Planeta idiotů
Roman Bureš
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466248/bmid_planeta-idiotu-8Ds-466248.jpg
4
287
121
Apokalypsa přišla s širokým úsměvem, ve kterém na nás cenila zuby. Nebyla to žádná hollywoodská kosmická šupa, žádný asteroid nebo supervulkán. Byla nenápadná a plíživá a lidstvo ji vlastně ani nepostřehlo. Nikdy nezapomenu na tu ženu v metru. Byla první a hlas měla jako zvon. Později se k ní přidali další. Stovky tisíc. Miliony. A nakonec miliardy. Byl jsem u toho. Od nesmělého začátku až po trpký konec. A tohle je záznam toho, co jsem viděl a co jsem prožil – moje osobní kronika konce světa.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha se mi vůbec nelíbila, ačkoliv byla dobře napsaná, i téma bylo zajímavé. Mnozí lidé si myslí, že musíme chránit přírodu, ale sobecky si pod tímto termínem představují pouze prostředí, ve které jsme schopni žít a které si přesto ničíme. Ale příroda přetrvá i po zániku člověka, i když bude úplně jiná. Příroda bude existovat i bez člověka, ale opačně to nefunguje.
Navíc o ekosystémech toho víme tak málo, že scénář zániku lidské civilizace tak jak je popsaný v této knize je taky možný.
Snad se Matce ubráníme, nějak. Protože už se delší dobu pomalu, ale zato efektivně, všude rozlézá. Třeba už bude před idioty úniku jen na jiné planetě? Ale známe, že se infiltrují a následně šíří debilitu všude. Víme, jak dopadl třeba podmořský ráj v Rapture...
A před šílenstvím není úniku ani pro nás, krvelačné pistolníky; jak fanatici s opovržením nazývají.
Takže až Agrofert dá všechny své zisky na nesmyslné aktivistické účely, a Babiš dobrovolně předá žezlo nějakým zfetovaným marxistům (kteří po něm už už natahují své obě levé pracky...), doufám, že ve skutečnosti už lidstvo začne znova někde jinde, daleko. A tentokrát úplně bez idiotů. Bez zhoubného liberalismu. Ať žije meritokracie.
Začátek knihy byl super, dobrá myšlenka, rychlý spád. Ale na konci jsem měla pocit, že by bylo lepší po knize nesáhnout. Chápu, že je důležité se zamyslet nad osudem planety, ale taková deprese na mě po dočtení padla, že si dobře promyslím, než zase zkusím tohoto autora.
Absolutně skvělá kniha u které jsem se nenudil ani chvilku. Jen škoda toho závěru (epilogu) ten už tam byl navíc. Mohlo to zůstat otevřené a každý si mohl domyslet konec jaký by chtěl. Nicméně od poloviny jsem knihu přečetl na jeden den.
Má druhá kniha téhož autora a mám úplně stejné pocity. Z počátku jsem byla nadšená z dokonalé absurdity, který tento virus způsoboval. Kniha ani chvilku nenudí, má to spád, myšlenku, napětí, akci, humor, ale také bohužel závěr. Epilog se strašně nepovedl a celý příběh, který do té doby neměl žádnou chybičku totálně zabil. Úplně stejným způsobem pan Bureš zničil knihu Říše. A tak se obávám, že závěry zkrátka neumí. Přesto dávám plný počet hvězdiček, protože ten epilog má jenom 15 minut a lze ho zahodit do koše. A také díky velmi vydařené audioknize, kterou opravdu naprosto dokonale načetl pan Roman Říčař.
Rozsahem spíše novela než román. Přečteno za jedno sezení. Další variace na apokalyptický průběh konce lidstva, tentokrát říznutý lehce eko pointou. Příběh se čte dobře, ale vzhledem k délce si nejde nijak extra pohrát s charaktery. Konec byl vcelku očekáváný...podobné ražení jako Tma od Neffa a spousta jiných. Knihám jako Stand nebo Swan Song z podobného žánru se kniha neblíží ani smykem, na druhou stranu mě docela bavili místní reálie. Jako rychlá jednohubka poslouží a neurazí.
Audiokniha - Páni! Načteno dokonale. Barva hlasu, intonace, úryvky zpěvu :o) hlavní postavě to sedlo, jak "pr**l na hrnec". Tleskám.
Roman a Roman. Skvělá kombinace vtipných situací, které ve vteřině přejdou do děsem vyvolanou husí kůží....
První dvě třetiny super, pak to bylo slabší, ale pořád dobré až do konce. Jedna z těch knížek od které je těžké se odtrhnout.
