Nomia přečtené 501

Daisy Jones & The Six 2020, Taylor Jenkins Reid

Mé staromilské rockerské srdéčko zaplesalo a dýchla na mě atmosféra doby, kdy drogy, sex a rock'n'roll byly na vzestupu. Hudba, co rozproudí krev v žilách, láska, rozpolcenost, spousta chlastu a sexu, drogy, přátelství a pár démonů z minulosti. Živelná kniha, které věříte, že takhle nějak to skutečně mohlo být. Když k tomu přičteme čtivost a originální formu vyprávění, mé čtenářské choutky byly vrchovatě uspokojeny. "I had absolutely no interest in being somebody else's muse. I am not a muse. I am the somebody. End of fucking story."... celý text

Přitažlivost planety Krypton 2022, Jiří Mádl

"Nikdy se nepotkáme, nemáš se čeho bát. Všechno je dovolený." Říká se, že internet snese vše, můžeme si hrát na to, že jsme to, co nejsme, ale můžeme i odhalit svoji duši do naha. Planeta Krypton je oboje. Každý přece toužíme najít nějaké útočiště a spřízněnou duši a přes drát je to mnohdy jednoduší. Na povrch často vyplave i to nevyslovitelné. Nečekejte jen obyčejnou love story ve stylu - Žijeme online, myslíme online, milujem online, skončíme offline. Tohle je spletitý příběh plný šrámů na duši. "V setkání s přeludem jmenem Martin se skrývalo nebezpečí, že by mohl zmizet a přestat pro ni v životě znamenat to, co dosud. Být možností, že v té jediné místnosti, kde se svítí, bude i teplo. Dokud věřila, že taková místnost na světě je, mohla se k tomu upínat."... celý text

Planeta idiotů 2021, Roman Bureš

Planeta idiotů je dost netradiční kronika jedné apokalypsy, při které vám místy nad tou děsivostí přeběhne mráz po zádech, aby byl zanedlouho vystřídán hurónským smíchem nad některou z peprných hlášek, hodné mistra černého humoru. Bureš píše jednoduše, lidsky, čtivě, ale přesto opravdu poutavě. Miluju jeho mixování emocí a zároveň schopnost přidat i do tísnivého tématu notnou dávku nadhledu a humoru. Opět nezklamal. :)... celý text

Dej mi své jméno 2018, André Aciman

Tohle rozhodně není optimální čtení pro racionálně smýšlející realisty, je to spíš atmosférická jednohubka plná chtíče, nadřženosti, zamilováných pocitů a poznávání sebe sama. Pokud přijmete fakt, že děje je zde poskromnu, zato dumání a erotiky až dost, může se vám Dej mi své jméno zalíbit. Pro strhující pobláznění a obrovskou touhu bych i měla pochopení, bohužel postava Eliema mi přišla až přespříliš hloubající a málo uvěřitelná, díky tomu jsme se nedokázala do knihy dostatečně ponořit.... celý text

Podbrdské ženy 2018, Jana Poncarová

Věci, na které nastal čas 2020, Petra Soukupová

Když sama ve svém životě tak trochu tápu, tak se ráda obracím ke knihám a hledám inspiraci. A myslím, že není nic lepšího než odstrašující případ. A tento fungoval znamenitě. Petra Soukupová vždy tne do životě, dokáže až nechutně realisticky vystihnout charaktery a některé problémy dnešních vztahů. Co si budeme povídat, není to úplně nejpříjemnější čtení, zůstává po něm jakási pachuť zmaru a skepse.... celý text

Dallas 63 2012, Stephen King

Stoprocentní uspokojení mých čtenářských chuťových buněk. Třaskavá kombinace Kinga, cestování časem a 50./60. let USA, to snad ani nemohlo dopadnout blbě. :) Kulervoucí bichle, která vás bude bavit od první stránky. Mělo to hlavu a patu, skvělý nápad, chytlavou atmosféru i sympatického hrdinu. Někoho možná rozčilovala "červená knihovna" se Sadie, mě naopak. Myslím, že King dokázal, že se umí chopit i milostné linky.... celý text

