jfialova přečtené 365

Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska 1981, Václav Čtvrtek (p)

Typický Václav Čtvrtek, něco podobného bych nebyla schopná napsat ani za milion :-) Dodnes vůbec nechápu, kde na to všechno chodil, jak se mu podařilo vymyslet tak originální postavičky, fantazií oplývající příběhy z různých mikrosvětů, to vše napsané krásnou hravou češtinou. Toto dílko je kraťoučké, ale splňuje vše z výše uvedeného do puntíku, obrázky text krásně doplňují. Ideální pro malé čtenáře, které těší, že jednu ze svých prvních knížek můžou svižně přečíst sami až do konce.... celý text

Někdo blízký 2018, Cara Hunter

Po delší době kniha, která mě zaujala a čtení mě vyloženě lákalo. Taky jsem ji přečetla asi za 5 večerů, což už se mi dlouho nepodařilo. Vyhovuje mi určitý autorčin odstup od hrdinů-vyšetřovatelů. Detektivky, kde se píše co měl kdo ke snídani, kdy si čistil zuby, jak staré má boty a lidi chodí běžně po 14 hodinové směně ještě do fitka, živí se instantními polévkami a mají fyzičku jak Chuck Norris, mi už lezly krkem. Tady se osobní život zmiňuje, ale nikdo se v něm nebabrá víc, než je třeba pro děj daného příběhu-možná to začne v dalších dílech série, uvidíme. Líbila se mi i celková konstrukce příběhu, autorka jakoby sledovala myšlenky čtenáře. Vždy nahodila udičku (ta Sharon je ale kráva, to snad není možné) a po pár stránkách zjistíte, že se vám to fakt nezdálo a je to ještě větší kráva než jste mysleli :-) Těším se na další pokračování.... celý text

Midwichské kukačky 1994, John Wyndham (p)

Na to, kdy byla kniha napsaná, musím říct-dost dobré. Tehdy to navíc muselo být značně kontroverzní téma-hromadné oplodnění vesničanek neznámým hostem z vesmíru by i dnes mohlo leckoho pobouřit či minimálně uvést do rozpaků. Přesto nejde o žádný lechtivý románek, ale spíše o seriózní úvahu coby kdyby. Ano, je pravda, že některé aspekty autor tak nějak přechází a zasloužily by si více pozornosti, jiné naopak pitvá až příliš. Celkově je ale nutné pochválit odvahu autora s takovým námětem vůbec přijít a dát tomu určitou hloubku a ne jen nahonit laciné body u senzacechtivých čtenářů.... celý text

Pavouk 2022, Lars Kepler

Z celé série patří tento díl k těm slabším. Téma už mi přijde poněkud vyčerpané, příběh je tedy dost překombinovaný, aby se dalo vůbec nějak navázat na předešlé díly. Další složku příběhu tvoří rozebírání osobních problémů Joony a Sagy, což mi také nepřišlo bůhví jak záživné. Konec se víceméně dal očekávat, takže ono napětí v podstatě vychází pouze z akčního pronásledování sériového vraha. Vedlejší postavy nám poněkud prořídnou, čekám tedy, že v dalších dílech přijde něco nového-kéž by. Číst se to dá, ale po několika opravdu zdařilých detektivkách této dvojice prožívám trochu zklamání.... celý text

Posvátné místo 2008, Barbara Wood

Kniha pro převážně ženské publikum. Mě osobně příliš nenadchla. Příběh šamanky mi přišel zajímavý, povedený byl i příběh o ovdovělé Carlotte ve zlatokopecké osadě, ale ta soudobá dějová linie byla slabá, předvídatelná a laciná (sirotci, bohaté vdovy, utajené porody, "nečekané" milostné vzplanutí atd.). Autorka tedy není asi špatná, umí vymyslet zajímavý příběh, ale z nějakého důvodu píše tak, aby se zalíbila určitému publiku, což její knihy vlastně devalvuje.... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Kniha plná absurdních situací a ujetých postav. Humor mi přijde místy až trochu moc násilný, ale pobavila jsem se a čtení uteklo jak voda. Ráda budu v sérii pokračovat. Námět knihy mi přijde originální, autor vzhledem ke svojí profesi volil opravdu dobře.... celý text

Neklidná krev 2022, Robert Galbraith (p)

Tuto sérii mám ráda, i když kniha je opravdu rozsáhlá a když jsem ji poprvé spatřila, trochu jsem se lekla. Čte se to ale velmi dobře, děj má spád, takže mi to nijak zvlášť nevadilo. Samozřejmě by se daly najít nějaké drobnosti, které by se daly autorce vytknout, ale nic z toho mi nepřišlo až tak zásadní, aby mi to při četbě vadilo. Ráda si přečtu i další díl.... celý text

