KristinTj

Přečtené 363



Babička pozdravuje a omlouvá se
únor - prosinec 2021
Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman


He, he!
? - listopad 2021
He, he! 2019, Ivan Wernisch


Mně 13
srpen - listopad 2021
Mně 13 1999, Filip Topol


Wim Hof – Ledový muž
červenec - říjen 2021
Wim Hof – Ledový muž 2020, Wim Hof


Jasno lepo podstín zhyna
říjen 2021 (28.-31.)
Jasno lepo podstín zhyna 2016, Sara Baume


Bulbem záchranáře
říjen 2021 (21.-28.)
Bulbem záchranáře 2020, Vít Samek

Lidi, čtěte. Sobě i všem, kdo tohle budou chtít poslouchat. Mačkejte. Pomáhejte. A žijte...


Posel
říjen 2021 (07.-21.)
Posel 2012, Markus Zusak

Já jsem jenom Ed. Choděj mi dost zvláštní vzkazy, ale nakonec vždycky vím, co mám udělat. Zdá se vám to divný? Jo, je to divný. Ale taky hustý... Můj život se totálně změnil. Je teď neuvěřitelně opravdovej. Zkuste zažít, co já, a uvidíte, co to s váma udělá. Je to jenom na vás. A Markusovi ten konec nežerte. Za vším totiž stojí... Možná si odpovíte. Sami.


Zlodějka knih
říjen 2021 (07.-14.)
Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Stavím ti oltář, milá Smrti. Z nejmilejších knih, peříček a starých novin, sněhových vloček a odřených kolen. Plyšový medvídek drží stráž a krajkovím prachu sleduje barvy lidí, jejich chvil i nebe. Zrovna je modré a syté jako velká miska pudinku. Jen zabořit lžičku.


Anna Karenina
září - říjen 2021
Anna Karenina 2008, Lev Nikolajevič Tolstoj

Síla společnosti a jejích pravidel je v každé době nezměrná, lidská psychika křehká… Svoboda si žádá křídla a odhodlání. Obojí Anně chybělo. Obdivuhodný vhled do myšlení různých lidí v nelehké době. Z některých paralel se současným světem mě až mrazí…


Deník staré paní
červen - říjen 2021
Deník staré paní 2003, Jiřina Heroldová - Šiklová

Obdivuji způsob, jakým paní Šiklová srozumitelně poukázala na starosti i radosti stáří. Deník je příjemným čtením plným drobných, jasných, ale často opomíjených, zato však důležitých aha momentů. Pomůže nám mnohem lépe pochopit své prarodiče, rodiče i sebe samotné. Velmi doporučuji, klaním se a děkuji. Epiktetos: Až bude smrt, nebudu. Dokud budu, nebude smrt.


Tobiáš Lolness
? - září 2021
Tobiáš Lolness 2009, Timothée de Fombelle


Tobiáš Lolness. II. Elíšiny oči
srpen - září 2021
Tobiáš Lolness. II. Elíšiny oči 2008, Timothée de Fombelle

Křehká jízda letem stromovým světem. Něžná chodidla Elíši, mnohá tajemství a mnohá vysvětlení, kdo je vlastně kdo. Láska, odvaha, přátelství, tanec na ledě i akrobaté ve větvích a stádo lidu, jak ho známe i z našeho světa. A nakonec jarní tání... s dlouhým skluzem na vlně trávové.


Tobiáš Lolness. I. Život ve větvích
? - srpen 2021
Tobiáš Lolness. I. Život ve větvích 2007, Timothée de Fombelle

Timothée de Fombelle patří k mým oblíbencům. Tobiáše i jeho svět jsem si zamilovala, příběh má spád a je v něm spousta malých moudrostí. V něčem mi ale nesedí tak dobře jako Vango nebo Dva životy pana Perla. Na druhou stranu krásně rozšiřuje spektrum de Fombellových příběhů (nejen s ohledem na věkové skupiny čtenářské), což je za mě velmi cenné. A tak vtípky, které mi při čtení vržou, jiné třebas rozesmějí, pro mě zbrklou přímočarost možná ocení mladší čtenáři. Čtyři hvězdičky s díky za cestu nahoru a dolů. Pátá hvězdička je za krásu, kterou příběh zanechal v mé duši, a za moudrý trávový lid.