Spát v moři hvězd. Kniha I. 2020, Christopher Paolini

Autor je srdcař, je to z něj cítít každým coulem, sci-fi a fantasy miluje, má toho spoustu načteno, spoustu shlédnuto a má nepřebernou fanzatii. A tady přichází problém, sází toho do knihy příliš. Při čtení spousta námětu působí povedomě. Bohužel sám nepřichází s ničím extra průlomovým. Nemyslím to ovšem jako výtku, vše funguje, jen nebudete zrovna okouzleni originalitou... Paolini už dávno není jen ten mladý cápek, který napsal Eragona, vykvetl z něj poměrně slušný vyprávěč, s rozsáhlými znalostmi, bohužel jsem při čtení měla často pocit, že některé věci byly repetetivní, jindy zase příliš zacházel do zbytečných popisů a technických vysvětlovaček, tak trochu na úkor děje. I když to tak možná nezní, tak jsem si knihu vychutnala. Jedno vím jistě, rozhodně dám i příště Paolinimu šanci, jen doufám, že v další knize bude o něco méně oné popisné omáčky. :)... celý text

Jak přežít svého muže 2020, Jana Bernášková

Nejsem prudérní, ani utlocitná, smysl pro humor snad také ještě nějaký mám, ale zde mám pocit, ze jsem četla snad něco úplně jiného než ostatní. Opravdová srágora, na kterou bych potřebovala buď lobotomii, nebo flašku vína. Knihu nemůžu ani nazvat příjemnou odchovkou, protože notnou část času mě spíš iritovala svou trapností. Absence přímé řeči už byla jen pomyslným hřebíčkem do rakve.... celý text

15 roků lásky 2021, Patrik Hartl

Malý pražský erotikon mě kdysi posadil na zadek, přišel mi tak moc ze života, tak hořkosladký, ironický, ale zároveň pravdivý a lidský. Strašně mě bavily postavy a jejich pestrost. V 15 roků lásky bylo na mě bohužel až moc depkaření, frustrace a nevěřila bych, že to někdy řeknu, ale až příliš prcání. Aleš nebyl nesympatický, ale mnohdy byly jeho myšlenkové pochody nepochopitelné a zasloužil by proplesknout. Ale stále je to starý dobrý Hartl, který se čte tak snadno, jen si uživáte příběh a Hartlův skvělý humor. Líbí se mi, jak autor v každé své knize ukazuje, že člověk si svůj život dokáže dostatečně post** dost dobře i sám. 15 roku lásky je za mě jedno z jeho spíš slabších děl, ale pořád je to skvělá oddechovka. Příště bych trochu ubrala ze všech těch pop kulturních odkazů a celebrit, bylo toho přespříliš.... celý text

Amerikána 2017, Chimamanda Ngozi Adichie

Amerikána pro mě byla jako jízda na horské dráze, kde se střídaly chytlavé pasáže a úseky, které jsem měla chuť přeskakovat. Příběh byl navíc dle mě přehlušen a upozaděn vším tím filozováním nad rasovými, integračními a politickými otázkami. Mám ráda obsáhlé knihy, ale v případě Amerikány mi větší rozsah přišel trochu na škodu, objevilo se příliš hluchých míst, které neměly čím úplně zaujmout. Tematicky výborné, bohužel zpracování pro mě o něco méně poutavé. Za vyprávění o Nigérii palec nahoru.... celý text

Vášeň, co do rána zchladne 2007, František Gellner

Má vášeň pro Gellnera rozhodně do rána nezchladne. Naopak je to letitá láska, už od dob gymplu. Nikdy jsem neměla cit pro poezii, mnohdy mi básně přišly neuchopitelné, umělé, strojené, ale ty jeho miluju. Jednoduché, prosté, znělé, líbivé. Kdo sám se toulal po nocích, miloval a noci prohýřil, pro toho bude Gellner a jeho básně věrným kumpánem.... celý text

Můj tajný život 2020, Lucie Hříšná

Lucii jsem si na instagramu oblíbila, spojují nás některé společné vášně, mám ráda s jakou otevřeností přistupuje k ožehavým tématům, ale tato kniha je naprosto zbytečná a marná. Opravdu jde spíš o amatérský slepenec. Doporučila bych autorce držet se raději hezkého prádelka a dild - a nepouštět se již do psaní knih.... celý text

Co neodvál ani čas 2018, Hana Marie Körnerová (p)

Tady jde objektivita stranou, kniha mě naprosto nadchla. Skvost! Nelitujte se! Lítost vás úplně rozloží. Naštvěte se! Vztek je konstruktivní!

