Pí a jeho život

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Po tragickém ztroskotání japonské nákladní lodi Tsimtsum, převážející bývalého ředitele zoo s rodinou i jeho zvířata z Indie do Kanady, se na rozbouřené hladině Tichého oceánu pohupuje osamělý záchranný člun. Posádka člunu se skládá z hyeny skvrnité, zebry (se zlomenou nohou), samice orangutana Bublinky, dvoumetrákového bengálského tygra – a šestnáctiletého indického chlapce jménem Pí. Kulisy jsou připravené pro jeden z nejpozoruhodnějších anglosaských románů současnosti. Román Pí a jeho život (Life of Pi, 2001) mladého kanadského spisovatele Yanna Martela (*1963) je formativní dílo plné ohromující imaginace. Inteligentní humor, neustálá konfrontace člověka a jeho náboženských vyznání se světem zvířat, mytologický rozměr a působivé poselství románu těší a okouzlují čtenáře na celém světě. Promyšlená struktura, překvapivý konec a neobvyklá šířka záběru navíc zaručují, že se ke knize budete chtít znovu a znovu vracet. Kniha, ověnčená několika cenami včetně britské Man Booker Prize, byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1537/big_pi-a-jeho-zivot-Jp3-1537.jpg 4.3904
Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Life of Pi, 2001


více info...
Nahrávám...

Komentáře (215)

Kniha Pí a jeho život

witiko
19.11.2022

(+ SPOILER) Při četbě touto knihou jsem si prošel dost divným vývojem. Zpočátku (život v Indii, zoologická zahrada a duchovní hledání) to bylo ryzí nadšení, potom (při ztroskotání a během prvních dnů na člunu) velké napětí, poté (dlouhé přežívání na moři) čím dál tím sílící čtenářská únava až vyčerpání chvilku vystřídané zaujetím (pobyt na liánovém ostrově) a nakonec (vyšetřování) obrovské zklamání až naštvání. Pod dojmem toho závěru mám dojem, že mě ta kniha obelhala. Čekal jsem, že všechno to utrpení a brutalita bude vykoupené nějakým dechberoucím duchovním prozřením a osvícením, ale nic takového se tu nekoná. Pokud je poselstvím knihy závěr, že věřit v Boha je přece krásnější a smysluplnější než hledat pravdu, tak to mi za to opravdu nestálo. Kniha má navíc divně nevyváženou kompozici (autor/vypravěč se v závěru úplně vytratí ve prospěch úředního protokolu, zbytečně natahované dialogy...) a především obě hlavní části knihy nejsou dost dobře navázané a propojené, takže hrdinovo duchovní hledání a zaujetí pro vše náboženské se na moři jaksi vytratí. Snad se jen párkrát pomodlí, ale že by svoji dosavadní víru a náboženské představy nějak konfrontoval tváří tvář základním otázkám přežití a nesmírnosti moře, tak to tu prakticky nenastává (snad jen s výjimkou pěkného mystického zážitku mořské bouře). Hlavní hrdina tu vlastně navzdory krajním zážitkům vůbec neprodělává nějaký vývoj a duchovní zrání. Kniha má ambici skloubit teologii se zoologií, ale to se bohužel moc nedaří. Takže jako teologický román je to příliš povrchní až nicneříkající a jako robinzonáda je to málo dobrodružné, ani trochu romantické a příliš brutální (aniž by to tu mělo nějaký další smysl). A jako dokument (třeba jak přežít na moři ve člunu spolu s tygrem) si to hraje na schovávanou s výmluvou, že není pravda jako pravda, a že to všechno třeba byla jen nějaká alegorie. I to moře samotné je tu zdrojem utrpení a naprostého zmaru, nikoli krásy nebo povznesení. Takže co je tu vlastně tematem?A proč jsem to vůbec četl? Podle mě jde o přeceněnou knihu, která si (i přes své světlé stránky) trochu hraje na něco, čím není, nebo sama neví, o čem vlastně chce být.    

Petra21
11.11.2022

Aaach, to byl zase zásah přímo do té záludné části srdce! Pí a jeho zdařilejší verze Starce a moře mi naprosto učaroval... snad jsem i na chvíli cítila tendenci uvěřit v boha, ať už je jakýkoliv, zcela v souladu s přáním indického hrdiny. Věřím v tygra a ostrov surikat a držím se své víry tvrdošíjně dál... a co a co. Zamilovala jsrm se do vypravěčského stylu, do obhajoby mnohdy kontroverzních témat, do běžného světa viděného magickýma očima. Ne nadarmo vysoce ceněný emocemi nenápadně napěchovaný román, který by si měl čtenársky prožít snad úplně každý, i ten poslední škarohlíd. Nádherné, jiné a obohacující v tolika ohledech, s výbornou stylistikou a slohem, který naštěsťí překlad nepoškodil! Děkuji za takovou knihu a že si mě našla v ten pravý čas na víru v zázraky.


Hakate
10.09.2022

Velmi pěkný dobrodružný román. Příběh nejen o chlapci, zvířatech a oceánu.
Příběh je velmi čitelný, krásný, místy vtipný, místy nutí k zamyšlení.
Doporučuji.

JulianaH.
21.02.2022

Málo knih se mi líbilo tolik jako tenhle román o chlapci, tygru a Pacifiku. Paradoxně mě nejvíc neoslovila prostřední část, v níž se Pí stává trosečníkem, ani ta poslední, kde předkládá alternativní verzi příběhu a nutí k zamyšlení nad povahou reality. Mám nejradši část první, přípravnou a podle tolika čtenářů zbytečnou — totiž zoo v Puduččéri a hrdinův pokus vyznávat tři náboženství současně.

