Věc Makropulos

od:

Věc Makropulos

Komedie o třech dějstvích uvedená poprvé v roce 1922 na scéně Vinohradského divadla, kde byl Karel Čapek dramaturgem. Podnětem k jejímu vzniku byla teorie profesora Mečnikova, že stárnutí je autointoxikace organismu. Dlouhověkost líčí, slovy autora, jako „stav velmi málo ideální a dokonce velmi málo žádaný".

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/166/vec-makropulos-IP0-166.jpg 4.3530
Žánr:
Divadelní hry, Literatura česká
Vydáno:, Artur
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (44)

Přidat komentář
opic 12
10. srpna

ČAPEK K. mě baví,to je literární mág,chci se svámi o to podělit i zároven radovat.
Tot krajan přeci náš,myšlenky nadčasové putují tu snámi dál,už tenkrát to věděl tenhle pán.
Vše do sebe zapadá tak jak má,nebudu vás déle rušit,přečíst si to zkuste každý sám.

bookaholic_no.1
04. července

Skvělý příběh a motivy, akorát v těch kličkách a zápletkách v dědickém řízení jsem měla zprvu trochu nepořádek :D

Zednář
18. června

Lidi, možná je to pro vás překvapení ale text divadelních her není dlouhý, tím raději hodnotící komentář nezahajujte, jen shodíte vaši úroveň coby čtenáře :D

amaenium
18. června

Tenká malá knížečka ovšem s velkou myšlenkou. Otázka nesmrtelnosti je jedna z mnoha témat, které mě zajímají a právě rozpor, jenž vznikl na konci knihy, stojí určitě za zamyšlení. Vypadá to na další oblíbené dílo z pera spisovatele Karla Čapka.

morava
10. května

Pro mne dalsi lahudka z filozie pana Karla Capka. A co vec makropulos ?Byla by pro lidstvo elixirem mladi, nebo naopak utrpenim ? Urcite stoji za to, se nad tim zamyslet .

intelektuálka
27. března

Téma neobyčejné ... ale já bych určitě tak dlouho žít nechtěla. Zůstala bych sama, bez svých blízkých...

Ema22
12. března

Jsem nadšena, dvě hodiny času nabité myšlenkami, které mi v hlavě zůstanou na dlouho. Čapek byl tak nadčasový. Ze začátku jsem se trochu ztrácela v postavách, kdo je advokát, kdo klient, kdo otec a kdo zase syn. Z Emilie čiší chlad, odevzdání, nezájem o nic, je cynická: "Já se čerta starala o své mladé... Bylo jich dvacet či víc. Člověk si někdy nedá pozor." Zároveň se neskutečně bojí smrti.
Za nejzajímavější považuji pasáž, kdy mají muži v rukou "věc Makropulos" a přemýšlí, kdo by si ji zasloužil, jak budou vybírat, kdo je ten vyvolený a kdo jen lůza: "Ale jediný možný pokrok světa je nahradit malé a slabé despoty silnými a velkými despoty. Privilegovaná dlouhověkost, to je despocie vyvolených. To je... vláda rozumu. nadlidská autorita vědění a výkonnosti. Vláda nad lidmi. Dlouhověcí se stanou nespornými vladaři lidstva. Máte to v rukou, pánové. Můžete toho zneužít..." Ještě teď mi mrazí.

Michaelka29
11. února

Skvělá kniha. Hltala jsem ji od první kapitoly. Rozhodně doporučuji. Krátká, naučná a tenká divadelní hra.

angloumene
22. ledna

Věc Makropulos zaujme svým nápadem, ale ničím dalším. Děj je zřejmě s ohledem k divadelnímu zpracování celkem jednoduchý a předvídatelný. Všechny charaktery jsou velice ploché a až zbytečně histerické. I tak ale dílo přináší zajímavý pohled na lidskou smrtelnost.

Bublinka78
05. ledna

Čapek je můj nejoblíbenější autor. Všechny jeho knihy jsou pokladem. Chtěla bych to vidět v divadle.

Nikki.Jukki
05. ledna

Mám pocit, že tohle je jedno z těch dramat, která mají větší sílu a více vyzní na divadelních prknech než v knižním zpracování. Jde tu znát postupná gradace, kdy začátek není příliš záživný a je plný kliček ohledně dědického řízení, což vřele doporučuji číst nepřerušovaně, jinak v tom budete mít docela zmatek. Další dějství je už o něco lepší, více čtenáře upoutá a poslední je jako třešnička na dortu, která knize dodává na kvalitě. Je zde moc hezky zpracovaná úvaha o nesmrtelnosti a povaha některých lidí. Určitě bych ráda viděla divadelní zpracování už jen kvůli Emilii, jejíž charakter byl zpracován perfektně a moc mě bavil.