Děti nade vše 2021, Delphine de Vigan

Jak svět přichází o básníky 2004, Ladislav Pecháček

Spolčení hlupců 1995, John Kennedy Toole

Divnokniha, v tom nejlepším slovo smyslu. Taková esence exotů, podivných individuií a nesnesitelných vlastností se jen tak nevidí. Ale bože, na mou duši, já to žrala, je to tak sarkastické, chytlavé a až absurdní. Opravdu jsem se bavila, jen je otázkou, jestli je to pro běžného čtenáře víc děsivé, nebo vtipné. Asi záleží na míře vaší vlastní podivnosti, rozhodně to není kniha stravitelná pro všechny.... celý text

Milenci a vrazi 1990, Vladimír Páral

Možná proto, že jsem se sama narodila v Ústí a dodneška si pamatuji ten divný nasládlý smrad z chemičky, možná proto mám tak ráda Párala a jeho tvorbu. Chápe sever a zná stinné stránky mezilidských vztahů. Skvěle dokáže vystihnout tu ponurou smradlavou atmosféru některých míst na severu a malichernost některých problémů. Chtíč, touha po jiném těle, tak i po moci, stereotyp v manželství, snaha uniknout, vztahy, nenaplněné sny a bezohledné ambice, tehdejší prapodivná doba, politika, o tom všem jsou Milenci a vrazy. Páral rozhodně nesedne každému, ale pro mě má osobité kouzlo. Každé postavě a jejímu příběhu se věnuje s náležitou péčí. Po přečtení zůstává trochu depresivní nálada a pocit, že život, vztahy a touha po moci nakonec přeci jen každého semelou. Na Páralovi je cítit, že to není úplně typický spisovatel, jeho tvorba se liší, je jiná, svérázná. Sám studoval technický obor a je to znát z něj i jeho děl. Nejen, že si vybírá možná trochu netypické prostředí příběhů - chemičky, továrny, ale i jeho postoj k životu a vztahům je občas až děsivě chladnokrevný, technicky popisný, mnohdy až balancující na hraně odtažitosti a pohrdání. A přitom se nebojí použít i svůj svérázný neprvoplánový humor a cynismus.... celý text

Zpověď dítěte svého věku 1957, Alfred de Musset

Kolem Musseta jsme zvědavě kroužila už delší dobu, ale pokaždé jsem raději sáhla po něčem oddechovějím. Přeci jen deprese a žárlivost je něco, pro co já nemám bohužel přílišné pochopení a projevuje se můj nedostatek empatie, naopak je to něco od čeho se snažím utíkat na míle daleko. A projevilo se to i při čtení Zpovědi. Mám ráda tenhle trochu rozvleklý popisný styl, tehdejší doba má své kouzlo a vždycky jsem měla slabost pro rozervance. Ale tady jsem cítila, že převažuje můj odpor vůči nekonečné ukňouranosti, žárlivosti a stihomamu hlavního hrdiny. Po přečtení knihy jsem měla stále smíšené pocity, postava mi díky svému chování byla natolik nesympatická, že jsem se přes to nebyla schopná přenést. Nic to ovšem nemění na tom, že je to výborně napsaná kniha, oplývající skvěle vystihnutou nesnesitelnou bytostí. Deprese, frustrace, žárlivost, všeho jen tu víc než dost. Tak trochu jiná "love story".... celý text

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Vážně by mě zajímalo, co se p. Stehlíkové stalo, protože mám pocit, jako by třetí díl psal snad úplně jiný autor. Nebo byla snad autorka přinucena sesmolit alespoň něco, jen aby se neřeklo, respektive aby vydavatelství a čtenáři neremcali? :) Z Naslouchače jsem byla naprosto nekriticky odvařená a všechny mouchy jsem mu mileráda odpustila. Zbožnovala jsem nápad, postavy, atmosféru. Opravdu jsem si myslela, že přišla sága, která má našlápnuto být jedna z těch nejchytlavějších, ale to co předvedl třetí díl bylo velké zklamání. Z Ilan se stal nesympatický frackoidní puberťák, příběh se místy vlekl rychlostí šneka, po chvíli ho zase vystřídala nějaká chaotická pasáž. Za mě jen to celé nedotažené, odfláknuté a plytké. Pevně doufám, že další díl mi vytře zrak a dokáže se zase vyšvihnout na původní laťku. Jestli se čtvrtý díl ale ponese v podobně odfláknutém duchu a jen přihodí nějakou romantickou linku s Kapitánem, bude to teprve k pláči...... celý text