Obrázek není k dispozici

Do této hry zahrnul Václav Havel své vlastní zkušenosti z doby, kdy pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru. Hrdinou hry je zakázaný spisovatel Vaněk, který pracuje v pivovaru jako „přikulovač sudů“. Jeho nadřízený Sládek ho pozve do své kanceláře k rozhovoru. Jedná s ním přátelsky, spisovatel se však cítí nesvůj. Je vytržen ze svého prostředí, dělnickým zvykům /pití piva/ přivyká jen s obtížemi, kromě toho neví, jestli na něj jeho nadřízený nechystá nějaký podraz. Sládek mu dá zvláštní návrh - přesvědčuje ho, aby sám na sebe psal hlášení tajné policii. Vaněk odmítne, přesto že mu Sládek za to nabízí „ teplé místo ve skladu“. Ve hře jde mimo jiné o kritiku pokrytectví....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/empty_m.jpg 3.7471
Žánr:
Divadelní hry, Literatura česká
Vydáno:, neuvedeno/neznámo (s.n.)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Přidat komentář
elcapitano
15. září

úplně to vidím..naštěstí je doba, do které hra spadá už za náma.
Cyklická forma je opravdu esence absurdního humoru.

patrik0816
19. června

Havlovo osobní Čekání na Godota.

Kmotr99
10. května

Čekání na Godota, kde se pije pivo. Na rozdíl od Becketta je to kratší, (a podle mě) zábavnější a výstižnější. Reálná zkušenost a kontext dodávají Audienci na působivosti. Délka tak akorát na vypití jednoho půllitru (vlastní zkušenost), i když zvládnout by se jich dalo asi víc... ale víte co, nejsem na pivo moc zvyklý. Nejsem žádnej pivař, natožpak sládek.

kap66
25. února

Neztotožňuji se s většinou názorů tady, ale chápu je - ze dvou důvodů:
1. Nedá se pochopit absurdita něčeho, co jste reálně nezažili (vy mladí).
2. Ježíte se, že máte číst dílo od prezidenta, o kterém ještě k tomu lidé vesměs mluví s úctou (to je jedno, že to napsal dávno předtím, než se prezidentem stal) - a čekáte podvědomě Něco; takže když čtete tyhle dialogy burana se slušňákem, nechápete, co na tom lidé mají.
Co na tom mám já? Hra mě baví celá. Např. sledovat to, jak sládek postupně Vaňka "zpracovává" (to si tedy asi myslí on): nejdřív mu vyká, pak mu tyká, mluví s ním jako s kamarádem (a chce po něm přivézt Bohdalku). Za naprosto nejlepší část ale považuji závěr: Vaněk, oběť režimu, odmítá z principu psát na sebe hlášení. Sládek, jeden z těch, kteří tento režim nejen podporují, ale přímo drží, ho obviní ze svého života plného špíny, z toho, že kvůli takovým lidem - rozumějte morálním - MUSÍ být on ten, který se MUSÍ brodit ve svinstvu. V opilosti a lítosti nad sebou samým usne, probudí se - a vypadá to, že vše začne nanovo. A Vaněk, do té doby zdvořilý, to vše komentuje větou: "Je to všechno na hovno."
Zpět k bodu č. 1: jakákoliv realita má v sobě skrytou absurditu. Může to být i situace z této hry - člověk, který bude inteligencí i morálkou pod vámi, bude mít nad vámi moc. Ale stoprocentně vidíte - zase ve SVÉ realitě - i spoustu jiných absurdit. Protože absurdita je (a zároveň není) nesmysl. Absurdní, viďte.

Magdalena5
02. února

S audiencí jsem se již potýkala vícekrát, stejně se mi stále nejvíc líbí audiozpracování v podání autora a pana Landovského

gladya
31. ledna

Přečteno během chvilky a líbilo se mi to. Opakované dialogy a jistá Vaňkova pasivita by se zřejmě čtenáři na větším prostoru omrzela, ale v kratičké jednoaktovce to má smysl a funguje, alespoň na mě to fungovalo dokonale.

Někde jsem slyšela, že Audienci v domácím divadle "hrál" Havel s Landovským. Úplně je vidím.

edit: Kdo tu dobu zažil, pochopí hru snáz. Je to absurdní drama, ale přitom popisuje realitu.

angloumene
10. ledna

Ve vší úctě k Havlovi mě tato hra příliš nezaujala. Nemůžu se zbavit pocitu, že mlčící Ferdinand přeci jen zamlžuje určité pohrdání absurditou situace a nepřizná to, ani když je tázán. Já tedy chápu, že určitě bylo lepší nic moc neříkat, ale pak už bych o tom nepsala hru.

