Nasterea

04.05.2026

21/2026 20. - 23.4.
Po dočtení můžu s láskou vzpomínat "kapitánovi oříškové oči". Doufám, že výraz "Do prasečí řitě" už nikdy neuslyším ani nikde neuvidím. Jako vážně... Viděl to vůbec editor :-/ ?

Série je jako celek dobrá, ale úplně nechápu to mega nadšení. Vymyšlený svět je skvělý, ale tím to víceméně končí. Příběh je dostatečný v rámci YA. Ilan tu knihu sama jako postava neutáhne a postavy jsou ploché. Je zajímavá, protože je hlavní postava, ale jinak nic jiného. A ti, kteří pomáhali táhnout příběh v předchozích dílech s hlavní hrdinkou jsou v tomto díle solidně zazděni v jakémkoliv vývoji.

A opravdu je nutné v prologu totálně vyspoilerovat zvratovou zápletku? Už v druhém díle mě to štvalo, ale tady to bylo ještě horší.

Začátek knihy je tajemný a temný. Spousta nových otázek a čtenář ze začátku úplně tápe, i když děj navazuje na konec předchozí knihy. Prostě trochu zmatek. Pak nastupuje vleklá část, kde se nic neděje, kromě repetitivních situací (Chci jim/mu to říct, ale nemůžu. Tak strašně moc bych chtěla. / popisy postav stále stejně, protože jiné charakteristiky prostě nemají / pořád dokola různé veršovánky / a pak ta čísla 5, 9, 25, 4 ). Závěr se rozjede do šílených obrátek a pak je najednou konec.

Těšila jsem se až se Ilan vrátí k pětadvacítce. Její interakce s nimi byla v minulé knize to nejlepší. Bohužel, když se k nim vrátí, tak se ti chlapi chovají úplně jak jiní lidé. Z příjemných taťkovských či bratrských nebo přátelských vztahů je obrat o 180°. I když to bylo zdůvodněno, mě to přišlo divné a nedávalo mi to moc smysl. Dle mě to bylo jen proto, aby měla Ilan nějaký důvod mít před nimi tajemství a nesvěřit se jim. A to je prostě hloupé.. Postavy jsou pořád ploché. Sice se jména těch mužů objevují častěji, ale stále jsou takové křoví, kde jediné informace jsou pořád dokola ty samé opakující se v knize dokola a dokola a nic nového. (ti dva chodí pořád spolu, ten je nezvladatelný, ten je rozložitý, ten je poslední, který se přidal; ten je nejkrásnější, bla bla). Tak proč tolik postav, když se v knize ani nevyskytují? Jediné postavy, které měli v předchozím díle více prostoru a trochu hloubky - Vargas a kapitán Joel - se chovají jako někdo úplně jiný. Z oblíbených postav jsou to nyní postavy, o které jsem ztratila zájem.

Konec mě pohltil, díky spoileru v prologu mě však první zápletka nijak emocionálně nezasáhla, protože jsem ji naprosto přesně tušila, že se stane a i jsem trefila jak.

PS: Doufám, že Amadeus bude i nadále oslovovat Ilan "blbečku". Protože tento díl mě dosti zklamal. A ani to tajemno mě nenaláká na další pokračování, protože je mi jedno, jak dopadnou postavy v knize.

Číst to dříve, tak tímto dílem končím. Ale vzhledem k tomu, že i čtvrtý díl je v klubu audiotéky k poslechu zadarmo, tak to ještě možná zvážím a budu doufat, že dlouhý rozestup mezi vydáním dílu vedl i k lepšímu zpracování.

Sestupná tendence s každým dílem.. bohužel. A to bych to tak ráda, měla ráda jako všichni ostatní. Nechápu to nadšení.

Třetí díl série. Děj je sice pomalejší, ovšem odkrývá spoustu tajemství. Měla jsem problém s tím, jak Ilan nadávala - “Do prasečí řitě”. Tohle mě vytáčelo :D Opět úžasná práce autorky

I přes mé určité výhrady si Nasterea stále udržuje svou čarokrásnou atmosféru a přináší dobrodružství, které zaujme milovníky fantasy literatury. Petra Stehlíková opět dokázala svůj talent pro budování fantaskních světů s překvapivými zvraty, i když tentokrát trochu více zmateně a hekticky. Navzdory drobným výtkám je třetí díl české knižní série Naslouchač zajímavým pokračováním, které stojí za přečtení a ještě více za čekání na vytoužené pokračování.

Z tohto dielu som sklamaný. Začina dosť rozpačito, trvalo mi dlhšie, než som sa dostal do deja. Príbeh je opradený množstvom tajomstiev, otázok, niekedy až moc. Chýbala mi nejaká výraznejšia dejová línia. Spisovateľka, pokiaľ došla k situácii, kediaľ kam, tak sa zjavila nejaká záhadná postava alebo jav, ktorý do deja vnášal len ďalšie otázky. Nebyť záveru, ktorý naštartoval ďalšie smerovanie, hodnotenie by bolo ešte nižšie.

