Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39121/bmid_kafka-na-pobrezi-pYZ-39121.jpg
4
2653
2653
Kafka Tamura, nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě, se vydává na dlouhou cestu – obrazně i doslovně vzato. Odchod z otcova domu, putování i pokus o nový život je totiž metaforou vnitřní proměny. Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr. Odejde tam, kde ho nikdo nezná a ani nezkoumá, odkud se vzal. Začne pracovat v jedné knihovně pod dohledem pana Óšimy, svého rádce a kamaráda. Pozná slečnu Saeki, která žije ve vzpomínkách na tragicky zesnulého milence, okusí hodně bolesti i krásy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , OdeonOriginální název:
Umibe no Kafuka / 海辺のカフカ, 2002
více info...
Přidat komentář
No ufff to byla jízda.. jako tohle jsem teda nečekala .. chvilkami jsem skoro lapala po dechu jak jsem byla šokovaná, rozporuplné pocity, ale zároveň jsem chtěla vědět co bude dál.. pokud tato kniha má být nejvíc odlišná, tak myslím, že si ještě nějakou dám..kdysi jsem četla Norské dřevo a to se mi moc líbilo..tím nechci říct že tato kniha ne, ale byla hodně odlišná a úplně jiná..pršící pijavice mi připomněli film Velká ryba
Po dlouhé době se mi dostala do rukou knížka od Murakamiho a byla jsem nesmírně zvědavá, jaké to bude čtení.
Určitě to není kniha, kterou bych přečetla na jeden zátah. Čtení jsem si užívala a šetřila si ho na volné chvíle, bylo fajn, že jsem absolutně netušila, co bude následovat v další kapitole, autor mě vždy dokázal něčím překvapit, mnohdy i znechutit, ale našlo se tu tolik vět, u kterých jsem souhlasně kývala hlavou, kolik mouder schoval mezi řádky.
Není toho moc, co bych mohla vytknout. Na konci jsem byla mírně rozčarovaná, že příběh neskončil zcela jasně, ale vyvolal mnoho otázek, které mi nikdo nezodpoví. :-)
Krásný příběh. Oidipovský mýtus, magický realismus a pohádka pro dospělé v jednom. Příběh o hledání vlastní identity, o vině a odpuštění, o osamělosti a vlastní cestě každého jednoho z nás někam a k sobě. Pět hvězd nedávám proto, že téma incestu a jeho pojetí v této knize je pro mě problematické.
Osobně preferuji knihy Kazua Ishigura, ale Kafku na pobřeží rozhodně doporučuji k přečtení.
Pro mě, zatím, nejdivnější kniha od Murakamiho co jsem měl tu čest číst.
Začne to poměrně normálně, ale pak se to začně zvrhávat aneb jak jsme u japonských tvůrců zvyklí..
Jako vždy čtivě napsáno, určitě se k autorovi zase někdy vrátím
Jsou dvě skupiny čtenářů: jedni nemohou Murakimiho knihám přijít na chuť....a ti druzí jej milují. Tipněte si, ke kterým patřím já ? 5/5
Absolutne nechápem to vysoké hodnotenie. To bol jeden chaos, zmatok, perverznosť, nechutnosť. Mne pri niektorých scénach bolo až fyzicky zle (a to som človek, čo nemá problém s brutálnejšími detektívkami a horormi). Neviem, pokiaľ niekto povie, že toto bol krásny príbeh a bolo to extrémne napínavé, nechápem aké knihy čítal doteraz. Mne toto od daného autora stačilo. Nechcem od neho už čítať nič viac. 2 hviezdičky za to, že autor má naozaj široký umelecký/kultúrny rozhľad a snaží sa nás vzdelávať.
V angličtině.
Překvapilo mě jak příjemné čtení to bylo. Tolik fantaskního jsem nečekala, ale celkově to bylo moc pěkné a zajímavé.
Tohle bych bral jako nejlepší knihu co jsem doposud četl. Příběh mi připadl chytlavý úplně od začátku. Lehce zapamatovatelné postavy, nádherně poskládaný děj, magický realismus a záhady, příjemné prostředí děje a nádherný styl psaní, který jsem od Haruki Murakamiho čekal.
Tuhle knihu jsem dočetl minulý rok kolem podzimu a píšu hodnocení bohužel až teď.
Opět nemám slov. Toto mě úplně vnitřně rozložilo. Dějová linka pana Nakaty mě vzala za srdce ze všeho nejvíc. Murakami je zkrátka prvotřídní vypravěč, tady to opět dokázal.
Zpočátku jsem se nemohla začíst a ke konci zase odtrhnout. Hlavní i vedlejší postavy jsou kouzelné. Silný zážitek, který jen tak nevyprchá....
(SPOILER) Knížka je velmi svěží, autor prokazuje širokou znalost světové kultury Kafkou počínaje, přes Bethovena, Strausse.... příběh je moc hezky vystavěn a čtenář projde nejedním zvratem, fantasijní prvky jsou skvělé, snad jediné, co mi zabránilo dát plný počet, je jedna dějová linka, která pro mě byla za hranou, možná proto, že jsem sama maminka právě 15letého (skvělého) syna, tohle bylo pro mě neskousnutelné (vztah k mamince, k tátovi, k sestře a ty věci se sexem kolem toho, když to napíšu polopaticky). Dějová linka kolem pana Nakaty je krásná, možná bychom my méně domýšlející čtenáři ocenili vysvětlení, co se s Nakatou stalo v jeho dětství, ale jak je i součástí děje, některá díla jsou hezká právě tím, že čtenář nedostane úplně návod, rozuzlení, co si o tom myslet. Závěr je moc krásný, tím si mě autor získal, ale prostě 4,5 hvězdičky.