Aleh
04. ledna

Recept na nesmrtelnost? Komu je vlastně určen? Kdo má právo zůstat nesmrtelným? Utopické dílo. Vždyť každé malé dítě ví, že pouze nadpřirozené bytosti z pohádek jsou nesmrtelné... A není to snad dokonce lepší, že člověk je smrtelný ? Takové otázky si klade autor ve Věci Makropulos a nutí čtenáře přemýšlet.... Další klasické dílo Karla Čapka. Ráda bych to někdy viděla i v divadle.

Zednář
23.11.2016

Úsměvné drama které celá společnost vnímá jako vážnou tragédii, avšak se jedná o anti-utopistický výsměch touze po věčném životu a ač přes dramatickou a pochmurnou atmosféru se jedná o positivně laděnou filosofickou celovečerovku. Sám Čapek ji nepovažoval za nejlepší své dílo, jak se zmiňuje ve svém dopise Leoši Janáčkovi, který se rozhodl Věc Makropulos adaptovat jako operu.

Bumeso
09.07.2016

To, že divadelní hry od Karla Čapka jsou skvělé je skoro pravidlem. Věc Makropulos skvělá rozhodně je.

tereija
18.06.2016

Nenávidím divadelní hry, ale toto dílo...naprosto mi to vyrazilo dech, potřebovala jsem číst dál a dál. Byla jsem tímto dílem fascinována, především zjištěním, že nesmrtelnost není takovou výhodou, jakou se může jevit. Pan Čapek mě nikdy nezklame. A už se taky chystám do divadla:-)

StrašněHodná
17.04.2016

Ještěže ženy nejsou mladé věčně, taková povýšenost! I když některé se tak chovají, že? ...nádherná satira.
Slečna Emílie díky moci své krásy mohla jít až na hranu, ba i za ní, a stále ji vše procházelo. Laskavý Čapek zdůvodnil ony ženské intriky a cynické urážky její staletou nudou.
Kéž bychom i pro skutečné ženy měli takové ospravedlnění! :D

A závěrem, jako pravá femme fatale, projevila neskonalý talent pro teatrální, moralizující a fatální sebeznemožnění.

aktijnov
27.03.2016

Už dlouho jsem si tuto knížku chtěla přečíst. Čapek sám v předmluvě napsal, že je to komedie, ale v člověku to vyvolá spíše smutný úsměv. "Malý člověk je věčný... malost se plemení bez oddechu jako mouchy nebo myši. Jen velikost umírá. Jen síla a schopnost umírá, neboť se nenahradí."

Dep8
21.03.2016

Už nějakou dobu přemýšlím, jestli není náhodou pouhá četba divadelních her ochuzena o ten herecký prvek. Jako nápad zní totiž Věc Makropulos zajímavě. Některé dialogy jsou i poutavé, ale celkově to na mě působilo takovým nedodělaným dojmem.

LimedkaMikki
29.01.2016

Nejdřív to začíná relativně nudně, samé právnické řeči, termíny a kličky. Později se to přehoupne až do myšlenky hrající si na boha. Však co jiného to taky je, když se dohadují komu by nesmrtelnost, nebo minimálně dlouhověkost povolili? Zároveň to ale člověka nutí přemýšlet, zda by nesmrtelnost skutečně stála za to a jaké by měla následky.

Romanka89
25.01.2016

Jako komedie to na mne rozhodně nepůsobilo. Každopádně krásně napsaná hra, o něco víc mne zaujala než R.U.R. Ono je to asi z nějakého důvodu, že se nedožíváme tolika let, možná bychom se právě tak jako Emilia akorát unudili, a na ničem a na nikom by nám nezáleželo. Stáří se neubráníme, takže místo marných snah se mu ubránit bychom se ho měli naučit přijmout a stárnout umět s grácií ;-)

Lenny33
11.12.2015

Zbožňuji dramata od Karla Čapka.

MichelleS
07.12.2015

Asi všechno už bylo řečeno níže. Právě pomíjivost a krátkost života dodává hodnotu všemu, co je pro člověka důležité.

alef
30.10.2015

"A kdyby měla recept na tak dlouhatánský život, co by s ním dělala?"
"Nevím."
"Že bys to dala všem lidem?"
"Já nevím. Byli by šťastnější, kdyby tak dlouho žili?"
"Lidé nejsou nikdy lepší."

