Dallas 63

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dne 22. listopadu 1963 otřásly Dallasem tři výstřely. Prezident Kennedy zemřel a svět se změnil. Kdybyste měli možnost změnit dějiny, udělali byste to? Stephen King zve čtenáře na cestu časem do 50. let minulého století až ke dni, kdy bude JFK zastřelen, ledaže... Hlavní hrdina knihy se vydá zpět časem, aby se pokusil vraždě zabránit. Jake Epping, pětatřicetiletý učitel angličtiny, dostane od studenta Harryho slohovou práci pochmurný drásavý příběh o jisté noci před padesáti lety, kdy se jeho otec vrátil domů a kladivem zabil matku, sestru a bratra... Jake se vydá na šílenou misi, při níž se má pokusit změnit běh událostí. A tak začne Jakeův nový život, porušující všechna běžná pravidla času....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140275/big_dallas-63-sNm-140275.jpg 4.61323
Žánr:
Literatura světová, Romány, Thrillery

Vydáno: , Beta-Dobrovský
Originální název:

11/22/63, 2011


více info...
Nahrávám...

Komentáře (339)

Kniha Dallas 63

evaval
06. října

King prostě nezklame. Četla jsem každou volnou chvilku a nemohla se odtrhnout. Skvěle napsané, parádně propracované postavy, prostě zážitek.

Hall3006
03. října

Druhá kniha od autora, který tím u mě udělal reparat. Pořádná porce stránek nabytá akcí a zápletky cestování časem. Občas jsem musel číst pomaleji abych pobral děj, ale to díky komplexní vykreslené realitě. Mohu jen doporučit


vaclav5335
28. září

Klasický King. Jedna z jeho nejlepších knížek. Určitě doporučuji přečíst.

Erutan
23. srpna

U Kinga čím delší tím lepší. Skvělá zápletka a vše se dobře četlo (například i scény s divadelními představeními). No a ten závěr, nádherná ukázka toho že King má v duši i kousek romantika, až trošku sentimentálního. Četl jsem to při nemocenské a stačilo mi 6dni.)

Lenka.Vílka
20. srpna

Mistr mě pobavil hned na začátku. "Po Dni práce stojí deseticentové pivo úplný pakatel." Hned jsem si vzpomněla na povídku Letní hosté. A hele, to bylo překvapení, o čem se potom vedla řeč. (V knize jako Letní lidé, asi se překladatelka nekoukla, zda u nás vyšlo nebo ne, aby to sladila, stejně jako v případě dalších zmiňovaných reálných děl, bylo tam toho víc, co nevědělo). Asi jsme s Kingem už kompletně na stejné frekvenci.

A potom Al řekne, co vlastně po Jakeovi chce. A on souhlasí. Ale předtím, než přejde do "hlubokého utajení agenta vylepšovače minulosti", nejdřív je třeba provést malý test. A mě to vůbec nevadilo. Co to bylo za test a kde se odehrával. A jaké postavy tam potkáme. Vyčítat to autorovi je ujetý. Je to prostě King. To on prostě dělá! Jasně, kdo nečetl To, si bude říkat: "Proč se s těma frackama tak vykecává? A co je mu do nějakýho Derry?" No, ten ať v ten moment knihu raději zavře a veme do ruky něco jiného...

Jenže onen test a jeho následky, které vidí Jake v přítomnosti, způsobí mnohem větší akci. A je pravda, že jsem byla překvapená, že na to měl. Fakt, jo..

A teď to řeknu upřímně. Cestování v čase je pro mě náročná věc. Moc se v pravidlech toho všeho nevyznám. A je pravda, že každý autor k tomu přistupuje trochu jinak. A třeba si i něco svého vymyslí. King si zvolil cestu, že když se provede zásah a třeba jenom "posunutí židle", ovlivní to přítomnost. Člověk se už nemůže znovu vrátit, aby ji posunul ještě o trochu. Musí se vrátit, aby ji posunul a zároveň ji posunul ještě trochu víc, protože návrat všechny změny smaže. Ale jak dlouho může zkoušet, jak má ta židle být daleko?

Takže mě zajímalo, co se všechno v knize stane. Protože podle mě nejde udělat jenom to, že tam přijde a někoho zabije. Přeci jen...konspirační teorie, že?

Kniha ukázala, že je sice King králem hororu, ale zároveň potvrdila, ještě tu druhou věc. King je králem charakterů, které často zasazuje do kulis hororu, to jo, ale on to umí i jinde  ;)

Protože mi přijde, že jenom on si může dovolit (a lidi mu za to poděkují) napsat na tolik stran tenhle příběh. Přeci jen příběh začíná dost let před tou velkou akcí. A do té doby musí Jake něco dělat. Nejde jenom zabít Leea během prvního setkání. A překvapivě čtvrtá část je z jednoho úhlu pohledu vata. Ale z toho druhého pohledu, je ta vata tak strašně dobře napsaná a na konci je jasný, proč tam musela být. A protože konec už tady přede mnou bez označení spoileru vykecali jiní, já to sem tedy nebudu psát. Přečtěte si buď knihu nebo ony komentáře. Napíšu sem jenom jedno. Král hororu? Vždyť místama to byl doják jako vod Sparkse!