Větší knihy, jako právě Kafka na pobřeží, jsou pro mě docela výzvou. Četl jsem ji po částech několik měsíců. Ale jakmile se dostanu přes tento můj blok, tak se nedá položit. Musím říct, že Murakamiho tvorba mě nikdy neomrzí. Nemám slov. Nedokážu popsat jak moc mě jeho tvorba oslovuje ani jak moc tuhle knihu doporučuji. Četl jsem ji teda v angličtině, ale myslím si, že i český překlad stojí za to. :) Doporučuji ke čtení lehký jazz. Dovolím si říct, že Murakami se takhle vstřebává nejlépe.
Moje první low fantasy kniha od Murakamiho. Opět zde máme jeho dokonalý vypravěčský um a odvíjí před námi velmi zajímavý příběh a osudy několika postav. Jen ten fantasy prvek mi zde přišl spíš matoucí a úplně nevím, jak ho uchopit, co si o něm myslet. Ze začátku jsem se do knihy vůbec nedokázala začíst a jen jsem čekala, kdy mi nějaká z odehrávajících se událostí začne dávat smysl. Nakonec jsem si ale čtení přece jen užila. Je to však těžké čtení, od kterého si zas musím na chvíli odpočinout, než se pustím do dalšího Murakamiho díla.
Hodnocení: 3,5 hvězdiček
.... Svět je jedna veliká metaforma ....
A životem se prolínají realita - a snové vize ....
Ráda jsem se na klidné víkendové čtení vrátila k mladému Kafkovi, ale i zralému Nakatovi ....
A procházela s nimi jejich odysseu .... na útěku před věštbou a k vnitřní metamorfoze....
Je zde tolik myšlenek, tolik odkazů, že je ani nyní nestihnu vypsat ....
V tomto čtení mne příznivě ovlivnilo lidství, s nimž se jak Kafka, tak Nakata na své cestě setkávají ....
A jak říká sám autor :
Doléhá na nás specifická váha času ....
Nejspíš mu neunikneš i kdybys šel třeba světa kraj ....
Jsou věci, které nedokážeš, pokud nezajdeš úplně na konec ....
A já tedy s hrdiny knihy došla na konec... a znovu jsem jejich osudy oslovena....
Je to moje nejoblíbenější kniha tohoto autora - a určitě se k ní ještě vrátím.
Popravdě jsem se rozhodoval mezi třemi a pěti hvězdičkami; 3 popisuje můj prožitek ze samotného čtení a 5 to, jak dlouho ti tahle knížka setrvává v hlavě, stále znovu se vrací, přináší inspiraci, nové nápady a kolikrát nutí, abys s ní zápasil i dlouho potom, cos ji přečetl. Někdy působí dost nesoudržně a některé myšlenky jakoby nikam nevedly (citace z Hegela a Bergsona od eskorty přivedené pl. Sandersem?). Možná se Murakami snaží uplést tapiserii z příliš mnoha vláken a vymykají se mu trochu z rukou. Ale právě tím je kniha dlouhodobě zajímavá, jak se člověku po čase různá ta vlákna v hlavě rozmotávají a pak zase smotávají a šmodrchají.
Připomíná mi to z nějakého důvodu povídačku o té staré panně, která pořád sešívá, přešívá, látuje a záplatuje šaty, které si šetří jako svatební, a představuje si při tom, že v těch šatech látuje celý svět. Ale ty šaty, čím dýl je přešívá, tím víc se trhají, až je to nakonec víc díra než šaty. A tím ten příběh končí a pointa se někam ztratila.
Knihu jsem měla na seznamu už dlouho. Odehrává se v několika časově či místně odlišných rovinách a tak čtenář čeká kdy konečně ty dvě roviny do sebe zapadnou. Za mě nejzvláštnější kniha, kterou jsem četla a moc mi nesedla.
Můj první Murakami a obávám se, že i poslední. Ne že by mě to nebavilo, nenudila jsem se, ale prostě mi to nesedlo. Nějak mi vadilo, jak se ti lidé chovají, nejen hlavní hrdina, ale i ti další. A to hlavně pokud jde o morálku - od vraždy po incest.
Už pár let chystám pro děti ve škole zjednodušenou školní verzi Čtenářské výzvy. Letos jsem tam neprozřetelně zařadila bod “Kniha autora, který má stejné iniciály jako Ty" a tak mi nezbývalo, než přečíst dalšího Haruki Murakamiho..
Norské dřevo bylo pro mě tehdy hodně melancholicky depresivní, takže jsem očekávala, že to bude náročné - a taky, že bylo!
Ty fantaskní psychedelické prvky mě pravda dost překvapily.. Slovo METAFORA se táhne celým příběhem jako červená nit.
Pana Nakatu a Hošina jsem si opravdu zamilovala - byly to postavičky ala Stařík od Jonassona. S hloubkou větší, než to okolí umí ocenit. Ostatní postavy byly také zajímavé, ale pro mě hůře uchopitelné.
Každopádně to bylo napsáno skvěle a mistrovsky. Příběh hoden zamyšlení. Bez těch dvou násilných scén a detailního sexu bych se obešla, ale to je zkrátka Murakami..
Fajn, byla to jízda, ale na dalšího Harukiho už se nechystám ;-)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Mé druhé setkání s Murakamim. Jedná se o velmi zajímavý příběh, který nabízí mnoho otázek a žádné odpovědi. Záhady se zde valí jedna za druhou. Knihu je potřeba číst pozvolna a v pohodovém rozpoložení, potom přinese neobyčejný zážitek.