Michalka98
15.10.2017

Možná se na mě budete zlobit, ale tato (naštěstí tak krátká divadelní hra) se mi opravdu nelíbila. Možná nechápu absurdní drama, ale neustále se opakující dialogy mě jenom rozčilovaly, jakoby autor nevěděl, co jiného má napsat. Význam tohoto díla je dle mého názoru čistě politický, ale bohužel ne literární. Dost mě tedy mrzí, že je Audience na seznamu povinné četby s takovými velikány dramatu jakými byli Shakespeare nebo Čapek. Možná jsem příliš mladá a nezkušená, abych toto dílo dokázala pochopit. Třeba si k němu dokážu najít cestu za pár let, ale dost o tom pochybuji.

nai.ivka
13.08.2017

Číst divadelní texty mě nebavilo nikdy, nakonec je to hra a vynikne nebo zanikne až na jevišti podle toho co předvedou herci. Hru jsem viděla dvakrát na začátku 90.tých let, líbila se mi, tahle je ještě dá se říct veselá. Vycházela z absurdity doby, která jsem myslela je pryč, teď doufám, že nenastane jiná absurdní doba.

kní
23.05.2017

Havlova Audience v čínském národním divadle (Tianjin Grand Theatre v patnáctimilionovém městě Tchien-ťinu)! A klobouky si ještě chvilku držte: jako taneční představení!! Podařilo se ji tam uvést proto, že ji nazvali Antiwords a nikde nebylo řečeno, že je to Havel, jinak by ji cenzura samozřejmě nepovolila. Tento husarský kousek má na svědomí Spitfire Company a Miřenka Čechová. Vnuknutí nápadu provedla šéfka Českého centra v New Yorku Barbara Karpetová.
Z rozhovoru s Miřenkou Čechovou, který vedla Kateřina Eliášová a vyšel v LN 18. prosince 2015:
LN: Jak reagovali diváci?
MČ: Přišlo strašně moc mladých lidí. Po představení jsme měli hodinovou diskusi. Najednou se začaly zvedat ruce a lidi se postupně hlásili: "Já jsem překládala Havla." "Já jsem se s ním setkal." "Četla jsem ho." A pak začali diskutovat o různých formách svobody, ale třeba taky o Facebooku, který je tam blokovaný. Vznikla tam neuvěřitelná a silná atmosféra. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Diváci si uvědomovali, že jsme přivezli něco výjimečného. Něco, co jim umožnilo se svobodně vyjádřit. A to bylo fascinující.
LN: A to prošlo?
MČ: Ano, prošlo to. Celé to pro nás překládala čínská producentka hry, která žije a pracuje v Evropě. Je to progresivní mladá žena, která celou tu dobu věděla, že jde o hru na motivy Audience. Hráli jsme pak ještě v malém soukromém divadle v Pekingu. Mecenášem je podnikatel, který se tam snaží přivážet progresivní věci ze Západu, ale je tam pod velmi silnou cenzurou a dohledem. Má v divadle vládou nainstalované kamery, které sledují, co se tam hraje a říká. A v tomto divadle jsme Antiwords nesměli uvést. Hráli jsme tam jiné představení, nicméně se i po něm strhla velká diskuse o svobodě projevu. A on na tu diskusi ěšel a vypnul všěechny ty kamery a říkal: "Nevím, co se mnou bude zítra, možná mě přijdou zavřít. Ale cítím, že se tady něco děje, že dochází ke změně, něco se hýbe a risknul jsem tu diskusi. Protože to je důvod, pro který to dělám."
___

Jednoaktovka Audience byla 7.6.2013 poprvé uvedena v africké Nigérii. Nastudoval ji místní soubor Jos Repertory Theatre ve spolupráci s českým velvyslanectvím. Hru režíroval Patrick-Jude Oteh, který vystudoval divadelní režii, mezinárodní právo a diplomacii a excelovali v ní mladí herci Mark Musa jako Vaněk a Sunny Adashon v roli sládka.

KejmlP
10.04.2017

No musím uznat, že vtipné to je, hlavně tedy v divadelním zpracování s Abrahámem a Landovským. Nejsem nějaký obdivovatel politické činnosti Václava Havla, filosofické poselství hry sice vnímám, ale nepřijde mi nijak fascinující či objevné. Mně se hra líbí jako gradující pivní dialog opilého sládka s disidentem, který nabývá stále větší absurdnosti, a obsahuje řadu vtipných hlášek. Určitě jsem se pobavil.

timelady
03.04.2016

Omlouvám se, ale na můj vkus je toto absurdní drama až moc absurdní, naprosto mi uniká pointa. Jediné plus je délka dramatu, mít o pár stránek víc, už bych pokračování v četbě nejspíš vzdala. Jednu hvězdičku dávám za výše zmíněný rozsah děje, druhou kvůli tomu, aby se neřeklo, že jsem cynik.

lushi
20.06.2015

Než začnete číst Audienci, musíte vědět, do čeho jdete. Někomu postačí vědět, že ho čeká absurdní drama. Já doporučuji projít si i společensko-historické pozadí a hlavní záměr díla. Pak vás četba bude bavit o kus více.

