O knize Válka s Mloky

Karel Čapek svůj světově proslulý román Válka s mloky napsal v roce 1935. Díky své schopnosti citlivě reagovat na dění ve společnosti a ve světě, si zřetelně uvědomoval nebezpečí nastupujícího fašismu a jeho destruktivní ideologie. Přestože Karel Čapek před Adolfem Hitlerem a jeho vzrůstající moci neustále varoval a burcoval, jeho slovům málokdo věřil. Knihu Válka s mloky lze považovat za literární vyjádření autorových obav a strachu z reálné hrozby další světové války. Jak dneska víme, jeho obavy se naplnily a fašisté v čele s diktátorem Hitlerem, které Čapek ve svém díle vyobrazil jako mloky, rozpoutali celosvětový válečný konflikt, který přinesl smrt, utrpení a zkázu milionům lidí. Autentičnosti románu napomáhá autorova schopnost měnit styl psaní, fiktivní novinová část, či použití neexistujících jazyků. Ačkoliv má Válka s mloky některé atributy sci-fi žánru, stal se tento román mementem varujícím před hrozbou lidské lhostejnosti, fanatismu a touhy po moci.... celý text

Co říkají o knize uživatelé?

Válka s mloky od Karla Čapka je nadčasovým dílem, které varuje před nebezpečím fašismu a lidskou hamižností. Autor mistrně kombinuje satiru s hlubokou kritikou společnosti. Příběh o mlocích, kteří se snaží ovládnout svět, je plný překvapivých zvratů a aktuálních témat. Čapek dokáže čtenáře vtáhnout do děje a přimět je k zamyšlení nad vlastním chováním a budoucností lidstva. Kniha je stále relevantní a její poselství je aktuální i dnes. Více v komentářích.

Komu by se kniha Válka s Mloky mohla líbit?

Fanoušci klasické literatury
Čtenáři zajímající se o dystopické příběhy
Milovníci satiry a kritiky společnosti
Studující literatury a historie
Ti, kteří hledají varovná poselství v literatuře

Kniha Válka s Mloky v seznamech uživatelů

(aktualizováno 1x za hodinu)

v Právě čtených	117x
v Přečtených	7 645x
ve Čtenářské výzvě	828x
v Doporučených	448x
v Mé knihovně	1 699x
v Chystám se číst	884x
v Chci si koupit	117x
v dalších seznamech	51x

Koupit knihu

Citáty z knihy (2)

„Člověče, žádní čerti nejsou. A kdyby byli, museli by vypadat jak Evropani.“

„Na celé člověčenstvo padá cosi jako mrazivý stín hrůzy. Co jiného je ta frenetická požívačnost, ta neúkojná žízeň po zábavě a rozkoši, to orgiastické rozpoutání, které se zmocnilo dnešních lidí? Nebylo podobného úpadku mravů od dob, kdy se na Římskou říši užuž sesouval vpád barbarů. To není jen ovoce nebývalého hmotného blahobytu, nýbrž zoufale přehlušovaná úzkost z rozvratu a zániku. Sem s poslední číší, než bude s námi konec! Jaká hanba, jaké třeštění! Zdá se, že Bůh z hrozného milosrdenství nechává zchátrat národy a třídy, které se řítí v záhubu. Chcete číst ohnivé mene tekel napsané nad hodokvasem lidstva? Pohleďte na světelné nápisy, které po celé noci září na zdech hýřících a prostopášných měst!“