Jablečné víno s Rozárkou
Laurie Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55715/bmid_jablecne-vino-s-rozarkou-wHr-55715.jpg
4
35
11
Román anglického básníka a prozaika provází čtenáře krajinou jeho dětství, malebným údolím v jihozápadní Anglii, ve 20. letech 20. století. V jednotlivých epizodách vypráví autor všechny veselé i hrůzostrašné příběhy, jimiž v té době vesnice žila a čistýma dětskýma očima kradmo nahlíží do záhadného světa dospělých. S jeho dětstvím zmizel ve 20. letech i svérázný anglický venkov, jehož idyličnost, poklid a tradiční způsob života násilně přerušila 1. světová válka. Autor do svých autobiografických vzpomínek vtělil řadu detailů zmizelého vesnického prostředí, které se mu podařilo čtenáři přiblížit neotřelým dětským pohledem s nepatetickou dávkou dospělé nostalgie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , AcademiaOriginální název:
Cider with Rosie , 1959
více info...
Přidat komentář
Pro někoho možná moc lyrický popis bez akčního děje, ale já si vyprávění o autorově dětství moc užila. Nádherná slovní spojení a obraty (překladatel borec!), všechno krásně poklidné, milé, bezstarostné, tak jak si dětská léta pamatujeme. Měla jsem asi i dobré načasování četby - lenošivý prázdninový čas.
Jsem malým klukem, co se ztratil ve vysoké trávě. Loupu cibuli až na prostředek, tečou mi slzy a směju se jako blázen. Miluju své sestry a jejich šaty, zbožňuju svoji mámu a celým srdcem hltám svou vesnici od promodrané zimy do lenivého léta. Moje víra je prostá, přítomnost nenasytná, můj život křehký i houževnatý zároveň. Houpu se na něm nahoru a dolů, dokud mě osud nevystřelí do širého světa, ve kterém už nic nebude jako dřív...
Autor ma neuveritelnou fantazii, pozorovaci talent a dar vymyslet neskutecny primery. Vim, ze je to trochu neco jinyho, ale porad jsem vzpominala na Stepanka, jak diktoval Nadenickovi ten dopis (oblasti jsou vzdycky klicove atd...). A umi dokonale vykreslit atmosferu, mrznete i parite se s nim. Je videt, ze je hlavne basnik. Potud klady, dal uz si budu jen stezovat... Prvni kniha jeste drobet vyhovovala memu ctenarskemu vkusu - nadherna Anglie a trocha humoru, taky jsem se na ni moc tesila. I kdyz postavy me neuveritelne pily krev, hlavne Laurie sam a maminka, nebot nesnasim spratky a zmatkare (vzdycky vam nejvic vadi, to co sami nejspis jste, ze jo). Druha kniha uz bohuzel obsahovala jenom to, co nerada - Spanelsko, Spanely, lyricky popisy krajiny, hrdinu, co si hned s kazdym rozumi, a revolucionare (nic z toho samozrejme neni autorova vina), pronudila jsem se proste az do konce. Editor to mel zrejme stejne jako ja, protoze cim vic se pribeh chylil k zaveru, tim vic se mnozily chybky. Ke knizce mam uctu (po Anglii existuji dokonce stezky a ruzne prirodni kdovicosti Laurieho Lee), ale nejak jsme se nepotkaly...
Jablečné víno jsem si naordinovala poté, co jsem ve stavitelích četla o koloniální politice v Africe : autor zde zmiňuje Leopolda II, krále Belgie. Za genocidu Konga ho historie zařadila do triumvirátu : Hitler-Stalin-Leopold II.
Takže výběr knížka byl jasný : něco prostého, něžného, něco nenásilného. A byly to vzpomínky prosté, něžné i nenásilné. A hezky napsané : věty rozvité, obtěžkané metafory, přívlastky, synonymy, flóra, fauna a příběhy jeho dětství, funkční rodina.
