Válka s Mloky

Četla jsem už na gymplu a byla jsem vykuleně překvapená, jak mě to baví. Nestárnoucí. Obdivuhodné. I kdyby to byla současná literatura, obstálo by tohle dílo v konkurenci.

Už jsem říkala jak moc miluju krátké kapitoly? Protože kapitola na 80 stránek mě dost semlela a po skončení jsem si připadala konečně volná. Ale musím tomu nechat, že ty kapitoly potom už krátké byly
Upřímně fakt nerada v knihách hledám věci, co tam nejsou (možná main reason proč nemám ráda Farmu zvířat?) a tohle se mi celkem líbilo. Sice pořád vlastně nevím, jak pověstní mloci vypadají, ale možná i proto se mi to líbilo.

Přečteno k maturitě. Nebylo to úplně špatné, ale zase mě to nějak moc nenadchlo. Možná budou moje pocity u jiných děl autora jiné, určitě to nebyla poslední knížka od Čapka, kterou jsem přečetla.

Čtení jsem si užívala zejména na začátku knihy a poté opět až ke konci, novinové články a odborná pojednání mě příliš neoslovily. Co mě naopak oslovilo velmi byl samotný mrazivý příběh a také styl psaní, který mi připomínal jiného známého českého spisovatele, jehož styl mám v oblibě.

Sdílím podobný názor, jako někteří čtenáři níže. Z první části knihy jsem byla uchvácená, ta preciznost při popisování mloků, jejich chování, způsob života. Prostě WOW. Druhá polovina díla se spíše táhla. Nemusím zkrátka data, články či výstřižky z časopisů, které zde byly zmíněny, poměrně ve vysokém počtu a popisující vlastně jednu a tu samou situaci, pouze v různých částech světa. Celkově však knihu hodnotím velmi kladně. Je to skvost, který stojí za přečtení.

Pana Čapka mám rád. Tohle je úžasné dílo, které věkem nestárne a jen nabírá na svém významu. Jestliže se válka s mloky dala použít, jako varování před nacismem v době, kdy vznikala..tak si troufnu říct, že význam knihy přetekl do našeho století a naší doby jako varování před Čínou.

Poslední letošní rest...
Kniha má skvělou myšlenku, je vynikající v popisu proměny mloků a lidí, Čapek je výborný pozorovatel lidské povahy, ale asi v půlce jsem začala být z příběhu "unavená".
Jak jsem psala, poslední letošní rest, knihu jsem dočetla, líbila se mi, ale mezi oblíbené se nezařadí. U mě vedou jednoznačně Věc Makropulos a Bílá nemoc.

Naprosto geniální dílo. Četla jsem již několikrát a vždy u Čapka najdu něco nového. Obdivuji krásný jazyk i nadčasovost děl. Neuvěřitelné, že dilo napsal ještě před válkou a okupací, před 90 lety.

Opět nezklamal, čtu jeho knihy po letech znovu a pořád si myslím, že je to asi můj nejoblíbenější český spisovatel, vždycky v těch knihách najdu něco nového pro mě aktuálního v dané fázi života. :)

Mrazivé, nadčasové , nesmírně čtivé

Jak ohodnotit knihu, kde mi první část přišla bolestná, vůbec mi nesedla a několikrát jsem i zvažoval o jejím odložení, jen aby mi ve druhé a třetí části byl naservírován možná nejzasvěcenější vhled do lidské nátury, který se mi dostal do rukou za poslední roky? Čtyři a půl hvězdy; níž jít nemohu, a je mi líto, že nemohu jít ani výš.

Válku s mloky jsem četl poprvé v roce 1996 a to jsem ji přečetl jedním dechem. Dnes už to tak rychle nešlo, bůh ví proč má po těch letech jiné povinnosti, ale znovu mě bavila i když trochu jinak a ta nadčasovost díla je ohromující.

(SPOILER) Další příběh z pera Karla Čapka, který jednoznačně ukazuje na jeho obavu ze zneužití nových technologií a z negativního vývoje společnosti. Stejně jako v R.U.R. varuje před nadměrným používáním (zneužíváním) robotů, tady varuje před využíváním zvířat k práci. Myšlenka je jasná. Pokud budeme někoho dlouhodobě využívat a chovat se k němu nelidsky, může se nám to dost nepříjemně vymstít.

Válce s Mloky se mi dařilo během školních let nějak vyhnout, s o to větší chutí jsem se do ní nyní pustila v rámci ČV, a díky za ni. Připomněla mi, jak velký byl Čapek spisovatel.
Příběh mne bavil, byť byl náročnější na sledování vzhledem ke střídání novinových článků s dějem případně se zápisy z jednání, a k tomu prostý pan Povondra. Dílo nadčasové, i dnes k zamyšlení.

Kniha, která byla technicky poměrně složitá na čtení, protože se skládala z různých textů - promluv vypravěče, novinových záznamů, útržků textu apod. Hlavní příběhová linka je ale jasně Čapkovská. Lidstvo, které se žene samo do záhuby, nicméně pořád zůstává jiskřička naděje. Velmi dobrá část je vlastní promluva autora, kde jsou navrhnuta jak východiska, tak poměrně zajímavá zpřesnění. Celkově dílo hodnotím jako zdařilé, byť z Čapkových děl ho řadím mezi nejnáročnější.

(8/10) Po R.U.R. jsem se konečně dokopal i k tomuto a vlastně mi tyto dvě díla nepřijdou úplně nepodobná. Zatímco R.U.R. je divadelní hra, která nemá prostor příběh zcela rozvinout, tak zde už toho najdeme více a ano, opět mi z toho nebylo dobře. Ať už si lidstvo vyrobí nový druh lidí určené jen k práci, nebo zotročí rasu inteligenci projevujících zvířat, pořád je to příšerné a vlastně jsem se i těšil, až se Mloci vzbouří a lidem to jejich chování oplatí. Kniha není psaná zcela klasicky - nemáme tu jednu ústřední postavu a část knihy je dokonce složená z novinových článků a výstřižků. Co mě zaujalo, je závěr, kde se autor vlastně dohaduje sám se sebou - netradiční a přitom to tam i dobře sedí.

Ekniha, nedočetla jsem.
Opravdu jsem se s tím rvala celý měsíc, prokousala jsem se k 80. stránce.
A to jsem si domů pořídila to krásné vydání s ořízkou, tak to se mi třeba bude číst lépe..

Nebavilo mě to. Mrzí mě to. Zkusím to jindy.

Nadčasová kniha, hluboké znalosti historie, lidské psychiky, moudra, lidskosti, přes patrný odstup autora, který je zde komentátorem, jsou patrné jeho názory na politiku, ženskou otázku, vzdělávání a další oblasti.

Kniha ma bavila,je to súhrn historických udalostí v trocha scifi forme.Román je nadčasový akoby predpovedal udalosti,ktoré sa stali až po autorovej smrti.