Ze začátku jsem si říkal, to je super humorná knížka. Postupně mne humor přecházel. Ne sice až k nějakým dramatům, ale prostě v určitých chvílích už se člověk nesmál, jen si říkal: "Do prčic, tohle se ale klidně stát může".
Jen Monica Bellucci mne na závěr drobet zmátla .
Děsivé, ale přitom místy zábavné. Kniha se velmi dobře a rychle čte. Ale obávám se, že příští generace neosloví tak, jako nás teď, protože jména současných politiků, která se zde vyskytují (Babiš, Bartoš, Okamura), budou nejspíš zapomenuta. Při citaci premiéra: "Musíme zamésť před vlastním prahem. Mějtě oči otevřené..." si budou myslet, že se jedná o chybu tisku.
Takže asi takto: je to Eko agitka, o tom není pochyb. Na druhou stranu je nejasné, na které straně barikády nám autor vlastně stojí. Na třetí stranu se to čte skvěle. Na čtvrtou stranu jsem v tom stylu psaní našel Kulhánka v kombinaci s Páralem, a to můžu. Na pátou stranu tudíž následuje 5 hvězd a titul Překvapení roku. Našincům a jiným hovadům doporučuji!
Naprostá jízda, od začátku do konce. Příběh je vlastně dost jednoduchý a přímočarý, pouze z pohledu hlavního hrdiny. Ale pořád čtenáře nutí číst dál, protože se chce dozvědět víc. Nezačne nudit po 10ti stránkách jako Kotleta. Funguje humor i napětí, občas je to i smutné a ten konec je prostě skvělý, BRAVO!
"Jste lhostejní a sebestřední! Opájíte se vlastní výjimečností, ale přitom jste jen prd ve větru!"
Najviac sa mi páčil hrdina tejto knihy. Bol to obyčajný človek, ktorému sa lepila smola na päty, a keď sa mu začalo konečne dariť, ľudstvo začínala hubiť neznáma choroba.
Výborný príbeh autor postupne dávkuje informácie o tejto chorobe a Bureš zároveň poukazuje na niektoré problematiky ľudstva. Ono treba pochváliť aj štýl písania, ktorý tomu dodával skvelý nádych a ľahšie sa to potom číta.
Šla jsem do této knihy naslepo po předchozí zkušenosti s Burešovými spisy a rozhodně jsem nebyla zklamaná, vykreslená apokalypsa byla popsána tak dokonale živě, že jsem měla během čtení strach z usmívajících se spolucestujících v MHD. Představa, že bych se objevila ve světě idiotské totality, kde víte, že nemáte šanci kohokoliv podplatit či přemluvit k "odpuštění" byla silně děsivá. Přesto je text prolínaný tak úžasným tónem hlasu vypravěče, který dokáže odlehčit i odpornou scénu, že jsem dokázala knihou doslova proplout s úsměvem na tváři (i když v některých scénách ztěžka). Kniha pro všechny čtečky, čteče, čtenáře! Knihou jsem prolítla za dva dny a ani nevím jak.
Zkrátka nešlo přestat. Jednoduše to byla bomba. (A tečka)
Skvěle napsané postapo z dnešní doby, které nás nutí k zamyšlení. V příběhu je i za pomocí černého humoru vykresleno, jak se nechá lidstvo lehce zfanatizovat. Závěr je překvapivý a výsledkem je v podstatě to, že si takový konec zasloužíme.
"Během trestu muž neustále ječel, prosil a sliboval. K tomu mu z ampliónů vyhrávala píseň Zlatíčka od Kapitána Dema: JÁ VÁS MÁM RÁD. I KDYŽ MĚ UŽ TROCHU ZAČÍNÁTE SRÁÁÁT..."
Štítky knihy
Kniha Planeta idiotů je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 337x |
| Čtenářské výzvě | 41x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 118x |
| Chystám se číst | 79x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 5x |
Výborný počin PostApo Romana Bureše má skvělou zápletku i poselství. Interesantní příběh, který si bere na mušku lidskou nadutost, bezohlednost a egoismus, který nás jednou přivede do záhuby, je napsaný s jistou dávkou lehkosti a černého humoru, i když řeší závažná civilizační témata. Lidstvo jako takové je ten nejhorší virus, který mohl naší krásnou Modrou planetu napadnout a jednou dojde k jeho zkáze, možná spíše nevyhnutelné sebedestrukci - stejně si nic jiného, vzhledem k tomu, jak se chováme k Matce Zemi a Přírodě, nezasloužíme. Je paradoxní, jaké krásné věci umí člověk vytvořit a zároveň vše ničit a nechávat za sebou jenom zkázu a zmar.