Třicet let na zlatém severu
srpen 2021 (03.-15.)
Třicet let na zlatém severu 1989, Jan Welzl

Tohle bylo zvláštní čtení. A jsem moc ráda, že jsem komentář odložila na později. O zlatém severu se mi občas zdává, z pochybovače stal se snílek, strejcovské řeči a stoleté názory pomalu zapomínám (i když ne úplně). Chtěla bych sjet řeku Yukon a zakusit sílu ruské zimy strašidelných krás...


Medvěd a Slavík
červenec - srpen 2021
Medvěd a Slavík 2018, Katherine Arden

Aneb když se v knize zabydlíte a cítíte všechny vůně i chutě, teplo i mráz. Zimě, strachu, nesvobodě a těžkým časům navzdory.


Literární spolek Laury Sněžné
? - červenec 2021
Literární spolek Laury Sněžné 2015, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Já jsem se skvěle bavila. Nádherně vykroužené rty, potrhlí spisovatelé, šílená hra, tajuplná Laura a spousta různých rovin a spekulací. Jazyk autora mi učaroval a závěr knihy mě probudil z noční můry. A ta jména! Tleskám překladateli a jdu shánět falešnou kočku...


Houbařka
červen 2021 (26.-28.)
Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Nejsou houby jako houby. A to, co vidíme v mechu, je jen zlomkem toho, co roste pod zemí. Stejně neviditelné a spletité bývá rodinné podhoubí… Houbaření jsem si užila. Za příběhem pro mě trochu vázl nemastný neslaný jazyk. A sílí ve mně tísnivý pocit velmi podobné atmosféry současných českých románů některých českých autorek. Dám si pauzu a pak se uvidí.


Jako zabít ptáčka
? - červen 2021
Jako zabít ptáčka 2009, Harper Lee

Atticus je fakt skvělej táta. Nechává nás zkoušet si život a přemejšlet o něm. Takový metody se ve výchově začnou uplatňovat až na konci století. A samy od sebe tu byly i dávno před náma. Táta nám taky ukázal, co je to lidskost a jak funguje naše společnost. Nebylo to pro něj vůbec lehký. Vlastně byl hodně odvážnej. Ale my jsme se s Jemem nebáli. Teda spíš až potom. Až když se věci ukázaly, jaký doopravdy jsou. Věci a hlavně lidi.


Nasterea
? - červen 2021
Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Při čtení třetího dílu už se koušu do paty. K pokračování mě nutí seriálový syndrom - chci vědět, jak to dopadne. A také proto si neodpustím ani zbytek série. Za mě by mohly být všechny dosud napsané díly zkrácené do jedné knihy, příběh by se vyčistil od balastu a zbytečných zamotávek. Druhá věc, kterou nedokážu spolknout, je neuvěřitelnost - nelogické a nesmyslné drobnosti, co nefungují, i když přijmu, že se pohybujeme v postapo. Přesto děkuji autorce za originalitu a krásu světů jejích knih.


Faja
červen 2021 (01.-02.)
Faja 2017, Petra Stehlíková

Pěkné, čtivé, zajímavé. O zlomkrky louskám příběh a ztrácím trpělivost sama se sebou. Kdy mu to konečně řekne? Mám tendenci přeskakovat odstavce, ruší mě další skřípoty v logice příběhu. A to množství indicií mi bere radost z pochopení. Přesto se bavím a zůstávám zvědavá…


Naslouchač
? - květen 2021
Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

To je mi tedy překvapení... Naslouchače jsem zhltla téměř bez rozkousání, tak moc jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. V žaludku mě asi nejvíc tlačí neuvěřitelnost příběhu v rámci příběhu. Některé věci zkrátka nefungují, což by se nemělo stávat ani v pohádkách a v knížkách pro mládež. Na druhou stranu oceňuji originalitu světa, který spisovatelka vytvořila. A sklenit je nádherný objev, těším se, jak si s ním Ilan pohraje v dalších dílech.


