Václav Havel
česká, 1936 - 2011
Populární knihy
/ všech 94 knihNové komentáře u autorových knih
Vernisáž
„Při čtení této knihy mi naskakovaly pocity, jak jsem se cítila, když mi někdo radil v těhotenství, co a jak mám dělat.
Kniha se četla rychle.“
— EliBla
Dálkový výslech
„Velmi zajímavá kniha.“
— Kabuky
Odcházení
„Po shlédnutí skvělého a velmi citlivě natočeného dokumentu "Tady Havel, slyšíte mě?" a besedě s režisérem jsem dostala chuť vrátit se k Havlovu Odcházení. Po jeho premiéře v roce 2011 jsem z filmu sice byla dost v rozpacích, ale když režisér dokumentu Petr Jančárek potvrdil, jakou dělalo splnění tohoto dětského snu Havlovi radost, chtěla jsem ho zkusit znovu. Nejdřív jsem ale sáhla po téhle původní divadelni hře a při čtení jsem poznávala Havla tak, jak ho mám jako dramatika ráda, detailistu s velmi osobitým absurdním humorem, a hodně mě bavily i neobvyklé vstupy autorova Hlasu. Navíc jsem hru četla už s povědomím o jejím vzniku, což Havel v dokumentu sám komentuje. Odcházení sice dokončil az v roce 2006, ale psát ho začal už před Sametovou revolucí a zpětně byl sám překvapen, jak věrně to politické odcházení ještě jako disident vystihl.
Zvlášť mě potěšilo, když jsem při čtení hry narazila na tuhle pasáž, která zazněla i v dokumentu a která pro mě byla jednou z jeho nejsilnějších scén.
"Prázdnou scénu mám také rád. Otázka je, jak dlouho může být prázdná. Pozoroval jsem, že v první fázi se obvykle neděje nic. Lidé čekají. V druhé fázi zneklidní, protože nevědí, co se stalo. V třetí fázi začnou lehce hučet, protože v tom spatřují jakousi
bezradnost divadla, které nedokáže vysvětlit publiku, proč se ani nehraje dál, ani nezavře opona. No a ve čtvrté fázi začnou lidé odcházet nebo se smát. Hlavně však: prázdná scéna má svůj zvláštní obsah. Své poselství. Je to do několika minut zhuštěná prázdnota světa. Prázdnota do té míry prázdná, že mlčí i o sobě samé."“... celý text
— Renatka11
Moc bezmocných a jiné eseje
„Skvělé eseje – nejvíc mě dostal dopis prezidentu Husákovi. Asi i tím, že byl zařazen jako první. Ale dost nemožná předmluva. Stále se obracela do minulosti, což částečně chápu, ale Havlovy myšlenky považuju za nadčasové a zasloužily by si zasadit i do kontextu dnešní doby. Tak aby kniha skutečně plnila to, co si vytyčila – oslovit současnou mladou generaci.“... celý text
— marvarid
Zahradní slavnost
„Tuhle maturitní otázku si vytáhnout před xx lety tak budu nešťastná.
Teď vidím, že jsem uzrála. Wow, tohle je naprostá pecka, brutální, geniální. Neskutečně jsem se bavila.“... celý text
— SirenKa
Václav Havel - knihy
2015 | Hovory v Lánech 1992 |
1975 | Audience |
2010 | Zahradní slavnost |
1989 | Moc bezmocných |
1990 | Dálkový výslech |
2003 | Pižďuchové |
2007 | Odcházení |
1992 | Hry (1963–1988) |
1990 | Asanace |
1975 | Vernisáž |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Fejetony, eseje Literatura faktu Literatura česká Literatura slovenská
Štítky z knih
eseje sex dopisy korespondence filozofie humor pro děti rozhovory Česko, Česká republika česká literatura
Havel je 165x v oblíbených.
Osobní web autora