Přitažlivost planety Krypton

Popravdě řečeno, čekala jsem víc ...

Příjemné překvapení. Nejvíc k tomu myslím přispělo, že knížka byla přes všechny smutné vztahové záležitosti v jádru lidská a laskavá.

Pěkné, čtivé, s dobrým nápadem, propojení do digitální doby nenásilně a návrat k tomu, že mezilidské setkání jsou nutná mne potěšilo.

Keď som videla, že sa chystá štafeta na knihu od autora, ktorého si pamätám, keď hral vo filmoch Snowborďáci (2004) ,Rafťáci (2006),kde som ho po prvý krát zaregistrovala,o to väčšia bola moja zvedavosť a predpokladám, že som nebola asi jediná, však?

Martin s Veronikou si spolu dopisujú už nieaký ten piatok vo virtuálnom priestore prezývanom aj "Planeta Krypton"
Dali si sľub, že sa nikdy nestretnú...ale budú to vedieť dodržať?

Kniha sa delí na dve časti. Tá druhá časť nás posunie o nieaké obdobie ďalej,kde sa obaja postupne jeden druhému dokážu zveriť s tajomstvami, ktoré ten druhý má...

Aj keď bol pre mňa na začiatku príbeh trošku nemastný-neslaný postupne sa príbeh tak krásne otvoril. Martin s Veronikou a ich tajomstvá a vlastne všetko navôkol postupne dávalo zmysel a na konci knihy mi bolo aj ľúto, že je koniec...

Za mňa zaujímavo napísaný príbeh. Autor ma prekvapil,v pozitívnom zmysle...

P.S. Vedeli ste, že autor okrem toho, že je herec. Je aj režisér a scenárista? V roku 2009 ukončil na Univerzite Jána Amosa Komenského v Prahe štúdium v odbore sociálna a masová komunikácia...A , že hrá už od svojich 16.rokov? A má za sebou už 40 filmov? Jeho 1.film, ktorý režíroval sa volá Pojedeme k moři (2014)...

4*/5*

Na prvotinu docela čtivé, zajímavý námět... Možná ne úplně typičtí hrdinové, protože na svůj mladý věk už mají za sebou úplné vztahové bludiště a celou řadu rozmanitých zaměstnání, ale jako románový příběh si to mou pozornost udrželo a byla jsem zvědavá, jak vše dopadne. Líbilo se mi postupné odkrývání minulosti. Případnou další Mádlovu knihu si ráda přečtu.

Překvapení, které hodně bavilo

Knížku jsem si vzala na dovolenou jako pohodové letní čtení k moři. První polovina byla čtivá - ideální prázdninové čtení. Bohužel druhá půlka už pro mě nebyla tak záživná. Základní myšlenka on-line prostoru pro dva lidi, kteří se nikdy nepotkají, je vlastně v dnešním světě úplně normální.

Jsem moc moc spokojená. Kniha se velmi dobře četla. Dojímala jsem se u ní. Ráda bych si od Jiřího Mádla v budoucnu zase něco přečetla, tak snad nezůstane u jedné knihy. I když filmy mu jdou taky výborně.

Prekvapive dobre napsaný román.

Přitažlivost planety Krypton
Přečetla jsem (jako knihovniceS v r. 2023) první román Mádla, ale nevím, mám divné pocity. Byla jsem zmatená spletitými vztahy, ztrácela jsem se, vracela jsem se ... Na odložení to nebylo, byla jsem zvědavá jak vše dopadne. No, hodnotím to na 3 hvězdy, asi se ke knize někdy vrátím a lépe ji pochopím.

Čtení mě moc bavilo. Začíná to nevinným dopisováním maily. Postupně se Veronika s Martinem dovídají více podrobností. Život obou neplyne úplně hladce.
Více nechci prozrazovat, ale román určitě stojí za přečtení.

Ke knize jsem se dostala náhodou - zapůjčená v době krize "nemám co číst". Nic jsem nečekala, naopak s kapkou skepse jsem knihu otevřela... pár prvních stránek mi přišlo zvláštních... ale pak jsem se začetla a šlo to naprosto jedním dechem. Čtivé, zajímavé, ač někdy drsné, tak osudy uvěřitelné - protože každý má ve své rodině nějaký ten příběh, který mu zadělal na terapeuta :-D

Hodně příjemné překvapení.

Díky za pokus a dál bych se psaní nevěnovala.

Knížku jsem přečetla jedním dechem, některé pasáže byly dost smutné, zvlášť ty, které se týkaly rodinného zázemí obou hlavních postav. Přišlo mi zajímavé a možná i trochu smutné, že se otevřeli nejvíc cizímu člověku na internetu a měli štěstí, že narazili právě na sebe. Konec pak v sobě má hodně naděje. Pokud Mádl napíše něco dalšího, myslím, že si to ráda přečtu:).

Velmi velmi příjemné překvapení. Moc pěkná oddechovka, kterou řadím k těm opravdu zdařilým. Příběh krásně plyne, moc dobře se čte. Není nijak plytký a i když si myslíte, že víte, jak dopadne, stane se tam tolik věcí, že zakončení vlastně vůbec není jednoznačné.

Opravdu jsem v knize nečekala takovou hloubku a tak skvěle vykreslené charaktery postav a zajímavě promyšlené jejich životní osudy. Jiří Mádl je bezpochyby talentovaný i jako spisovatel a tahle knížka rozhodně stojí za přečtení.