Paní Dallowayová
duben - květen 2021
Paní Dallowayová 2008, Virginia Woolf

Je třeba tam opravdu být a dívat se na letní Londýn očima Clarissy. Přivonět k růžím a zavzpomínat. Myslet červnem roku 1923, cítit slunce hřát a slyšet šustit látku jejích šatů. No a pak najednou sedím na pohovce a po tvářích mi tečou slzy. Nad tím, co bylo i co se právě děje. Osuším je kapesníčkem, pohodím hlavou, rozdám poslední zářivé úsměvy svým hostům a vklouznu tiše do letní noci.


Po strništi bos
? - květen 2021
Po strništi bos 2013, Zdeněk Svěrák

V malých prostých obrázcích se nenápadně odehrává silný příběh českého kluka, jednoho z mnoha a zároveň jedinečného. Obraz války u nás je tu poskládán z velkých věcí i spousty osobních drobečků, právě tak, jak přes naši zemi hrůzné období překlopýtalo. S kufrem zoufalství a bolesti v jedné a košíkem každodenního štěstí a trablíčků v druhé ruce jdu bosky, občas mě stéblo k slzám bodne, chvílemi něžně pohladí...


Smuténka
? - duben 2021
Smuténka 1965, Jan Skácel

Smuténka mě kolébá, konejšivě skládá slova do malých světů sladkobolných. V září se stmívá už bez sametu, kohoutci znají vodu a v kamenech šplíchá tma. Procházím se sem a tam, pokaždé jako bych šla novou cestou. Smuténka není na jedno zhoupnutí. Ještě si ji nechám chvíli otevřenou.


Jablečné víno s Rozárkou
březen - duben 2021
Jablečné víno s Rozárkou 2002, Laurie Lee

Jsem malým klukem, co se ztratil ve vysoké trávě. Loupu cibuli až na prostředek, tečou mi slzy a směju se jako blázen. Miluju své sestry a jejich šaty, zbožňuju svoji mámu a celým srdcem hltám svou vesnici od promodrané zimy do lenivého léta. Moje víra je prostá, přítomnost nenasytná, můj život křehký i houževnatý zároveň. Houpu se na něm nahoru a dolů, dokud mě osud nevystřelí do širého světa, ve kterém už nic nebude jako dřív...


Jak voní tymián
únor - březen 2021
Jak voní tymián 2009, Marcel Pagnol

Za vůní tymiánu přes několikero vrátek a co tam bude. Rance plné stříbrných vidliček, dětských her a dobrodružství, zrezivělý zámek bolného podzimu. Křehkost matčina náručí střídá bouřná jeskyně, výr a had jsou přemoženi a svět plný pastí. Epidemie pálí současností, lásky jsou směšně prosté. A tymián si voní francouzským povětřím jařma i svobody...


Magorovy labutí písně
? - únor 2021
Magorovy labutí písně 2006, Ivan Martin Jirous

Znám spoustu básníků lepších po stránce řemeslné. Žádnému jsem ale nevěřila jeho zpověď tolik jako Magorovi. Cítila jsem vůni hlohů, pivoněk, chlad zdí a nesvobodu. A čím dál četla jsem, tím vybroušenější zdály se mi jeho verše a tím vroucněji mě zalévaly zoufalství, víra, bolest i láska... Za údolími lesy jinde než kde jsi nejsi v dálce kde modré hory memento mori daleko dál než Kartouzy ve městech cizí rathauzy daleko za obzory memento mori vlaštovky čápi rorejsi nedoletí tam kde Ty jsi za zdmi stěnami dvory memento mori nad mořem vlhké útesy blíž než tam kde teď pro mne jsi lodě plují a vory memento mori --- V úzkostech volal jsem Beránka těsná je moje skořápka V neklidu nocí v hrůze dní prosil jsem ať ji uvolní