Pravda o Kajínkovi 2010, Josef Klíma

Uznávám, že kolem kauzy je spousta otazníků, ale kniha je bohužel psaná stylem TV Nova-senzace za každou cenu, který je mi proti srsti. I když věřím, že pánové si s knihou a celou kauzou dali spoustu práce a znají podrobně pozadí toho všeho, jako čtenář cítím tlak, abych uvěřila tomu, že pan Kajínek je nevinný, v podstatě vzorný člověk, který se stal nebohou obětí policejní a justiční mafie. Což asi také nebude úplně pravda. Každopádně náš pan prezident to vyřešil za nás za všechny (nevím, zda úplně šťastně), pan Kajínek je na svobodě a jak to bylo doopravdy se už asi nikdy nedozvíme.... celý text

Noc trifidů 2008, Simon Clark

Neurazí, ani nenadchne. Osobně to vidím na průměr v rámci daného žánru, který ale čerpá ze slavného předchůdce. Jinak by asi kniha až tolik pozornosti nevzbudila. Přenesení děje do Ameriky nebylo špatné, některé momenty byly vydařené, celkově ale příliš akční a příliš překombinované.... celý text

Den Trifidů 1972, John Wyndham (p)

Tato klasika světové literatury po mi celá léta z různých důvodů unikala , ale konečně si ji mohu smáznout z pomyslného seznamu. Kniha je fakt dobrá, naprosto nadčasová, čtenář nemá pocit, že by četl 70 let starou záležitost. Příběh je výborně vystavěný, postava vypravěče a hlavního hrdiny Billa nenudí a není ani zbytečně přemoudřelá. Co chybí knize na akčnosti, doplňuje bohatě sondami do společenských a mezilidských vztahů, zajímavými úvahami a popisy post-apokalyptického světa. Jediné, co bych knize a autorovi vytkla, je podle mého názoru až příliš pozitivní náhled na přeživší, kteří mají v drtivé většině altruistické a správňácké sklony, i když se objeví i prototyp padoucha, sobce a fanatika. Chování postav mi proto přijde tak trochu nereálné, ale to nic nemění na tom, že kniha jako celek působí výborným dojmem a stojí za přečtení.... celý text

Program pro přeživší 2015, Chuck Palahniuk

Chvílemi bych to přirovnala k Hrabalovi po americku-trhlý týpek, trhlé životní historky, podobný styl vyprávění, vše samozřejmě posypané americkým pozlátkem. Pak se to ale zvrhlo v absolutně absurdní příběh, který nabíral na obrátkách, na neuvěřitelnosti, byl komický a zároveň strašně smutný, plný věcí k hlubšímu zamyšlení i povrchní srandy. Kromě hromady praktických rad do domácnosti (odzkoušela jsem rovnou fígl s čištěním skvrn od ostružin), naprosté originality a zvláštního konce si odnáším i rozporuplné pocity, jestli to už nebylo až trochu MOC.... celý text

Temné kouty 2014, Gillian Flynn

Téma rodinné vyvražďovačky mi přišlo zpočátku jako takový laciný tahák na čtenáře-dnes jako autor musíte prostě vymyslet nějaký trhák, aby o vaši knihu v regále vůbec někdo zavadil. Když pominu drsné detaily spojené se samotným činem, musím říct, že šlo o zajímavou sondu do života amerických puberťáků. A možná už i trochu těch českých, protože bohužel i do našich českých vod už dorazil ten všemožný hnus spojený s pokrokem. Beru, že některé momenty jsou poněkud nerealistické (například Diondřin život bohaté holky v zabordeleném baráku plném pitbulů), na druhou stranu drogy, pubertální hecování, první lásky aspol. můžou s mladým člověkem slušně zamávat. Znáte to: byla to taková slušná rodina, vždycky zdravili...... celý text

Afterdark 2014, Haruki Murakami

Opravdu zvláštní kniha, která se popravdě i těžko hodnotí. Přidávám hvězdu za originalitu. I když věřím, že někdo jiný zase může namítnout, že je to celé úplně o ničem. A ono svým způsobem opravdu asi je :-) Děj zachycuje jednu noc v Tokiu, kde se odehrává příběh několika málo postav. Ty se během této noci setkávají a jejich osudy se na krátkou dobu prolnou. Z dialogů postav se dozvíme něco málo z jejich minulosti, s koncem noci se ale vše utne a můžeme jen spekulovat, co se asi tak bude dít dál.... celý text

Temné vody 2006, Kodži Suzuki

Kniha hororových povídek, jejichž společným jmenovatelem je voda. Japonské reálie jednotlivé příběhy ozvláštňují. Mně osobně se nejvíc líbily povídky Podmořský les (s hlavním hrdinou jsem se vyloženě ztotožnila a nebylo to teda vůbec příjemné) a Osamělý ostrov (to byla sice z hlediska možnosti, že by se to skutečně mohlo stát, asi blbina, ale zaujal mě autorův nápad). Neklidná voda měla sice zajímavý námět, ale přišlo mi to dost nedotažené... Akvarely jsem asi nepochopila :-/ V Plavbě snů mi hlavní hrdina přišel nějaký psychicky vadný, takže i přes dobrý námět mi to nějak nesedlo. Sádka byla velmi dobrá a Na širém moři taková trochu ujetá :-)... celý text

