KristinTj přečtené 1150
Tobiáš Lolness. II. Elíšiny oči
2008,
Timothée de Fombelle
Křehká jízda letem stromovým světem. Něžná chodidla Elíši, mnohá tajemství a mnohá vysvětlení, kdo je vlastně kdo. Láska, odvaha, přátelství, tanec na ledě i akrobaté ve větvích a stádo lidu, jak ho známe i z našeho světa. A nakonec jarní tání... s dlouhým skluzem na vlně trávové.... celý text
Tobiáš Lolness. I. Život ve větvích
2007,
Timothée de Fombelle
Timothée de Fombelle patří k mým oblíbencům. Tobiáše i jeho svět jsem si zamilovala, příběh má spád a je v něm spousta malých moudrostí. V něčem mi ale nesedí tak dobře jako Vango nebo Dva životy pana Perla. Na druhou stranu krásně rozšiřuje spektrum de Fombellových příběhů (nejen s ohledem na věkové skupiny čtenářské), což je za mě velmi cenné. A tak vtípky, které mi při čtení vržou, jiné třebas rozesmějí, pro mě zbrklou přímočarost možná ocení mladší čtenáři. Čtyři hvězdičky s díky za cestu nahoru a dolů. Pátá hvězdička je za krásu, kterou příběh zanechal v mé duši, a za moudrý trávový lid.... celý text
Třicet let na zlatém severu
1989,
Jan Welzl
Tohle bylo zvláštní čtení. A jsem moc ráda, že jsem komentář odložila na později. O zlatém severu se mi občas zdává, z pochybovače stal se snílek, strejcovské řeči a stoleté názory pomalu zapomínám (i když ne úplně). Chtěla bych sjet řeku Yukon a zakusit sílu ruské zimy strašidelných krás...... celý text
Medvěd a Slavík
2018,
Katherine Arden
Aneb když se v knize zabydlíte a cítíte všechny vůně i chutě, teplo i mráz. Zimě, strachu, nesvobodě a těžkým časům navzdory.
Literární spolek Laury Sněžné
2015,
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Já jsem se skvěle bavila. Nádherně vykroužené rty, potrhlí spisovatelé, šílená hra, tajuplná Laura a spousta různých rovin a spekulací. Jazyk autora mi učaroval a závěr knihy mě probudil z noční můry. A ta jména! Tleskám překladateli a jdu shánět falešnou kočku...... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Nejsou houby jako houby. A to, co vidíme v mechu, je jen zlomkem toho, co roste pod zemí. Stejně neviditelné a spletité bývá rodinné podhoubí… Houbaření jsem si užila. Za příběhem pro mě trochu vázl nemastný neslaný jazyk. A sílí ve mně tísnivý pocit velmi podobné atmosféry současných českých románů některých českých autorek. Dám si pauzu a pak se uvidí.... celý text
Jako zabít ptáčka
2009,
Harper Lee
Atticus je fakt skvělej táta. Nechává nás zkoušet si život a přemejšlet o něm. Takový metody se ve výchově začnou uplatňovat až na konci století. A samy od sebe tu byly i dávno před náma. Táta nám taky ukázal, co je to lidskost a jak funguje naše společnost. Nebylo to pro něj vůbec lehký. Vlastně byl hodně odvážnej. Ale my jsme se s Jemem nebáli. Teda spíš až potom. Až když se věci ukázaly, jaký doopravdy jsou. Věci a hlavně lidi.... celý text
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Při čtení třetího dílu už se koušu do paty. K pokračování mě nutí seriálový syndrom - chci vědět, jak to dopadne. A také proto si neodpustím ani zbytek série. Za mě by mohly být všechny dosud napsané díly zkrácené do jedné knihy, příběh by se vyčistil od balastu a zbytečných zamotávek. Druhá věc, kterou nedokážu spolknout, je neuvěřitelnost - nelogické a nesmyslné drobnosti, co nefungují, i když přijmu, že se pohybujeme v postapo. Přesto děkuji autorce za originalitu a krásu světů jejích knih.... celý text
Faja
2017,
Petra Stehlíková
Pěkné, čtivé, zajímavé. O zlomkrky louskám příběh a ztrácím trpělivost sama se sebou. Kdy mu to konečně řekne? Mám tendenci přeskakovat odstavce, ruší mě další skřípoty v logice příběhu. A to množství indicií mi bere radost z pochopení. Přesto se bavím a zůstávám zvědavá…... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
To je mi tedy překvapení... Naslouchače jsem zhltla téměř bez rozkousání, tak moc jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. V žaludku mě asi nejvíc tlačí neuvěřitelnost příběhu v rámci příběhu. Některé věci zkrátka nefungují, což by se nemělo stávat ani v pohádkách a v knížkách pro mládež. Na druhou stranu oceňuji originalitu světa, který spisovatelka vytvořila. A sklenit je nádherný objev, těším se, jak si s ním Ilan pohraje v dalších dílech.... celý text
Paní Dallowayová
2008,
Virginia Woolf
Je třeba tam opravdu být a dívat se na letní Londýn očima Clarissy. Přivonět k růžím a zavzpomínat. Myslet červnem roku 1923, cítit slunce hřát a slyšet šustit látku jejích šatů. No a pak najednou sedím na pohovce a po tvářích mi tečou slzy. Nad tím, co bylo i co se právě děje. Osuším je kapesníčkem, pohodím hlavou, rozdám poslední zářivé úsměvy svým hostům a vklouznu tiše do letní noci.... celý text
