Mlýn na mumie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana. Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detektivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy... „Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby. Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“ Bogdan Trojak...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193242/big_mlyn-na-mumie-Rez-193242.jpg 4740
Nahrávám...

Komentáře (229)

Kniha Mlýn na mumie

Ctucomamrada
18. dubna

Knihu jsem si musela přečíst několikrát. A to hlavně proto, že se mi moc líbila. Nechtěla jsem, aby mi utekl jediný motiv, jediná postava, dialog, myšlenka či jiná promluva. Tolik originality se v současné české literatuře hledá těžko, tady jí ale najdete tolik, že z ní budete čerpat ještě dlouho. Děkuji za skvělou knihu, pane Stančíku.

ANTITERRA
29. března

Tahle kniha se nečte, v ní se čtenář "rochní" od první věty až do konce. Stančík je jeden z nejoriginálnějších českých spisovatelů současnosti, jehož styl je nezaměnitelný. Mlýn na mumie jsem četla již potřetí a stále v něm nacházím něco nového. Každá kapitola je uvedena citátem z učení tajného spolku ORDO NOVI NOVINIS - byla bych šťastná, kdyby autor napsal a vydal alespoň jednu z knih tohoto řádu!


TomTomis
16. března

Skvělý jazyk a to je vše. Příběh jako takový mě ze začátku zaujal a jak plynula stránka za stránkou, přestalo mě to vše tak nějak zajímat. Fantasmagorické vrstvení různých popisů a když se na scéně objeví mluvící krysa a havran (nebo co to bylo), kterými promlouvá mandragora, měl jsem chuť už to opravdu zahodit.
Tohle mi nepřišlo k smíchu. Jediné pasáže, které se mi líbily, jsou snad jen ty úvody jednotlivých kapitol. Myslím, že tohle bude můj první pokus a zároveň poslední, kterým jsem se pokusil poznat dalšího českého autora. Možná napsal lepší knihu, ale to už se asi nedozvím :)))
PS: Postava komisaře Durmana byla děsivě nesympatická, obyčejný proutník, co to nemá v hlavě v pořádku...

toni-az
10. února

(+ SPOILER) Četl jsem už kdeco, ale tohle byla asi největší fantasmagorie, s níž jsem měl dosud čest. Ten člověk musí jet v hodně dobrém nebo naopak v hodně špatném matroši.

Detektivka? Ani náhodou. Sice nějaké "pátrání" probíhalo, ale naprosto nesmyslně, bez špetky detektivního talentu nebo alespoň selského rozumu.

Porno? Kde? Jako ano, pořád nějaké pubertální narážky na sex, které ovšem z mého pohledu knize spíše ubližují, a to dost.

Historický román? No v minulosti se to odehrává, i když ... Tuhle dobu vůbec neznám, tak tomu budu věřit.

Nicméně vzhledem k různým skutečnostem (mandragora, ne-mrtvý král, mlýn na mumie,..) bych to spíše zařadil do steampunk urban fantasy ranku.

Mlýn na mumie? Asi 2 věty úplně mimo kontext celé knihy. Zjevně pouze pokus o zvýšení nákupů díky podivnému názvu.

Když to vezmu kolem a kolem, příběh, resp. to, co ze něj prohlašují, mě naprosto nezajímal, bylo mi celkem jedno jak to bude pokračovat i jak to dopadne. Strašně mě rozčilovaly "moudrosti" ordonovýho ordinisu. Hodně mi vadilo, jak se tam pořád jen jí, pije a souloží. Na druhou stranu neskutečně dobře vykreslená atmosféra a sugestivní popisy jídel, při nichž, se člověku sbíhají sliny, což z knihy dělá něco, co se dá číst. Ale na víc než slabý průměr to nestačí.

ItalkazTerstu
27. ledna

Obdivuju, když současní autoři píší román moderním způsobem, v některých ohledech i inovativním a zároveň v rámci tvorby prokazují znalost minulosti. Ideální kombinace, skvělý román, pana Stančíka mám moc ráda.

Abroš
24. ledna

Čtivé,záživné čtení z dob mocnářství.Toulky starou Prahou.Podobně jako kniha PRAVOMIL,se tahle taky dá odložit až s poslední stránkou.Skvěle jsem se bavil.
:-) Asi takhle bych si představoval mládí komisaře Ledviny z filmu Adéla ještě nevečeřela, v podáni Rudolfa Hrušínského :-)

dia.riedl
18. ledna

Výborně napsané, pan spisovatel si mě hned od první kapitoly chytil na háček svou výřečností a krásnou hrou s češtinou, podle mě má opravdu talent. Úžasně roztomilé prasárničky střídají dosti bizarní a morbidní nápady, do toho všeho vyšetřování tajuplných vražd v historické Praze!
Nádhera!
Nejvíce mě na tom vlastně bavily ty toulky starou Prahou a všechny návštěvy hostinců a vykřičených domů, proto jsem někde za půlkou malinko ztratila to původní nadšení. Ale i tak mě kniha naprosto okouzlila, hlavně díky autorovu stylu psaní.

Janadvorackova
29.11.2021

Jsem v rozpacích, červenám se a cudně klopím oči.
Začátek se docela rozjel. Říkala jsem si "jo, Stančík, pohoda." Pak mě to chvíli nebavilo, neboť děj se ubíral špinavými uličkami Prahy, bordely a nálevnami místy docela stejnými. Zaujaly až poněkud originální vraždy poštovních doručovatelů. Následně jsem zjistila, že i když nevím, kde jsem se momentálně na onom místě v příběhu vzala, hrozně se mi tam líbí a hodlám se účastnit, samozřejmě ve vší počestnosti... všech radovánek.
To byste nevěřili, tam se jenom vraždí, jí a souloží. Ale je to tak hezky rozložené, že stíháte i vlastní realitu :).

1 ...