19.04.2026

Konečně díl, u kterého jsem neměla problém udržet pozornost.
Informací je pořád hodně, tajemství ještě víc, ale tentokrát mě to bavilo. A hlavně jsem to doposlouchala s pocitem, že chci další díl.
Líbí se mi větší zapojení ostatních členů pětadvacítky, protože do té doby to byla jen další jména. Měla jsem u poslechu pocit, že se svět rozšiřuje, ale zároveň zůstává plný tajemství.
Trochu jsem měla dilema, jestli jít do čtvrtého dílu, když ještě není pátý na světě. No! Zvědavost je větší!

Další skvělé pokračování, opět napínavé a úplně mě to vtáhlo do světa „sklenitu“.

"Do prasečí řitě," jestli tuhle frázi ještě někdy uvidím, anebo ještě hůře, uslyším, nejspíš mi začne cukat oko. V polovině této knihy jsem měl totiž pocit, že autorka chce všem čtenářům způsobit PTSD.
Naštěstí pro všechny zúčastněné se od půlky začala fráze vyskytovat daleko méně a mé mentální zdraví bylo zachráněno.
Pokud samozřejmě tohle přehlédnu, protože je to z velké části myšleno jako nadsázka, kniha za mě byla naprosto výborná. Narozdíl od předchozích dílů jsem zde byl napjatý od začátku až do konce a kniha se četla úplně sama. Na začátku je sice čtenář zahlcen informacemi, ale mně to vůbec nevadilo. Zvratů a akce potom bylo dost, aby to člověka nanejvýš uspokojilo a pro mě se tak díl stal zatím tím nejlepším ze série.

(SPOILER) SPOILER
„Takhle se odhalují tajemství, napadlo mě. Pod rouškou tmy a za ticha. Ne za denního světla a jásotu davů.“
V této sérii musím vyzdvihnout prology, ve kterých se něco dovíme, a postupně zjistíme, jak se to stalo. V prologu prvního dílu se objeví zmínka, že je v ohrožení Agadonův a možná i Ilanin život, a to kvůli kapitánovi a fajovi. V druhém díle se dovídáme, že Ilan o kapitánovi něco zjistila, za což ho nenávidí. Nasterea začíná Ilaniným veřejným bičováním. Její tajemství je odhaleno. A pětadvacítka není kompletní. Celou dobu přemýšlíte, jak se to stalo? Co předcházelo tomu, že byla Ilan vyzrazena? Kdo z pětadvacítky umřel? Tohle se stane až na konci, takže celou dobu čtete v napětí, příběh vás pohltí a kvůli prologu se bojíte, co se stalo.
Tenhle díl přinesl spoustu nečekaných odhalení a zvratů. Jort je na druhé straně. Erno celou dobu věděl, že Ilan je dívka, ale dal to najevo až teď. A chystal se to říct kapitánovi s ní, případně ji bránit. Avšak umře, a zrovna takovýmhle způsobem. Ach jo, a to patřil mezi mé oblíbence. Bylo mi to líto, když chtěl Ilan bránit před Kozlowskou. A pak je tu Raven, který patří mezi sklenaře.
Z tohohle příběhu jsem pořád nadšená, je to originální svět. I tenhle díl mě moc bavil, ale chybělo mu něco, co měly předchozí díly, jen nevím, co.
Mrzel mě konec s Vargasem, toho jsem si oblíbila. Obětoval se, Ilan si na něj akorát vzpomněla, když ho neviděla u přehlídky modrého sklenitu, ale dál už na něj nepomyslela. Ale co se s ním stalo? Popravili ho? Bude ještě v dalším díle? Moc by mi tam chyběl.
Jsem zvědavá, co nám přinese další díl.

3. nejlepší kniha co jsem za poslední dobu četla. První byla Naslouchač a druhá Faja :)

Ehh, nevím zda bylo výhodou nebo spíš nevýhodou číst všechny tři díly hned za sebou. První dva jsem slupla s nadšením a ústy dokořán, u třetího dílu jsem postupně čím dál víc spíš skřípala zuby a protáčela očima. Škoda. Přečtení čtvrtého dílu odkládám a možná ve skrytu duše tuším , že se k ní už asi nevrátím. . .

Paní Petra Stehlíková je živoucím důkazem, že i další díly fantasy série si mohou udržet svou kvalitu. Ano, příběh byl sice pomalejší, o to víc ale vynikla tajuplnost a záhady kolem sklenařů. Stejně jako u předchozích dílů, jsem hltala stránku za stránkou a nemohla se dočkat, jak to všechno nakonec do sebe zapadne. Paní Stehlíková má bezpochyby svůj svět i příběh promyšlený a nemůžu se dočkat, co si přichystala do dalších dílů.

