V zajetí zimy

kniha od:

V zajetí zimy obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Pohádková fantasy inspirovaná slovanským folklorem od autorky Ve stínu Hvozdu. Mirjem pochází z rodu lichvářů, avšak její otec ve svém řemesle zrovna nevyniká. Každému rád půjčí, ale pak si neumí říct o splátky, takže se rodina nachází na pokraji chudoby — dokud Mirjem nezakročí. Obrní se před prosbami vesničanů, vydá se vymáhat dluhy a zjistí, že je pro to jako stvořená. Když jí dědeček dá měšec stříbrňáků, přinese mu ho zpátky plný zlata. Brzy se rozkřikne, že dokáže proměnit stříbro ve zlato. To ale přiláká pozornost krále Staryků — bytostí, které přicházejí s prvním záchvěvem zimy a prahnou po zlatě. Tím se dá do pohybu řada událostí, jimž spolu s Mirjem čelí vesnická dívka Wanda, která pro ni pracuje, protože její otec si nemůže dovolit zaplatit dluh, a šlechtična Irina, kterou chce otec provdat za mladého cara. Jenže ani car Mirnatius není tím, čím se zdá být....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428808/v-zajeti-zimy-Udc-428808.jpeg 4.5160
Žánr
Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež
Vydáno, Host
Orig. název

Spinning Silver, 2018

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (50)

Kniha V zajetí zimy

Přidat komentář
Padla Hvezda
08. dubna

O chlup horší, než Ve stínu hvozdu, ale ani tak jsem se nemohla odtrhnout. Doufám, že bude další.

Loriss
03. dubna

Právě jsem dočetla svou druhou knížku od této autorky a opět je to opravdu krásná záležitost, i když musím říct, že oproti Hvozdu se mi to četlo trochu hůře, a to zejména kapitoly vyprávěné z pohledu některých vedlejších postav (Stepon, Magreta).
Nejpropracovanější je postava Mirjem, trochu zvláštní ženská hrdinka - chladná, někdy až tvrdá, vždy kalkulující a přesto něčím sympatická. Skvělé byly i postavy Iriny a Mirnatiuse, jejich dějová linka mi přišla tak nějak neukončená. Chyběly mi kapitoly z pohledu Staryka, o motivech jeho jednání a pocitech se vlastně vůbec nic nedozvíme, přitom je hlavním hybatelem děje. Příběh Wandy a jejích sourozenců byl nejkrutější a nejsmutnější.
Novik umí skvěle vytvářet atmosféru - opravdu více zimní a mrazivou knihu jsem snad nečetla. Vrcholem knihy je z mého pohledu pasáž židovské svatby se sněhovým tancem - to byla magická scéna.
Přijde mi, že zatímco Ve stínu hvozdu se proplétal motiv kořenů, které sahají tak hluboko, že je nejde vyrvat a zpřetrhat, vedlejším motivem V zajetí zimy je naopak vykořeněnost hlavních hrdinů (nejen těch židovského původu) a hledání domova, některé myšlenky mi přišly vysoce převyšující žánr pohádky.
Možná to bylo tím chladem, ale Ve stínu hvozdu mě chytl za srdce víc, přesto jde o nadprůměrnou záležitost.


B.R.
10. března

(+ SPOILER) Moc pěkná kniha, autorka umí vyprávět příběhy, ale je hodně vidět, že se zaměřuje na emancipaci žen a celkově na ženské postavy, které jsou hezky propracované, naopak o mužských postavách toho víme velmi málo.

SPOILER
Romantická linka je neskutečně upozaděná, do hlavy Staryka nevidíme, nejdřív ji nenávidí, pak zase ne. Všechno ohledně vztahů šlo hrozně rychle, přitom by z toho šlo vytěžit mnohem více. Podle mě trochu nevyužitý potenciál - v tomto případě by mi dávalo smysl, aby v knize byly postavy propracovanější a kniha byla rozdělena do dvou dílů.

Sofonisba
22. února

Skvělý příběh od kterého se nelze odtrhnout. Dva dny jsem četla a četla (vše ostatní muselo jít stranou :D). Doporučuji všem, kdo mají rádi dobré příběhy.

zinon
05. února

(+ SPOILER) Je to taková pohádka pro dospělé. Zrovna tuto knihu víc ocení dospělí jak náctiletí...dle mého názoru. Kniha byla čtivá, založená na silných ženských postavách a lásce k rodině. Romantická linka tu byla jen tak trochu naznačená, já osobně bych byla ráda za více rozvinutý konec a kdyby byly více charakterizované i mužské postavy. Takto to bylo nesnášíme se (chci tě zabít :) a vzápětí si padáme do náruče a pohádky je konec. Ale já si tu pohádku vážně užila...