"Hlupáci, vy jste tak šťastni! Je to až protivné, jak jste šťastni! A všecko jen pro tu pitomou náhodu, že brzo umřete! Všecko vás zajímá jako opice! Ve všecko věříte, věříte v lásku, v sebe, ve ctnost, v pokrok, v lidstvo, já nevím v co, já nevím v co! Ty věříš v rozkoš, Maxi, ty Kristinko, věříš v lásku a věrnost. Ty věříš v sílu. Ty věříš v samé hlouposti, Vítku. Každý, každý, každý v něco věří! Vám se to žije, vy… blázni!"
"Ale dovolte, vždyť přece jsou… vyšší hodnoty…ideály… úkoly…"
"Jsou, ale jen pro vás. Jak vám to mám říci? Je snad láska, ale je jenom ve vás. Jakmile není ve vás, není nikde, není vůbec žádná láska… nikde ve vesmíru… Člověk nemůže milovat tři sta let. Ani doufat, ani tvořit, ani se dívat tři sta let. Nevydrží to. Všecko omrzí. Omrzí být dobrý a omrzí být špatný. Nebe i země tě omrzí. A pak vidíš, že to vlastně není. Není nic. Ani hřích, ani bolest, ani země, vůbec nic. Jen to je, co má nějakou cenu. A pro vás má všecko cenu. Ó bože, já byla jako vy! Já byla děvce, já byla dáma, já byla šťastná, já já byla člověk!"

Už jen pro tenhle krátký úryvek stálo za to číst ...

... v jedné větě to naprosto dokonale shrnul v komentáři pode mnou borsalino_csfd.

borsalino_csfd
16.09.2015

Hodně zajímavá hříčka o nesmrtelnosti, lákavém elixíru mládí, ale přitom odhalující, že smysl života je dán právě jeho relativně krátkou dobou.

Weiler
04.11.2014

Karel Čapek a já, to nikdy nebyla záležitost hit or miss, totiž že bych jeho díla buď zbožňoval nebo nenáviděl. Nikdy jsem zvlášť nepřilnul k žádnýmu jeho počinu, byť se dotýká vždycky látky zajímavý a zpracovává jí povětšinou umně. Tohle drama je přesnou ukázkou toho, proč mám k Čapkovi takovej vztah. On spoustu témat určitym způsobem naťukne a pak zpracovává s jistou mírou naivity. A v jinejch dílech mi to pořád skřípe, ale alespoň je z toho pěkně cítit jeho pověstný humanismus. Tady z toho však pramení jasnej prvoplán. Bohatý téma rozpitvaný do kratičkých úvah a nic z toho, ale především postavy jako archetypy, láska informovaná výlučně skrze dialogy a příběh ohnutý okolo potřeb vyprávění a ne naopak. Jestli bych jedno dílo od Karla Čapka označil za vyloženě odfláknuté, bylo by to tohle.

Phoenix16.cz
23.09.2014

Toto Čapkovo dílo by se dalo rozdělit na dvě části. V první se věnuje právničině a právnickým kličkám, kdy se řeší dávný majetnický spor mezi dvěma rody. Ke konci se ale dostává do úplně jiné roviny, kdy nějaký spor jde stranou a autor řeší otázku, jak by člověk naložil s přidanými léty. Řekněme, kdyby člověk mohl žít nějakých těch tři sta let. Bylo by to dost? Nebo naopak příliš? A především, kdo by takový kámen mudrců zneužil jako první… Bylo by to v současnosti jiné?

MissBlack
11.09.2014

První dvě dějství jsou taková "nevinná", ale ze závěru knihy, kdy postavy přemýšlí o věčném životě, si chtě nechtě každý něco odnese. Právě tato část mě z celé hry pohltila nejvíc. Výborná věc, tato hra.

MonisPop
22.08.2014

Čapek je prostě úžasný autor a psaní mu opravdu šlo. Zatím vše, co jsem od něj četla mohu doporučit.

valley
02.08.2014

můj nejoblíbenější Čapek. Úžasný příběh, vtipné dialogy, docela smutný přesah... Kdo je hudebně založený, určitě by měl vidět i Janáčkovu operu, mně osobně se nejvíce líbila ta s naší skvělou Gabrielou Beňačkovou.

Guepp
17.03.2014

Nejlepší je knihu přečíst a poté, když ji máte ještě v živé paměti, jít do divadla. Prostě vám vezme dech! Já osobně byla v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde ji ztvárnila Sedlárová. A to je panečku něco!!