Byla jednou jedna řeka
únor 2021 (02.-10.)
Byla jednou jedna řeka 2020, Diane Setterfield

Po proudu i proti proudu, s nosem plným vůně řeky vyhlížím Ticháčka... Chci se ho zeptat na mnohá tajemství, svézt se na správný břeh, nechat se zachránit. Pod přísným pohledem leccos mi nesedí, a to nejen v sazbě a překladu. Ale když se do kraje kolem Temže ponořím, splétám spolu s ní trávu příběhů na skleněné desce a s rozkoší drbu za ušima nejchytřejší prase Spojeného království.


Kronika ptáčka na klíček (I.–III.)
leden - únor 2021
Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) 2014, Haruki Murakami

Příběh jsem skládala jako puzzle, které mě baví v reálu, nikoli při čtení knihy. Spousta dílků však měla vybroušený tvar, dosud nepoznané barvy a při spojení s ostatními odhalovala jemná tajemství... Celek byl roztříštěný, jednotlivé kousky krásné. Oj. Zůstala ve mně podivná nevyváženost, kterou jsem u Murakamiho nikdy nepocítila. Pan Ptáček na klíček mě trochu iritoval svým mechanickým bytím, které občas nečekaně explodovalo. S Cinnamonem a May těžko se mi loučí... „Mají široké tlapky a oranžové nohy. Ty vypadají jako malé dětské holínky, jen asi nebudou ideální pro chůzi po ledu, pěkně jim to na něm klouže. Někdy si taky kecnou na zadek. Nemají holt protiskluzný systém. Zima pro ně nejspíš nebude nejpříjemnějším obdobím. Zajímalo by mě, co si o ní myslí kachní bytosti. Co si o zimě asi v duchu říkají, ale tipla bych si, že jim zas tak hrozná nepřijde. Když je tak pozoruju, zdá se mi, že i zimu dokážou trávit celkem v pohodě, i když se tváří jakože ,Už zase led? Skara.' Právě tohle na nich baštím."


Koralina
? - leden 2021
Koralina 2003, Neil Gaiman

Tedy dobrá, pane Gaimane. Beru Vás na vědomí. Čajové lístky, hledání duší a piknik na studni mi učarovaly. Já ten film miluju. Teď už vím, proč se tak povedl.


Kouzelný kalendář
prosinec 2020 - leden 2021
Kouzelný kalendář 2002, Jostein Gaarder

Jsem za tenhle adventní příběh ráda. Vnesl k nám tajemství hedvábných dopisů i kouzlo Ebenových písní. Jen mi to celé přišlo trochu šroubované a poplatné hlubokým myšlenkám. Ale to je asi můj obecný problém s Gaarderem. Každopádně si Kouzelný kalendář určitě otevřeme příští rok znovu. „To je tedy divné, na mou věru, hodiny se točí proti směru, čím to trvá déle, tím je dřív... Tohle svět neviděl jaktěživ!"


Klub nenapravitelných optimistů
prosinec 2020 - leden 2021
Klub nenapravitelných optimistů 2012, Jean-Michel Guenassia

Ach jo, je to pár dní, co jsem opustila Paříž, a už se mi po Michelovi stýská. To rozkrývání minulosti, skutečnost, která všechno mění, staré fotky, desky, knížky, filmy, fotbálek, pivo ředěné limonádou a hlavně nenapravitelný optimismus mi asi budou chvíli pořádně chybět...


Restart kreativity
listopad 2020 - leden 2021
Restart kreativity 2020, René Nekuda

To jsem si zase užila! Hry se slovy, významy, příběhy a myšlenkami jsou v Restartu stejně zábavné jako v Kreativním zápisníku. Půlku knížky jsem vyplnila za dvě odpoledne, zbývající cvičení si budu dávkovat (možná)...


