Manželovo tajemství

1 18. září

Myšlenka knihy není vůbec špatná. Čte si dobře a rychle, ale babrání se v pocitech, kdy se omílalo pořád to samé dokola mě už přestávalo bavit. Tajemství, která byla odhalena, mi ve výsledku až tak šokující nepřišla. Linka ohledně rodiny Tess mi přišla zbytečně navíc. Celkově jsem spokojená, ale číst znovu už nebudu.

2 16. září

(audiokniha) Zpočátku jsem byla trochu zmatená a motala se mi všechna ta jména, ale velmi rychle jsem se do příběhů jednotlivých postav dostala stejně jako se postupně prolétala jejich souvislost. U poslechu není potřeba plné soustředění, moc mě to bavilo a zpříjmenilo mi to chvíle při úklidu či řízení auta.

1 15. září

Pro mě jednoznačně nejhorší kniha letošního roku. Nejvíc mi vadilo jak je kniha ukecaná. O každém z prominutím prdu, se autorka rozepisuje ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. Tou dobou jsem měla několikrát velikánskou chuť poslech opustit. Nicméně zvědavost zvítězila a já se tak protrpěla, až k odhalení tajemství. V příběhu jsou ovšem tři dějové linky a za předpokladu, že se někde musejí protnout, bylo více než zřejmé o co půjde. Takže se žádné šokující odhalení nekonalo. Závěr je sice lepší, už se tolik nepřešlapuje na místě, nicméně pro změnu je závěr absolutně nevěrohodný. Tak moc, až jsem se musela smát. Je to červená knihovna jako vyšitá i když si tady přečtete, že tomu tak není. Audiokniha je povedená a velice dobře jí načetla paní Tereza Bebarová.

5 13. září

Knížka se mi líbila.
Ve chvíli, kdy jsem si zařadila věkově hlavní hrdinky, už se mi četlo dobře. Místy jsem jsem se usmívala, místy měla na postavy vztek.
I závěr byl zajímavý. V tu chvíli si uvědomíte, co všechno se musí stát, aby se odhalila pravda.

3 01. září

Začátek knihy byl tak nezáživný, ale nemám ve zvyku knihy nedočítat, tak jsem pokračovala a jsem za to ráda, protože se z toho nakonec vylouplo krásné čtení. Nejedná se o klasický román pro ženy, je to taková psychologická sonda do duší tří žen, které se ocitly v krizové situaci. Dokázala jsem se vcítit do všech tří hlavních hrdinek, nejvíce mě však zaujala Cecilie, její pocity, zmatek v mysli i v chování bylo tak reálné, mám pocit, že bych to prožívala hodně podobně. Moc se mi líbil vedle přímé řeči i popis toho, co si postava v tu chvíli skutečně myslí, jen se zdráhá z mnoha zřejmých důvodů vyslovit. Ač jsem si domyslela ještě před odhalením dopisu, co se v něm skrývá a také mě napadlo jediné možné rozuzlení, které by dávalo smysl a v knize se tak nakonec stalo, neubralo to nic na síle, když jsem se k tomu momentu dostala, protože to bylo napsáno perfektně. A na závěr brilantní epilog, ten se povedl neskutečně a nutil mě ještě dlouho přemýšlet.

3 30. srpna

Nedávno jsem dočetla těźkou knihu a hledala něco lehčího, nenáročnějšího a oddychového. Manželovo tajemství tak zpočátku působilo.
Zhruba do poloviny knihy trvá, než se seznámíte s osudy třech žen, jejichž životy jsou propletené. Každá z žen prožívá svou osobní tragédii, zamýšlí se nad otázkou viny, jestli odpustit neodpustitelné a řeší dilema, co všechno obětovat pro spravedlnost.
Psychické trauma, vina, odpuštění, to jsou vždy silná témata. Kniha je tematicky obsáhlá a třebaže větší část je dosti rozvleklá, nakonec se hrdinům dostane jakéhosi mravního rozhřešení. V úplném závěru čtenář získá nečekaný bonus, když autorka v pár větách shrne budoucnost jednotlivých hrdinů, případně nastíní “co by bylo, kdyby nebylo”.
Pokud bych měla velmi stručně shrnout své pocity z právě dočtené knihy, tak se nejednalo o oddechovou literaturu, ale spíše o román na pomezí psychologického thrileru a detektivky. Zřejmě bych knihu hodnotila lépe, pokud bych ji nečetla po silné, syrové knize, která laťku nastavila velmi vysoko. I tak ale stála za přečtení.

4 04. srpna

První třetinu knihy bylo zapotřebí překonat. Nejspíše bylo zapotřebí seznámení se spoustou postav, ve kterých jsem se docela ztrácela.. Následně se to rozjelo a stálo to za to. Příběhy se zajímavě propojily a kniha byla napínavá a velmi čtivá. Závěr se povedl. Za mě nepředvídatelný a skvělý.