Zakázané ovoce

od:


KoupitKoupit eknihu

Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/376193/zakazane-ovoce-bzH-376193.jpg 3.8203
Orig. název:

Foreign Fruit (2004)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Ikar (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (79)

Přidat komentář
ivka67
předevčírem

Jíž několikátá kniha od Jojo Moyesové kterou jsem četla.Trvalo my se do ní začíst,bylo to takové moc rozvláčné,ale ke konci už to mělo větší spád.Pro mně,ale zatím asi nejslabší kniha od autorky.

amanda99
17. listopadu

Jojo mě opět nezklamala,další její knížka na mě už čeká.

Lemurka
15. listopadu

První část knihy byla hrůza (180 stránek!), už jsem ho chtěla odložit, jak to bylo nudné, zdlouhavé. Jako by to ani nepsala Jojo. Ale stále jsem tomu chtěla dát šanci, tak jsem se dočkala. Od druhé části to byla Jojo jak ji známe, četlo se to dobře, celkem pěkný příběh, ikdyž předvídatelný. Nicméně kniha i tak nedosáhne kvalit jejích předchozích, znovu ji už číst nebudu.

Eva88
13. listopadu

Příjemné počtení. První půlku jsem četla dost dlouho. Ani se mi do čtení velice nechtělo. Druhá půlka se už ale četla sama. První knížka od Jojo a koukám, že patří mezi slabší. Tak to se mám ještě na co těšit. :-)

Iworri
12. listopadu

Tak touto se ne a ne prokousat... :/

ivousekk
09. listopadu

Jojo opět nezlamala. Navíc příběhy, ve kterých se prolínají dvě časové linie a ve finále se protnou, patří mezi moje nejoblíbenější. Jediné, co bych vytkla, jako někteří přede mnou, rozvláčný začátek. Ale jakmile se příběh rozjel, užila jsem si jej. Takže za mne spokojenost :)

leny.wood
07. listopadu

Ze začátku jsem byla rozpačitá, ale nakonec se mi příběh zalíbil. Zápletka jasná, ale díky Jojo jsem si čtení užila. V postavách dle mého není možné se ztratit. Na závěr jen tolik, že Zakázané ovoce krásně ukazuje, jak by byl život jednodušší, kdyby k sobě byli lidé upřímní.

jitka1271
04. listopadu

Krásná kniha.

alabra
03. listopadu

Autorčin styl psaní se nezapře ani v této knize. Hlavní hrdinky jsou především ženy stíhané osudem, ale je zde i několik mužů, kteří se neuměli vzepřít dobovým konvencím tak jako ženské protějšky. Jejich příběhy nám ukazují, že pokud nejde člověk za hlasem svého srdce, zůstane celý život nešťastný. Trochu sladší než obvykle, odpočinkové počtení.

putpuda
01. listopadu

Docela zdlouhavý a poměrně nudný začátek, ale pak už to šlo.... Nedávno jsem četla 1 +1, tak jsem asi přesycená Jojo M. Dám si pauzičku, ale určitě si časem zase ráda něco od autorky přečtu.... Líbí se mi obálky všech jejích knih :)

PetraBery
29. října

Autorka nás ve svém dalším románu přenese do konzervativního přímořského městečka, kde skupinka bohémů žijící v atypickém domě zajistí místním obyvatelům nejednu vrásku. O několik desítek let později se do stejného domu vracíme s jinou sortou lidí a architektka Daisy, která dům rekonstruuje, začíná odhalovat minulost některých zúčastněných. Stejně jako v ostatních románech nechybí osudová láska a přátelství. Hezká odpočinková kniha.

aninka.b
29. října

Kniha je relativně dobře napsaná. Vadí mi však množství postav a někdy nesrozumitelný popis. Jedná se však o typický styl autorky, takže žádné velké překvapení mě nečekalo.

Bobina74
27. října

Tak jsem si říkala, proč je zde tak malé hodnocení, když je to Jojo Moyesová a rozhodla se, že to zvednu. Toto mé rozhodnutí trvalo pouze do třetiny knihy a ještě s velkým sebezapřením. Když jsem se na konci 1.části konečně zorientovala kdo je kdo, přišla 2.část s novými postavami a já to vzdala. První kniha od této autorky, kterou jsem nedočetla.
P.s. tak bohužel jediné zvedání, které se bude konat je mé maličkosti z gauče....

Er.es
26. října

Když nevíš co, sáhni po Jojo :-)
Rozhodně má mnohem lepší a záživnější knihy, tento příběh mi nepřišel originální a ani u mě nevyvolal klasickou frustraci ze smutných příběhů. Chyběla mi tam ta známá „Jojovská“ šťáva, nějaká bomba, ze které si sednu na zadek s myšlenkou „Zlá Jojo!“
Děj byl předvídatelný a na můj vkus v něm figurovalo až moc zbytečných postav.