Růže pro Algernon 2011, Daniel Keyes

Téma knihy vlastně geniálně jednoduché. V dnešní době už asi ani o sci-fi nejde, mě osobně by nijak nepřekvapilo, kdyby se v médiích objevila zpráva, že se podobný experiment chystá nebo již proběhl. Síla knihy tkví v samotném zpracování tématu, které muselo být velmi náročné, aby příběh nevyzněl lacině (zde bych vyzdvihla i zásluhu překladatele a korektora, protože jejich práce teda musela být pěkně zapeklitá). Autorovi se podařilo vytvořit dílo filozofické, které má obrovské množství rovin-jaké je to získat něco, po čem celý život toužíte a pak o to zase nevyhnutelně přijít, proč vlastně k celému experimentu došlo a jaké to mělo důsledky pro jeho účastníky i jejich okolí, jak se žije lidem s handicapem, jak svět vnímá takový člověk a jak ho vnímají ostatní, co dělá člověka člověkem, co je to láska, co je v životě vlastně důležité. Každá z postav přináší do této skládanky svůj jedinečný dílek, každá z nich ovlivňuje celkový obraz. Myslím, že na knihu jen tak nezapomenu. Pět hvězd nedávám jen z toho důvodu, že původní povídkový formát by mi asi přišel přiměřenější, byť rozšířením na román jistě čtenář získal množství další duševní potravy, kterou by si u povídky musel tak nějak vydloubat sám mezi řádky. Ale to je pouze o osobních preferencích :-)... celý text

Meč v bouři 2001, David Gemmell

Téma mě osobně nějak neoslovilo, ale nemyslím si, že je kniha vyloženě špatná. Čte se dobře, děj je napínavý a nedá se moc předvídat, co se bude dít. Líbilo se mi i prolínání mezi reálným světem lidí a světem nadpřirozených bytostí. Další díl si možná v budoucnu přečtu, ale zatím necítím potřebu pokračovat.... celý text

Slepý vrah 2001, Margaret Atwood

Parádní kniha, žádná jednoduchá oddechovka, ale poctivý umělecký kousek. Čtu každý den pouze před spaním, s prací a třemi malými dětmi se k tomu člověk jindy prostě nedostane, přesto jsem se pokaždé těšila. Výborný sloh, plno myšlenek, prolínání jednotlivých časových a vypravěčských rovin udržuje čtenáře stále ve střehu, protože nikdy nevíte, co se vynoří. I když postupně si čtenář dává jednotlivé střípky dohromady, vše se odhalí až v úplném závěru knihy. Postavy jsou perfektně vykreslené, od trošku podivínské Laury, která je vlastně obětí své rodiny a doby, čistá duše zatažená do nečisté doby, její sestry Iris, která je vlastně hlavní vypravěčkou příběhu a tvoří Lauřin protipól průměrného tehdejšího člověka, až po jejího příšerného manžela Richarda a pošahanou švagrovou Winnifred. Moje nejoblíbenější postava byla každopádně Rennie, žena z lidu, která měla vždycky na všecko tu správnou odpověď-tam bych asi spatřovala ten avizovaný humor, ale nejde určitě o nějakou lidovou srandu, kdy se za břicho popadáte.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Celkově dobrá kniha, dobré téma, zajímavě pojaté ve dvou liniích, kdy vypravěči jsou dvě z ústředních postav. Nicméně nemohu se zbavit dojmu, jakoby to bylo psáno "z rychlíku", skicovitě, jakoby šlo o nějakou cvičnou verzi, nápad, který teprve má být podrobně zpracován. Vzhledem k tématu, kdy jde hodně o vnitřní pocity vypravěčů příběhu, mi styl psaní a téma nějak nejdou dohromady. Přitom z Hany vím, že autorka je skvělá vypravěčka. Každopádně ráda si přečtu i některou z jejích dalších knih.... celý text

Ďáblova hora 2015, Deon Meyer

Detektivka ze zajímavého prostředí Jižní Afriky, pro mě absolutně neznámého. To příběhu určitě přidalo minimálně jednu hvězdu, protože Londýna a severoevropských měst už bylo dosti. Nějak mi moc neseděl nahuštěný děj samotného vyšetřování a jen velmi okrajově popsané okolnosti života Thobely, kde si čtenář musí mnohé domýšlet. Místy mi připadalo, že čtu již několikátý díl série, a proto jsem trochu mimo. Další díl určitě zkusím.... celý text

Deset malých černoušků 2009, Agatha Christie

Stará dobrá klasika ve formě ostrovní vyvražďovačky. Ač je kniha již staršího data, určitě to není nuda a dýchá z ní atmosféra doby, kdy ženy byly ještě dámy a muži gentlemani, scházeli se na čaji o páté a o dům pečovalo služebnictvo. Vraha se mi v průběhu nepodařilo odhalit, ale zpětně musím říct, že vydedukovat se to dalo. Ke konci se ale čtenář dozví několik poměrně podstatných informací, které poměrně zásadním způsobem ovlivňují výsledek. Takže uhodnout kdo, proč a jak není opravdu sranda. Kniha určitě nezklame!... celý text