LenJen přečtené 96
Skleněný pokoj
2009,
Simon Mawer
Začátek se slušně rozběhl, ale přepálil, až konec spíše klopýtal. Samotný příběh byl silný, nosný, jenže ho navrtaly těžko uvěřitelné náhody spolu s motivem Skleněného pokoje, který je, ano, chápu, motivem hlavním, zároveň však neustále omílaným, až na něm není nic vzrušujícího. Po čase ten architektorgasmus vyprchá. Jemná lyrika filmu byla o poznání lepší, jednodušší, opravdovější.... celý text
Jak vypálit Chrome
2008,
William Gibson
V budoucnu přečtu znovu, povídky jsou, co se týče vrstev, pořádné cibule. Než jsem se zorientovala, trvalo to, ale obraznost a originalita stála za to.
Hamlet
1981,
William Shakespeare
První čtení Shakespeara. Půjčili mi vydání z roku 1917, takže ne od pana Hilského. Na jazyk jsem si musela chvíli zvykat, až jsem si navykla a místy ho vložila do denní mluvy s přáteli (ups). Postavy jsou přes vrstvy prachu a času stále živé. Mile překvapila zvýšená míra sarkasmu & ironie. Ač se umírá jako na běžícím pásu, tempo knihy je tak akorát, příjemný poklus se stoupáním, kdy se na každém druhém řádku skrývá intošský poklad.... celý text
Walden aneb Život v lesích
2006,
Henry David Thoreau
Mírumilovné rebelství, kutilství, základy vaření bez kypřícího prášku. Litanie na společnost, tedy na měšťany, a do toho všeho půvab krajiny. Začátek byl slibný. Bohužel se dostavilo důkladné měření rybníků spolu s jakousi další popisnou výplní. Myšlenky se opakovaly a nečitelně zamotávaly. Místy to dost zavánělo klaiscismem, aneb čtěme pouze antické autory a citujme naučená jména. Ale to se snad dá vnímat jako chyba autorovy doby, ne jeho samotného.... celý text
Mlýn na mumie
2014,
Petr Stančík
Kvalitní bizár s překvapivým koncem. Začátek sliboval větší realismus, takže mi trvalo, než jsem fantazii navykla a přestala se mračit, jakmile postava vyvedla něco neproveditelného. Předtím jsem ale četla samé klasiky, než se ke mně Mlýn na mumie konečně dostal, takže to může být i tím. Pro komisaře Durmana použiji název písně od Wohnout - gastrosexuál. Neustálá žranice a smilnice může místy vadit, dekadence jak sviň. Musím ocenit kreativní užití historických faktů. A hesla řádu Ordo Novi Ordinis, která by zasloužila vlastní sbírku.... celý text
Příběh umění
1997,
Ernst Hans Gombrich
Nejvíce na knize oceňuji, že se skládá ze souvislostí, že autor nehází slohy, styly a směry do přesných šuplíčků, ale hledá spojující nitky, díky nimž je to vlastně skvělý román. Ano, ke konci je zmatenější, ale kdo v případě moderny a post-moderny není? Navíc autor, jak sám uváděl (opakovaně) neměl možnost hodnotit s časovým odstupem.... celý text
Svědek
2010,
Jiří Kolář
Velký zážitek. Předtím jsem od JK nic nečetla a tento šikovný průřez, v kterém nechybí ani pár vtipných básní/grafik, mi dobře posloužil pro představu o jeho básnické tvorbě (ovlivněné tou výtvarnou a naopak). Někdy jsem musela opravdu napnout síly, abych měla dojem alespoň částečného porozumění, ale o to větší odměnu za to cítím. Autor se dotýká všednosti, hledá autenticitu a neúnavně zbrojí za umění.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Má to všechno - postupně obnažované tajemství, spád, rodinné vztahy, skvělou atmosféru, pointu,... Každým coulem doporučuji!
Hon na ovci
2016,
Haruki Murakami
Naštěstí jsem knihu koupila se slevou, jinak bych byla lehce nakvašená. Především mi vadily popisy hrdinova stravovacího režimu, kdy v podstatě jen chodil po barech a kavárnách a uvažoval o ovci, a poté popisy přírody... Jako by chtěl Murakami za každou cenu dosáhnout těch 400 stran. Našly se hlubší myšlenky, ale nijak rozvinuté, nijak převratné. Do konce mě tak držely místy zajímavé postavy (hl. hrdinu nepočítám) a absurdno, které mám prostě ráda. Předtím jsem od HM četla pouze Norské dřevo a u dvou titulů už nejspíš zůstanu.... celý text
Já, robot
1993,
Isaac Asimov
Velice potěšilo, a to hlavně co se týče otázek robotí etiky a celkově mysli. Vcelku svižné čtení.
Úřad pro zahrady a rybníky
2018,
Didier Decoin
Styl mi nesedl, na druhou stranu musím ocenit hluboké znalosti, které musel k napsání autor načerpat.