Kafka na pobřeží

od:


KoupitKoupit eknihu

Kafka Tamura, nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě, se vydává na dlouhou cestu – obrazně i doslovně vzato. Odchod z otcova domu, putování i pokus o nový život je totiž metaforou vnitřní proměny. Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr. Odejde tam, kde ho nikdo nezná a ani nezkoumá, odkud se vzal. Začne pracovat v jedné knihovně pod dohledem pana Óšimy, svého rádce a kamaráda. Pozná slečnu Saeki, která žije ve vzpomínkách na tragicky zesnulého milence, okusí hodně bolesti i krásy....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/39_/39121/kafka-na-pobrezi-pYZ-39121.jpg 4.51638
Orig. název:

Umibe no Kafuka / 海辺のカフカ (2002)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (235)

Přidat komentář
Dax
10. září

Kniha mi dala trochu zabrat. Myslím, že to není letní čtení. Přívětivá surrealistická báje odkazující na několik mýtických příběhů, odehrávající se v několika časoprostorových rovinách. Pan Murakami dává čtenáři velký prostor ve výkladu příběhu, takže je možné, že při opakovaném čtení (což si kniha určitě zaslouží) se objeví nové dimenze.
Určitě ji ale nebudu číst v letním žáru. Spíš v mlhavém podzimu brzkého šírání.
Soundtrack: https://www.youtube.com/watch?v=MgApT3VHtZY

Vida66
09. září

Je to už 14 dní, co jsem tuhle knihu dočetla a pořád mám večer pocit prázdnoty, když už jí nemohu číst dál. A určitě se k ní ještě vrátím.
Naprosto fenomenální a skvělá kniha, za mě zatím nejlepší Murakami. Kniha, která vás donutí přemýšlet o sobě, o svých rozhodnutích - minulých i budoucích, o životě druhých...o smyslu bytí.
Kniha, kterou řadím mezi nejlepší díla, která jsem kdy četla a která mě oslovila stejným způsobem jako např. Zločin a trest, Mistr a Markétka, Velký Gatsby nebo Sto roků samoty.

dadako
04. září

O tom přečíst si něco od Murakamiho jsem už dlouho přemýšlel. Nakonec padla volba na tuto knihu a to jen díky Výzvě. Nelituji toho a už se těším na jeho další knihy.

petra0022
24. srpna

Sympatické postavy a jejich cesta světem, který není tak úplně jako ten náš. Kafkova mladická vševědoucnost a touha být samostatný kontrastuje s Nakatovou prostotou a odkázáním na druhé, celé je to krásný a neobyčejný příběh několika krásných a neobyčejných lidí. Málokdy mi postavy přirostou k srdci tak, jako tomu bylo zde.

sarka9190
17. srpna

Dočteno a rozhodně přečtu znovu, neboť se k tomu tato kniha(a jiné Murakamiho knihy)kvůli mnohočetné interpretaci přímo vybízí. Jediné, co mi trochu vadilo - ale to je spíše kosmetická záležitost - je Kafka coby rádoby ,,nejdrsnější kluk na světě". Kniha byla dočtena jedním dechem kvůli panu Nakatovi a kvůli panu Nakatovi budu číst znovu a znovu. Pro mně nejdrsnější kluk na světě.:-)

VercaK88
16. srpna

Tuhle knížku jedním slovem zbožňuju...můžu jí číst pořád dokola a pořád budu napnutá až do konce

Plocan
08. srpna

Jedním slovem - Dokonalost. Tak jako mě učaroval Bulgakův Mistr a Markétka, stejně tak jsem přišel na chuť magickému realismu z pera pana Murakamiho. Ke všem postavám si člověk okamžitě najde cestu a mnohé pasáže v knize donutí čtenáře filozofovat s Kafkou i panem Óšimou. Dle mého názoru je to jedna z knih, která promluví ke všem věkovým kategoriím a která dokáže změnit myšlení a názory jiných, a která bude i po druhém a třetím a desátém přečtení úplně jiná, než když jste ji četli poprvé.

Ač jsem se ke knize dostal jen kvůli čtenářské výzvě, příběh i styl psaní mě zcela uchvátil a rozhodně se Murakamiho dalším dílům podívám důkladně na zoubek.