Mikus
29. ledna

Dlouho jsem s touto knihou otálel, dokud nebude venku zima a sníh, aby se mi dokreslil zážitek ze čtení. Teď si říkám, že to vlastně nebylo nijak zvlášť nutné, protože už od začátku cítíte ze stránek mráz až na lopatkách tak či tak.
V zajetí zimy se mi nejvíce zarylo pod kůži svým stylem psaní, jelikož si nevzpomínám, že bych poslední dobou četl knihu s tak překrásným i specifickým jazykem. (Samozřejmě na tom má velký podíl i skvělý český překlad, všechna čest!) Díky autorčiným úžasným vyjadřovacím schopnostem, jsem se mohl nechat příběhem nést. Je tu ta jistota, že autorka ví, co dělá. Ona ví, co vám chce sdělit, ona ví, kam chce, aby se příběh ubíral. Vy ji jen musíte dát dostatek času. Přiznávám, že jsem měl trochu problém se stále přibývajícími úhly pohledu, které se poprvé objevily třeba až v půlce knihy. Není to však nic, co bych knize nějak výrazně vyčítal, šlo se tomu přizpůsobit. Každá postava je navíc svým způsobem zajímavá a její úhel pohledu ději svědčí.
Rozhodující otázka podle mě je: Bylo tohle vůbec fantasy? Asi bylo, ale já to tak nevnímal. Myslím, že je to spíš taková nadupaná pohádka pro dospělé. (A mně se mimochodem zamlouvá mnohem víc, než originální pohádka o Rampelníkovi.) A jaký je v tom jako rozdíl, ptáte se? Předně bych s knihou asi nebyl natolik spokojený. Kdyby tohle byla běžná fantasy, asi bych chtěl mnohem více vysvětlování, mnohem méně podezřelých shod okolností a taky méně nezodpovězených otázek. Fantasy potřebuju detailní ve všech směrech. Ale k pohádkám a obecně k pohádkovým příběhům mám trochu jiný přístup. Všímám si jiných věcí, snažím se soustředit na atmosféru, prostředí, sdělení, na to, jakým způsobem se autor rozhodl vyprávět, zda je příběh nápaditý. V těchto aspektech za mě Naomi Noviková zazářila! Ke konci jsem možná měl obavy, aby rozuzlení všechno nepohřbilo, ale nakonec nebylo proč. Dokonce mám po dočtení hřejivý pohádkový pocit! (Co chtít víc?)
Pár otázek/připomínek tedy mám, avšak v rámci pohádkového tajemna s nimi bourat svět rozhodně nehodlám.
Jste-li ochotní tu a tam něco skousnout, líbí-li se vám pohádkové motivy a potrpíte-li si na vytříbený styl psaní, teď je ideální čas po V zajetí zimy sáhnout!

eva-lupen
03. ledna

Skvělé! Ještě lepší než Ve stínu hvozdu. Nemohla jsem se od knihy vůbec odtrhnout. Se stylem vyprávění více postav nemám vůbec problém, spíš mi tam chyběl úhel pohledu Staryka, kterého jsem si zamilovala docela rychle, protože do těhle typů vidím :-D. Jen konec by se mi líbil trochu propracovanější, míň akční a víc komunikační a emoční. Irina i Mirjem mi přišli studenější než Starykové...

evilunicorn
14. ledna

(+ SPOILER) Umím si představit, že spoustu lidí odradí nikam nespěchající styl vyprávění, nicméně to je právě to, díky čemu postavy doslova rostou před očima.Sám jsem měl někdy při čtení pocit že,abych tak obrazně řekl,plavu v medu.Ale jak děj postupuje, nabírá pomalu obrátky a finále je přesně takové, jaké od pohádkové fantasy čekáte.Oceňuji,že ačkoliv je to příběh žen,nevyznívá nijak trendově ani feministicky,ale velmi reálně se všemi pochybnostmi a obavami.Několik věcí mě sice zamrzelo ( souboj Černoboha s králem Staryků vyprávěný očima dítěte), ale něco mě naopak nadchlo (myšlenka že ve zlatě se ukrývá síla slunce a jara)...Noviková je výborná vypravěčka,o tom žádná,přesto musím říct,že Ve stínu hvozdu se mi líbilo přece jen o něco víc.Suma sumárum, hodně povedená kniha,ale asi ne pro každého.

1