Po strništi bos
2013,
Zdeněk Svěrák
V malých prostých obrázcích se nenápadně odehrává silný příběh českého kluka, jednoho z mnoha a zároveň jedinečného. Obraz války u nás je tu poskládán z velkých věcí i spousty osobních drobečků, právě tak, jak přes naši zemi hrůzné období překlopýtalo. S kufrem zoufalství a bolesti v jedné a košíkem každodenního štěstí a trablíčků v druhé ruce jdu bosky, občas mě stéblo k slzám bodne, chvílemi něžně pohladí...... celý text
Smuténka
1965,
Jan Skácel
Smuténka mě kolébá, konejšivě skládá slova do malých světů sladkobolných. V září se stmívá už bez sametu, kohoutci znají vodu a v kamenech šplíchá tma. Procházím se sem a tam, pokaždé jako bych šla novou cestou. Smuténka není na jedno zhoupnutí. Ještě si ji nechám chvíli otevřenou.... celý text
Jablečné víno s Rozárkou
2002,
Laurie Lee
Jsem malým klukem, co se ztratil ve vysoké trávě. Loupu cibuli až na prostředek, tečou mi slzy a směju se jako blázen. Miluju své sestry a jejich šaty, zbožňuju svoji mámu a celým srdcem hltám svou vesnici od promodrané zimy do lenivého léta. Moje víra je prostá, přítomnost nenasytná, můj život křehký i houževnatý zároveň. Houpu se na něm nahoru a dolů, dokud mě osud nevystřelí do širého světa, ve kterém už nic nebude jako dřív...... celý text
Jak voní tymián
2009,
Marcel Pagnol
Za vůní tymiánu přes několikero vrátek a co tam bude. Rance plné stříbrných vidliček, dětských her a dobrodružství, zrezivělý zámek bolného podzimu. Křehkost matčina náručí střídá bouřná jeskyně, výr a had jsou přemoženi a svět plný pastí. Epidemie pálí současností, lásky jsou směšně prosté. A tymián si voní francouzským povětřím jařma i svobody...... celý text
Magorovy labutí písně
2006,
Ivan Martin Jirous
Znám spoustu básníků lepších po stránce řemeslné. Žádnému jsem ale nevěřila jeho zpověď tolik jako Magorovi. Cítila jsem vůni hlohů, pivoněk, chlad zdí a nesvobodu. A čím dál četla jsem, tím vybroušenější zdály se mi jeho verše a tím vroucněji mě zalévaly zoufalství, víra, bolest i láska... Za údolími lesy jinde než kde jsi nejsi v dálce kde modré hory memento mori daleko dál než Kartouzy ve městech cizí rathauzy daleko za obzory memento mori vlaštovky čápi rorejsi nedoletí tam kde Ty jsi za zdmi stěnami dvory memento mori nad mořem vlhké útesy blíž než tam kde teď pro mne jsi lodě plují a vory memento mori --- V úzkostech volal jsem Beránka těsná je moje skořápka V neklidu nocí v hrůze dní prosil jsem ať ji uvolní... celý text
Byla jednou jedna řeka
2020,
Diane Setterfield
Po proudu i proti proudu, s nosem plným vůně řeky vyhlížím Ticháčka... Chci se ho zeptat na mnohá tajemství, svézt se na správný břeh, nechat se zachránit. Pod přísným pohledem leccos mi nesedí, a to nejen v sazbě a překladu. Ale když se do kraje kolem Temže ponořím, splétám spolu s ní trávu příběhů na skleněné desce a s rozkoší drbu za ušima nejchytřejší prase Spojeného království.... celý text
Kronika ptáčka na klíček (I.–III.)
2014,
Haruki Murakami
Příběh jsem skládala jako puzzle, které mě baví v reálu, nikoli při čtení knihy. Spousta dílků však měla vybroušený tvar, dosud nepoznané barvy a při spojení s ostatními odhalovala jemná tajemství... Celek byl roztříštěný, jednotlivé kousky krásné. Oj. Zůstala ve mně podivná nevyváženost, kterou jsem u Murakamiho nikdy nepocítila. Pan Ptáček na klíček mě trochu iritoval svým mechanickým bytím, které občas nečekaně explodovalo. S Cinnamonem a May těžko se mi loučí... „Mají široké tlapky a oranžové nohy. Ty vypadají jako malé dětské holínky, jen asi nebudou ideální pro chůzi po ledu, pěkně jim to na něm klouže. Někdy si taky kecnou na zadek. Nemají holt protiskluzný systém. Zima pro ně nejspíš nebude nejpříjemnějším obdobím. Zajímalo by mě, co si o ní myslí kachní bytosti. Co si o zimě asi v duchu říkají, ale tipla bych si, že jim zas tak hrozná nepřijde. Když je tak pozoruju, zdá se mi, že i zimu dokážou trávit celkem v pohodě, i když se tváří jakože ,Už zase led? Skara.' Právě tohle na nich baštím."... celý text
Koralina
2003,
Neil Gaiman
Tedy dobrá, pane Gaimane. Beru Vás na vědomí. Čajové lístky, hledání duší a piknik na studni mi učarovaly. Já ten film miluju. Teď už vím, proč se tak povedl.
Kouzelný kalendář
2002,
Jostein Gaarder
Jsem za tenhle adventní příběh ráda. Vnesl k nám tajemství hedvábných dopisů i kouzlo Ebenových písní. Jen mi to celé přišlo trochu šroubované a poplatné hlubokým myšlenkám. Ale to je asi můj obecný problém s Gaarderem. Každopádně si Kouzelný kalendář určitě otevřeme příští rok znovu. „To je tedy divné, na mou věru, hodiny se točí proti směru, čím to trvá déle, tím je dřív... Tohle svět neviděl jaktěživ!"... celý text