"Sarkastičtí lidé bývají pod tvrdou slupkou hrozné měkkoty. Já nejsem jiná."

Pouze jsem trochu zmatená z názoru, že tahle kniha je "Kingův vlhký sen". A já to prostě nechápu. Protože je to tak trochu napůl. Buď jako výčitka nebo klobouček (podle toho, zda se čtenáři líbilo nebo ne, nejspíš).
Spisovatelé (rozdíl mezi spisovatelem a autorem knihy jsme si vysvětlili minule) mají dvě cesty své kariéry:
- psát o tom, co oni chtějí a protože jsou tak dobrý, vždycky se to prodá. Případně, co by chtěli sami zažít nebo trochu tak nastrkat, co sami zažili...
- psát o tom, co chtějí čtenáři, převážně v rámci módních vln, absolutně nereálné, ale dobře se prodávající též...

Když máte něco v sobě, díky čemuž zvládnete napsat příběh poté, co v popelnici na papír najdete plechovku, celou historii rodiny, která ji tam odhodila a proč to udělala, jste dobrej spisovatel. Když chcete o něčem napsat, tak to prostě napíšete.

A potom je tady ta druhá skupina. U které si říkám: "Vážně? Tohle by chtěla autorka zažít? Tohle chtějí zažít čtenáři a čtenářky? Nebo to chtějí zažít pouze v knize, protože ví, že to není reálné?"

No, na to mám jenom jednu jedinou větu:
"Víc příběhů jako je Dallas 63, protože tam bych si klidně s Jakem místo vyměnila, protože to je lepší fantazie než to, že mě na dovolený unese mafianský prase a má to jako bejt romantika."

(Mě se ta milostná linka v knize vážně líbila. Epická láska časem i prostorem, která rozhodne, co je důležitější. Proto byla ta prostřední část knihy tak dlouhá a důležitá. Aby se na jejím konci jasně ukázalo, co je na světě nejdůležitější. Akční červená knihovna, děkuji za nalezení slov...)

Můj třetí kulturní skok na tohle téma dopadl dobře. Děkuji  :)

gladya
17. srpna

King je king, o tom netřeba debatovat. Tohle sice není klasický horor, ale je to skvělá knížka. Cestování v čase je tady vymyšlené velmi zdařile. Co se mi líbilo nejvíc? Dilema mezi záchranou jedné osoby a zásahem "do dějin" a pak, že náprava jednoho zla nemusí vést vždy k dobru.
S Kingem mám jeden malý problém, jak je King plný nápadů, je toho v jeho "tlustých" knížkách někdy až moc. Třeba v Dalasu 63, je nutný motiv Derry? Uznávám, že zrovna tohle se může někomu líbit.

Eicherik
20. srpna

Stephen King byl můj nejoblíbenější autor let devadesátých. Díla jako To a Nespavost mám doposud nejraději. V další dekádě jsem už tohoto autora nesledoval a tudíž jsem se k Dallasu 63 dostal až se značným zpožděním. Román je to dobrý, téma cestování časem a alternativní historie mám docela rád. Také mám rád tlusté knihy, tady bych ale pár stovek stran ubral. Je vidět, že se autor rád rochní v době svého dětství. To co ale může být zajímavé pro Američana, může být nudné pro Evropana. Nebylo by špatné, kdyby někdo zpracoval podobnou cestu časem do české minulosti. Uvítal jsem lehkou návaznost na můj oblíbený román To. Díky povedenému konci dávám knize plný počet hvězd. Pokud máš čtenáři chuť se do minulosti podívat, tak prosím, ale pozor na změny. Protože, jak říká hlavní hrdina tohoto příběhu: "Minulost se změnám vzpírá. Minulost je zatvrzelá."

Clara_C
02. srpna

To mi zase King nasadil do hlavy brouka. O cestování v čase nic nevím, nikdy jsem to nezkoušela a ani toto téma nijak nevyhledávám. Nejsem člověk, který by se nějak výrazně zabýval myšlenkami Co by, kdyby. Ale v podání Stephena Kinga se mi rozvířily myšlenky všemi směry. Možná byl prostředek knihy moc popisný a zdlouhavý, ale díky němu jsem se ocitla přesně v tom čase a místě, kde se děj odehrává. Už už jsem si přála, aby to zamilovanému párečku dobře dopadlo, když jsem si uvědomila,kdo tu knihu napsal! :-) Každopádně skvěle napsáno, konec vynikající, ještě mi bude všechno dlouho rezonovat v hlavě. A to přece jde, ne?

" Hloupost je jedna ze dvou věcí, které vidíme nejjasněji až při zpětném pohledu. Tou druhou je propásnutá šance.

Život je příliš krásný na to, než aby se ho člověk vzdával bez boje, nemyslíte?

Sarkastičtí lidé bývají pod tvrdou slupkou hrozné měkkoty. Já nejsem jiná.

Čas je strom s mnoha větvemi. "

1 ...