Hamlet

Kniha se mi četla dobře a byla krátká. V některých částech byl příběh natahován Hamletovými filozofickými otázkami. 7/10

Překlad Jiřího Joska je moc krásný, ale Saudka mám taky ráda. Je dobře tuhle hru znát, v anglických knihách se z Hamleta často cituje.

K téhle klasice mě přinutila čtenářská výzva a musím přiznat, že jsem až žasla, jak pěkně se mi Shakespeare čte. Narazila jsem na spoustu zajímavých postřehů, které vybízely k zastavení a zamyšlení. Překvapilo mě, jak moc je kniha nadčasová a kolik toho má připraveného pro dnešního čtenáře. Když to shrnu: tolik mrtvých jsem rozhodně nečekala. Konec byl hodně smutný, ale co může člověk od tragédie čekat jiného. Na Youtube je k dispozici osmidílný sestřih nejzajímavějších scén z této div. hry provedené v Národním divadle. František Němec v titulní roli byl skvělý. Škoda, že není šance vidět tuto inscenaci celou.

Já Shakespeara prostě můžu a Hamlet mě bavil od začátku do konce. Tohle dílo je zase protkané spoustou skvělých myšlenek, které jdou dobře zachytit. Je to taky hodně nadčasová a aktuální kniha, ostatně jako je to u povinné četby zvykem. Troufám si říct, že vás to bude bavit a něco vám to předá. Úžasně vykreslená je tu kopa špatných lidských vlastností - neskutečná touha po moci, při které kráčíte přes mrtvoly, nečestnost, intrikářství, přetvářka a bezpáteřnost lidí, kteří své postoje mění jako počasí jen proto, aby náhodou neklesli na společenském žebříčku. Moc se mi líbila postava Hamleta a bavilo mě sledovat, jak se právě v ohnisku těchto vlastností pohybuje a dumá v nekonečných úvahách o bytí a nebytí a smyslu takového lidského života. A i když to na konci byla trochu jatka, celkový dojem je hodně dobrý. A za mě skvělá volba na povinnou četbu a špičková divadelní hra.

Shakespearovy tragédie jsou prostě klasika. Uznávám, že nemusí sednout úplně každému, protože je dost náročné pochopit smysl napsaného, ale když si dáte tu práci, tak rozhodně nebudete litovat.

Nečetlo se mi to úplně lehce, náročné.
Divadelní představení bylo mnohem stravitelnější.

Dechberoucí, úžasná a nejklasičtější Shakespearova divadelní hra.
Doporučuji.

Tohle je prostě naprosto mega věc a pro muže kolem třicítky asi jedna z těch, kterou by měl studovat.

Líbila se mi. Začátek je skvělý, pak přichází trochu nudnější a zamotanější část, ale konec je docela napínavý a vypjatý, ale na můj vkus příliš roztahaný - myslím, že by kniha mohla být klidně o něco kratší. Složitost příběhu, neustálé kličky, intriky a lži, kdy si Hamlet hraje na blázna, mě bavily, ale ke konci už to bylo docela únavné. Jak říkám, ten konec mohl být klidně kratší, jinak za mě skvělá volba.

Přečteno díky čtenářské výzvě. Shakespeare mě docela baví, ale tady byl pomalejší začátek.

Hodnotím 4 hvězdičkami, protože to bylo moc dobré.
Knihu jsem koupila minulý rok na cestu do Dánska, v plánu byla Kodaň a tedy taky Kronborg, kam Shakespeare děj umístil. Minulý rok to nevyšlo, avšak letos ano. Zámek je krásný, i jeho okolí, avšak tak moc mě nenadchl, i když jsem při prohlídce potkala samotného, filozofujícího Hamleta. A to mi přidalo na zážitku a dojmu z knihy. Knihu jsem četla tedy tam, dva dny na parkovišti při pohledu na zámek. :)

Příběh a jeho provedení, to jak měl autor této hry všechno vymyšlené, wow! Stejně tak mě to překvapilo u Romea a Julie, vždycky je to wow, a nikdy to nečekám.