Souhlasím s nekonečným začátkem o ničem, a než jsem se zažrala do příběhu Lottie a Daniela, přišel další příběh, který byl zase od začátku. Nestihla jsem si nikoho oblíbit a soucítit s ním.
Ale nic nemění na tom, že mám prostě Jojo moc ráda i se slabšími příběhy (alespoň jsem si nerozmazala řasenku, jak je u jejích knih mým zvykem) :-)

hapac
25. října

Pěkný příběh, Jojo Moyes se čte dobře.

cerna7151
18. října

Čtyři hvězdy dávám kvůli začátku knihy, který mě nezaujal a dokonce jsem knihu na pár týdnů odložila... Jakmile jsem se ale začetla....:-)

Alien.
15. října

Spisovatelka dobře propletla celý příběh. Co se mi líbilo bylo, že to nebylo z pohledu pouze jedné osoby.

prochajda
11. října

Tak nakonec docela pěkný příběh, který nutí k zamyšlení nad některými vztahy.

marhoul
10. října

Odpočinkové čtení. Autorčin styl psaní mi vyhovuje. Příběh mě bavil v obou dějových liniích a těším se na další její knihy, které mě dosud míjely.

simona5r
06. října

Musím se přiznat, že prvních asi 100 stran jsem musela přetrpět a nebýt toho, že knihu napsala má oblíbená autorka, tak bych ji snad ani nedočetla. Ale to by byla škoda. Pak už se začal příběh konečně odvíjet a mít spád až do konce.

Honey19
04. října

Do první části knihy jsem se vůbec nemohla začíst a kniha mne vůbec nebavila. Druhá půlka už naštěstí byla čtivá a ve finále mne kniha bavila.

Martina023
03. října

Toto byla pro mě jedna ze slabších knih, nemohla jsem se začíst a ani potom to nebylo pro mě to pravé ořechové...

veronika8042
29. září

Není co vytknout. Její styl psaní se mi líbí a vždy vím, že si u nich odpočinu.

L.Helena
25. září

Hodně pomalý rozjezd. Do knihy jsem se pořádně začetla teprve asi po 150 stranách, ale ejhle... náhle příběh skončil v místě, kde to začalo být dost zajímavé a napínavé a začal úplně nový příběh, v jiné době, s jinými postavami..., takže jsem se znovu "začítala" a teprve po dalších asi 100 stranách se oba příběhy prolnuly a začalo to být hodně čtivé.
Některé momenty příběhu byly jen naznačené a tak jsem se vracela a četla pasáže znovu, jestli jsem to dobře pochopila. Přitom to byly pro příběh momenty klíčové. A něco vůbec nebylo dovysvětleno, nebo mi to prostě nedošlo.
První půlka tak na 3*, druhá 5*.

simviki
24. září

Po přečtení mnoha rozporuplných komentářů jsem netušila, co mám od knihy čekat. První část ,než se rozjela, byla opravdu taková nemastná, neslaná. Nicméně pak už jsem to přečetla během dvou dnů, protože jsem se od knihy doslova nemohla odtrhnout. Připadala mi hodně podobná mé první knize od Jojo Moyesové - Dívka jež jsi tu zanechal. Dva příběhy, dvě časové linky a spojuje je jeden obraz. Nevadí mi střídání postav, ani času, takže jsem se v tom neztrácela. Knížka mi přišla hodně silná jako ostatní knížky , které vypráví příběhy o nevyřčených přáních, nezodpovězených otázkách, o věcech, které se udělat měly a nikdy se neudělaly. O lidech jimž rozhodnutí, lži a intriky druhých, a samozřejmě i vlastní slabost, nesmělost a obavy se ozvat, zkazily celý život .
!!!SPOILER: to FreckledCathy a nejen jí ohledně Epilogu : Já myslím, že odpovědi se daly přečíst mezi řádky. Už díky tomu prologu. Celia lhala jako když tiskne ve všem, byla to manipulantka a intrikánka a určitě vytušila po návratu z kostela, co se děje, proto si vymyslela miminko, neboť dobře věděla, že tím dosáhne svého. Podle mě byl prolog i epilog (začátek a konec) jeden z dopisů, které Celia psala (a nikdy neodeslala) Lotie . A protože víme, že začátek ( prolog) byl úplně jinak, můžeme si lehce domyslit, že i konec si Celia upravila, tak jak chtěla, aby to viděli druzí.

haski
22. září

Recenze sice nejsou nejlepší, ale mě se líbila. Uprostřed jsem se trochu ztrácela, ale to byl jenom obvyklý střet minulosti se současnosí. Tak ja to umí jenom Jojo Moyes. Po všech těch vážných a napínavích a intelektuálních knihách, jsem si odpočinula. Pěkné.

verushka19
21. září

Hezké pohodové čtení. Začátek mi přišel docela nudný, ale potom se to rozjelo.

Susan94
21. září

Odkládám po přečtení první části. Dost mi chyběla druhá dějová linie, prolínání minulosti a přítomnosti. Možná se časem ke knize vrátím.

Petula.N
20. září

Já prostě Jojo miluju :) i přes nižší hodnocení mě to neodradilo a nelitovala jsem. Opět skvělý příběh :)

Anyv
20. září

Je těžké vyjádřit slovy, co všechno ve vás tento příběh vyvolá. Dočteme se o lidech, kteří si zničili život jen proto, že si všechno nechávali pro sebe ... a tu bolest si nesou po celý svůj život. Jojo Moyes nám ukazuje lidskou hloupost, ale i krutost, vypočítavost a tak málo upřímnosti, díky niž lidé všechno zničí.