„Já to dělám, protože chci duše těch koček. Z jejich duší vyrábím speciální flétnu. A na tu pak budu pískat a vábit si další, větší duše, a z nich vyrábět ještě větší píšťaly. Nakonec možná vyrobím flétnu velikou jako celý vesmír.“

georgearrow
26. července

Fantasmagorie (mluvící kočky, sadistický Johny Walker, ryby z nebe atd.). Čte se krásně. A ptal jsem se sám sebe, jsou opravdu vzpomínky v me knihově to, co jsem já sám? A je nám souzeno jen ztrácet...

Amazonka72
05. července

Ke knize Kafka na pobřeží jsem se vrátila asi po deseti letech a po několika dalších prečtených knihách od H. Murakamiho, který má v mé knihovně čestné místo. A rozhodně si ho zaslouží. Neznám jiného autora, který by tak bravurně a s lehkostí balancoval na hranici mezi fikci a skutečností. A pokud se uchýlí přeci jenom do nereálného světa, vždy má tato “odbočka” mnohem větší přesah, než se může zdát. Kafka je příběhem o hledání sebe sama, smyslu svého bytí. Je knihou nesmírně lidskou plnou postav, které čtenáře zasáhnou svým životním příběhem. Je to záhadná a smutná slečna Saeki, zdánlivě prostoduchý, ale přitom neuvěřitelně “čistý” pan Nakata, Hošino, který díky panu Nakatovi nalézá sám sebe a své lepší já, pan Óšimo - postava neurčitého pohlaví, s nadhledem, empatií a inteligencí, a pak sám Kafka Tamura. Nejdrsnější patnáctiletý chlapec, který díky potřebě ujasnit si důvod, proč vlastně žít, odejde z domova a rozjede, jako jedna z postav, příběh plný magična, nadpřirozených schopností, ale s velkým filozofickým přesahem. Všichni celý život něco ztrácíme a opouštíme.

intelektuálka
23. června

Kafko Tamuro - trochu jsem váhala, zda tě vzít s sebou na mořské pobřeží...
Ale bylo to velmi příjemné překvapení...
Tvoje hledání cesty životem a naplnění osudu...

Osud je jako menší písečná bouře, co bez ustání mění směr...
Ta bouře totiž, to jsi ty sám..Máš ji v sobě..
Až z ní vyjdeš, budeš někdo úplně jiný než na začátku..
To přesně ta bouře znamená...

Zaujal mne příběh slečny Saeki - ona svou polovinu našla - ztratila - a zůstala napořád sama...

A postava laskavého Óšimy - který citlivě vede Kafku po cestě k duchovní katarzi...

A protiválečná myšlenka dvou vojenských zběhů :
"My se jen nechtěli dál vézt v takový vlně záměrného násilí..."

Skvělé dílo s filosofií o životě .. mnoho odkazů na světovou literaturu a hudbu...

Pane Murakami, vy budete v mé knihovně, stále se ke knize vracím..

Doporučím všem generacím - má hodně co říci...

A ještě doplním, až se vrátím z cest...

Toffee
14. června

Murakami je mág, jako nic setře hranice mezi sny a realitou, dovolí vám ponořit se do prolínajících se příběhů plných tajemství a mystiky, okouzlí odkazy na staré japonské příběhy a západní hudbu a literaturu, abyste se na konci vynořili s pocitem, že se kruh uzavřel, ale jako kdyby vám něco lehkého proklouzávalo mezi prsty.
Nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě Kafka Tamura a jeho iniciační cesta k sobě samému, pana Nakata, který mluví s kočičkami a je klíčem a hybatelem všeho dění, elegantní a chápající pan Óšimo a hodný a starostlivý pan Hošino, tahle čtveřice mi učarovala. Je to úžasná, nevšední knížka.

Marekh
10. června

Kniha se mi celkově líbila.

Mimo jiné jsem se dozvěděl, že existují duchové - ikirjó a širjó. V knize se také dočteme o příběhu prince Gendžiho a Vyprávění za deště a měsíce.

Chesterton
09. června

Všechny vrstvy, které popisuje eva5801 jsem v knize potkala. Zprvu mi přišla i čtivá, nakonec bych asi nejvíc podepsala B4LU a Moco. Magický realismus asi není moje krevní skupina. Přesto lze najít věty, které osloví. V celkovém pojetí však se vše totálně poztrácí. Z mého pohledu příliš bezbřehý prostor.