Začátek byl zmatený, trošku se mi to táhlo (kdo je kdo a tak..) ale jak se to rozjelo, četlo se mi lépe.

Možná bych zkusila ještě knihu s překladem pana Hilského nebo pana Josky, jak jsem četla v komentáři níž.

Příběh je zajímavý, ale četlo se mi to docela špatně. Ty filozofické myšlenky pro mě byly složité, asi to není úplně čtení pro mě. Četla jsem to déle, než jsem čekala. K maturitě ale asi fajn.

Hra plná patolízalů neboli moderní terminologií oportunistů: Polonius, Rosecrantz a Guildenstern či Osric z V. dějství. Čteno v překladu Jiřího Joska, což je podle Vladimíra Medka nejlepší překladatel Shakespearea vůbec (v komediích a snad i tragédiích souhlasím, v Sonetech však nikoli, tam Hilský jednoznačně vede), a to jako součást publikace "Dvanáct nejlepších her I". Drama se čte samo a vychutnal jsem si ho víc než 4hodinovou filmovou adaptaci Kennetha Branagha. (Vzkaz dabérům: propánakrále užívejte moderních překladů Shakespearea, tj. Josek nebo Hilský. Proč nám cpete pořád toho Saudka!?) Zajímavý je Joskův moderní blankvers s občasnými kratšími tvary sloves: „To by / se musel najít příklad v dějinách, / že někdo dbalý cti SPOLK urážku.“ Jistě, šetří to slabiku a za uši netahá. Závěrečná poznámka: Hamlet je příliš inteligentní na to, aby bezhlavě vraždil.

Četla jsem znovu k maturitě. Říkala jsem si, že třeba se mi to třeba bude líbit víc a budu to líp chápat, když jsem starší, ale ne. Pořád se to táhlo sáhodlouhými monology o ničem. Až poslední čtvrtina se dala. Shakespeare není zkrátka autor pro mě.

Než jsem knihu začala číst, tak jsem v knihovně přečetla první scénu z každého vydání, co tam měli, a poté jsem si vzala to, které se mi nejlépe četlo. Musím říct, že překlad Martina Hilského mi ke knize sedl - nebyl napsán zastaralým jazykem, ale zároveň si ponechával svoji vznešenost.
Samotný děj mě také mile překvapil. Je zajímavý, jsou v něm zvraty a rychle ubíhá (samozřejmě i díky tomu, že je to drama - jsou zde samé přímé řeči, které děj posunují vpřed). I když už jsem základní děj této slavné tragédie znala, v knize jsem se dočetla spoustu nových informací.
Jsem ráda, že jsem si konečně nějakou knihu od Shakespeara přečetla. Jen je škoda, že se tolik odkazů a drobných dvojsmyslů ztratí v překladu.

Děj ubíhá rychle, možná až moc, což někdy zplošťuje postavy a jejich motivace. Ačkoliv je Hamlet považován za vrcholné drama, v knižní podobě mě příliš neoslovil. Činohra na papíře prostě není můj šálek kávy. Možná by to lépe fungovalo na jevišti, kde by emoce a dialogy více vynikly.
75%

Četl jsem i v originále, prostě skvělá věc.

Shakespeare je klasika. Popravdě jsem čekala víc podle toho, jak je dílo hodnoceno. Ráda navštívím divadelní zpracování.

Moc se mi líbí celý příběh a nápad hry. Will to má zkrátka do detailu promyšlené a to je právě ta věc, která mě na tom baví.
Dvakrát jsem byla v divadle u Bezručů v Ostravě s Josefem Trojanem v hlavní roli a nemůžu si to vynachválit. Určitě doporučuji všem. Bylo to snad nejlepší divadelní představení, které jsem doposud viděla.
Určitě si v budoucnu chci přečíst víc Shakespearových her, protože to byl mistr svého řemesla a to, co vytvořil, je prostě skvělé.