KuroHaru
přečtené 192
Dracul
2020,
Dacre Stoker
Zajímavá upířina ve stylu gotických hororů. Takové knihy jsem měla vždy ráda. Tato má navíc ten přesah, že odkazuje na události, které se údajně opravdu odehrály a které měly za následek vznik slavného románu Dracula. Jak to ve skutečnosti bylo, se už asi nikdy nedozvíme, ale vědomí, že Stokera přivedlo k sepsání Draculy právě jeho osobní setkání s nadpřirozenem a upíry tomu celému dodává nový (až znepokojivý) rozměr. Při četbě jsem měla celou dobu na mysli otázku: Co z toho je fikce a co mohlo být reálné?...... celý text
Hladový lán
2021,
Andrew Michael Hurley
Když já nevím...Chápu, že onen fragmentární styl psaní byl vybrán úmyslně, aby si čtenář mohl mnohé věci sám domyslet. Chápu, že takto lze navodit tísnivý pocit. Ale v případě tohoto dílka to na mě nezapůsobilo a kniha mě prostě nedokázala vtáhnout. Ze začátku jsem navíc měla pocit, že vůbec nevím, co čtu. Takže spíše rozporuplné pocity.... celý text
Lékařem mezi pouští a minami
2021,
Kristina Höschlová
Tohle si asi naordinuju jako povinnou četbu pokaždé, když budu mít pocit, že se mi v naší západní civilizaci vede špatně. Protože ve srovnání se životem běžných lidí v zemích stižených nesmyslnou válkou, bez naděje na jakékoli zlepšení, si člověk uvědomí, že opravdu žije v luxusu. A že i pandemie je oproti životu ve válečné zóně "banalitou", když má člověk kvalitní lékařskou péči, stravu a střechu nad hlavou. Což není všude na světě samozřejmostí. V knize není příliš textu, takže se dá "sfouknout" za jedno odpoledne. Oceňuji, že autorka píše věcně, víceméně bez emocí, umí se nad situaci povznést a bere ji jako nevyhnutelný status quo, aniž by však dění bagatelizovala. A zároveň před ní smekám, v jakých podmínkách dokázala pracovat a žít a na jaké lidské utrpení se dokázala dívat.... celý text
V zajetí zimy
2020,
Naomi Novik
Ve srovnání s knihou Ve stínu hvozdu, kterou jsem od Naomi Novikové četla jako první (a už ta se mi hodně líbila), má V zajetí zimy daleko větší náboj a neobsahuje hluchá místa. Slovanská mytologie, kterou Noviková do svých děl vnáší, funguje v propojení s životy "obyčejných" smrtelníků velmi dobře a nenásilně. Autorka umí skvěle vykreslit postavy, které mají neotřelý charakter a člověk si chtě nechtě zamiluje i ty na první pohled ne úplně kladné hrdiny. Kromě toho ji zjevně baví silné ženské hrdinky, které se umí poprat se svým osudem (feministky musí jásat). Tyto fantasy jsou vlastně jakýmisi moderními pohádkami pro dospělé (pro dětské čtenáře si je asi neumím úplně představit) a skvěle se hodí na dlouhé zimní večery pod dekou a s dobrým čajem. Stejně jako u "Hvozdu" musím pochválit excelentní překlad a krásné provedení obálky.... celý text