Soudné sestry
? - prosinec 2020
Soudné sestry 1995, Terry Pratchett

Mně to vlastně často moc nebaví, ty Pratchettovy příběhy. Užívám si spíš život zeměplošský. Aktuální situace, která je při každém čtení docela jiná. Malá překvapení, co mě při dalším poslechu zatahají za ucho, strčí slámku do nosu, dloubnou do žeber a na moment mě přetočí vzhůru nohama. A co vy, jak se vám šklíbí?


Před povodní
? - prosinec 2020
Před povodní 2020, A. Bolavá (pseudonym)

Vůni bylin z knihy z prvního dílu trilogie Do tmy vystřídala vůně říčních břehů. Nepříjemný pach k mému nosu nedošel, ale těch divností pro mě bylo na jedno město už trochu moc. Na rozdíl od druhého dílu Ke dnu mi některé detalily a osudy vedlejších postav připadaly v příběhu zbytečné. Ovšem atmosféra, hlavní postavy a magická linka všech tří knih jsou podle mého vynikající.


Ke dnu
? - prosinec 2020
Ke dnu 2017, A. Bolavá (pseudonym)

Myslete si o čemkoli, co chcete. Vždycky to bude váš úhel pohledu. V téhle knize doslova bije do očí, že nic není černobílé. Jak snadno si vytváříme neúplný obraz o druhých, bez ohledu na to, jaká by mohla být skutečnost! Ani jedna z postav v knize není dobrá nebo špatná. Všechny jsou velmi lidské... Já kamarádím s Aničkou. Ale... Jo a ten hřeben mě fakt dostal.


Maškaráda
září - listopad 2020
Maškaráda 1998, Terry Pratchett

Myslet a žít operně, nasadit si masku nové osobnosti, nacpat si prachy do kaťat, vyděsit trolla, omdlívat včas a použít hlas jako zbraň, být třeskutě inkognito, nenápadně muzicírovat, bezostyšně krást, váhat a jednat a vědět a zoufat, být tlustou baletkou a kocourem v obleku... to všechno se dá zažít v ankh-morkporské opeře. Stačí si koupit lístek, znát tajné schodiště nebo mít klíč od lóže č. 8.


Dcera čarodějky
listopad 2020 (06.-15.)
Dcera čarodějky 2018, Lene Kaaberbøl

Bez začátku a bez konce, zrychlená noční můra, pro děti příliš krvavá a příliš jednoduchá. Kapitola povýšená na knihu. Nevím, proč si někteří spisovatelé myslí, že děti jsou nenároční čtenáři bez schopnosti vnímat něco víc než akci. Hvězdička za paní Studu, druhá za Rózu a třetí za zjištění, že člověk bez studu je ten nejnebezpečnější... P. S.: Obrovská propast je mezi touto knihou a Dcerou čarodějek od Doroty Terakowské, ač cílová skupina čtenářská je zcela totožná...


Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
? - listopad 2020
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 1991, J. R. R. Tolkien

Kdysi můj první fantasy příběh je pořád stejně kouzelný, vtipný a napínavý... Nejspíš tehdy probudil archetyp mých čtenářských tužeb. Roklinka, příhody dávkované Meddědovi, poslední paprsek Durinova dne a rozhovor s drakem, to všechno má v mé mysli živé barvy, vůni a často i chuť. Cesty vedou dál a dál pod mraky i hvězdami, ale ten, kdo cestoval, teď se domů vrátit smí. Kdo zřel meč a plameny, kdo zná slují děs a chlad, luh teď uzří zelený, známý vrch a známý sad...


14-14 Přátelství napříč staletími
? - říjen 2020
14-14 Přátelství napříč staletími 2017, Silène Edgar

Baví mě pod peřinkou zjednodušenosti hledat malé poklady v příbězích pro děti. Třeba zadek studený od sezení na dědově náhrobku, obrázek balónu, který někdo namaluje až za sto let, nejlepší máslo ve vsi, vědomí, že jde o dopis poslední, dárek za tátu, pusa pod cypřišem... Co na tom, že sem tam je příběh malinko přitažený za vlasy? Já doufám, že si ho moje děti taky přečtou.


1 ...