Byl to právě motiv tří vyznání, co mě v mých patnácti letech upoutalo ve filmu (2012), na který mě tehdy rodiče vzali za vysvědčení. Vrtal mi hlavou ještě dlouho. Později jsem na něj vzpomínala na univerzitním přednáškách, kde vyučující zmiňovali osoby praktikující souběžně judaismus i buddhismus — nebo ateistické buddhisty. Myslela jsem na něj, když jsem i u sebe rozpoznala sklon k syntéze ateismu a různých náboženství. A nakonec to byl právě ten nekonečně fascinující motiv o slučování neslučitelného, co mě přimělo přečíst si knihu. Mně zkrátka imponuje, jak se Pí vypořádá s odporem okolí: jeho vnitřní nutnost a potřeba vítězí nad logickou nemožností. Načež se ukazuje, že to vlastně nemožnost není.

Jinak „Pí“, pravda, není teologicky/filosoficky hluboké dílo, byť by možná chtěl. Ale nadutému příslibu z úvodu, že čtenář na konci uvěří v boha, jsem stejně nevěnovala pozornost, tudíž mě kniha nemohla zklamat. A v rovině narativní je prostě skvělá. Neuvěřitelně realistická, čehož autor dociluje i pomocí popisů. Psát tak poctivou deskripci — a provokovat tím netrpělivost mnohých čtenářů 21. století — je hrdinství. Já jsem si ty popisy hrozně užila. Ráda bych věděla, kde si autor nastudoval gesta jednotlivých zvířat; nebo kde se dozvěděl, co všechno návštěvníci zoo házejí do výběhů a jaké bylo plavat v konkrétních pařížských bazénech 1. poloviny 20. století. Smekám před ním.

Realismus, nejspíš záměrně, vyprchává ke konci. Chvíli jsem uvažovala o tom, jestli onen „slepý bratříček“ není metafora pro boha (sebeobětování, kanibalismus/eucharistie), což ale evidentně není: Pí je vegetarián a hinduista, takže silně pochybuji, že by jeho bůh jedl hovězí. V závěru pak Pí nabízí ještě další interpretaci, ale poněvadž ji očividně vytváří kvůli japonským byrokratům, je těžké brát ji vážně. Nakonec tedy knihu chápu jako příběh o přežití a víře jednoho indického chlapce. Čímž se v kategorii „robinsonáda“ zařazuje na žebříčku mých oblíbených knih hned za nedostižně geniální „Zuzanku a Tichý oceán“. Dílo hodnověrné, napínavé, poetické, drsné, brutální (zmasakrování karety!), krásné a originální. Určitě ho chci číst znovu.

jopp
19.02.2022

Moc se mi líbil příběh. Ten byl objektivně nepravděpodobný, ale podaný tak, že jsem věřila každé slovo. Vyprávění bylo doslova barvité, popisované věci a události se mi zobrazovaly před očima. V této knize hledíte z blízka do očí smrti, ale i životu.
Neobyčejný obsah, krásná forma - úžasná kniha!

kerida
08.02.2022

Úchvatný príbeh a jedna z najlepších kníh aké som kedy čítala.

jaroiva
19.09.2021

A já si vážně myslela, že tam bude něco o matematice... :)
Ale jinak mi to připadalo nečekaně svižné, na to, o čem to nakonec vlastně bylo.
Bohužel jsem neposlouchala načtené M. Rumlem, ten by to určitě vytáhl o hvězdičku víc :)
Ale i tak se mi to líbilo.

ElikaS
03.12.2021

Samotný příběh znám jako filmové zpracování, které se mi líbilo, ale znovu ten film vidět nepotřebuji a ani nechci. S touto knížkou to mám podobně, líbila se mi, je dobře napsaná, ale znovu ji číst určitě už nebudu.

"Jsem přesvědčený, že právě to, že jsem doslova umíral žízní, mi toho rána zachránilo život. Teď, když jsem si svou žízeň uvědomil, nedokázal jsem už přemýšlet o ničem jiném, jako by samo slovo žízeň bylo slané."

Navíc to nejlepší, co na celém příběhu je, a to alternativní pohledy na přeživší, už mi bylo odhaleno filmem, takže ten moment překvapení už v knížce chyběl.

"Když jste si toho v životě hodně vytrpěli, každá další bolest se vám zdá zároveň nesnesitelná i malicherná."

Knížka poměrně drsně popisuje nejen samotné putování Pího, ale život zvířat. Já jsem na tyhle příběhy - ubližování zvířatům, ať už lidmi nebo zvířaty mezi sebou - hodně citlivá, takže na mě to bylo chvílemi opravdu dost drsné.

"Přežití začíná tím, že se soustředíte na to, co je bezprostředně okolo vás. Oddávat se planým nadějím znamená promrhat svůj život sněním."

Líbilo se mi, jak autor okořenil vyprávění Pího ironickými poznámky a vcelku cynickým smyslem pro humor.

"Je neuvěřitelné, jaké stěny dokáže vystavět pouhá síla vůle."

Upřímně myslím, že jako knížku bych to asi nepřečetla, už kvůli již zmíněné brutalitě ve vztahu ke zvířatům, ale jako audiokniha to byl velmi příjemný poslech v podání Matouše Rumla.

"Když nedokážete v nic věřit, pro co vlastně žijete?"

Jediné, co mi na knize vyloženě vadilo byl úplný závěr, kdy nám vlastně bylo vysvětleno, proč co a jak autor psal. Tohle v knihách opravdu nepotřebuji a udělám si názor sama a vytáhnu si, co je pro mě na knížce důležité.

1 ...