt, že se autor dostává k "jádru pudla" až v samém závěru knihy. Nicméně tento drobný nedostatek byl vyvážen nadstandardním filosoficko morálním koncem v němž Čapek naplno ukázal své spisovatelské kvality.

4 21. dubna

Čapek je pro mě vždycky sáhnutí po dobrém příběhu. Věc Makropulos mám na readlistu už velmi dlouho, až se stydím, že jsem se k tomu dostala teprve teď. Moc se mi líbil konec a zamyšlení se nad dlouhověkostí.

4 20. dubna

První čtyři pětiny knihy byly takové jalové. Možná kdyby člověk nevěděl, o čem to má být, kdyby už v předmluvě Čapek neprozradil pointu, tak by to bylo tajemné a byla bych zvědavá, co se z té Marty asi vyvrbí. Ale takhle vlastně jen člověk čekal, kdy všechny postavy konečně přijdou na to, co on věděl už od začátku. Poslední cca pětina mě tedy dostala, už jen kvůli ní jsem ráda, že jsem knihu četla. Zase hřebík na hlavičku, pravý Čapek s mrazivou znalostí lidské přirozenosti.

"A byli by šťastnější, kdyby žili tak dlouho?"

15 19. března

ÚŽASNÉ! Zamyšlení nad problémem dlouhověkosti, ale z jiného pohledu, než že nebudou potraviny, místo, dostatek služeb pro tolik lidí. Opravdu skvělé dílo!