"Ať odsud odejdeš, já budeš chtít daleko, nikde není žádná jistota, že opravdu něčemu utečeš. Od samotný vzdálenosti toho raději moc nečekej."

marek4724
08. června

dobri khyha?

eva5801
16. května

Dílo mnoha vrstev, jemuž nechybí básnický rozměr, filosofické odbočky, inteligentní dialogy, vytříbená estetika, jemnost, humor, nadhled, popisy nezachytitelných pocitů, ale taky svérázně drsný jazyk, mlžné opary metafor, brutální krutost a skluzavky do nicoty. Je tu tolik věcí, které mám ráda – láska k hudbě (vč. jazzu i klasiky), knihám a knihovnám a umění vůbec, japonské průstřihy (ať už jídelníčkem či reáliemi), hloubka přírody, klidu a samoty, plynutí věcí vlastním časem...
Stejně tak okouzlí a v podvědomí zanechá stopu většina postav. V popředí Kafka Tamura, z nějž sálá velká vnitřní síla, disciplína rozhodnutí a záměru, to, jak si neohroženě razí svojí cestu naslouchajíc hlasu svého alter ega. Inspirativní průzory přitékají i od dalších postav – ať už je to Hošinova primitivní jednoduchost zrající v laskavou lidskost, naivní čistota nebytí a nečasu (resp. totální přítomnosti) pana Nakaty či pohotová intelektuálnost v praxi pana Óšimy. Od každého z nich si lze leccos odnést.
Střídání příběhů ob kapitolu drží čtenáře napnutého jako struna, Haruki mistrně proplétá obě dějové linky, jakož i příběhovou skutečnost s metaforickou fikcí.
Pro mě velká kniha, kterou kazí dva velké šrámy ze světa temnoty – pasáž o kočičkách, nepochopitelně přetažená nad rámec svého účelu a zbytečné překračování do existenciálních a nihilistických koutů.
Dohromady to ale působí, že je tahle mozaika zasazená do většího rámce. Kam můžeme růst a kam můžeme padat. S klidem bych si tuhle „magicko-realistickou beletrii“ šoupla do poličky „duchovní literatury“. Třeba čtu mimo řádky. Kdo ví, co tím chtěl Haruki opravdu říct…

jant02
16. května

Než abych se zde pokoušel napsat něco duchaplného o knize, která má v sobě tak mocné kouzlo, tak úžasnou atmosféru, že Vás úplně pohltí, raději jen vkládám pár úryvků.

… „A myslím, že o tom nikdy nikomu vyprávět nebudu. Ani tobě ne. A myslím, že ani ty o tom nebudeš nikdy nikomu vypravovat. Ani mně ne. Chápeš, co tím chci říct?“
„Myslím, že chápu,“ přitakávám.
„Tak co bys řekl, že jsem tím myslel?“
„Že i kdyby o tom člověk vykládal, jak chtěl, slovně to stejně nikomu nevysvětlí. Ta pravá odpověď stojí docela mimo slova.“
„Přesně tak,“ souhlasí Sada. „Přesně tak to je. A co se slovama stejně nevysvětlí, je nejlíp nevysvětlovat vůbec.“

…Slunce se kloní k západu, stíny začínají obkličovat svět. Dívám se a dívám. Ve světě, kde vládne čas, se nic nevrací zpátky. Chapadla stínů pohlcují kousek po kousku další a další území, až nakonec v jejich temném a chladném království zmizí i…

…„Přesně tak. Je to vzájemná metafora. Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám sebou. A to je mnohdy setsakra nebezpečná cesta.“

…když člověk něco opravdu ze všech sil hledá, obvykle to nenachází. Čemu se snaží ze všech sil vyhnout, to si ho většinou najde samo. To jsou ale pochopitelně jen takové teorie.

…„Kdysi dávno jsem jednou opustila něco, co jsem opustit musela,“… …„Něco, co jsem milovala nade všechno na světě. Hrozně jsem se bála, že to někdy ztratím. Proto jsem to od sebe musela odvrhnout sama. Ta možnost mi připadala přijatelnější, než aby mě o to připravili, než abych pak v jediném okamžiku přišla o všechno. Cítila jsem tehdy pochopitelně i strašný hněv. Dnes vím, že jsem udělala chybu. Že jsem něco takového nikdy neměla dopustit.“

…Chtěl bych se dovědět, kolik je hodin, ale nemůžu najít hodiny. Asi je zrovna nejhlubší část noci, doba, ve které i hodiny samotné někam zmizí.

…Na tomhle světě lidi nejdřív ze všeho omrzí právě to, co není nudné. Co se naopak neomrzí, jsou většinou právě nudné věci. Tak je to.