Druhá část : Španělské víno s houslemi je ale obrazem doby neklidnější, sociální nepokoje vytváří podhoubí pro střety a končí řinčením zbraní. Před dveřmi je Franco a 2 SV.
A tak dává autor svému životopisu širší rozměr, z malého tříletého kluka se vyprofiloval člověk, stává se součástí většího společenství, reaguje na stav světa a vybírá si stranu, na které chce stát.
Plním ne jednu, ale dvě výzvy (respektive knižní bingo). Což mnoho lidí nechápe, proč si nechávám kecat do výběru knih. Pokaždé odpovím stejně: výzvy mi slouží jako kompas v moři vydávaných knih. A plním je ráda, protože každý rok narazím na nějakou, která mě pohladí přímo na osrdí.
Právě Jablečné víno ... k nim patří. Ta kniha je úžasná. Autor barvami pestřejšími než malířova paleta popisuje své dětství se všemi jeho klady i zápory. A hlavně s obdivem ke své matce, pozoruhodné ženě, která se nenechala srazit neúspěchy a s humorem čelila chudobě i nemocem.
Mně se tedy kniha líbila moc. Četla jsem ji už v roce jejího druhého vydání u nás, takže teď po 15 letech nejsem schopná ji podrobně popsat, ale dodnes vzpomínám na příjemnou četbu a velice barvité popisy prostředí i pocitů hlavního hrdiny, do kterých se člověk snadno vcítí. Je to spíš poezie v próze, kdo má rád dramatické příběhy s rychlým spádem, ten si na své nepřijde.
Bohužel mě to nijak zvlášt nezaujalo,mně osobně se to špatně četlo,od půlky jsem se přemáhala.
Vzpomínky na dětství v Cotswolds v dobách, kdy po prašných silnicích ještě jezdily kočáry a auto bylo na venkově zřídkavým zjevem. Nečekejte idylu anglického venkova a la slečna Marplová s roztomile půvabnými chalupami ponořenými v úpravných růžových zahradách s perfektně zastřiženými trávníky. Toto je dětství na rozbláceném dvorku, ve starém domě plném haraburdí s divoce rostoucí zahradou a s jídlem tak skromným, jak jen může být. Dětství trochu drsné, přesto ale šťastné a láskyplné.
Kniha mne příliš nezaujala. V Británii je zřejmě mimořádně populární, byl podle ní natočen údajně velmi oblíbený televizní seriál.
Při četbě mě rušily poměrné časté gramatické chyby. Překladatel/editor/korektor (těžko říci, kdo z nich) má zjevně jistý problém se shodou podmětu a příčestí, což bych u knihy tohoto typu rozhodně nečekala.
Jablečné víno s Rozárkou
Poetický a místy i dosti drsný popis dospívání na anglickém venkově, v době před první světovou válkou. Psáno přitom neobyčejně bohatým jazykem a mimořádně vytříbeným stylem. V tomto ohledu se opravdu před autorem skláním. A potažmo i před překladatelem.
Je potřeba říci, že Lee nic nelakuje na růžovo, není to jen a pouze skladkobolný, poetický popis dětství pečlivě vymydleného od vší tvrdosti, surovosti, ba krutosti (v tichosti a s vědomím celé vesnice k smrti umlácený chlubivý navrátilec, který podráždil "místní" prostě jen svými drahými hodinkami a máváním penězi). Naopak - je tam vše. Narození, život, smrt, sex... celý cyklus přírody ; je tam celý ten maličký svět jedné vesnice, žiící v podstatě sama pro sebe. Až do toho vpadnou "velké dějiny" odkudsi z světa "venku"....
Zkrátka a dobře, román se mi líbil velice.
Jistě téma, o němž Lee vypráví je specifické, ne každého musí nutně oslovit.
Rozhodně ale doporučuji zkusit toho jablečného vína alespoň lok.