André Aciman

americká, 1951

Související novinky

Z knih na obrazovky II.: Co si pustit (nejen) o víkendu na Netflixu

Z knih na obrazovky II.: Co si pustit (nejen) o víkendu na Netflixu
Víkend už klepe na dveře a s ním i ideální čas na trochu filmové inspirace. A protože se nedávno rozdávali Oscaři, připr... celý text

Populární knihy

Nové komentáře u knih André Aciman

Obálka knihy Dej mi své jméno Dej mi své jméno

Líbilo se mi nosné téma knížky, jak se hlavní hrdinové vyrovnávají se svým vztahem a svojí orientací, jak vnímají společenský tlak. Celkový dojem z knížky je spíš pozitivní, některé erotické pasáže na mě byly příliš explicitní, jiné scénky příliš dlouhé a nudné. Postava Elia mi přišla těžko uvěřitelná, byl na svůj věk až moc vyspělý a vzdělaný.... celý text
ZuzkaSmi


Obálka knihy Dej mi své jméno Dej mi své jméno

Ach, všichni jsme jednou byli Elio.. Skvělý čtení na sklonku léta.
sBety


Obálka knihy Džentlmen z Peru Džentlmen z Peru

Mám z téhle knihy podobné pocity jako byl vztah mezi Raúlem a Mirandou/Marií. Na jednu stranu se mi kniha líbila a zarezonovala ve mně lehce a měla jsem z ní pocit klidu, ale na druhou stranu mě hrozně štvala jak je tenká, povrchní a já nevím, prostě jsem chtěla víc než jen to, co jsem dostala. Aciman i do této knihy vryl nesmazatelně svůj podpis, ale trochu jinak, než jsem čekala a než bych chtěla. Takže za mě lehké zklamání. Ale jako kniha na dovolenou postačí.... celý text
MadamC



Obálka knihy Enigmatické variace Enigmatické variace

Autora mám moc ráda, ale toto už na mě bylo nějak moc. Chvílemi jsem se ztrácela co je skutečnost a co představy. Chtěla jsem si koupit, ale neudělám to. Třeba si někdy později opět půjčím a zkusím znovu, zda mě chytne.... celý text
ivanaci


Obálka knihy Dej mi své jméno Dej mi své jméno

Kniha je o lásce a náklonnosti. O prožití onoho citu, který je vylíčený velmi skutečně a skoro až hmatatelně. Oceňuji popsaný vnitřní svět, komplexitu, víření myšlenek hlavního hrdiny. I přiblížení dalších než "jen" vizuálních vjemů (chuť, čich, hmat...), které skvěle navozují atmosféru bezstarostného italského léta, kdy "jedinou" starostí je (ne)opětovaná náklonost, sžíravá touha, rodící se láska. Podtrhala jsem si několik pasáží, zamyšlení, komentářů, přirovnání. Například: „...slibuju, že se ani náznakem nezmíním o Shelleym ani Monetovi, že se nikdy nesnížím k tomu, abych ti řekl, že jsi před dvěma dny přidal mé duši letokruh.“ Na konci je jeden z nejlepších rodič–dítě (otec se synem) rozhovorů. Je v něm všechno – empatie, podpora, laskavost, rodičovská láska. Takového rodiče bych přála každému dítěti. A dovolit si v životě prožít takový cit úplně všem! P.S. Volné pokračování Najdi mě.... celý text
AdunavonBois

Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy