Christopher Paolini
americká, 1983
Brzy vyjde
Murtagh - Christopher Paolini
Legenda pokračuje. Vraťte se do světa Eragona a Dračích jezdců! Pro Dračího jezdce Murtagha a jeho draka Trna už není na světě bezpečno. Zlý král byl svržen ... detail knihy
Nové komentáře u autorových knih
Inheritance
„Mám pocit, že za celé roky jsem téhle sérii trochu křivdila. Poprvé jsem ji četla, když mi bylo asi 15, a za ty roky co uplynuly se mi vytříbil vkus a mám načteno daleko víc, a teprve teď po druhém kole tohle dílko ocením daleko víc a raději zhodnotím celou sérii jako celek (díly jsem četla s minimálním rozstupem).
Některé části se táhly - třeba kapitoly s Roranem ve všech dílech jsou strašně utahané, jeho charakter nezajímavý. Ale naopak třeba výcvik u Oromise a Gladra v Eldestu, nebo jakákoliv část s nimi v Brisingru jsou skvělé (o to víc zabolí jejich konec) a za mě jsou asi moje nejoblíbenější postavy. Naštěstí Glaedr je potom přítomný dále, ikdyž jen jako kulička.
Ostatní postavy prodělají vývoj, který je uvěřitelný - jak Eragon, tak Nasuada nebo i Orik. Arya je pro mě konstatně chladná a odtažitá, a o to víc mě zahřál její posun v posledním díle.
Jen tragicky nevyužitý je Galbatorix - ve všech dílech jen zmínky a náznaky - ve čtvrtém krále konečně vidíme a slyšíme, ale jen na chviličku a hloubka postavy se nestačí projevit. Stejně jako Murtagh - kapitoly s Nasuadou jsou skvělé, ale mohlo ho být víc. Na konci mu přejete jen to nejlepší, protože si to opravdu zaslouží. A snad se dočkáme jeho vlastní knihy.
Samozřejmě jde vidět velký posun mezi první a poslední knihou. Všechny se čtou velmi dobře, prominu i tu rozvláčnost ve druhém a třetím. Ale jak autor dospěl, dozrál s ním i Eragon a celkově styl vyprávění.
Kolem a kolem, jsem moc ráda, že jsem dala Eragonovi a Safiře druhou šanci. A teď už mají zasloužené místo v mojí knihovně. Série má sice svoje mouchy, ale čte se krásně a hladce a opravdu mi dovolila vypadnout na delší dobu z reality a pořádně se začíst s napětím i dojetím.“... celý text
— Jankaa
Fraktální šum
„Paoliny si udělal dobré jméno Odkazem dračích jezdů a prostě člověka zajímá co dalšího napsal, jako oddechovka budiž, ale ať se raději vrátí k osvědčenému XD.“... celý text
— Lusa
Eragon
„Knihu jsem poprvé četl jako náctiletý a pamatuju si, že v té době jsem si ji náležitě užil navzdory tomu, že už jsem měl několik fantasy knih přečtených a uvědomoval jsem si slušnou vykrádačku jiných autorů. Po asi 15letech od prvního čtení jsem se pustil do audioknihy, která mě doprovázela ve volných chvílích v práci i doma a s věkem se hodně vytratilo i nadšení z knihy. Kupodivu mi stále nevadí absence originality a až hmatatelnou "inspirací" jiných autorů, ale v čem kniha opravdu citelně pokulhává je jak plytkým a málobarvitým, až snad velice umě jednoduchým jazykem je psaná. Nedokážu najít jiné přirovnání, než že kniha na mě působí až moc "pohádkovsky" a naivně. Postavám chybí nějaké hlubší rozvíjení osobností, aby na mě působily jako lidské bytosti, místo toho na mě působí až neuvěřitelně plýtce a neumím si k nikomu z nich vybudovat vztah (v dětství tomu tak nebylo). To by nebylo, ale to co mi vadí nejvíc, onu povrchnost a absence nějaké spletitosti, jde pochopitelně připsat nízkému věku autora. Ono vybudovat opravdu detailní charaktery, chce notnou řádku let v "real lifu"a pozorovat jak se ti lidi fakt chovají a tak tu "nebarevnost" postav autorovi omlouvám. Co ale opravdu překousnout neumím, je fakt že kniha na mě působí jako slepenec mnoha autorů. Popravdě si myslím, že Paolini vymyslel hrubou kostru děje, která se jeví jako to "děcké naivní fantasy" a zbytek jako podle nějaké šablony "co by mělo v knize být" doplnili nějací dospělejší autoři a snažili se přidat trošku těch dospěláckých "in-game" vztahů mezi postavami. Ve finále to ale na mě vůbec nefunguje. Kniha se zmítá někde mezi pohádkou a rádoby dospěláckou literaturou, kde se snaží zapůsobit i na dospělého čtenáře, ale autoři to dělali tak na 25%. Udělat ten slepenec detailněji by byla úmorná práce- aby se domluvilo tolik hlav spolu a na druhou stranu by pak šlo i více poznat, že to není čistě Paoliniho dílo, jak se nám snaží autor namluvit, byť přiznává, že se na knize velkou mírou podílelo desítky lidí. Shrnuto podtrhnuto, velice jednoduché, odpočinkové čtení, které neklade velké nároky na pozornost čtenáře, v ději se nelze ztratit nebo že by jste museli listovat zpátky, jestli Vám neutekl nějaký dřívější spoiler. Postav je v ději poskromnu a víceméně úplně každá, které autor přidělil jméno má v ději nějaké své místo a souvisí s dějem, takže nemusíte mít strach že se ztratíte ve změti jmen. Pro náctiletého čtenáře asi dobrý "starter" do světa fantasy, naročnějšímu čtenáří ovšem nedoporučím. V porovnání s Hrou o trůny nebo třeba Malázskou knihou působí tohle best seller dílo jako socha Michelangela versus bábovičky synovce na pískovišti“... celý text
— ondrej4432
Brisingr
„Posloucháno jako audiokniha s úžasným přednesem Martina Stránského. Opět to nemělo chybu.
I slzu jsem musela zatlačit.
Už se těším na pokračování.“
— Ivanka83
Eragon
„Poprvé jsem četl Eragona jako puberťák, paradoxně až po shlédnutí filmu který se mi líbil, a nechápal jsem co je na něm tak hrozného no hned jsem pochopil dnes nechápu jen to jak jsem mohl celou sérii přečíst když jsem v té době nezvládl ani článek v Maximu no každopádně jsem se teď k celému příběhu vrátil a to v podobě audioknihy čtené Martinem Stránským stále má své kouzlo a mohu jen doporučit“... celý text
— Holofaust
Christopher Paolini - knihy
2024 | Murtagh |
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
2019 | Poutník, čarodějnice a červ |
2010 | Odkaz Dračích jezdců 1–3: Eragon / Eldest / Brisingr |
2015 | Odkaz Dračích jezdců – komplet de luxe (omnibus) |
2021 | Spát v moři hvězd. Kniha II. |
Žánry autora
Literatura světová Dobrodružné Romány Sci-fi Fantasy O literatuře
Štítky z knih
draci vesmír elfové kouzla zfilmováno trpaslíci americká literatura dospívání mimozemské civilizace fantasy pro děti
Paolini je 1 059x v oblíbených.
Osobní web autora