…Přemýšlím o ose, kolem které se točí čas. Někde se s ní, aniž bych si všiml kdy, muselo něco stát. Něco, co smíchalo sny a realitu v jedno, jako se v ústí řeky smísí sladká voda s mořskou.

(Pokud jste od Murakamiho ještě nic nečetli a hodláte to změnit, myslím, že Kafka je velmi dobrá volba)

Carra
27. dubna

Část s panem Nakatou byla skvělá, oblíbila jsem si ho natolik, že konec byl pro mě velice smutný. Co mi absolutně nesedlo, byl Kafka Tamura. Kdyby byl vynechaný nebo byl jen na pozadí, vůbec by mi to nevadilo. Očekávala jsem od toho víc, když jsem skoro všude četla opěvné komentáře, že je to Murakamiho nejlepší dílo.

barbarera
25. dubna

Komentáře níže uvedené vypovídají vše, ba i více.

kahuda01
10. dubna

Za mě tedy trošku slabší dojem, ale pořád velmi dobrá kniha.

symphonia
09. dubna

Kafka mě dostal.
Je to v pořadí asi pátá kniha, kterou jsem od autora přečetla, ale líbila se mi zdaleka nejvíce. Kombinuje to, co se mi zdálo nejlepší na předchozích knihách – to jest magický realismus, neuvěřitelný vypravěčský talent a originální dějová linka, a navíc přidává nesmírně silné a sympatické postavy a trošku uzavřenější konec, než bývá u Murakamiho zvykem.
Kniha mě nesmírně bavila, a když mám pořád pocit, že v ní zůstávají části, které jsem úplně nepochopila, dala mi něco, co jsem dosud ani nevěděla, že potřebuji.

Mitculka
06. dubna

Ačkoli dostáváme v této knize skvostný Murakamiho styl, přijde mi, že tahle knížka určitým způsobem vystupuje z jeho klasických děl.
Na střídačku zde sledujeme dvě dějové linky - patnáctiletého Kafku Tamuru a staršího pana Nakatu. Obě linky mají něco do sebe, jen u Kafky Tamury jsem měla občas trochu problém, protože se vůbec nechoval na 15 let a absolutně bych mu ten věk nehádala, kdyby mi to nebylo výslovně řečeno. Vzhledem k okolnostem se to ale zdá být v pořádku. Mě osobně ale asi o něco více zasáhl příběh úžasného pana Nakaty. Nemůžu si pomoct, nepamatuju se, kdy jsem naposledy měla takovou chuť vstoupit do knížky, abych sama mohla být postavě nápomocná.
Bylo to skvělé počtení.

babsi66
04. dubna

Strašně ráda bych napsala něco o tom, jak mi všechny ty mystické prvky na závěr do sebe zapadly a vyústily ve velkolepý závěr, kdy vše nakonec dostalo smysl. Bohužel jsem buď něco někde nepochopila nebo jsem jen na jiné vlně než autor, každopádně očekávané rozuzlení, kdy bude vše nad slunce jasné, se nekonalo.

Osobně mi to celou knihu trochu zkazilo. Celou dobu jsem se dobře bavila, ráda jsem se vracela k osudům pana Nakaty i Kafky Tamury bez ohledu na to, jaké bizarnosti je potkávaly a jak často jsem si při čtení kladla otázku, k čemu to celé směřuje. A kterou si kladu nadále.

MíšaS.
18. března

Jsem asi ve 3/4 a vůbec nemám chuť tu knihu dočítat. Nevím, kde je problém, když čtu všechna ta pochvalná hodnocení.

koczanska
04. března

O autorovi jsem samozřejmě slyšela, ale nic od něj nečetla. Pak jsem byla na návštěvě u kamarádky a ptám se jí, co čte a jaký to je. Prý, že si ji mám určitě přečíst a nic k tomu. Nevěděla jsem, co mám čekat (styl, příběh, apod.) Začala jsem číst a říkám si: Panebože, no to je ujetá knížka. A když jsem jí dočetla, tak jsem vlastně zjistila, že se mi ta ujetá knížka hrozně líbila. :)

Nomia
03. března

Kafka na pobřeží je podle mě nejlepší Murakamiho dílo. Je to trošku jiné, ale pořád nese klasické znaky autorova psaní. Opět i tady je ta jedinečná atmosféra, spousta kontrastů, střídání nálad a dokonalé popisy. Všechno v jeho podání působí neskutečně ladně, je úplně jedno jestli popisuje nějakou snovou krajinu, nebo pikantní erotickou scénu.
Murakami je geniální vypravěč, který má velký talent na lehkost vyjadřování. Z jeho úst ani filozofické pasáže nevyznívají nijak přiblble, či našroubovaně. Celý příběh je sice zvláštní, ale osobitý. A vsadím se, že většina čtenářů si hodně oblíbí pana Nakatu.
Je to něco úplně odlišného, než když čtete jiné novodobé japonské autory jako je Kanehara, R. Murakami, nebo Cucui, ale mně se tenhle jeho kouzelný styl líbí podstatně víc. Možná není tak šokující, ale rozhodně dokáže zapůsobit a má nějakou hloubku.