Fafyna
30.10.2014

Geniální! Věřím, že pouhopouhý text je nuda, u které je těžké najít nějaký smysl.. Proč to ten Vašek vlastně psal? Ale když se podíváte na záznam hry, kde se (ještě ne tak) starý Landovský opíjí na jevišti a hledá text poschovávaný ve všech skříňkách a výklencích, má to prostě šmrnc, vtip a hlavně z toho běhá mráz po zádech. Můžu ti řikat Ferdinande?

KatulakT
25.08.2014odpad!

Absurdní drama asi není pro každého. Asi určitě ne. V tomhle se Havel ale překonal. Jak jsem poznala, náš bývalý státník neměl talent ani na tu literaturu. Možná měl zůstat u přikulování sudů, bylo by mu třeba blaze.
A víte co? Je to prostě celý na hovno!

Celkově - 0%

Restr
04.07.2014

Po zjištění, že se jedná o absurdní drama jsem alespoň částečně pochopil, proč je Audience taková, jaká je. Nicméně do nekonečna se opakující části dialogů mi velmi vadily. Nakonec oceňuji alespoň ukázku praktik tehdejší doby v podobě donášení a fakt, že je kniha tak krátká.

AničkaŽ
25.05.2014

Absurdní drama. Co k tomu dodat. Číst se to dá, jelikož je to velmi krátké a jako povinná četba tím pádem rychle sfouknuté. Ve škole se klidně můžete vymluvit na to, že tomu nerozumíte, protože to nemá žádný smysl - protože je to prostě absurdní drama. ;)

Domuly
30.03.2014

Pro mě zbytečná hra. Absurdní drama a absurdní době. Ještě že je to tak krátké.

Aneneta
04.01.2014

Jediné, co se mi na této hře líbilo bylo to, že je tak krátká. Přečteno za čtvrt hodiny. Ničím jiným mě nezaujala.

Ivy
08.12.2013

Místy mě ta absurdita pobavila, jinak to byla klasická povinná četba. Štěstí, že tak krátká díky čemuž se mi ve výsledku líbila. Vidět tohle drama na živo by bylo určitě o ničem jiném.

seiwaa
09.08.2013

Na přečtení moc dobré, na shlédnutí výborné absurdní drama. Absurdita na vás sálá již z titulu až po konec knihy. Krásně stručně shrnuta lidská mentalita a atmosféra doby, což je zajímavé a naučné pro ty, kteří ji zažili, a všeříkající pro ty, co v téhle době žili.

pajonek
22.05.2013

to WEIL - neprožívám zrovna veselé období, denně se dívám, jak příbuzný vedle mne umírá na rakovinu ....ale, věř, že dneska jsem se po dlouhé době hodně zasmál....tvůj příspěvek ke knize Audince...poslední věta to je prostě perla perel, kterou jsem si vytiskl a pověsím si ji vedle dalších raritek ..............

Benjo
28.04.2013

Zkuste si stáhnout verzi, kde hrají Josef Abrahám a Pavel Landovský. Vyniká tam řada vtipů, kterých byste si nemuseli při čtení všimnout.
Jak sám Havel řekl, divadelní hra je celá až ve chvíli kdy se hraje.

Výborné absurdní drama o absurdní situaci v absurdní době

Violetti
28.10.2012

Výborná! Téměř bez hluchých momentů, krátké, stručné a výstižné. Moc se mi líbil kontrast obou postav, sládka i Vaňka. Nelze se divit tomu proč byla Audience napsána a ani tomu, proč byla zakázána a přesto populární. Velmi elegantně upozorňuje na paradoxy socialismu - můžeš se bavit s kým chceš, ale ten Kohout...Přesto hra působí odlehčeně a vtipně, není patrná zahořklost, která by mohla výsledný dojem zkazit, přesto je cítit opovržení režimem. Tleskám!

Janínka
21.12.2011

Absurdní jednoaktovka nedávno zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla. Ne každého toto dílo zaujme, za přečtení rozhodně stojí. Nadčasová záležitost. A silná.

WEIL
12.09.2011

Hra zjevně čerpá ze zážitků, které Havel zažil v pivovaře, kde konečně musel i pracovat, neb jinak by šel za mříže pro příživnictví, což už je dneska neznámý pojem, ale za socialismu musel každý pracovat, mít špempl v občance. To se Havlovi nelíbilo, a tak si našel nějakou práci, která by mu vyhovovala. A pivovar, tam se mu líbilo, tiše tam popíjel, nepatřil mezi ty, co by chlastali naplno a veřejně.