A kladné body navíc přidávám i za lokace v mých rodných Budějovicích a gymnáziu, kam jsem také chodila jen a pár tříd níž než Jirka. Příběh vlastně působí dost autobiograficky, ale asi půjde jen o inspiraci. I když, kdo ví…?

Neobvyklý vztah Martina a Veroniky odstartoval ve virtuálním prostoru, když si na seznamce vytvořili vlastní místnost s názvem Planeta Krypton. Povoleno je vše, protože si slíbí, že v reálu se stejně nikdy nepotkají. A tak se přes erotické zprávy, pomalu ale jistě, začne jeden druhému otevírat i co se týče soukromého života. Stanou se sobě navzájem majákem v dobách, kdy na jejich cesty zrovna slunce nesvítí. A i když se stanou věci, díky kterým se spolu nebaví, nakonec k sobě opět najdou cestu. Dodrží slib, který si v minulosti dali?

Krásný příběh, který se zaměřuje na traumata z dětství, hledání vlastní identity a nalezení smyslu života. Na to, jak si poradit se sexualitou, láskou i složitými rodinnými vztahy.

Musím přiznat, že kdyz jsem viděla nabídku štafety u @spackovaandrejka nezaujala mne ani obálka ani anotace, ale to, kdo knihu napsal. Vůbec jsem netušila, že Jiří Mádl je i spisovatel. Když jsem to zjistila, rozhodně jsem si musela jeho prvotinu přečíst.

Na začátku jsem byla mírně v šoku. Čekala jsem humornou knížku, ale Martin a Veronika začali pěkně z hurta. Erotické zprávy, které si spolu vyměňovali hned na začátku byli vážně dost peprné a já se u čtení možná i červenala studem. Říkala jsem si, co to ten Mádl kurňa napsal. Čekala jsem cokoli, ale erotiku ne. Pak se ale děj více rozjel a já se začetla do nádherného románu ze života.

Verči i Martina mi bylo místy strašně moc líto. To, čím vším si museli projít... Hlavně u Verči jsem si nedokázala představit, co bych dělala, kdyby se to stalo mně. Doufala jsem ale, že nakonec vše dobře dopadne.

Děj se rozvíjel postupně. Autor nám pomalu odkrýval vše, co stálo za chováním jednotlivých postav. To se mi moc líbilo. Neřekl vše hned a já tak mohla tipovat, proč se chovají zrovna takto.

Martin i Veronika si nakonec oba získali mé srdce. Moc jsem jim fandila, aby si ve světě našli své vysněné a milující místečko.


Emoční nálož, která mne naprosto dostala. I slzičky byly. Je ale pravda, že prvních pár stran mi trvalo než jsem se začetla.

Prvotina a hned takováhle pecka. Co by za takovouhle knihu dali i ostřílenější autoři.
Pravda, občas jsou dialogy trochu chaotické, ale jinak...
Celé to působí, jako kdyby Mádl psal o sobě, přitom (až na tu starší partnerku) se svým hrdinou toho moc společného nemá. Ale ten prokres (autokorekce mi to teď opravila na progres, ale vlastně proč ne?) vnitřního světa postav, klobouk dolů. Asi největší překvapení letošního končícího roku.

Knihu jsem přečetla do knižní výzvy, ale už jsem o ni zavadila dříve a chtěla jsem si ji někdy přečíst. Jsem moc ráda, že se tak stalo, protože knihu považuji za velmi povedenou. Doporučuji ji těm, kteří mají rádi knihy s psychologickým podtextem, protože o to tady jde.

Sledujeme tu dva příběhy. Veronika a Martin mají společné to, že v jednu chvíli v živote přišli o domov. Každý se s tím potýká různě, ať vědomě či nevědomě. Martin od minulého domova utíká, izoluje se, a Veronika se snaží najít domov nový. Nakonec oba dojdou k jistému smíření se se situací a na psychické úrovni dospějí. A to se v realitě povede málokomu. Ale tím nechci říct, že je to nějaké sci-fi, to vůbec, jen mi to bohužel nepřijde běžné.

*spoiler*
Ten zlom u Martina nastává, když se vrací zpět z Itálie a už neutíká. U Veroniky to vnímám tam, kdy se rozhodla, že matce pomůže, místo aby si Bertíka vzala, protože pochopila, že pro něj je to to nejlepší. Dokázala odsunout svou touhu po tom ho mít u sebe. To byl významný krok v přenastaveni své psychiky a konec to jen potvrzoval, protože pochopila, že on k ní nechová takové city a nucením by mohla jen prohloubit jeho nechuť k ní. Scéna na konci, kdy si Veronika s Bertíkem promluvila, mi přišla dojemná. Dalším potvrzením jejího dozrání byl i hovor k matce v nemocnici. Upřímně mě více bavila linka Veroniky než Martina, ale obě byly vyvážené. Líbilo se mi, že svým způsobem to dopadlo dobře, ale zároveň nedošlo v obou rodinách v velkému happy endu. Tak to totiž v životě bývá. Bylo na hlavních hrdinech, aby se s tím smířili. U Martina mě mrzelo, že tam neproběhl hovor s bratrem. Ale takhle to prostě je, někdy nedokážeme přimět toho druhého k otevření se, když na to není připravený.

Trochu mě mrzí jak je kniha hodnocena. Těch 80% by si zasloužila. Tím neříkám, že to nemá svoje mouchy a je to největší skvost, přesto mi to připadá podhodnocené. Když čtu některé komentáře, tak mi přijde, že ne každý ten příběh opravdu pochopí. Chce to asi čtenáře, který se snaží vidět trochu do hloubky.