B4LU
03. března

Tak jo. Uznávám, že mám za sebou nevšední čtenářský zážitek - takový guláš po přečtení knihy jsem v hlavě neměl ani nepamatuju. "Co tím chtěl básník říci?" je otázka, na kterou prostě nenacházím odpověď.
Z mého pohledu se to má následovně: celý děj a příběh mi vlivem neskutečných absurdit (Johnny) a podivných postav (15letý filozof) připadal zcela mimo jakoukoli realitu, a (velmi časté) filozofování o životě pro mě vyznělo úplně do ztracena. Kniha je sice napsána čtivě, ale co je to platné, když díky neustávajícímu pocitu "co to proboha je?" se mi do toho ukrutně nechtělo a ukrojil jsem z toho maximálně takových 10-20 stránek za den?
Čistě čtenářský zážitek je pro mě tak na 3*. Možná knize dám ještě jednu šanci, protože jí nemůžu upřít jistou hloubku danou už prostě tím, že jsem ji nedokázal pochopit.

amaenium
07. února

Zatím se mi zdá, že co další přečtená kniha od Murakamiho, to lepší dílo než to předchozí. Čekala jsem opět něco na způsob Norského dřeva nebo Bezbarvého Cukurua – více takové reálné – ale namísto toho se mi dostalo velmi mystického, chvílemi snového, příběhu a já snad nemohu být více než (mile!) překvapena. Tuhle knihu bych opět mohla řadit mezi díla, jenž se mi hlouběji vryjí do paměti a poskytli mi takový duchovní zážitek. A postava pana Óšimi? Dokonalá. Doporučuji!

PeterPetrik
18. ledna

Snová kniha od začiatku sa snaží vtiahnuť do mysterióznej atmosféry, prekrížená podľa mňa nepotrebnými sexuálnymi scénami, plno metafor atď. Áno atmosférická kniha, no v konečnom dôsledku prázdna.

marikamat
13. ledna

Silný, čtivý příběh. Strhující.

Moco
02. ledna

Bohužel se nemohu přidat k ostatním a vychvalovat tohle dílo do nebes.

Na druhou stranu je těžké popsat, co mi konkrétně na této knize vadilo. Do první poloviny to bylo celkem dobré, okouzlilo mě prostředí knihovny, pan Nakata byl skvělý a stejně tak postava pana Óšimi. S Kafkou Tamurou už to tak růžově nevidím, upřímně na to, že to je hlavní postava, k němu žádnou velkou sympatií nehořím.
"Trocha" filozofie byl můj kámen úrazu. Ve většině případů filozofii v knížkách oceňuju, ale tady mi to nesedlo. Přišlo mi, že místy to bylo někdy až zbytečné a opakující se.

Druhá polovina byla horší (i když tu pořád byly skvělé momenty!). Je pravda, že spíše než odpovědi, přichází stále více otázek, někdy to však není na škodu a zůstává tu prostor pro vlastní úvahy.
Dějová linie Hošina a pana Nakaty už začíná být značně zdlouhavá. Nakonec se ale vyplatí čekat a my se aspoň z části dozvíme, jak to všechno spolu souvisí.

Na každý pád to není špatná kniha. Je velmi čtivá. Místy smutná, vtipná, strašidelná, erotická.
Do budoucna si ji chci ještě jednou přečíst a podívat se na celý příběh s odstupem. Možná se mé hodnocení zlepší, možná zhorší.

Prozatím dávám 3.5 z 5. :)


TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

japonská literatura World Fantasy Award (cena) magický realismus

Autor a jeho další knihy

Haruki Murakami

Haruki Murakami
japonská, 1949

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených65x
v Přečtených2418x
v Čtenářské výzvě197x
v Doporučených270x
v Knihotéce590x
v Chystám se číst737x
v Chci si koupit97x
v dalších seznamech15x