Pišingr Pišingr přečtené 284

☰ menu

Něco vypůjčeného

Něco vypůjčeného 2009, Emily Giffin
5 z 5

Skvělá kniha, zhltla jsem ji jedním dechem! Není to ale oddychovka, docela mě to emocionálně vyčerpávalo.


Šikmý kostel 2

Šikmý kostel 2 2021, Karin Lednická
4 z 5

Skvělá kniha, navzdory očekávání se mi ale více líbil první díl. Pravděpodobně byly historické události zobrazené v tomto díle příliš temné a beznadějné. Obdivuju autorku, jak dokáže množství postav vystihnout tak, že se nepletou. Čte se hladce!... celý text


Věci, na které nastal čas

Věci, na které nastal čas 2020, Petra Soukupová
4 z 5

Tahle knížka se četla výborně, 4 hvězdy za smutek, který z ní čišel. Líbily se mi na začátku ty skoky ve vztahu, jedna kapitola krátce po seznámení, druhá kapitola dva roky spolu, třetí kapitola děti... Různé úhly pohledu jednotlivých členů rodiny, ale žádný velký příběh, spíš každodenní život... celý text


Selský baroko

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček
4 z 5

Poslouchala jsem jako čtení na pokračování v rozhlase. Konečně! první kniha od Hájíčka. Byla jsem vlastně překvapená, o čem ta kniha byla, takový "archivní" příběh jsem nečekala. Byla pro mě motivací poslechnout si víc pořadů o genealogii a o pátrání po předcích.... celý text


Nemesis

Nemesis 2011, Jo Nesbø
4 z 5

Moje první kniha od autora, pozdě, ale přece. Policista Harry Hole řeší se svou mladou kolegyní Beátou loupežné přepadení banky, při kterém je zavražděna zaměstnankyně banky. Evidentně se navazuje na události v minulých knihách, ale jako prvočtenáři mi to nebrání v chápání této knihy, vše je v kostce vysvětleno a připomenuto. Myslím, že by mi to ani nemělo překážet v tom, číst si ty knihy zpětně. Co mi trochu vadí na hlavní postavě, je její alkoholismus. Není to tím pádem superhrdina, ale člověk s chybami, což sice bývá fajn, ale nedodává mu to právě na větší důvěryhodnosti... Norská ponurá atmosféra, stmívání ve tři odpoledne, břečka a sníh jsou mi sympatické. Asi bych knihu úplně nedoporučovala, ale jako napínavé, jednoduché oddychové čtení dobrý. Zkusím další díly.... celý text


Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva

Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva 2020, Zuzana Hubeňáková
3 z 5

Bylo to vtipné, ale na to, jak byla hlavní hrdinka málo sebevědomá, se mi nějak nedařilo představit si ji v roli instruktorky autoškoly.


Dům U Tří borovic

Dům U Tří borovic 2011, Hana Marie Körnerová (p)
5 z 5

Tahle kniha mě motivuje k uklízení a smejčení. Ale jako že pořádně: rejžákem, mýdlem a do čista! :-)


Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje

Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje 2018, Věra Sládková
5 z 5

VELKÝ dojem z knihy. Rozechvívá mi srdce. Citová HLOUBKA hlavní hrdinky, její citlivé vnímání událostí, velice dobře napsané a velice syrově představitelné. Seriál velmi věrně knihu zrcadlí, až uvažuji opravdu tak, zda nebyla kniha napsána až po natočení seriálu? To se mi skutečně ještě nestalo, ale musím říct, že mi to nevadí, naopak. Zaujal mě zde jeden komentář, který se vyjadřuje v tom smyslu, že to byla nuda, ještě že tam byl občas ten Sepp. Vždyť to byla ztělesněná hrůza, ten Sepp! Hrozně mě ten komentář udivuje. Nevím, jestli moje citlivější vnímání té knihy není dáno také tím, že mám vztah k oběma místům – jak k Jeseníku (Frývaldovu), tak k Brnu. Myslím si, že ano. Bylo velmi silným zážitkem číst o válečných událostech v místech, která člověk zná a kudy chodil. Jak se to zdá nepravděpodobné, že se na nich něco takového udávalo. A to je to pouhých 80 let… Tělocvična na Údolní z červených cihel, kde my jsme měli pilatek, a v knize se před ní konaly popravy! Děj knihy mi přijde místy snový, prolínají se v něm představy a vzpomínky hlavní hrdinky, zabarvené jejími emocemi, místy pragmatický, kdy jednají Anna Urbanová a tatínek, ty seriálové postavy zkrátka stále vidím před sebou. Naprosto perfektně zahráno. Myslím, že to byla životní role Heleny Růžičkové. Na tragickej život já jsem pes! I Stanislav Zindulka jako tatínek mi splývá s postavou v knize. Velmi krásnou částí románu jsou jeho dopisy, které posílal Anně Urbanové, přes které se seznámili. Kouzelné. I s těmi chybami. S těmi obzvlášť. Místy není zcela jasné, co se vlastně stalo, předpokládám, že to je dáno vnímáním děvčátka. Vnímáme to, co se děje, jeho očima, jeho zkušeností. Psaní v náznacích – smrt maminky, popravy, zamyšlení Anny Urbanové na kopečku… Rozhodně není řečeno vše… Je to velmi krásná, i když smutná kniha. Ale je zároveň prodchnuta láskou k životu. Moc se mi líbí i ta její anotace: Čtenář románu hledí na svět očima citlivé dívky, která není ušetřena žádné rány a která přesto na život ani na člověka nezanevře, protože je pro ni vždy DOŠIROKA ROZEVŘENÁ NÁRUČ velké ženy a malého muže.... celý text