Četla jsem recenze a bála jsem se, že budu zklamaná. Knihu jsem přečetla jedním dechem, jako předchozí díly a za mě je stejně dobrý, jako předchozí díly. Netušila jsem, že český autor může psát tak dobré fantasy. Jsem nadšená. Dlouho mě knihy tak nebavily, že hltám každé slovo a nemůžu to odložit.

O tomhle dílu je v recenzích psáno hodně, jako o nejslabším. Ja bych to úplně netvrdila, ale chápu proč to někteří čtenáři tak mají. Je totiž jiný. Je v něm spoustu nového a tudíž v něm nenajdeme skoro žádné odpovědi na předešlé otázky. Naopak, máme jich mnohem více.

Jestli jsem si myslela, že už mě nic nemůže překvapit, zmínila jsem se. Nový svět, nové postavy, nové objevy, nové otázky.. Co se ukrývá na druhé straně? A co ještě mnohem dál? Jak nové poselství Ilan přijme pětadvacítka.

První třetina knihy se mi teda poslouchala hodně špatně. Za mě to mělo až hororové prvky a popravdě v tu chvíli jsem musela audio poslouchat jen ráno, protože jsem byla popooo hezky dlouho. Ale co musím říct, že Ilanin vztah s Hechaji byl za mě nejzajímavějším a nejdojemnějším z celé knihy. Naopak červenovlasá společnice kapitána mi šíleně drásala nervy. A jako vážně, že jsem u audio i tak šíleně plakala? Tohle snad ne.. na tohle jsem nebyla připravena, tohle se stát nemělo a to byla jedna z mých oblíbených postav

Znovu musím vyzdvihnout, jak autorka má celý svět vymyšlený, ja se kolikrát ztrácím a přemýšlím co a jak bylo. Ale miluji to! Miluji, jak vše spolu souvisí, ten vývoj postav i samotných různých nepřirozených bytostí. Jak když už to vypadá, že na něco přijdou není tomu tak.

Vývoj samotné Ilan je hodně, ale jakože hodně zajímavý. Zvídavé malé dítě v novém světe, se pomalu stává ženou. Ženou, která už je více a více sebevědomá a zná své hodnoty. Po tolika potupách, po tolika zesměšnění.

Děkuji Audiolibrix za poskytnutí audioknihy k poslechu a jakože Jitka Ježková to teda namluvila opět bravurně!

První dva díly super. Čekala jsem, jako mnoho dalších na tento díl. Bohužel jsem byla zklamaná.

iné ako prvé dve časti ale rozhodne zaujimave

Nevím, proč je kniha v sekci Pro děti a mládež, děti by to rozhodně číst neměly. To jen pro začátek. A teď k hodnocení. První a druhý díl byly plné akce, napětí, seznamování se s postavami. Tady šlo všechno tohle do pozadí kvůli představení zdroje moci, pochopení hlavní hrdinky, proti čemu a komu vlastně stojí (nebudu spoilovat). Jenže všechny ty náznaky a nezodpovězené otázky byly chvílemi už prostě moc. Nenudila jsem se, to ne, ale když už je vymyšlený svět tak komplikovaný, chtělo by to občas alespoň něco sdělit čtenáři jasně, ne jen v náznacích. Takhle mi to někdy přišlo jen jako jakési propojení s dalším dílem (na který se hodně těším).

Epický! Už je to asi pět let co jsem četla Faju, takže jsem spoustu věcí pozapomněla, i tak mě ale opět příběh naprosto vtáhnul. Chtěla bych tvrdit, že už na mě ta temnota tohoto světa nemá takový vliv, ale to bych lhala. Naprosto chápu Ilanin strach, ten pocit že vás z temnoty něco pozoruje. Měla jsem husí kůži a to jsem seděla u sebe doma, v bezpečí a klidu. I když uznávám, že číst to přes noc mělo taky svůj vliv. Nicméně Ilan to zvládla jak nejlépe mohla a prošla důležitou změnou. Pořád je z ní cítit dětská naivita ale také vidí, že věci nejsou jen černobílé. Otázkou zůstává, kam to všechno povede? Ke zkáze nebo svobodě?

Stále krásná fantazie ve světě, který je tak hezky vymyšlen a popsán. Kniha má ale tentokrát střídavé tempo, zpočátku je velmi temná, poté se trochu nijak vleče, před koncem se krásně rozjede a závěr je bohužel pro mne zkratkovitý a nejasný. Ano, konec byl pro mne tím největším důvodem tak kritického hodnocení. Nicméně pořád jako celek skvělé dílo a toto je povinnost si přečíst když už jste do tohoto světa zavítali.

Zvládla jsem přečíst